|
|
|

|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 0 ::
|
 |
|
:: (We don´t need your) Education ::
SATYR |
publikováno: 11.09.2011, 22:21
|
| Ať se na mě nikdo nezlobí, ale tohle je zatraceně ze života (+ kapka té nadsázky). |
| |
|
|
Učitelka Nováková byla ambiciózní a plná nadšení, neboť úměrně k tomu byla i mladá. Celá se přímo třásla a tetelila před svým nástupem na základní školu Ladislava Klímy (toho starého sprosťáka a vobšourníka). Užuž dychtila rozsévat vědění do pitomoučkých hlaviček dětiček a na třídních schůzkách stejným způsobem mučit jejich rodiče. Byla prostá a upřímná. Byla z vesnice.
Dostala první třídu. Kašičku. Smála se tomu, vědoma si své velikosti a důležitosti. Neboť prvňáčci přece ještě k učiteli vzhlížejí, a on je tedy bez přehánění Bohem.
První hodinu měli Psaní.
„Tak, děti,“ řekla a vzduch kolem ní se horce vlnil, jak z ní unikala všemi póry přebytečná energie a entuziasmus. „Nejdříve uchopíme svoje pera.“
Kluci se zachichotali… a děvčata taky.
Na chvíli strnula. Ale naštěstí nebo naneštěstí (jak kdo chce) nic nepochopila – byla z vesnice, z hodně, hodně zastrčené vesnice.
„Takže,“ pokračovala a vzduch kolem ní taktéž ustrnul a ona na chvilku zapomněla, co tady dělá.
„To je teprve připosrané pondělí,“ uslyšela odkudsi z prostoru hlásek a kluci se zachichotali… a děvčata taky.
„Děti!“ téměř vykřikla a hlavičky k ní vzhlédly v očekávání, že jim něco chce. Ale byl to jen planý poplach. Pomalu šla k tabuli. „Do rukou uchopíme… ehmm… svoje… spací potřeby.“
Kluci propukli ve smích… a ani děvčata nezůstala pozadu. „Spaní probíráme až doma, paní učitelko.“
Narovnala se, že narostla o deset centimetrů. „U-cho-pí-me… psa-cí… po-tře-by,“ řekla jako dokonalý stroj na výuku (Education Machine). Babička jí totiž vždycky říkala: „Mařenko, uč se tu anglinu, třeba budeš jednou učit až v Madridu, co ty víš!“ – A vzduch kolem ní jiskřil mrazem, kroupami a ledními medvědy.
Děti se hned radostně a s nadšením chopily této výzvy, neboť psaní jim pořád spíše evokovalo kreslení. Ale když už čekaly s psacími potřebami v rukou, uznala jejich dobrá učitelka, že jsou sice připraveni, ale leda tak okopávat zahradu.
„Tak moment,“ řekla a vzduch kolem ní začal poněkud rozmrzávat, kroupy tát a medvědi chcípat. „Takhle by to nešlo. Dávejte dobrý pozor! Pero položíme na prostředník, přichytíme ho palcem, přičemž ukazovák nám to celé jistí o něco níže.“
V očích některých dětí byly téměř slzy.
„Tak ještě jednou, děti. Pero položíme na prostředník… ale, ale, děti, copak nevíte, kde máte prostředník? Ukažte mi všichni prostředník!“ - - - - -
Učitelka Nováková ztuhla a poněkud zapochybovala, je-li to opravdu ona, která vede toto náročné vyučování (Exacting Education). Kluci i děvčata propukli bez rozdílu pohlaví, rasy, náboženství či politické orientace ve smích.
„Klid, jenom klid,“ říkala si v duchu Mařenka Nováková. „V prvé řadě si musíš uvědomit, že tahle tlupa ve své podstatě nejsou zlé děti (Fuckin´ Bastards) a že tato šílená hodina (Crazy Lesson) už za deset minut skončí. A byla tomu tak ráda, že okamžitě uznala, že si za všechny ty štrapáce zaslouží odměnu. Chytrá učitelka (Clever Teacher) to ovšem navleče tak, že „odmění“ žáky.
„A že jste byly tak hodné, děti, do konce hodiny už vás nebudu trápit. Když tady máme tu techniku,“ a ukázala na interaktivní tabuli (Smart Board), „pustíme si třeba nějakou kratší pohádku.“ A na počítači na svém stole najela, totiž měla v úmyslu najet, na své oblíbené stránky Pohádkář. Ale jak byla z těch dnešních úspěchů ještě celá nervózní, jak už se viděla v Madridu, kterak bodrým, vykuleným Madriďanům říká: „How do you do?“ anebo „Your husband is like Brag Pig,“ prostě se přehlídla a na obrazovku naskočilo „porno jako křen“, jak to okomentoval jeden žáček, ale druhý ho hned zpražil, že tohle už viděl.
Školní psycholog se později k případu vyjádřil asi takto: „Myslím, že normální reakce by byla, kdyby učitelka, i když ne hned, zmáčkla tlačítko ON/OFF. Ona ale namísto toho běžela před obrazovku, zakrýt ji vlastním tělem. A jelikož byla obrazovka, resp. interaktivní tabule, poněkud výše, skočila na ni a křečovitě, jako v nějakém rauši, ji objala všemi končetinami. A protože na ni působila neustále zrádná gravitace, tak se v pravidelných intervalech vysouvala nahoru a sjížděla zase dolů. Prostě: nahoru, dolů, nahoru, dolů, přičemž sukni už měla zcela vykasanou a její verbální projevy dokonale korespondovaly s aktéry na obrazovce. – Chlapci se neurvale smáli… a děvčata vlastně taky. A jsem přesvědčen, že v tom nebylo ani zbla zkaženosti (u tak malých dětí!); jejich smích jenom prostě říkal: >Ona je z vesnice. Z hodně, hodně zapadlé vesnice.< – Doporučil jsem učitelku, pro dobro všech, vyloučit. Na odchodu mi ještě s milým úsměvem řekla: >How do you do? Madrid is a beautiful place!<, pročež jsem uznal, že její vyloučení bylo dobrým rozhodnutím. Přesto jsem cítil i jakousi opravdovost tohoto okamžiku; vzduch byl jakoby cítit zpěněnou krví zuřivých býků a statečných matadorů.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
93.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 2 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 3.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 18 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 46 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|