obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Osud má dva způsoby jak nás drtit - odmítáním našich přání a jejich plněním."
Henri Fréderic Amiel
obr
obr počet přístupů: 2687399 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 34527 příspěvků, 5277 autorů a 356986 komentářů :: on-line: 3 ::
obr

:: Jak prodat svou knihu ::

 autor Apinby publikováno: 16.09.2011, 15:17  
Je to takové seskupení mých poznatků o marketingu. Pokusil jsem se vtipně, výstižně a hezky po lopatě vyložit kouzlo prodejnosti. Není spisovatel jako spisovatel.
 

Každý máme svůj sen a představu o životním štěstí. Někdo chce být dobrým právníkem, jiný skvělým řemeslníkem, někdo chce velkou rodinu, společenské postavení, nějak pomoci lidstvu, zapsat se jako bravurní sportovec. Já chci být spisovatelem a vydávat knížky.

Jenže když naše krásné představy šlápnou do bláta reality, vše je jinak. Najednou člověk zjistí, že i jiní lidé píší, že je velká konkurence a svět je neúprosný. Mám svojí filozofii jednoho procenta. Pouze jedno procento z veškerého počtu sportovců, právníků, řemeslníků, spisovatelů (a dalších) je úspěšných. Krásným příkladem jsou olympijské hry, kam přijedou tisícovky sportovců z celého světa, ale jenom špička ledovce dosáhne na vrchol, zapíše se do historie, vyhrají. Stejné je to i s knihami.

Samozřejmě, určitě si teď klepete na hlavu, že někdo, kdo nepíše zrovna nejlépe a nevydal ani tečku, má Vám radit. Pokud nechcete mé rady, nikomu je nevnucuji. Jestli jste zkušeným autorem a víte vše, můžete jít dělat něco smysluplného.

A těm, kteří zůstali, děkuji.

Takže začneme.

Hned na okraj zaútočím atomovou bombou na vaše představy o úspěšném spisovateli, který chrlí knížky jednu za druhou. Je takový mýtus, že musíte psát nejlépe na světě, aby Vaše knihy čtenáři s chutí kupovali. Na tohle honem zapomeňte. Nemusíte být nejlépe píšícím pisálkem, ale nejlépe prodávaným a to je hodně velký rozdíl. Zkusím Vám to více objasnit.

Pokud jste poslední desetiletí neprospali v hibernační komoře, jistě znáte knížky o mladém kouzelníku Harry Potterovi. Co si budeme nalhávat, už vyšly i mnohem lépe napsané knihy než tyto, ale nikdy nedosáhly prodejnosti srovnatelné s Harry Pottrem. V čem je to „kouzlo“? Hlavně dobře zvládnutý marketing.

Představte si, že chcete napsat knížku, ale také chcete, aby se Vám dobře prodávala. Bojíte se pomyšlení, že Vaše knížka bude ležet ladem na pultech knihkupectví a koupí si jí jen nějaká pomatená bábinka, co chtěla harlekýn odvedle.

První otázka zní: Pro koho píšete?

Zní to dost legračně. Přece Vy píšete pro všechny lidi, protože chcete, aby si Vaši knihu koupilo nejvíce lidí. Jenže v tom je zakopaný pes. Vy nikdy nebudete psát pro „všechny“, protože je rozdíl mezi lidmi. Je rozdíl mezi mužem, ženou, dítětem, mladým a starým člověkem. Je rozdíl mezi člověkem, který má vysokou školu a dělníkem ze stavby. Všichni máme jinou chuť ohledně čtení a to je první výhoda, kterou Vás chci naučit.

POZNEJ SVÉHO ČTENÁŘE!

Budu se držet Harryho Pottra. Rozhodně to není četba pro všechny lidi. Je to účelově zaměřené pro školáky od věku 6-15 let. Dokonce i hrdinové jsou dětmi, aby se čtenář/divák více ztotožnil s aktéry děje.

Dále jsem zaregistroval v poslední době další fenomén s název Twilight sága. Taky účelově zaměřené. Hrdinové jsou nyní už mladí lidé a světě div se, do knihoven a kin se hrnou puberťáci, kteří se ztotožnili s hrdiny. Chtějí vidět, jak se krásní a mladí upíři poperou s problémy, kterým jsou denně vystavováni teenageři z reálného světa.

Abych to do třetice podtrhnul, podívejte se na Román pro ženy od pana Michala Viewegha. Už samotný název jasně napovídá, že takový průměrný chlap se asi bude nudit a naopak, ženy se rychleji ztotožní s aktérky děje a pochopí jejich problémy.

Už to vidíte? Nelze psát pro „všechny“, protože paradoxně píšete pro nikoho. Nikdo se neztotožní s Vašimi hrdiny, nikdo nenajde něco ze svého života, co by ho spojovalo s postavou v knize nebo ve filmu. Nikdo si nenajde cestu k tomu, aby si koupil Vaši knihu.

Já jsem se zaměřil na fantasy prózu pro chlapce od dvanácti let. Sám jsem byl odchovaný na Conanovi a dobrodružných příbězích o silných bojovnících. S palcem zaraženým v puse jsem sledoval Arnolda a říkal si, že bych se jednou také stál válečníkem.

Často přemýšlím a zkoumám, co by takové chlapce kolem třinácti čtrnácti bavilo číst. I Vy přemýšlejte, co Vaše čtenáře baví, je to hodně důležité. Musíte nechat své čtenáře ztotožnit se s hrdiny, jinak knihu rychle odloží.

Nejsem žádný sobec, který by něco tajil před ostatními jenom pro to, aby měl z toho užitek. Věřím v reciprocitu. Raději Vás naučím chytat ryby, než abych Vám je prodával.

(Uvítám komentář, polemiku, kritiku)


 celkové hodnocení autora: 82.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 11 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 50 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Amatérka 31.10.2011, 15:53:00 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Amatérka ze dne 31.10.2011, 15:37:57

   Děkuji moc za pochvalu. Moc si toho cením a máte pravdu. Všichni jsou tady spisovatelé a zároveň amatéři, ale někteří mají hold více zkušeností a talentu. :)
 Amatérka 31.10.2011, 15:37:57 Odpovědět 
   Abych pravdu řekla moc bych si přála být spisovatelkou, ale první otázka mě napadá, kdy se stává člověk tím spisovatelem. Když vydá první knížku? Nebo až když jí má na kontě alespoň pět?
Jinak... děkuji za rady, ale popravdě... zalíbilo se mi to s tím čtenářem, kdy se musíme vcítit do svých čtenářů, ale jinak to nebylo zase až tak vyčerpávající. Taky je pravda, že kniha se může zalíbit i starším lidem, ale to mě se osobně moc nestává, taky je na mě vidět, že jsem hold amatérka bez špetky talentu.
Možná kdyby se to rozepsalo a věnovalo více aspektům, brala bych to všemi deseti.
 ze dne 31.10.2011, 15:40:50  
   Apinby: Četl jsem pár tvojich dílek. Jsi dobrá a nadějná amatérka.

P.S.: všichni jsme tady amatéři a zároveň spisovatelé.
 Godot Kolemjdoucí 29.09.2011, 0:04:53 Odpovědět 
   Vážený kolego,

extrémně zjednodušující a ani trochu vyčerpávající text. Je mi jasné, že toto "pojednání" nemá ambice vědeckého článku, ale i tak je velice krátkozraké a, odpusťte mi to slovo, zbytečné.

Jako osoba pohybující se v oblasti redakční a nakladatelské praxe bych uvítal (pokud máte skutečně poznatky o knižním marketingu) přepsání textu do podoby, která má co zdělit. Rád se poučím.

Omlouvám se za přímost komentáře, ale po dnešním přečtení mnoha stran textů jsem se zkrátka neudržel. Tento mi připadal jako kudla do zad. Raději si přečtu některou z Vašich básní.

PS: Zajímavé ovšem je, že dle Vás píšeme "pro nikoho". Narážíte tím na problematiku implicitního, resp. modelového čtenáře?
 ze dne 29.09.2011, 8:53:07  
   Apinby: Děkuji za komentář!

Budu se těšit na Vaše pojednání o této problematice...
 Ariadne 18.09.2011, 14:52:15 Odpovědět 
   Já myslím, že se mýlíš v mnoha bodech... sebelepší marketing neprodá špatnou knihu. Nevím, pro koho je určena Twilight sága, ale já mám ráda jak knihu, tak filmy (a také soundtrack) a již dávno nejsem puberťák (dokonce ani mé děti). Pokud se autor zaměří na skupinu lidí, tak se v podstatě podbízí, a to je pak vidět. M. Viewigh prorazil knihou Báječná léta pro psa, která je určena naprosto všem, a je to nejlepší, co napsal.
Tvoje úvaha je složená z polopravd a z obecného povědomí, ale v podstatě vůbec neanalyzuje knižní trh ani nálady čtenářů, které se nedají NIKDY odhadnout. To by pak nekrachovala nakladatelství. Je to jen takové tlachání jak u piva.
 ze dne 18.09.2011, 15:45:56  
   Apinby: Ahoj Ariadne, díky za zastavení. Nebudu se s tebou hádat a ani tě přesvědčovat. Každý vidíme jinou stranu téže mince...

P.S.:Pivo nepiju a do hospody zásadně nechodím. ;)
 Šíma 16.09.2011, 15:13:42 Odpovědět 
   Zdravím.

Podnětný text, zejména pro ty, kteří by chtěli okusit onen pocit být slavným a publikovaným autorem (a to nemyslím na netu, ale rovnou na pultech knihkupectví). Hm... I položená otázka není od věci: "Pro koho píšeme?" Ještě bych ji doplnil: "Proč vůbec píšeme?"

Jak už bylo uvedeno v textu tohoto dílka, mnoho je povolaných a málo vyvolených (ne každý může v tomto pomyslném klání, kde se točí hromada peněz, vyhrát). Ano, můžeme si nechat vydat své knihy vlastním nákladem (zaplatíme si takový počet výtisků, kolik chceme a pak se je pokusíme udat). I nakladatelé chtějí po autorech, aby se podíleli na nákladech spojených s vydáním jeho knihy. Ono dneska chybí ta jistota, že se ten či onen autor uchytí a jeho knihy budou rozebrány (do slova a do písmene - či do poslední stránky). Přestože jsou již vydávání i začínající autoři, sázejí mnozí nakladatelé na jistotu (také musí být z něčeho živi).

Také jsem se kdysi snažil prorazit. Otravoval jsem kdejakého nakladatele, ale vždy mne odbyli se slovy, že se nehodím do jejich edičního plánu, nebo že tento žánr nevydávají. Pak musím souhlasit, že jsem svou tvorbou (alespoň tou na pokračování) docela mimo čtenářskou obec a čtenářský vkus. Zkusil jsem i nějaké soutěže, ale i tam jsem pohořel. Proto souhlasím, že je nutné se zamyslet, komu že je naše tvorba určena - pro teenagery, ženy, muže, nebo "širokou veřejnost"? Někdo rád sci-fi, někdo detektivky, jiný horory. Ženy si libují v románech pro ženy. Každý má něco...

Jaká byla má druhá otázka? Proč píšeme? Můžeme psát jen tak pro radost - do šuplíku - s vědomím, že se naše práce nikdy nedostanou na pulty knihkupectví. Můžeme se však pokusit napsat příběh, se kterým se vydáme do boje o čtenářovu přízeň. Zde si dovoluji nesouhlasit, že by naše práce neměla mít co nejvyšší (nejlepší) kvalitu. Přeci jen se prodávají nejlépe jen dobré knihy (pokud za autorem nestojí silná marketinková společnost, která nešetří na reklamě). Čtenář pak sám zjistí, co že to vlastně koupil. Zajíce v pytli?

Po něžné revoluci nastal velký boom a publikoval se i kdejaký brak, trh byl hladový po příbězích a nezáleželo na žánru. To co bylo zakazováno, to se nyní vyvalilo na pulty knihkupectví. Jeden by nevěřil, co všechno se dá prodat (bez ohledu na žánrovou pestrost). Kdysi jsem byl vášnivým čtenářem knih - chodil jsem nejen do knihovny, ale i do knihkupectví a stánků - a to dost pravidelně. Souhlasím, že je mnohdy čtivé "béčko" lepší, než nadupané "áčko" (čili ona těžkotonážní literatura slavných autorů, jejichž počet stran jde bezmála do tisíce). Čtenář si vybírá a čtenář není hloupý. Záleží na tom, co od dané knihy čeká - pobavení, rozptýlení, zamyšlení, poučení. A autorovi nezbývá, než svůj nápad a koncept sladit s chutěmi čtenářů a knižního trhu. I dneska vychází moře titulů, ve kterých se jeden těžko orientuje. Ale odbočil jsem...

Na čem tedy záleží? Zda se staneme "slavnými" (a splníme si svůj sen), nebo zůstaneme do smrti zneuznanými autory? Na štěstí? Na náhodě? Že narazíme na dobrého vydavatele? Že náš nápad někoho zaujme? Tuším, že autorka Harryho Pottera byla dlouho odmítána a takřka to již vzdala a pak se na ni usmálo štěstí. Šlo o náhodu, nebo zatahal ve správnou dobu za správnou nitku? ;-)

Stačí se podívat do různých příruček, které z nás udělají "zaručené spisovatele"... Co potřebujeme? Neotřelý nápad, či námět (jakoby dneska už nebylo vše "provařené"). Čtivý styl, který zaujme (jeden by se divil, kolik autorů dobře píše). Text bez chyb a nedostatků (tady je pravdou, že texty s gramatickými chybami, špatným rozvržením - viz formátování textu, odstavce, použití přímé řeči, apod., či nevhodným vedením děje končí povětšinou v koši a nikdo se na nic neptá). Konkurence je veliká, má se proto autor nechat uštvat, pokud chce být "nejlepší"?

Jak potom začít být vidět? Lépe řečeno: být viděn? Publikovat své práce v denním tisku? V časopisech? Stačí když kape, nemusí zrovna lít. I nejslavnější autoři začínali s málem. Publikovat své povídky v časopisech je zajímavé řešení pro ty, kteří se chtějí nejprve zviditelnit a jejich tvorba se hodí do žánru toho či onoho periodického tisku. Jo... Osobně jsem to nikdy nevyzkoušel, možná je to škoda! Nejspíš je to i o píli a onom nevzdávání se (americký sen po česku?)...

Teď už nevím, kde jsem skončil a o čem jsem to vůbec chtěl psát. Nějak jsem se rozepsal a ztratil jsem se ve vlastním textu. Nadpis zní: "Jak prodat svou vlastní knihu?" Otázka je nasnadě: Bez konexí horko těžko. Pokud máte kapitál a dostatek odvahy, můžete to zkusit na vlastní pěst. Je zajímavé, že se autor tohoto "fejetonu?" (text mě zaujal a myslím, že je k věci) nezmínil i o publikaci na vlastní náklady. Ovšem zde hrozí nebezpečí prodělání (s možným výdělkem ve hvězdách). ZDE BY NEJSPÍŠ POMOHL NĚKDO, KDO JIŽ V NAKLADATELSTVÍ PRACOVAL A MÁ S TÍM ZKUŠENOSTI! (mám na mysli, že by nám mohl pomoci zodpovědět naši otázku)

Na závěr si dovolím vyslovit ještě jednu myšlenku: Na to, abychom se v Čechách, na Moravě a ve Slezsku stali slavnými jsou naše země zatraceně malé (kolik že má ČR obyvatel?) a trhl je již přesycen literaturou rozličného žánru (ať už našich, nebo cizích autorů) a snáze se prosadí autoři, kteří se narodili ve velké zemi (kde jsou jejich možnosti a vyhlídky vyšší), pokud se někdo nerozhodne publikovat v zahraničí a nenechá si svou práci přeložit, například do angličtiny, němčiny, francouzštiny, či jiného jazyka a zkusí štěstí tam...

Tak a to by asi mohlo stačit... Beztak je můj komentík delší, než samotný publikovaný text! Pardon, jdu se červenat do kouta!

P.S. Po technické stránce bych snad vytknul jen toto:

-- Už samotný název jasně napovídá, že takový průměrný chlap se asi bude nudit a naopak, ženy se rychleji ztotožní s aktérky děje a pochopí jejich problémy. -- aktérky ??? (aktérkami)
 ze dne 16.09.2011, 15:33:37  
   Apinby: Vidím, že jsem Šímu doslova zvedl ze židle s tímto příspěvkem :). S tvým komentářem plně souhlasím a děkuji za publikačku.
 ze dne 16.09.2011, 15:17:17  
   Šíma: A ještě maličkost: pozor na ji/jí!
 ze dne 16.09.2011, 15:14:18  
   Šíma: Teď ještě přijít na to, jak tento textík ohodnotit! ;-)
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Lisaella
(19.11.2014, 20:58)
klaudie
(18.11.2014, 18:35)
Milana Suská
(15.11.2014, 13:46)
Hana
(14.11.2014, 22:48)
obr
obr obr obr
obr
Ten dychtivý po...
Lara
Prohra
BrunoHolly
Býval jsem fraj...
Karel Fialka
obr
obr obr obr
obr

UMĚLECKÁ DEGENERACE
ECHO PARAZIT
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr
obr
Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci?
obr
obr obr obr