Hledám v notách tuláky abecedy
Pětikorunu pohozenou mezi kolejnice a pražce
Na důkaz bajky o inflaci
Vzpomínám na pouličního hráče Blues
Hrál na renesančních kostkách třeba jazz
Klidně i bohům
za tučnější vatu do futrálu
Dal jsem mu cigaretu
A prvně nepotřeboval slyšet dík
Kolemjdoucí rádi obcházej - kráčej v kolech parnasistů
Já miluju plný čtverce
V jejichž prostoru byli dva z nichž jeden byl já
Můžu Vám hrát?
Líbat tajemnou holku z plakátu
Kterej obepíná jedinej sloup
jediný protější ulice
Bude jedině Bláznovství
Možná tohle slyšel ze strun mejch houslí
Zašlápl nedopalek
Ač tam byly ještě minimálně čtyři šluky
Jen jeho kapsy věděj jestli do dalšího rána
Nezahodil poslední
Nebylo mi divný že sedí u piána
V tom chumlu lidí na rušný ulici
Hráli jsme tam kouřili pili kávu nemluvili
Já myslel na ženu pod Sakurou
Byl začátek podzimu kdy lavičky mírně zebou
A bezdomovci skákaj pod sanitky
Zavrtěl jsem hlavou a lepil listy zpátky
Na tu emigrantskou třešeň
O který jsem ti vyprávěl
Čmáral ti instrukce po plakátě
a pak ho pro jistotu
strh