obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Manželství je památka na lásku."
H. Rowland
obr
obr počet přístupů: 2915293 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39398 příspěvků, 5729 autorů a 389842 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Mobil ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Takové malé zamyšlení...
 redaktor Šíma publikováno: 10.10.2011, 17:03  
Ano, jeden by řekl: "No a co?" Cha! Ono mít mobil není žádná sranda... Šotkům zdar!
 

      Dneska jej má kde kdo. Od školáka až po staříky. Nevěříte? Věřte! Člověk jde po ulici a co nevidí? Už i prvňáček kráčí po chodníku a v ruce má utržené sluchátko. Tedy ne to od Macha a Šebestové (TM), ale opravdový mobil, který sice neplní lidem přání, avšak dokáže se domluvit s jinými mobilními telefony. Že by už musely být i děti v prvním stupni k zastiženi, ať je horko nebo mráz? Pokud zvládne obsluhu tohoto velmi složitého přístroje malé dítě, či dědeček s babičkou, proč ne já? Ne nadarmo se říká, že dneska má mobil každý... Ale nezacházejme do podrobností.

      Můj první chodící telefon byl od bráchy. Proč chodící telefon? Telefonní budku těžko vezmete s sebou, mobil můžete. Dostal jsem jej za své věrné služby. Sloužil mi dlouho, měl ovšem jen monochromatický (dvoubarevný) display a velmi malá písmenka. A protože mám brýle jako dva popelníky (či pivní sklo), pořídil jsem si mobil nový a to díky bonusu od sestry, která byla u jistého operátora již pěkně dlouho a měla nárok na nový telefonní přístroj. Konečně budu mít nový nadupaný mobil s velkým barevným displejem a budu jako ten James Bond, čili agent 007.

      Po několikadenním čekání přišel vytoužený balíček. V tom balíčku byla krabička a v té krabičce další krabička. Matrjošku jsem si přeci nekoupil?! řekl jsem si. Co když tam místo telefonu budou jen další krabičky? A v té poslední velké překvapení... (píp) Zasáhla automatická cenzura textového editoru. Naštěstí na mne po chvíli napínavého rozbalování vykoukl vypnutý mobil s baterií, návodem a skromným příslušenstvím.

      Konečně ta chvíle nastala. Tak dlouho očekávaný okamžik. Vytahuji telefon, vkládám do něj svou starou sim kartu, přidávám baterii a zaklapuji zadní kryt. Operace se povedla a pacient... Zatím se neví, zda to mobil přežil. Jistí to zelené tlačítko ON. Netrpělivě jej mačkám, zatím co držím svůj poklad v upocených rukou. Telefon se rozsvítí, zahraje melodie, spustí se animace a ejhle: „Zadejte PIN.“ Co to je?

      „Příliš inteligentní nástroj?“ Zmateně koukám na display, pak mne napadne, že když vše selže, návod nikoliv. Ano, chvíli netrpělivě škartuji v malé brožůrce o rozsahu několik desítek stran... Šustění papíru se zdá být nekonečné... A mám to. „Použijte přednastavený PIN.“ Vyťukám požadovanou kombinaci a uvítá mě neskutečné pozadí... Tedy ne to ženské, ale obrázek s několika ikonkami. Věřte, že pohled na dívčí pozadí by mi byl milejší.

      Opět nahlédnu do návodu, tím nic nezkazím. Pečlivě porovnávám jednotlivé ikonky a připadám si jako Popelka, která musela přebírat hrách od čočky a fazolí... Aha, tahle ikona ukazuje sílu signálu, tato sílu baterie. Otázkou je, zda budu mít sílu věnovat se dál studiu ovládání mobilu. Stisknu tlačítka pro vyvolání menu a připadám si jako Alenka v Říši divů. Myslím na to, co by řekli vědci před druhou světovou, kdyby narazili na nějaký ten počítací stroj z tohoto století. Jak by asi hleděli na mobilní telefon, který má více funkcí než automatická pračka či mikrovlnka?

      Čas letí a pomalu objevuji taje mobilního přístroje: „nastavení“ - nejspíš půjde o nastavení telefonu; „zábava“ - snad si s tím krámem užiju i nějakou srandu; „hovory“ - nebo horory; „zprávy“ - jako by mi nestačila televize; „organizér“ - další věc, která mi chce organizovat život; „fotoaparát“ - pozor, vyletí ptáček, to bych rád věděl odkud; „kontakty“ - jak to mysleli, nejsem elektrikář? No, prostě telefon na úrovni. Hned je vidět, kam až pokročila technologie 21. století.

      Malý šikula je zevrubně prohlédnut, proklepán a prosvícen, chyběl mi snad jen ten vynález pana Wilhelma Conrada Röntgena. Bohužel... Po několika hodinách jsem nabyl dojmu, že jsem již dostatečně proškolen, že mohu začít tento mobil používat. Ovšem nastal tu zásadní problém, komu zavolat? Napadla mě základní čísla, jakými jsou: 155, 156, 158, ovšem to by nemuselo dopadnou dobře, telefon by mi mohl být odebrán a já bych skončil v ústavu pro duševně choré. Takže co? Nikoho ze známých se mi nechtělo otravovat, ještě by si o mně pomysleli své, například: „Má z toho mobilu radost jako malé dítě!" A podobně...

      Když tu jsem si vzpomněl na jedno číslo z návodu. Byl jím kontakt na operátora. Operátor. To zní pěkně tajemně. Skoro jako v Matrixu! Už jsem si představoval, kam že mě tento zázrak techniky zanese, či přenese. Že by na Hawai? Do U.S.A., nebo rovnou na Kamčatku? Země je veliká a míst nepřeberné množství. Kam se hrabe drahá letecká doprava. Můžeme cestovat mobilem! Vytočte – prosím – číslo destinace a vyčkejte spojení! Plop! „Zatraceně, zase jsem se překlikl, co budu dělat v šortkách na Severním pólu?“

      Vše jednou musí skončit. Proč? Protože každý začátek má svůj konec. A ani ten mobil nevydrží fungovat věčně. Proč? Protože je na baterky a ty baterky se musí dobíjet. Proč? Proto! Na to je přeci nabíječka. Škoda, že tou nabíječkou nemůžu dobít i své nervy. Kdykoliv vidím na obrazovce slůvko „vytáčím“, vytáčím se i já sám, kolik že ten hovor vlastně bude stát. Ale jak se říká, žádná legrace není zadarmo a kdo chce mobil míti, musí za jeho používání platiti. Čím? Penězi, knoflíky ani papírové karty neberou, vím to, mám to vyzkoušené. Nejen bez peněz do hospody nelez, ale také bez peněz na síť nelez. A kdo je ukecaný, pro toho to platí dvojnásob.

      Mobil se nabíjí a vesele bliká. A já myslím na nejoblíbenější hlášku z mobilu: „Ať děláme, co děláme, nemůžeme se s požadovaným číslem spojit! Zkuste to později...“ To víš, že jo. Ještěže je ten mobil i na hraní. Kdo si hraje nejen nezlobí, ale také neutrácí peníze za zbytečnosti. Jakoby nestačilo vylézt na komín a jen tak si zavolat do éteru, bez poplatků a bez nervů, zda bude náš hovor spojen, či nikoliv. Třeba pánubohu do oken. Bůh ví, kdo ten krám vlastně vymyslel...


 celkové hodnocení autora: 96.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 11 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.2 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 31 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 48 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Dandy518 01.08.2014, 2:30:57 Odpovědět 
   31. 07. 2014
Příjemné počtení
 ze dne 01.08.2014, 13:00:17  
   Šíma: Díky. ;-)

(letím za dalším Tvým komentářem)
 Čorny 29.02.2012, 14:27:12 Odpovědět 
   S určitým vhledem do budoucna myslím, že je třeba si užívat věcí, které ještě můžeme ovládat vlastní vůlí. Čím složitější přístroj, tím méně lidí se zaobírá jeho funkcemi, a taky tím jestli je vůbec potřebuje.
 ze dne 29.02.2012, 14:51:15  
   Šíma: Osobně si myslím, že mít mobil není k zahození (pokud je signál). Dneska umí mobily kde co (sám chytrý mobil nemám, jen klasiku od Samsungu - žádný dotykový display, ale mobil s netem, rádiem, mp3, java aplikacemi a bůh ví čím ještě). Mám pocit, že se mobily pomalu ženou k tomu, že budou mít (a nejspíš již pomalu mají) podobu "mluvících počítačů", kterým bude rozumět málokdo...

Dík za zastavení a komentík!
 sperglovka 04.01.2012, 0:05:44 Odpovědět 
   Jak už zaznělo- je to o "ničem" a přitom o "něčem".. pěkný, líbí se mi to!
 ze dne 04.01.2012, 13:08:43  
   Šíma: Díky, jsem rád, že se líbilo a mobilům vážně nerozumím! ;-)
 Siggi 28.10.2011, 7:36:37 Odpovědět 
   Zak jse se sem po nějaké době zase dostal a hned tohle. :-) Pamatuju si na svůj první telefon. Jak jsem hned napoprvé smazal číslo, na které jsem chtěl volat, jak jsem se vztekal, že ta blbá věc nefunguje jak potřebuju, jak jsem nesnášel, že každý chce, abych ten krám měl a tak dále. A abych řekl, dodnes tu věc nemám rád. Krade to soukromí. Napsal jsi to skvěle. Píšu jedna.
 ze dne 28.10.2011, 19:12:07  
   Šíma: Díííky, taky nejsem s mobilem kamarád! :-(
 salvator 16.10.2011, 11:31:18 Odpovědět 
   Úplně s tebou, Šímo, souhlasím, neb jsem stejného názoru, jako ty.
Kdo ví, kam až tohle všechno dojde, až na to dojde, že nebudeme muset nic jakože dělat, ale přitom vlastně budeme doslova otroky sami sobě.
Hezký, ač mrazivý den. D.
 ze dne 16.10.2011, 13:26:25  
   Šíma: Děkuji moc za zastavení a komentík! ;-) Jo, bůh ví, kam ta technika dojde!
 obaleč 15.10.2011, 9:21:41 Odpovědět 
   Četlo se to moc dobře:-) taky bojuju.
 ze dne 15.10.2011, 11:40:21  
   Šíma: S počítači se (rukama a nohama) ještě domluvím, s mobily to jde hůře! ;-)))
 Kondrakar 15.10.2011, 8:37:05 Odpovědět 
   Zdravím,
povedené. Téma mobil a co teda s ním? Hezky napsáno, jak se s touhle vymožeností dnešní doby poprat. Já mám pět let starej mobil, a sem spokojenej. Když vidím ty dotykový, který jsou už pomalu stejně chytrý jako notebooky, tak se mi chce brečet. Co až mi odejde ten muj a já si budu muset koupit něco takovýho? To budu fakt jak ALenka v říši divů.
 ze dne 15.10.2011, 11:41:07  
   Šíma: Naštěstí také ještě nemám dotykový mobil, ovšem závidím jim velkou obrazovku! ;-)
 Jujacek 14.10.2011, 16:02:42 Odpovědět 
   Ahojky :)
Koukám, téma mobil - to si musím přečíst. :) Tak nějak jsem tušila, že budeš zápasit, hehe. Ale chápu to, za mnou se i po několika letech, užívání stejného typu, chodí s prosíkem na uložení kontaktu a změnu času :D :)
Líbilo se, i když takové "běžné" téma, ale fajnové počteníčko :)
 ze dne 14.10.2011, 16:31:20  
   Šíma: Díky moc za zastavení a komentář! ;-)
 Mates 14.10.2011, 12:47:37 Odpovědět 
   I mně se tenhle fejotonistický příspěvek moc líbil, ač patřím ke generaci, která s moderní technikou zachází poměrně zdatně. Ale to je teď. Co asi budu dělat na stará kolena s těmi novými hypermoderními vymoženostmi? Raději nedomýšlet. Pěkně se mi to četlo a pobavilo mě to.
 ze dne 14.10.2011, 16:30:52  
   Šíma: Jsem rád, že se líbilo! ;-)
 Vladimír Dyk 14.10.2011, 11:20:13 Odpovědět 
   Ahoj,

pamatuji dobu, kdy se telefonovalo jen z telefonních budek, mělo to něco do sebe, a hlavně na to bylo vidět, teda pokud nebyla noc, nebo třeba nechyběla žárovka či sluchátko... ale to patřilo k době.

Dnešní moderní vymoženosti nám prý "usnadňují" život, ale jak komu...

Pamatuji dobu, kdy byl mobil jako vražedný nástroj, když jsi ho po někom hodil a trefil se, zabil jsi. Dovolat se s ním, ale moc nedalo...

Úsměvně napsaná záležitost o každodenních problémech...
Za jedna
 ze dne 14.10.2011, 11:31:42  
   Šíma: Děkuji. ;-)
 Aini 10.10.2011, 20:56:50 Odpovědět 
   Bezvadně podána i snaha poprat se s novotama, jeden neví, kam až to povede a tak je dobré být připraven na dobu pokrokovější, ta cesta světem přes mobil, jo to by bylo...
1
 ze dne 10.10.2011, 21:13:58  
   Šíma: ...objeví... (červenající se smajl)
 ze dne 10.10.2011, 21:10:37  
   Šíma: ;-)))

šíma se splete v čísle a oběví se u Aini v obýváku... PLOP! Ježiš, pardon, já jsem se přemáčkl v dvacetimístném kódu a namísto na Novém Zélandě jsem se objevil tady... Hned to napravím... PLOP! Ježíši, Mexico? Příště se objevím na Sahaře!

Dík za zastavení a komentík, jsem rád, že se textík líbil! ;-)
 Pelion 10.10.2011, 20:56:08 Odpovědět 
   Zdravím!
Jestli ode mě čekáš kritiku, tak budeš zklamán. Žádnou Ti nenapíši! Proč? Proto!
Tvá mini povídka či pokus o fejeton se dobře četl. O "obyčejné" věci jsi dokázal napsat zajímavý text.
Sice většina čtenářů spoustu záležitostí ohledně mobilních přístrojů zná, ale jistě si Tvé řádky přečtou. Někdo by mohl docela dobře namítnout, že text je o ničem. Ovšem kolikrát to "o ničem" je lepší, než-li to rádoby "o něčem". Tož tak. Opatruj se. Pelion
 ze dne 10.10.2011, 21:08:56  
   Šíma: Díky za zastavení a komentík, jsem rád, že se Ti textík líbil! ;-)
 Dědek 10.10.2011, 19:44:36 Odpovědět 
   Moc pěkně se mi četla, tím spíš, že já rozhodně s mobilem nekamarádím a nechávám ho manželce.
 ze dne 10.10.2011, 20:15:40  
   Šíma: Díky, jsem rád, že se líbilo! ;-)
 jessie 10.10.2011, 19:27:14 Odpovědět 
   Pěkná otrava prát se pořád s technikou, což? Já se cítím jako king, když zdolám mikrovlnku, o PC ani nemluvě...pobavila jsem se.
 ze dne 10.10.2011, 20:16:07  
   Šíma: Díky moc za zastavení a komentík. Osobně se rychleji domluvím s PC než s mobilem! Hihihi...
 VanillaSky 10.10.2011, 18:57:18 Odpovědět 
   Znova pobavilo. Doba ide dopredu a technika tiež takže ktovie čoho sa ešte dočkáme. Len na teba poviedka moc krátka. Čo sa stalo? :o)....
 ze dne 10.10.2011, 20:15:24  
   Šíma: No, snažil jsem se, aby to vyznělo jako "fejeton" a také jsem chtěl trochu překvapit! ;-)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
34. kapitola - ...
Miky
Ten, který přin...
Xianghua
Odi et amo 9
Mon
obr
obr obr obr
obr

Co se to tu, sakra, děje? III.
Cora
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr