|

|
:: Na SASPI.cz je právě 39516 příspěvků, 5744 autorů a 390432 komentářů :: on-line: 0 ::
|
 |
:: Konečně sám ::
Vlaďka |
publikováno: 07.11.2006, 13:16
|
Raději neváhejte... |
|
|
|
14. června 1990
Ostrov. Je to ostrov. Páni, jsem na ostrově!
„Na ostrověéééé!!! Lidi slyšíte mě? Jsem Na ostrověééééééé!“
Neslyšíte. Nikdo mě neslyší. Nikdo tady není.
„Není, není, nenííí!!!“
Konečně….konečně. Kolikrát jsem po tom jenom toužil…
Kolikrát jsem v duchu odplouval na pustý ostrov, když si na mě chrlila své požadavky. Své otřesné:
„Ty mě neposloucháš. Jsi pořád mimo. Tu chodbu si nevymaloval už šest let. Zkontroloval jsi Matějovi matematiku? Nečum furt na tu bednu. Na co pořád myslíš?….“
Na tohle. Přesně na tohle, má milá. Mít pokoj. Mít od tebe svatý pokoj.
Od tebe, která jsi bývala svěží a sladká, až se mi dech tajil a teď koukám na tvou zelenou peťovou masku a přemýšlím o migréně. O mojí migréně. Jsem ochotný si vymyslet cokoliv, abych nemusel předstírat, že mě tvé vytahané tepláky rajcujou.
Mít pokoj od šéfa, co mě buzeruje od rána do večera a každý ví, že mu stará zahýbá s jeho řidičem. I on to ví, tak si blbec vylívá svůj mindrák na mě. Paroháč.
Mít pokoj od účtů, které hrozivě narůstají a i ve snu mě straší termíny splatnosti.
Od našich „zlatíček“, co od rána do večera vřískají:
„Tati, jsem poslední, kdo nemá tu nejnovější nokii a jsem úplně trapná. Tati, ona mě zase mlátí! Tati, řekni ji něco! Tati, máš jít do školy za třídní. Ne, nic jsem neudělal. Fakt nevím, co chce. Možná kvůli tomu kouření. Tati! Tati!! Tatiííí!!!“
Dost! Tak už sakra dost! Mám vás po krk!
…………………………….
24. září 1993
Už jsem tady tři roky. Dělám si zářezy. Hodinky fungovaly asi rok, než jsem je namočil do moře, když jsem se snažil chytit tu rybu. Tehdy jsem nic neulovil více než deset dní a jedl jenom, co spadlo se stromu. Teď už je mi líp. Postavit jsem si chýši z banánových listů a bambusu a naučil jsem se chytat do pastí. Málokdy mám hlad. Jen ti komáři. Nevím, jestli to nejsou spíš moskyti. Kdysi jsi po mě chtěla, ať dám síta do oken, protože děti nemůžou spát, jak je v noci štípou komáři a já se na to vykašlal. Minulé období dešťů jsem skoro zemřel. Zničehonic jsem dostal takovou zimnici, že jsem nebyl schopný vstát z lůžka. Nevím ani kolik dní jsem takhle napůl v bezvědomí existoval.
Copak asi teď děláš, Matěji? Když ses narodil, vypadal jsi tak srandovně a já byl pyšný. Syn. Narodil se mi syn. Můj syn. Tak mě mrzí, že jsem ti tehdy ta procenta nevysvětlil. Jenže já koukal na formuli 1. Řekl jsem ti:
„Dej pokoj, teď chci mít klid.“ Promiň, chlapče. Odpusť mi to.
A ty, Kačenko. Vypadala jsi jako princeznička, když jsme tě s mámou poprvé vedli do školy. Bylas tak šťastná za svou novou aktovku s Mikimauzem. Nezapomenu na tvé culíčky s mašlí a mezeru po prvém vypadnutém mléčném zubu. Bylas tátův roztomilý andílek. Tak mi chybí tvé:
„Tatínku, ty jsi ten nejlepší tatínek na světě.“
A ty, moje lásko, promiň. Já to vzdal. Byl jsem líný snažit se tě pochopit. Bylas vždycky tak komplikovaná. Dělalas pět věcí najednou a čekala jsi totéž i ode mě. Nešlo to a tys to nechápala. Tak jsem vypnul. Časem jsem tě vypustil. Neposlouchal jsem. Vím, že ses pak ještě dost dlouho snažila, ale nemělas šanci. Pak jsi to vzdala taky.
Musím domů. Potřebuji domů. Já to všechno napravím. Začneme znovu. Půjde to, ono to půjde. Vždyť já vás mám rád. Jste moje všechno. Vor. Postavím vor! Tyhle stromy něco vydrží. Nebudu spát, nebudu jíst, ale musím k vám. Musím domů. Domů!
……………….
3. listopadu 1993
Zpráva z Daily Tribune
28. října 1987 byl 224 kilometry na severovýchod od ostrova Saint Juan objeven britskou lodí Discovery vor. Trosečníka se bohužel nepodařilo zachránit. Byl silně dehydratován. Po jeho identitě se pátrá.
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
98.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
hodnotilo celkem autorů: 6 |
komentovat příspěvek
|
|
autorské hodnocení: 1.5 |
uložit příspěvek
|
|
známka poroty:
1.5 |
tisk příspěvku |
|
počet komentářů: 13 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
počet shlédnutí od publikace: 35 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
|
|
|
|
|
 |
|
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|