» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Mnohem lepší je žít bez štěstí než bez lásky."

William Shakespeare

počet přístupů: 2141696

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 1 ::

:: Únos I. ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Únos

KikMa	publikováno: 20.10.2011, 19:52

První dílko, buďte schovívaví;)


	,,Ach jo," povzdechla si Milli Leiová, nejlepší kamarádka Anny Stádenské ,,zase škola." Obě chvátaly na školní autobus, protože Milli zaspala a Anna by si neodpustila, kdyby na svou nejlepší kamarádku nepočkala. A Milli by jí to asi taky jen tak neodpustila. ,,To ty jsi zaspala, já ne. A navíc, rozčiluješ se jen proto, že na ten autobus zase musíme běžet." Tuhle poznámku si Anna prostě nemohla odpustit. Bylo -2 °C a Anna musela čekat před Milliiným činžákem asi čtvrt hodiny. ,,Dobře, dobře, vzdávám se. Hlavně se nerozčiluj. Víš, že se nerada hádám." Na autobus doběhly ve zdraví, našly si dvě volná místa, ale v rozhovoru nepokračovaly a vydržely tak až do školy. Autobus zastavil před Washingtonským gymnáziem. Přecházely přes dvůr, ale v tom za sebou zaslechly známý hlas. ,,Aničko, sluníčko!" Anna obrátila oči v sloup a Milli s ještě několika spolužáky se začali smát do dlaní. Anna si jich ale nevšímala, vyloudila na tváři nucený, milý úsměv a otočila se. ,,Koho jsem asi čekala?!" pomyslela si. Před ní stál Lukáš Deen. ,,Jakpak se dnes mé sluníčko má?" zeptal se. ,,Dobře, dík za optání. Ale budu se mít o hodně hůř, když mě budeš takhle oslovovat," odpověděla Anna, ,,buď tak laskav a říkej mi prostě Anno, Ani nebo Ančo rozumíš?" Lukáš vypadal docela zklamaně. ,,Tak dobře cukříč... Ani." Anna mu poděkovala úsměvem a odešla se stále se chichotající Milli do třídy. První hodinu měli angličtinu. „Tak co jsi si nechala doma dneska?“ zeptala se Anna Milli. Milli se na ni podívala, ale ani nestihla odpovědět, když se jí profesorka Akrtjová zeptala na to samé. ,,Tak copak si slečinka Leiová zapomněla dnes?" Milli se na ni zdrceně podívala a špitla: ,,Knížku, projekt a slovník." ,,A měla jsi někdy den, ve který sis nic nezapomněla?" Zeptala se paní Akrtjová. ,,Ale ano, měla, přece minulý rok v září!" ,,Ach tak, to je významná událost, že si to tak pamatuješ?" Milli se už nadechovala, že něco řekne, ale paní Akrtjová už pokračovala ve výkladu. Pak následovala matika, fyzika, tělocvik, zeměpis, počítače a výtvarka.


celkové hodnocení autora: [ - ]		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 0		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 0.0		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 3		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 14		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Vladimír Dyk	22.10.2011, 0:11:33

Ahoj, zajímavé, zatím dívčí povídání. Čekal jsem podle názvu, že se stane něco dramatického, ale asi se toho dočkám až v dalším pokračování. Podívej se tady: http://prirucka.ujc.cas.cz/ http://www.pravidla.cz/ Je tam vše, interpunkce, přímá řeč, atd. S hodnocením počkám, až po dalším pokračování.

KikMa	20.10.2011, 21:36:32

Děkuji za komentář, ovšem toto dílo je již celé napsané, vkláddám ho sem po kusech, abych viděla reakce. Až sem dám celé tohle, mám rozepsané další, kterým budu pokračovat. Únos jsem začínala psát asi ve 13 letech, proto to tak vypadá:)

Šíma	20.10.2011, 19:51:28

Zdravím a vítám na SASPI. Předně, neznám Tvůj věk, těžko pak hodnotit. Ano... Nepíšeš zle... Text se hezky četl, nějaké ty nedokonalosti jsem vypsal níže. Na co jsem ještě přišel při čtení? Proč příběh "neusadíš" třeba u nás (chceš, aby byl více přitažlivý díky určité... teď mi vypadlo z hlavy ono slůvko a někam se zakutálelo, prostě že je příběh zasazen do "exotického prostředí" - zde však člověk již musí alespoň trochu znát mentalitu lidí, kteří tam - v dané zemi - žijí). Také mohou čtenáři tápat, jak vlastně hlavní hrdinky vypadají, jak vypadá město (prostředí) ve kterém své životy (a dobrodružství všedních dní) prožívají a zažívají. Celek se zdá být takovou momentkou, nic určitého. Na jedné straně jde o dobíhání školního autobusu, na druhé o zapomenuté věci do vyučování. Takže tak... Co mi padlo do oka? -- ,,Ach jo," povzdechla si Milli Leiová, nejlepší kamarádka Anny Stádenské ,,zase škola." -- na konci uvozovací věty bych vrazil čárku před pokračováním přímé řeči (viz "zase škola.") -- Bylo -2 °C a Anna musela čekat před Milliiným činžákem asi čtvrt hodiny. -- (zkus to opsat) -- Byly dva stupně pod nulou a ... (dál už je to stejné) -- Před ní stál Lukáš Deen. -- Lukas ??? (nač to počešťování cizích jmen?) -- ,,buď tak laskav a říkej mi prostě Anno, Ani nebo Ančo rozumíš?" -- (vrazil bych čárku před rozumíš) -- „Tak co jsi si nechala doma dneska?“ -- co sis (někdo ono "zkracování nemá rád) -- "Takže, cos zase dneska nechala doma?" -- ,,A měla jsi někdy den, ve který sis nic nezapomněla?" Zeptala se paní Akrtjová. -- zeptala (dal bych malé "z" na začátku uvozovací věty, která navazuje na přímou řeč po otazníku) Určitě máš na víc. Chce to jen si více pohrát s příběhem, postavami i popisy (detaily), jak vypadají samotní hrdinové, prostředí (v tomto případě město, či škola, jak jej třeba i vidí ony žačky), jak myslí a podobně. Chce to prostě upéci dobrý dort (z toho a tamtoho), hlavně však aby se dal jíst! ;-) Nejsme však Pejskem a Kočičkou, proto držím palec v další tvorbě. Nechám tu svou Dvojku pro povzbuzení a uvidí se!