» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Láska je svátost, kterou je potřeba přijímat na kolenou."

Oscar Wilde

počet přístupů: 2141697

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 1 ::

:: Pro mé malé holčičky ::

jiřička	publikováno: 27.10.2011, 21:58

Nemám co dodat než, až jednou zapomenou mé děti


	pro mé malé holčičky Byla jsem prvním pohlazením, polibkem na skráních tvůj první smích i první pláč jsem zlíbala od mala hýčkala tvá rozbitá kolena, všechna tvá probuzení zloby i prohry donesla k utišení Bralas mne s prvním lokem mléka i s první lžící polévky byla jsem s tebou, já a ty a kolem doma Jsem první vrba tvojí zpovědi, možná i zlá tím jak moc milující, tápám při bezesných nocích nechci být zraňující Vím, že mi odejdeš vím-li já kam však stále čekám na tvé návraty, kdy budu s tebou já a ty, třeba jen sedět a nic neříkat Můžeš se u mne vysmát, vyplakat jenom mne nenech opuštěnou před prahem věčnosti jenom mne nenech zapomněnou ať stále cítím, že tu jsi


celkové hodnocení autora: 97.0 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 6		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.2		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 6		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 18		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Dědek	31.10.2011, 12:12:52

Maminčina náruč je stále otevřená.

ciko	29.10.2011, 9:22:51

Maminkovské. Myslím, že by zasloužila učesat a doladit. Takhle je to zpově´d více než básnička. (Ale nic proti tomu).

Hanulka222	29.10.2011, 8:43:57

Trošku mě mate - holčičky nebo holčička? Já být ze dvou, tak nevím, pro kterou to je... pro starší? (Nejdřív mluvíš o nich, pak už to směřuješ jen k jedné, to tím myslím.) Dobře vyjádřené pocity, pochopí i ten, který žádné děti nemá a dokáže soucítit. Jen mě mrzí ta trošku neučesaná forma, místy se mi nad těmi slovy zasukoval jazyk a v té chvíli jsem ztrácela nit...

Kačís	28.10.2011, 19:45:45

Téma krásné, zdařilé... jen musím číst vícekrát, abych se dostala do rytmu :)

maja52	27.10.2011, 23:19:24

Krásně napsaná, ale smutná realita. Mně odlétla 3 ptáčata, člověk si zvykne a vracet se už nejde. Zdravím tě.

Šíma	27.10.2011, 21:57:59

Zdravím. Od srdce vyjádřené pocity rodiče, kterému se děti rozlétly do světa (jako když ptáčata opouštějí své rodné hnízdo). Vzpomenou si na vše, co pro ně matka s láskou udělala? Ne snad jen z vděčnosti, ale také s láskou a porozuměním. Vždyť co jim čas dodal s věkem (viz dospívání), to ubral i matce, přestože měří všem stejně (každý z nás stárne a posouvá se po oné pomyslné přímce od zrození ke smrti). Čím jsme však starší, tím více hledáme nejen smysl života, ale také se ptáme, zda jsme skutečně udělali vše, jak jsme měli a zda nebudeme pro druhé zapomenuti (zvláště pak pro své děti). Přestože není báseň "dokonalá" po stránce technické (možná by si některé verše zasloužily ještě dopilovat), o to více jsou "dokonalé" po obsahové stránce, protože poukazují na fakt, který je známý všem rodičům. Vždyť každý rodič věnuje své ratolesti to nejcennější (nejen svou lásku), ale i onu "životní sílu" (prostřednictvím péče věnované za ta léta). Jednou zůstanou děti "osamocené", protože čas si vezme jejich matku (i otce) i fyzicky a oni budou dál žít v jejich vzpomínkách... Ale to jsem zašel moc daleko. Stačí když napíšu, jak potěší, když rodiče ví, že na nich jejich děti nezapomínají. Napadlo mě také, že si děti nepamatují vše tak, jako jejich matka, protože to co jsme zažili v dětství časem zakryje čas. Ovšem pro toho, kdo nás vypiplal z kolébky zůstane to důležité vždy ukryto v srdci. Pěkně napsáno... P.S. Omlouvám se za rozepsání, nějak jsem se rozkecal... ;-)