| ... |
| |
|
|
Si ako Adam v raji
môjho lona.
Pomaly ti stekám
do hlavy.
Ako kvapky dažďa
topiace sa v rieke
sme spolu utopení
v láske.
To sladké ticho
v pohároch
opojených vo víne.
Na organe hrám
uspávanku v kostole.
Prázdne sú lavice drevené.
Ako duše opustené
po kázni, kľačíme
sami vo svojej samote.
V omšovom moku
zabudnuté hriechy
smejú sa nám do tváre.
Ty Adam a ja Eva
prví a poslední čo ostali
po konci sveta.
Ktosi konečne zabil hada
v diablovej záhrade.
Už nie sú otrávené jablone.
Si Adam a ja Eva, muž a žena...
a naše dieťa.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
99.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 9 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 6 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 35 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
