» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Láska je svátost, kterou je potřeba přijímat na kolenou."

Oscar Wilde

počet přístupů: 2141698

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 1 ::

:: Ranní obraz ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Šeptané do větru

zahradník	publikováno: 08.11.2011, 10:59

(prosím do poezie)


	na růžových vlnkách tvých rtů vychladají noční polibky vypluli jsme na nich hledat opuštěný ostrov šťastná se usmíváš ze spánku bezstarostně oddechuješ slunce posypalo tvoji tvář něhou a zlatými chloupky tvé obočí jako trsy živé trávy v poušti řasy jsou rákosí mávající větru když se tvá víčka jemně chvějí ze sna noční košile se svezla z nahých ramen to víla shazuje svůj šat při koupeli v ranní rose povodeň vlasů se rozlila po polštáři rozcuchané prameny se zamotaly a neví kudy plout tajím dech strachem že procitneš a otevřeš oči a zjistíš, že si tě prohlížím spi, šípková Růženko, ještě chvíli než tě probudím dotykem úst chci se sytit tvým obrazem zníš v mém srdci stále hlasitěji okouzlila jsi mou duši magií lásky chci se vedle tebe probouzet každý den malá čarodějko


celkové hodnocení autora: 99.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 6		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 18		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 36		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Dědek	12.11.2011, 12:39:44

Krásné zakončení.


ze dne 13.11.2011, 0:37:32
zahradník: Díky :)

Charlotte Cole	12.11.2011, 2:40:05

Já myslím, že to spíš já napíšu básničku jemu. :) V téhle době a obvlášť mezi mými vrstevníky je hrozně těžké narazit na kohokoli, kdo by měl alespoň trochu tvůrčí mysl (chválabohu za saspi!). Marně uvažuji, jestli to jenom hrají (a potlačují tak svoji přirozenost), aby zapadli do svých sociálních skupin, které na výjimečnost a odlišnost hledí s nepřátelstvím, nebo jsou opravdu takoví. Zrovna včera jsem měla referát na angličtině a povídala jsem o tvůrčím psaní. Na konci padla otázka, kolik knih přečtou ostatní ve třídě za týden a reakce od většiny byla taková: "Za týden? Já ty přečtený knížky můžu spočítat na prstech jedný ruky, ty knížky, co jsem přečetl za celý svůj život." Asi jsem moc náročná. Nicméně absence podobně smýšlejících lidí v mém okolí mě hluboce deprimuje. Doma mam sice dalšího psavce, sestru - naštěstí!, ale mamka je zase naprostý ignorant, a pokud by mohla, spálila by mi/nám všechny texty a psaní mi zakázala. Nabízí se ale i otázka, jestli by se dva psavci snesli... Ale to je asi jako uvažovat, jestli spolu dokážou vydržet dva flegmatikové... Uch, to jsou teda úvahy... :D


ze dne 13.11.2011, 0:54:08
zahradník: Když se najdou dva psavci, musí to být asi pohádka (stejně jako vždy, když se najdou dva lidi se stejnými zájmy, o které se mohou sdílet, navzájem se v nich podporovat a růst), ale to se poštěstí málokomu. Ale s těmi spisovateli je to specifické - spisovatel je takový reportér života, a když by spolu byli dva takoví reportéři, o čem by vlastně psali? Ono nemusí být vůbec na škodu, když je psavec naopak s někým, kdo tím životem přetéká, tudíž psavec má o čem psát, má zajištěn přísun neustálé inspirace (krásná je přesně na tohle téma knížka "Zeptej se prachu" od Johna Fanteho). Ale naprosto souhlasím, že v dnešní době už je málo tvůrčích lidí, většina společnosti touží život hlavně konzumovat, co nejvíce si užít a stále jen brát a bavit se - proč by někdo ztrácel čas s nějakou tvorbou, která stojí čas a sílu, proč dělat něco pro druhé a chtít darovat světu kus svého srdce. Přitom se stále jen za něčím ženou, hledají a zůstávají nenaplnění, protože naplnit a nasytit mohou jen duševní hodnoty. Umělci to měli ve světě vždy těžké, většina jich měla nešťastný rozervaný život plný samoty a nepochopení - jsme prostě okrajová menšina outsiderů a podivínů :)

Latent_Fay	09.11.2011, 22:02:20

Moje první reakce byla také ach, ale vzhledem k tomu, že Charlotte vzdychla první a vlastně řekla, co bych řekla i já, dodám jen, že klišé lásce nejspíš sluší.


ze dne 09.11.2011, 22:34:28
zahradník: Nebude ona celá ta láska jedno velké klišé? Vždyť je to v dějinách lidstva stále dokola - láska, zamilovávání se, rozchody, lidský život se točí jen kolem toho - a přesto to lidi pořád baví a neomrzí, stále tohle vše dělají a jsou tím fascinováni - nikdo si nemyslí, že by láska byla něco ohraného, staromódního, nemoderního, dávno mrtvého, na čem nelze najít nic nového, co zde už stokrát bylo, takže už to nudí a nebaví... Děkuji za návštěvu, jsem rád, že zaujalo :)

Charlotte Cole	09.11.2011, 1:34:54

Po dlouhé době jsem opět zavítala na saspi a narazila jsem na tohle. První, co mě napadlo, bylo: ach. Pohladilo mě to na duši a odteď budu tajně doufat, že mi jednou taky někdo napíše podobnou báseň... :)


ze dne 09.11.2011, 12:55:02
zahradník: Děkuji moc, jsem rád, že se Ti tak líbí. Určitě Ti někdo také jednou něco podobného napíše/řekne - nebo až vydám sbírku, tak mu ji potom můžeš koupit a on Ti ji bude předčítat, jako by Ti to sám říkal ;-))

Adam Javorka	08.11.2011, 21:10:39

Mne sa páči báseň a aj preto, lebo si romantický a vieš to zakódovať do básní a takou je aj táto tu...


ze dne 08.11.2011, 22:48:11
zahradník: Děkuji, jsem rád, že se líbí :)

kulkul	08.11.2011, 13:31:04

Já se tě nechci dotknout, abys nedělal bubu, ale zas takové dlouhé seznamy a odškrtávání jak při inventuře. Ještě to a to: víla, trsy, slunce, ramínko a magie... a kdybychom snad na něco zapomněli tak projistotu ještě jednou snění, probouzení a duše... To není tvoření, nýbrž zaklínání se klišemi. Klišy... chci říct klišémi. Zaklínání se množstvím kliší jako křeček dělá zásoby na zimu.


ze dne 08.11.2011, 13:51:56
zahradník: Jo, ale přesně to chci - vždyť básnická sbírka je taková spižírna plná hutné stravy, dobrot a zákusků, které do té spižírny křeček-spisovatel nanosil a nadupal až po okraj, aby potom z toho všeho mohli vyhladovělí čtenáři vyžít celou zimu a nabrat sil. Co se týká těch kliš, tak je beru jako jakési stavební kameny, které sice používají i druzí, ale až tím poskládáním vzniká originální stavba - každý dům je ze stejných cihel, ale výsledek vždy vypadá odlišně a jedinečně. Já se jen snažím ze stejného materiálu poskládat dům, který odpovídá mým požadavkům na bydlení, mému vkusu a mému pohodlí.

Jujacek	08.11.2011, 12:53:11

Jop, nádhera :)


ze dne 08.11.2011, 13:29:14
zahradník: Děkuji za návštěvu, jsem rád, že se Ti líbí :)

maja52	08.11.2011, 11:33:19

Nádherné vyznání, není co dodat, ani vytknout. Ahojky.


ze dne 08.11.2011, 12:52:03
zahradník: Děkuji :)

čuk	08.11.2011, 10:13:16

Pohled básníka je rozdychtěný a nadšený, přímo čarující a bezesporu idealizující, trochu jako fata morgána. Je to opravdu obraz nabízející radostný pocit (dá se říci přímo záviděníhodný), trochu ovšem patetický. Ale v souhrnu je to krásná báseň, nezasažená cynismem zkušenosti a zklamání. Do snění otevřeného čtenáře jistě potěší a oživí mu vnímání, jak by asi básník řekl, srdcem na dlani.


ze dne 08.11.2011, 12:51:53
zahradník: Děkuji za publikaci, známku a komentář :)