obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Většina lidí se domnívá, že láska znamená být milován. Avšak pravda je opakem: láska znamená milovat."
Erich Fromm
obr
obr počet přístupů: 2141699 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: 10. Nemocnice ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Pilot Dodo
 autor pilot Dodo publikováno: 18.11.2011, 12:41  
...
 

Ostře zářivá záře zářivek, bodavě rozpalující bílé stěny. Dominika zamrkala a pokusila se očima uhnout bílé explozi. Marně. Celá místnost byla čistě, bez jediné známky ošoupanosti, bílá. Pomoc. Kde to proboha jsem?
Konečně přivykla "dočista do čista vypranému" pokoji. Nalevo stál noční stolek s pár udělátky a kartičkou popsanou neznámými klikyháky, napravo panýlek, po němž přebíhaly nejrůznější grafické obrazce. Nerozuměla ničemu. S rychlostí invalidního šneka se jí daly do pohybu myšlenky, postupně se zjednodušovaly a zjednodušovaly, až nakonec z celého procesu vzniklo: To bude asi nemocnice.
Příchod zdravotní sestry Dódinu závěru přitakal.
"Dobrý den, slečno. Vítám vás v okresní nemocnici Špunt nad Vodou. Byla jste sem převezena s těžkými zraněními z hospody U Zaneseného výčepu."
Slečna Klínová vydala neurčitý zvuk. Aha. Ale co je s ostatníma? A jak tuhle otázku dostat přes jazyk?
Dodo si zkusila odkašlat. Bezvýsledně.
Sestra pokračovala: "Máte zlomenou pravou nohu" - to byla ta gorila, co mi do ní kopla - "otřes mozku" - jak na mě upadla - "a spoustu podlitin a obraženin" - to po mně šlapali - "podlitiny se již zahojily a obraženiny také" - uf - "avšak s tou zlomeninou a otřesem mozku si zde ještě chvíli poležíte."
Do kopru!
"Děkuji vám za pozornost."
Odchod.
Dominika zůstala ponechána svému osudu. Vůbec se jí to nelíbilo. Připadala si jako jedno z mnoha rozbitých a nedůležitých koleček, zastrčených v krabici a čekajících na záchranu. Nedůležitá. Osamocená. Nesoběstačná. Nevěděla prakticky nic. Komplikovanost zlomeniny i síla otřesu mozku jí byly skryty rouškou tajemství. A navíc má hlad! Hladově zachrčela. Někde tady musí být přivolávátko! Aspoň malý. Malilinkatý! Nic. No dobrá. Jak chcete.
Začala sebou mlít a házet, rozpohybovala postel (jistě oceníte komplikovanost této činnosti v Dominičině zasádrovaném případě), v duchu svolávala na personál nemocnice kletby; a světe div se, do půlhodiny se u ní zjevila sestřička. Bylo načase, Dodě docházely síly.
"Co jančíte, proboha?!" vzkřikla sestra.
Gestem jí pacientka naznačila, co chce.
"Najíst dostanete až v poledne!"
"A kolik je?" povedlo se Dodo vychroptět.
"16.00," odsekla sestřička.
"To dostanu až příští poledne?"
"Ano!"
"Áaaaaa!" Šoková terapie působila na Dominičiny hlasivky výborně. "A co když vám tu zkolabuju?" zaječela na pracovnici.
"Ne -"
"Co budete dělat?" nenechala ji domluvit.
"Od -"
"Vykopete mi hrob?"
"Ne! My -"
"Von už vlastně bude vykopanej, že jo?"
"Ne! Ne -"
"Tak co sakra?"
"Ze -"
"Dáte mi najíst?"
"Ano!"
"No výborně. Copak jste dnes měli?" nečekně zklidnila hlas.
Sestřička se chvíli vzpamatovávala ze zvukového šoku. Když se chystala odpovědět, uvědomila si, co pacientce odsouhlasila. "No, víte -"
"Nevíme." odsekla jí Dominika.
"Měli jsme maso s omáčkou a lynzí (pozn. autora: obdoba rýže), ale nejsem si jistá, jestli mi dovolí... "
"Tak je pošlete za mnou, pokud budou dělat potíže."
Sestra kapitulovala. No co, stejně tu jen pracuju, můj problém to není, uklidnila se a odkráčela do kuchyně.
"Bože, bože, jestli tohle přežiju, přežiju už všechno," povzdychla si hlučná pacientka.

Mezitím se Hoto ukrýval před pronásledovateli v sudu od vína. Neměl o sebe strach, dosud ty inteligenty nenapadlo použít psy.
Náhle se z dálky ozval štěkot psů. Hon hospodských věrných právě začíná a Hoto se konečně strachuje.


 celkové hodnocení autora: 92.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 5 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 14 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 m2m 03.12.2011, 2:38:05 Odpovědět 
   Já mám luštěninový skla a je to fajn, hele.
 Šíma 18.11.2011, 12:41:19 Odpovědět 
   Zdravím.

Musel jsem se vrátit k deváté části (viz Hospoda U Zaneseného výčepu), abych byl alespoň trochu v obraze. Ano, textík je usměvný (a milý), ale byl jsem tak trochu (stejně jako naše hrdinka Dodo) překvapený a vyvedený z míry, kde že jsem se to ocitl! ;-) Chybí mi tam ona rvačka, která je vysvětlena v dialogu sestry a hladové pilotky Dodo (se kterou by nejspíš ani starý dobrý český Otesánek soupeřit nemohl). Zato náš Hoto teprve zažije krušné chvilky, protože se jeho obavy právě naplnily - někdo (kdosi) vypustil psy. (škoda, že není o něm textík více rozepsaný, snad příště)

Pozor na:

-- Ostře zářivá záře zářivek, bodavě rozpalující bílé stěny. -- (tak toto se mi líbí, viz ostře zářivá záře zářivek ;-))) zaměnil bych jen "rozpalující" za "rozpaluje" a nebo "ozařuje")

-- "Nevíme." odsekla jí Dominika. -- "Nevíme," odsekla jí Dominika. -- (nebo takto) -- "Nevíme." Odsekla jí Dominika.

-- "Měli jsme maso s omáčkou a lynzí (pozn. autora: obdoba rýže), ale nejsem si jistá, jestli mi dovolí... " -- (mezera navíc na konci přímé řeči, nejsem si jistý poznámkou autora v přímé řeči, působí to poněkud... rušivě, ale u Tebe si jeden zvykne na všelicos)

Tož tak... Hezký den přeji.
 ze dne 19.11.2011, 8:39:02  
   pilot Dodo: no, tlustší skla už bych asi taky potřebovala :-D
 ze dne 18.11.2011, 21:04:13  
   Šíma: Nic si z toho nedělej, šíma má brejle od mala, jen ta skla se s časem stávají stále tlustší (viz větší dioptrie)! ;-)))
 ze dne 18.11.2011, 21:00:54  
   pilot Dodo: ach jo, to mi zase proklouzla ta tečka u přímý řeči? a to už mám brejle, je to špatný... :-(
poznámka autora v přímé řeči byl mladický experiment, co na to Šíma :-D (a jiní)
jinak děkuju za zhodnocení a nezávazně slibuju, že další kapitola tu bude dříve, abyste se nemusel vracet k té předchozí :-D
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
OprsklinaPlott
(24.5.2012, 18:02)
Jay
(23.5.2012, 16:28)
Kostka
(22.5.2012, 19:55)
mikhal
(22.5.2012, 18:14)
obr
obr obr obr
obr
Příběhy
Libor Machan
Liv Liversonová...
MisQa
Nebuď blázen a ...
Kubrick
obr
obr obr obr
obr

Staré tradice III. - Cena přát...
Ekyelka
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr
obr
Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci?
obr
obr obr obr