» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Láska je jako Opera. Člověk se tam nudí, ale vrací se tam."

Gustav Flaubert

počet přístupů: 2141700

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 1 ::

:: Noční trable ::

Tonyend	publikováno: 27.11.2011, 18:41

Mé první drabble a zadaná slova: réva, protiúčet,připevnit,vystěhovat,rozlít


	Psal se rok 1974 a tři kamarádi seděli ve své oblíbené hospodě IV.cenové skupiny u pobryndaných stolů u piva a s hlavami skloněnými ke stolu a k sobě kuli pikle, kuli plány, jak se dostat na Západ. První radil, že by bylo nejlepší napsat rovnou Husákovi, že se chtějí nechat dobrovolně vystěhovat do svobodného světa. Druhý navrhl, aby provedli nějakou protikomunistickou akci, za kterou by je soudruzi rádi raději viděli na druhé straně barikády. Ten třetí, po desátém pivu vymyslel geniální plán.Musí se dostat ještě teď v noci nejlépe do Mikulova. Odtud to je už pár stovek metrů k rakouské státní hranici. Když budou opatrní, tak překonají dráty rozdělující svět. Všichni uznale pokývali hlavami. Pane jo, to je ono! Objednali si láhev rumu a než jim stačil číšník rozlít do skleniček dostali další skvělý nápad. Odjedou do Mikulova taxíkem, který si u obsluhujícím přivolat. Po zaplacení útraty jim na taxislužbu nezbývalo dost peněz a tak šoférovi nabídli své hodinky značky Prim a Poběda jako protiúčet. Ten si je prohlédl a šlápl na plyn. Vyrazil s nimi do tmavé noci směr Mikulov a bylo mu jedno, proč tam chtějí tak náhle jet. Na okraji města si nechali zastavit a vystoupili. Taxík se otočil a zmizel jim z očí. Měli štěstí, že poblíž nehlídkoval místní aktivní pomocník VB a nepřivolal posilu, aby jim zabránili v zamýšleném překročení státní hranice. Padla otázka. Kam teď? Ten, který to vymyslel řekl: „Musíme jít tím směrem, tam je pole a pak pár set metrů k hranici.“ Vyrazili do noci. Po nějaké době se před nimi objevila nějaká dřevěná chajda. Dveře byly nezamčené a tak vlezli dovnitř. Všude bylo podezřelé ticho a svoboda tak blízko, až se tajil dech. Kterýsi škrtl sirkou. Dřívko vzplálo ohýnek osvětlil nevybavenou místnost. Ale co to tam je? Na zemi leželi dvoje štípací kleště a v dřevěné bedně bylo několik láhví vína. Před útěkem se z nich stali taky zloději. Když chatku opustili, odnášeli si každý láhev vína a ty dvoje kleště. Ty znamenaly klíč ke svobodě. Ó, jaké mají opilci štěstí! Těmi přecvakají ty zatracené dráty! Něco zaslechli a tak se plížili nocí směrem, kde tušili vysněnou rakouskou hranici. Najednou zahlédli na tmavém obzoru cosi nejasného. Že to jsou ty strážní věže pohraniční stráže?! Fantazie jim pracovala naplno, když se dostali z travnatého úseku louky na jakýsi pás poorané půdy a hurá, mezi nízkými keři narazili na natažené dráty. Byli u cíle. Za dráty Rakousko, bože, jak je to snadné, jen se nenechat chytit pohraničníky. Napjatě čekali, jestli se na ně nesnese kužel ze světlometu strážní věže, ale zůstali skryti ve tmě. Prostříhávali se jeden drát za druhým, byla to fuška, ale když padl k zemi ten poslední, tak si od radosti otevřeli láhve s vínem a na ex je vypili. Pivo, rum a navrch nalezené víno, no po tomto trojboji usnuli a snili, kam později z Rakouska vycestují. Čeká na ně New York nebo Austrálie? Kdo ví. Brzy nad ránem je neprobudil chlad, ale z mlhy uslyšeli štěkot psa. Panebože, jsme tak blízko u cíle a objevil nás vlčák nějakého horlivého pohraničníka, to je konec snům o svobodě, čeká je několik let kriminálu. Nad hlavami na ně však cenil své zuby s vyplazeným jazykem pes, vesnická směska, místního hospodáře, který se za ním vynořil z mlhy. Ukázal na ně prstem a než mu stačili říct : „ Guten tááág!“, tak zasyčel : „ Vy…vy zatracení chuligáni, to jste jistě vy, co mi přestříhali na vinici všechny dráty! Všechna réva je na zemi a je těsně před vinobraním, dacani jedni! Zvedajte sa a honem, honem rychle to fčíl znova natáhnete a drátiska musíte připevnit do původní podoby, nebo hergot kruci fix já vás… Nebojte sa. Nejste první ani poslední, co si mysleli, že sú už v rakúsku… Já vás neudám, ale potém sa rychle ztraťte, aby vás tu neuviděl někdo jiný."


celkové hodnocení autora: 98.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 1		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 4		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 9		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Aini	29.11.2011, 10:53:09

Ahoj Tony, příběh se četl svižně, na chybky jsem nehleděla. Na tu hrůzu z oněch let je konec vcelku vesele pojat. A za toto ukončení dávám jedna. Neboť vše mohlo dopadnout daleko hůř...

Tonyend	28.11.2011, 15:10:32

Šímo, já jsem rád, že si všímáš, čteš a opravuješ mé nedostatky! Už jsem to na sebe dávno práskl, že nejsem s jazykem českým nijak zadobře a navíc s PC se také nekámoším, takže netuším jak na své zjevné chyby zareagovat, jak je zde opravit. m Můžu jen slíbit, že si budu příště, jestli něco napíši, dávat větší pozor. Ale raději se dopředu omluvím- JČ- dostatečná a to je pro mé hrubky dostatečně vysvětlující. Přesto budu sem tam psát dál, je to můj emoční ventil. Díky ti za pomoc, této si vážím.

Šíma	27.11.2011, 18:41:03

Zdravím. Úsměvné povídání o útěku několika opilců za hranice (bohužel, nebo bohudík, se jim to nepovedlo). Pointa byla nečekaná, netušil jsem, kam že se to prostřihali, vinice by mě ani ve snu nenapadlo (přestože mne měl Mikulov šťouchnout do palice)... ;-))) Pozor na nadbytečné a chybějící mezery v textu a velikost počátečního písmene u vlastních jmen (státu). Hezký večer přeju a psaní zdar...


ze dne 27.11.2011, 19:01:06
Šíma: P.S. Zapomněl jsem: -- Odjedou do Mikulova taxíkem, který si u obsluhujícím přivolat. -- (přečti si toto souvětí nahlas, nějak mi nedává stylisticky smysl) -- Kterýsi škrtl sirkou. -- Kdosi ???