» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Bojíš-li se smrti, kde nalézáš odvahu žít?"

estel

počet přístupů: 2141700

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 1 ::

:: Město ::

Příspěvek je součásti workshopu: Ztraceni v čase

Edith	publikováno: 01.02.2012, 14:50

O tom, co vidím, když se zaposlouchám do deště tam venku...


	" Hmm mm mm mm mmmmmm mmm..." Tmavá ulička a v ní jde malé děcko. Je mu tak deset let. Hlas má bezpohlavní. Prospěvuje si beze slov napů tesknou a napůl bezstarostnou melodii. "Hmm mm mm mmm mmmmm mmm..." Klackem v ruce přejede po šprynclích železného zábradlí. Z nevelké dálky se do ticha ozve zvonivý ženský smích. Děcko zvedne hlavu. Kde je? Kde kurva může být? Všechno ti padá, jak horečně hledáš zápisník. Tohle si musíš zapsat. Musíš. Ale kdo tě nutí? K ženskému smíchu se přidává hrubý mužský hlas. Co říká? Děcko nastražuje uši, ale zdá se, že nerozumí více než ty. " Copak tu děláš tak pozdě večer samo, děťátko? " Fuj, babizna. Děcko strachy poskočí. Viděl ji někdo z vás přicházet? "Já... já... " couvavě klopýtá a nakonec se otočí. Utíká pryč. Nastraž uši... cvak... to byly dveře od hospody. Do toho špinavého pajzlu. Na chvilku všechen ten hlomoz pronikl ven, ale zase ustal. Jakoby někdo vypnul zvuk. Koho zajímá, že to malé děcko zakoplo a odřelo si kolena? Že se ta babizna vydala šouravým krokem do knajpy se zřetelným záměrem? Příběhy ztracené v minulosti. Chlap tahá šňůry z červené krynolíny. Je vyšívaná zlatou nití, poseta stovkami blyštivých korálek. Tak tvrdě stahující a přitom jemná na omak. Nahoře i dole je lemovaná stejně rudou krajkou. Byla drahá. Kroužky lemující šěrování jsou zlaté, aby ladily k niti. Ten poslední v levé řadě se už uvolnil a látka se začala třepit. Kap, kap... první kapky deště se snáší z nebe a dopadají na střechy domů, kovové barely, dřevěné palety, prkna na zemi. I bůh pláče nad tímhle prohnilým místem. Ale Ďábel tleská. "Je libo svěcenou vodu? Mám ty nejúčinnější talismany proti uřknutí i černé magii! Nebo by pán raději zaručeně jediný dochovaný malíček Krista?" "Táhni, podvodníku!" Kap, kap... Kapky dopadají na černý plášť cizince. Proč se nejde schovat do hospody jako ostatní? V uličce nalevo se rvou potulné kočky o úlovek z popelnice. Prskají na sebe a ukazují drápky. "Tady jsi, Mindo!" dítě s krvavými koleny se sehne k jedné kočce, a celé zmáčené si ji přimkne spokojeně k hrudi. " Ty jsi má jediná kamarádka. Pojď domů, schovala jsem ti trochu mléka." Mdlý Měsíc se na to dívá z oblohy. Mlčí, nic neříká. Jeho jasná tvář ozařuje dítěte kroky. Je plný, začne ubívat.


celkové hodnocení autora: 84.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 2		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 2.0		uložit příspěvek

známka poroty: [ - ]		tisk příspěvku

počet komentářů: 9		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 42		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Šíma	03.05.2012, 15:52:16

Zdravím. Mi se text líbil, přestože co do zadání tohoto workshopu je nejspíš "naprosto mimo", ale i tak má něco do sebe. Spíše než město jsem tam viděl jen tu uličku a hospodu (plus malinko i hororový nádech). Pozor na nadbytečné mezery. P.S. U nás se říká: "šprušle" (tedy ty kolmé tyčky u zábradlí, jak se jim říká správně česky???). Hezký den a psaní zdar.

lotty	08.04.2012, 13:45:46

Zdravím, abych pravdu napsala, text mě bohužel neoslovil. Připadá mi, že jen popisuješ, co se děje. Že nevyprávíš. Osobně si též myslím, že text nesplňuje požadavky na nominaci. Důvodů pro to je dost: text je příliš krátký, pořádně nerozpracovaný, pojatý spíše jako momentka ze současnosti, jsou v něm gramatické chyby, coby autorka neumíš používat přímou řeč, jinak ostatní nedostatky vypsali čtenáři přede mnou. Z těchto důvodů text nebudu nominovat ani známkovat. Známka: 3. Lotty

Matylda Kratinová	15.03.2012, 13:28:10

Odpověď na příspěvek od uživatele: Matylda Kratinová* ze dne 01.02.2012, 16:27:30* ws = workshop, jsem trochu líná to psát dlouze =-)

Borek	08.02.2012, 19:36:20

Je to pro mne těžké posoudit. Rozhodně jdeš vlastní cestou, což se cení. Do tohoto WS to moc nesedí, ale co už. O chybách pomlčím, neb mi nevadí, sám jich mám ve svých textech hromady. Ale přijde mi to moc nevyrovnané. Ta snaha o poetiku střídající se s přízemním, až vulgárním popisem mi moc neseděla. Byl jsem trochu zaskočený. Zajímavé ale bylo, že když jsem dočetl, ještě dlouho jsem musel o tomhle textu přemýšlet a nemohl jsem ho dostat z hlavy. To je jistě neoddiskutovatelné plus. Má to totiž něco do sebe. Něco znepokojivého, ukrytého někde mezi řádky. škoda těch formálních nedostatků (korálek místo korálků, dítěte kroky, atd.) Ale má to svou sílu. Něco na tom je, jenom se pořád nemůžu domáknout, co:-( Borek

Hanulka222	05.02.2012, 22:53:52

Jestli krinolína měla nést nádech minulosti, tak mi to přijde málo. Ani délkou bych to jako WS text nebrala, čekala jsem něco delšího, více rozpracovaného. Je tam hodně nitek, nástřelů, změť vjemů, postav, ale nikde nic nedotáhnutého. Vzhledem k zadání WS bych spíše řekla, že text nevyhovuje.

m2m	04.02.2012, 20:28:28

Zdravím. Tak nějak mi taky přijde, že tenhle text je ve WSku tak nějak spíš jen tak, určitá časovost se tam sice dá najít, ale není propracovaná a pro mě to tak vypadá, že se text spíš odehrává teď a tady, nikoliv někdy v minulosti. Zbytečné jsou ty chyby, hlavně v uvozovkách, překlepy a ostatně i to, že text je celkově nedopracovaný a příliš hrr.

čuk	04.02.2012, 17:57:40

Bylo by dobře jednotlivé dílčí momentky graficky oddělit. Motiv ztracenosti v čase mohl být víc rozpracován, takhle se náznak snadno vytratí.

Matylda Kratinová	01.02.2012, 16:27:30

Ahoj, sice mi drobet přijde, že se text ve wsku octl omylem, ale když už to tu je, vrhnu se na něj. Mám před sebou řetěz snových obrazů, pospojovaných jen velmi volně. Možná na můj vkus až příliš. Někteří mluvčí jsou charakterizováni jen tím, co řeknou, víc se o nich ani o tom, co dělají, nedozvíme. Pasáž se zápisníkem zajímavý nápad, ale možná bych ji přehodila na konec, kde by zaprvé nepůsobila tak křečovitě a zadruhé by text získal něco jako pointu, která je naznačena v perexu. Prostě v prvním plánu se na čtenáře vyvalí smršť vzájemně souvisejících dojmů, s půvabem básně v próze, k jaké je tu nakročeno, aby v závěru vyšlo najevo, že to byla procházka městem, při níž se do zápisníku "nahrávaly" okolní zvuky a obrazy. Protože současnost je zároveň minulostí i budoucností, jedno plynule prorůstá v druhé. Co mě u tak krátkého textu nemile překvapilo, byly pravopisné chyby. - Bůh se píše s velkým, pokud máš na mysli jediného Boha v blízkovýchodním a evropském pojetí - KrInolína - s měkkým, navzdory tvrdé výslovnosti - měsíc začne ubÝvat - slovosled ve větě "ozařuje dítěte kroky" Tyhle hrubky zbytečně srážejí úroveň textu a odvádějí čtenáře od jeho podstaty. Takže prosím příště si to po sobě alespoň projít, nebo dát vychytat chyby nějakému betačtenáři. Z vlastní zkušenosti vím, že cizí pohled moc pomůže. 5/10 M.


ze dne 12.03.2012, 14:31:59
Edith: Matilda: bůh je pro mě vždycky s malým, a není jen jeden. pokud jste prokřesťansky založená, omlouvám se. Za komentáře děkuji, ocitlo se v nich spousta překvapivé pravdy. Ať již to, že se text ve ws ( o čemž už ani nevím, co to znamená) ocitl spíš jen tak, až po to, že ten text se odehrává v přítomnosti. je tomu tak. Za gramatické chyby se omlouvám, už se mi to nějak (doslova) vykouřilo z hlavy... Borkovi děkuji, ps: těš se na další příspěvek :-)