| Balada na úděl člověka |
| |
|
|
I osedlal si poutník život sotva se narodil
a chtěl s ním letět nad oblaka
ne orat, vláčet brázdy, sít
Chyt ale špatný konec ohlávky
a spadl do propasti
Ne ty, to já tě povedu
od hroudy k hroudě
budeme sázet, sklízet úrodu svých plodů pozemských
I ztichl poutník, sklonil hlavu
Život je v právu, nasadil jho si na svůj hřbet
a vykročil vpřed za štěstím
S ním den vydal se na svou pouť
měl zlatý věnec co pecen chlebový
a krajáč oblak bělostných mu nes
Bloud, chtěl-li tomu uniknout
Dojíti třeba nejdříve mu
až doveden bude k sídlu hvězd
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
97.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 2 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 3 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 17 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
