obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"To, co vychází ze srdce, nebývá nikdy směšné."
F. Caballero
obr
obr počet přístupů: 2915295 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39398 příspěvků, 5729 autorů a 389845 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Spokojený šeltiňák ::

 autor Karolína K. publikováno: 01.12.2011, 9:38  
Vypravování se třemi danými: okno, dálka, touha.
Co dodat? Vypravování je nemožný literární žánr. Psala jsem ho hned několikrát, protože přinést do školy něco, co má tři tisíce slov, je asi nevhodné. Četla bych to hodně dlouho a tak. Nejsem spisovatelka na krátké věci.
Je mi patnáct. Doufám že dílo nebude ohodnoceno pětkou.
 

Vedu krásný život, co víc si přát. Ráno po probuzení, postupně posnídám se všemi paničky, s jedním z nich jdu na procházku, na které se pořádně vyvenčím a počuchám se sousedy. Pak se vrátím domů, ustelu si na polštáři a sladce spinkám. Nikdo mě přitom neruší. Když se vyspinkám, vyskočím na stůl u okna a vyhlížím paničky. Ten, který přijde první, mě vyvenčí. Jídla mám, kolik chci. Panička mě přikrmuje masem a zeleninou. I o zábavu mám postaráno, o víkendech jezdíme na výlety a dvakrát týdně trénujeme agility. Jsem spokojený sameček šeltie.

Spokojenější bych však byl, kdybych měl štěňata. Paničci si to bohužel nepřejí.
,,Deny, nechej fenečku!" říkají mi vždycky. Potom se spolu baví o tom, že bych byl možná byl rád, kdybych po sobě zanechal potomky, ale že žádnou šeltii neznají a mít úmyslně malé kříženečky nikdo nechce.

Jednoho krásného dopoledne jsem si tradičně spinkal na svém polštářku. Zdálo se mi o dobrém jídle, když tu mě vyrušilo kňučení. Vyskočil jsem na stůl, abych se podíval, co se venku děje. A uviděl jsem ji. Foxlici Tarinku. Úžasná vůně, která se linula i zkrz zavřené okno, mi napovídala, že Tara hárá.
,,Haf haf haf haf haf!" zaštěkal jsem, aby věděla, že ji vidím.
,,Haf haf." odpověděla mi Tarinka.
,,Kníí kníí!" zakňučel jsem na znamení, že po ni strašně toužím. Na tohle už mi bohužel nic nestihla říct, protože její pán už chtěl jít domů. Nemohl jsem z toho spát. Když jsem usnul, zdály se mi sny o Tarince. Tak jsem raději přemýšlel, jak se k ní dostat.

,,Jsem tady Deny! Jdeme ven!" zakřičela nejmladší pánička, sotva otevřela dveře.
,,Hafííí!" štěkal jsem radostí. Zatímco pánička si naivně myslela, že se mi chce na záchod, já jsem se radoval z toho, že přišla ona, ta nejslabší. Procházeli jsme se a já čekal na svou příležitost.
,,Maminka je právě na drátě.." prozpěvoval paniččin mobil.
,,Co ta mamka zase chce?" divila se panička a sahala do kapsy pro telefon.
,,Teď, nebo nikdy!" řekl mi mozek a já jsem prudce škubnul. Panička se soustředila hlavně na to, aby ji z ruky nevypadnul mobil, takže moje vodítko letělo na zem. Na nic jsem nečekal, než se panička shýbla, už jsem byl pryč.
,,Deny, ke mně!" volala panička. ,,Deny! Pojď sem! Na! Dobrotka! Pojď!" Ale koho zajímá piškot, když má příležitost být s hárající fenkou? Utíkal jsem dál a dál.

Pak už jsem byl hodně daleko. Najednou jsem zjistil, že vůbec nevím, kde jsem. Zavětřil jsem. Vzduchem se nesla vábivá vůně nějaké fenečky. Když nevím kde jsem, udělám si aspoň radost. Vydal jsem se směrem za vůní. A hele, plot. A za plotem krásná voňavá maltezačka!
,,Pojď dál!" zavolala na mne. Kudy se tam dosta? Kudy se tam dostat? Mozek pracoval a pracoval. Najednou objevil místo, kde nebylo až tak těžké plot přeskočit...

,,Ty rošťáku! Tohle už nikdy nedělej!" zlobili se na mne o dva dny později páničci, když si mě vezli domů. Panička od moji milé maltezačky totiž oznámila na policii, že se u ní na zahradě objevil cizí pes. Ti moji se to dozvěděli, tak te paní zatelefonovali. A bylo. Jsem rád, že jedu domů, útěk však nebyl úplně marný. Tarinku jsem sice nenašel, ale Dafi je taky fajn. A za dva měsíce se ji narodí štěňátka...


 celkové hodnocení autora: 90.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 7 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 16 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Lyrie 02.12.2011, 19:29:17 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Siggi ze dne 01.12.2011, 21:46:11

   Přesně chápu, jak se cítíš. Já bydlím na vesnici, tzn. že všichni se navzájem znají a navzájem znají i své psy. Nechat volně povalovat nějaké to hovínko, tak tě majitel nemovitosti seřve na tři doby, jsi povolán na obecní úřad, místní drbny Tě pomluví až do pátého kolena a zatoulaný pes je ihned identifikován a jeho ztráta vyhlášena obecním rozhlasem. Ale jak to už chodí, majitelé všelijakých podvraťáků se ke svému psu neznají, tak to pobíhá po vsi, troufá si to na pesany, co máš na vodítku a to máš ještě štěstí, pokud si ho netáhneš na nohavici až domů. Ale nedej bůh, aby tohle provedl tvůj pes. V tu ránu máš doma celou komisi z úřadu s autentickou nahrávkou v kapse a pokutovým bločkem v ruce :_))
 Siggi 01.12.2011, 21:46:11 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Lyrie ze dne 01.12.2011, 18:44:56

   Já bych zase poslal na severní pól všechny pejskaře i s jejich miláčky. Doby kdy jsem si mohl u nás na Třešňovce lehnout do trávy a dívat se na oblohu, jsou dávno pryč. Na metru čtverečním, je tak pět psích hovínek a když už se mi podaří cestou na hvězdárnu do nějakého nešlápnout, tak mne pro změnu otravuje vrčením a ceněním zubů nějaký volně pobíhající rotvajler či podobná příšera.
 Siggi 01.12.2011, 21:40:52 Odpovědět 
   Je to celkem roztomilé povídání, až na nějakou tu uniklou čárku nad písmenkem. I já jsem měl pejska, holčičku, a tak vím, co je to za trápení, když hárá.
 ze dne 02.12.2011, 17:50:53  
   Karolína K.: No jo to viš jak je někdo zvykly na kratky ostravsky zobak, tak se čarky nadpismenem pišou špatně.
 Lyrie 01.12.2011, 18:44:56 Odpovědět 
   Jako majitelka feny bych takové "roztomilé" pejsky nejradši poslala na severní pól hned, co se podhrabou pod plotem, zavejou u branky, rozloží si tábořiště pod okny a vzájemně se mezi sebou servou, zahájí dobrovolnou hladovku, v očích skleněný lesk a ztratí veškerou hrdost. Ale v první řadě bych vytahala za uši ty páníčky, kterým je šumák, že se jejich pes utábořil na cizím pozemku a dělá nám společnost při každičké procházce, přičemž se nejrůznějšími způsoby snaží za chůze naskočit na psici. (Která by byla samozřejmě svolná podle vlastních zvrácený měřítek - čím větší zrůda, tím lépe). Jenže co pak se štěňátky? Jsou sice tááák roztomilá, jenže v podstatě neprodejná. A vsaď se o co chceš, že by se k nim ani jeden majitel "otce" nehlásil.
Příběh mi (po mých zkušennostech) moc vtipný nepřijde, ale zachraňuje ho ten psí pohled na věc. On totiž když pes ucítí háravku, tak opravdu nevidí a neslyší. :_)
 čuk 01.12.2011, 9:38:08 Odpovědět 
   Text je sympaticky. Psí výrostek ještě dětsky šišlá, ale už ví co a jak s fenkami. Je to prostě sympaťák. Psí vypravovánky se u mne těší oblibě, byť toto je spíš anekdota s předvídatelným koncem. To zadání jsi docela dobře zpracovala.
zkrz? Se všemi paničky? Jak je to s těmi páničky nebo paničkami. od páníček asi odvozuješ pánička.
... haf," odpověděla- to je správně, te pani
 ze dne 01.12.2011, 16:24:45  
   Karolína K.: S fenkami si poradí každý jedinec :) Děkuji za kritiku, zkusím se do příště polepšit. (Jednou prostě musím dostat jedničku...)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
Brackenridgeova...
brackenridge2010
Vyděděnci - prv...
Elwig
Nový život
Robbie
obr
obr obr obr
obr

Jedna z věcí
Francis Black
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr