» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Múzy přejí těm, kteří je prohánějí po lesích, lukách a kopcích. Ne těm, co na ně čekají se založenýma rukama."

Gandalf

počet přístupů: 2141704

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 1 ::

:: Proč ::

Tonyend	publikováno: 09.12.2011, 7:15


	Nemám strach z pralesa dlouhých vět a souvětí Nemám potíž mluvit a odpovídat Nemám obavy z pastí otazníků Nemám problém vykřičet vykřičníky Bojím se ticha Začínám mít hlad po slovech Mám potíž a husí kůži z nemluvení Ne odmlčení Mám problém skočit jumbo jumping z postele Z mostu nemluvě Někdy skáču nerad do řeči To ale abych nezapomněl co chci říct Ne z neúcty k řečníku Mám obavy z nehovorů Po nich přijde zima až zamrzne úsměv Mám problém s Co ti je Nechci být první houslista Ale sborista Nechci jiným obracet list Ale rád pomůžu když můžu Nechci být ztraceným kloboukem v poušti Když mám svou hlavu Nechci být žebrákem ve světě holých vět Když je kolem tolik rozvitých Nechci hladovět s písmeny Chci slyšet celé věty Být sytý ne přesycen Nechci digitální svět Nechci mít z jedniček dvojek a nul tok vět To bych musel hluchoněmým začít závidět Jejich doteky rukou Mít výčitky proč Já ano a Oni ne Proč Oni ano a Já ne Proč Oni ano a My ne


celkové hodnocení autora: 98.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 6		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 8		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 21		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Tonyend	10.12.2011, 18:31:14

Jen chci doplnit sloku: Bojím se ticha Začínám mít hlad po slovech Závidím babkám jak melou před hrubou A po kostele zas A pořád mají o čem a nemají nikdy dost Děkuji Vám za komentáře a hodnocení.

jessie	09.12.2011, 19:10:52

Někdy je i jedno slovo moc a jindy tisíc slov neřekne nic. Pěkně vystižené pocity.

40	09.12.2011, 15:38:10

Velmi mile jsi překvapil, tedy, ne že bych Tě dosud nějak odsuzoval, spíš vztaženo k této básni. V počátku jsem se poněkud obával prvoplánově vyhlížející otevřenosti, tak pěkně rozehrané následující povídání to napravilo.

salvator	09.12.2011, 12:08:36

Souhlasím s tebou. Je toho hodně, co by mohlo být jinak, ne však tak, jak si to většina ostatních lidí představuje. A ačkoliv to tak zřejmě nakonec bude, po jejich, ani oni, myslím, nebudou šťastni tak jako ty a tobě podobní. Měj se hezky. Dalimil

100Wzarovka	09.12.2011, 9:50:55

Tony, je to velmi výstižmé, přerušení komunikace je hrozné, největší trest! Nekomunikace s dítětem je u vlastních rodičů kvalifikována jako psychické týrání, protože to JE BOLEST

Aini	09.12.2011, 8:24:00

Joj, ale to je hezká básnička! Zatím "neslyšno," že hezky vypadáš a tak... :-)

čuk	09.12.2011, 7:14:13

Ticho může být výmluvné a nemusí říkat pro tebe příjemná slova, mohu být jako dvousečné meče. Snad proto báti se ticha, ale i báti se slov, situací, do kterých tě jak ticho tak slova mohou postavit. Vzdor proti komunikaci. Výsledný pocit je nejistota a trochu závist. Sofistikovaný pocit nespokojence a mírného buřiče. Mám pocit, že v básní se, jak se říká "honí moc zajíců najednou". I když výrazy jsou propracované a metafory zajímavé, někdy nesouladí v celek (ten je možná až příliš skrytý). Při bližším pohledu je to obkružování znepokojivé otázky: Co ti je? Proč na mne mluvíš či nemluvíš tahle? Tenhle zvenčí vyvolaný vnitřní pocit nejistoty a očekávání je docela přiléhavý.