|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 1 ::
|
 |
|
:: Fantazie? 2. ::
 Paiii |
publikováno: 10.12.2011, 8:19
|
| Po dlouhé době sem přidávám pokračování mého příběhu. Ač mi to budete věřit, nebo ne, minulý příspěvek byla pouhá fantazie, něco co jsem si vysnila, protože jsem to tak chtěla udělat, tenhle příspěvek je už jen záznam toho, že jsem to vskutku udělala. I když až za půl roku :) |
| |
|
|
Stojím naproti tobě a moje koutky si pohrávají s lehkým úsměvem na tváři. Jak ráda, tě vidím. Po roce toho, čím jsme si oba prošli, jsem tak šťastná že jsem se odhodlala a tys přišel. Nezměnil ses, vůbec ses nezměnil, pořád stejně vysoký, možná trošku opálenější a ty tvoje oči… Ty oči, do kterých jsem se zamilovala hned v prvním momentu, ale to předbíhám.
Proč si davat za cíl něco, co už je dávno ztracené? Proč tady stojíme naproti sobě a oba nevěřícně koukáme? Proč mám chuť tě obejmout a vykřičet do celého světa, že už tě nikdy nechci pustit? Protože jsem to zkazila víš to ty, vím to já a tak to je. Dobrá, za rok se toho stalo hodně, ale presto to ve mě stale je a stale živé, bohužel… Přeju si, abysme tam takhle vydrželi stát dlouho, nekonečně dlouho a I to je krátká doba. Usmíváš se, sice nejistě, ale usmíváš. Ano, přiznávám, nepsala jsem to ze svého mobilu, tudíž si asi nevěděl, koho máš venku čekat, ale přišel si a teď tu stojíš a koukáš. Miluju jak se koukáš, máš tepláky, ach, miluju tepláky, jsi rozcuchaný a ano, I to miluju, překvapivě ☺ Co je důlěžitější než tenhle moment?
No a pak si promluvil, zpočátku jen tak lehce, asi to na mě jde vidět, myslím, že ses bál, že kdybys řekl něco špatného, tak uteču se slzami v očích, jako tenkrát. Ale né, teď už jsem silnější a I když si sebevíc přeju abys řekl něco milého, tak musím příjmout I to, že mě vyženeš. Ale to bys neudělal, já vím, že né. Možná sem tě nestačila poznat tak dobře jak jsem chtěla, ale poznala jsem tě, aspoň trošku.
Povídat si s tebou o fotbale, o škole, o tom, jaké jsou prázdniny a jak jsem se za tebou dostala, bylo sice zajímavé, ale sakra, jak se mám zbavit toho nepříjemného pocitu? Já nechci aby to tajemné pouto, které jsem s tebou, aspoň já měla, zmizelo. Nechci to uzavřít tím, že za tebou přijedu, ty mě pozveš na kafe, já odmítnu, chvilku stojíme před barákem a já zas jedu domů s vyhlídkou toho, že tě nejdřív uvidím po prázdninách, když budu mít hodně štěstí.
Dane… Jak mám vykřičet do světa, že tě nenechám té druhé? Jak mám zvládnout ten nápor vzteku a smutku, lítosti a slz, které jsem pro tebe prolila? Prosím, pomoc mi to zvládnout. Jen my dva, tak jako vždycky a tak jak by to mělo být.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
86.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 0 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 0.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 1 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 10 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
