» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"To, co vychází ze srdce, nebývá nikdy směšné."

F. Caballero

počet přístupů: 2141707

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 1 ::

:: Anuran Agnus - část první. ::

Dandy518	publikováno: 28.12.2011, 20:22

Velký dík patří redaktoru jménem Šíma.


	► Anuran Agnus a jeho spletitý příběh ◄ Podtitul: Cesta k nesmrtelnosti aneb jak vrtkavý může být osud - část první. Na noční obloze zářily skrze temná mračna hvězdy spolu s jasným měsícem. Neblahý vítr se proháněl mezi kmeny vzrostlých jehličnanů sem a tam, které se do poryvu větru mírně kymácely. Hustý ačkoli mladý les zahalen pláštěm jantarově medové barvy působil skvostně. Každou chvíli se odněkud ozvalo vlčí zavytí a houkání sovy, kterým dávala zvířata znát o své přítomnosti. I přestože vládnul podzim, zima věděla jak naznačit svůj příchod. Tou dobou na jakémsi místě v hlubokém hvozdu svitlo jediné světélko. Dým rychle stoupal vzhůru až ke korunám stromů. Kolem horkých kamenů poletovaly jiskry vyvržené ze srdce ohně a pozvolna zhasínaly. Plameny vyšlehly ještě víc a svými plaménky olizovaly čerstvě uloveného zajíce, jenž se pomalu otáčel na dřevěném rožni. Šťáva z kořisti skapávala a vůně se linula prostorem. Opodál se vypínala jedle a u ní seděl opřen zády o kmen stromu asi pětadvacetiletý útlý muž celý zahalený do medvědí kůže. Sedící na vlčí kožešině, čekaje na upečení úlovku. Hlavu mu zdobil prostý špinavý blond účes s nakrátko prostřihanými vlasy. Jeho oči zářily azurovou barvou a skrývaly nejedno tajemství. Tělo zahalené do kožešiny měl vypracované a nemusel by se za něj stydět nejeden bojovník či lovec divoké zvěře. V pravé ruce svíral ocelový meč s dlouhou čepelí, který brousil pravidelnými tahy brusným kamenem. Na žlábku čepele u záštity byly vyryty podivné znaky. Snad jen on sám věděl, o jaký jazyk se jedná. O kousek dál se ozvalo funění a zahrabání kopyt. Muž nechal své práce, zasunul meč zpátky do pochvy a zalovil ve vaku, který se vyskytoval v jeho blízkosti. Došel ke svému statnému oři, jenž měl šíj obvázanou provazem ke kmenu. Mládenec do pytlíku nasypal oves a pověsil ho zvířeti přes uši, pak mu přes hřbet přehodil pokrývku, ale ještě předtím koně odsedlal a celého ho vytřel. Následně odepnul svůj silný opasek pomocí přezky a usedl na původní místo. Síněmi jeho paměti se probudila stará vzpomínka. Vybavily se mu obrysy mnoha tváří a obrazy míst, kde v minulosti učinil důležitý krok a ovlivnil tak celou svou budoucnost. Vzpomněl si také na dialog, který vedl s jedním vůdcem z řádu říkajíc si Lovci černých lebek. „Máš kuráž, chlapče, to se musí nechat. Ale jen ta nestačí,“ zazněl hlas náčelníka. „Přišel jste mě zabít?“ „Udělal jsi na mě dojem, chlapče.“ „Štěstí vzalo za své.“ „Víš, kdo to leží u tvých nohou?“ „Důvod proč jste ke mně přišel?“ „Byla to horká hlava, nejdřív jednal, pak přemýšlel. Krůček ho dělil od začlenění do našeho řádu.“ „O důvod víc proč byste mě nenechával naživu.“ „To takhle chceš vždycky umřít, když se vyskytne problém na tvé straně?“ „Ne, ale…“ „Lidé nejsou důležití, potřebný je čas, kvalita a věrnost, toho se mi však nedostává.“ „Kdo jste?“ „Není slušností, aby se představil mladší s menší šarží?“ „Jsem Anuran Agnus z města Felixon a pocházím ze šlechetného rodu Murdoovců.“ „Co dělá šlechtic, jako jsi ty tak daleko od domova? Neměl by se radši starat o správu města a sedět hezky v teple?“ „Myšlenka na slávu mě ovládla jako silná droga.“ „Á takže zběhlík, rodičům by určitě nebylo dobře u srdce, kdyby zjistili, co tady provádíš. Ale musím sklonit před tebou, že moment překvapení jsi splnil na jedničku, i nás si tak docela nechal na pochybách. Kdo by řekl, že na karavanu má zálusk ještě někdo. Ale jak vidíš, pro nás Vaše nemilé překvapení nebyl žádný problém.“ „Proč jste kupce přepadli?“ „To já bych se tě mohl zeptat na totéž. To ale není podstatné. Chci ti položit nabídku. V téhle situaci nemáš moc na výběr, takže se rozhodni moudře. V téhle chvíli nám chybí jeden do skupiny, takže buď zaujmeš místo za bývalého žáka nebo se vrátíš tam, odkud si přišel. My ti můžeme nabídnout radikální změnu života, nestárnoucí slávu, bohatství, o kterém se ti ani nesnilo a spatřit věci, které vidělo jen málo lidí, ale za vysokou cenu.“ „Co obnáší ta vysoká cena?“ „Úmluvu. Složíš-li přísahu přede všemi členy, tím vznikne takzvané neoddělitelné pouto, naučíš se naším zvykům, podrobíš se rituálu, abys zaprodal svou duši nám, tak potom teprve budeš patřit k nám, rytířům černých lebek – lovců lidí a artefaktů. To vše ti potrvá mnoho let. Přijmeš-li, zpátky už to nepůjde.“ „Jednou jsem slyšel od moudrého starce jedno rčení, cituji: jako nekonečná může se zdát cesta ke slávě a jen vyvoleným jest souzeno spatřit její konec. Jsem přesvědčen, že já jsem jeden z těch vyvolených a vy, mi tu cestu ulehčíte.“ Čím vším tento podivín prošel? Proč spočinul právě na tomto místě a jaký je cíl jeho cesty? Příliš mnoho otázek a příliš málo odpovědí. Čas vše ukáže…


celkové hodnocení autora: 70.0 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 0		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 0.0		uložit příspěvek

známka poroty: 3.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 12		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 20		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Apinby	29.12.2011, 23:16:01

Odpověď na příspěvek od uživatele: Apinby* ze dne 29.12.2011, 22:52:13* :D No comment... (Mám přítelkyni)


ze dne 30.12.2011, 0:04:41
m2m: Ježiš, na co ty hned nemyslíš...

Apinby	29.12.2011, 22:52:13

Ahoj Dandy, budu se opakovat jako kritici před mnou, ale opravdu je tvůj text příliš navršený. Někdy stačí jednoduchá věta, která přesně vystihne okamžik, než dlouhé, komplikované souvětí, které nic neříká. Než začneš psát fantasy, raději piš něco ze života, co jsi skutečně zažil, použij skutečné postavy atd... Uvidíš, že se ti bude psát lépe a chytneš "slinu". Také bych ti doporučil odbronou literaturu Tvůrčí psaní od paní spisovatelky Dočkalové. Nechci, aby to vyznělo jako reklama, ale koupil jsem si obě části a můžu říct, že mi hodně pomohla. A na závěr taková motivace: Koukni se na můj profil a projdi si moje starší dílka. Dělal jsem stejné chyby jako ty, ale zlepšil jsem se (snad). A hlavně! Nezlob se na m2m, že poukázal na nedostatky. Dneska se na něj zlobíš, ale věř, že ještě budeš rád za jeho kritiku. Je jeden z mála lidí, od kterých si nechám říct. ;)


ze dne 29.12.2011, 22:58:48
m2m: A... už to prasklo. Teď jsi nás prozradil... :x

lotty	29.12.2011, 14:11:35

Zdravím, text jsem přečetla celý, jeho rozsah je pro mě přijatelný. Co mi na textu vadilo? Tak především nadpis. Je zjevné, že se snažíš zaujmout hned od začátku, ale v tomto případě si já jako čtenář, zapamatuji jen jméno hlavního hrdiny a první polovinu podnadpisu, což je škoda. Co se týče slov, text je jimi přímo nahuštěný, v některých pasážích je až přeplácaný. Jsou určitá místa v textu, kdy musím dumat nad tím, co máš skutečně na mysli. Uvedu příklady. Nejprve přeplácanost: Každou chvíli se odněkud ozvalo vlčí zavytí a houkání sovy, kterým dávala zvířata znát o své přítomnosti. Ano. Pokud napíšeš, že se odněkud ozvalo zavytí, či zahoukání, je zřejmé, že v lese jsou zvířata. Dál bych to nerozváděla. V textu se opakuješ. Například tady: útlý muž celý zahalený do medvědí kůže. Sedící na vlčí kožešině =>> Tělo zahalené do kožešiny Navíc ti kvůli opakování slov v textu vznikají detailistické nepřesnosti: Byl tedy oděn v kůži nebo v kožešině? Toť ode mě bude asi vše ;)


ze dne 29.12.2011, 15:55:26
Dandy518: Vítám tě u mého díla a děkuji za komentář a tvou pomoc. Všechny chyby, které jsi mně vytkla, jsem už dal do pořádku.

Sakora	29.12.2011, 13:26:41

Zdravím. Nejdřív k komentáři - známka "trojka" je "dobře", průměr, což fakt odpovídá textu, stylistika je opravdu nepříliš dobrá, divná... to že to ty nevidíš je normální, to (hned po dopsání) asi žádný autor - od toho jsou tu další čtenáři... Konkrétně - - hned druhá věta - podmět je "vítr" a ve vedlejší větě už se kymácely (kdo? kmeny?) ... dávej pozor, o čem ve věte mluvíš, nebo věty rozděl místo je spojovat do souvětí - už styl popisu přírody je hrozně patetický, jako by vycházel z textu knihy psané před sto lety... vážně takto mluvíš? uvažuješ? popsal by jsi takto krajinu nějakému kamarádovi? - Plameny vyšlehly ještě víc a svými plaménky ... plameny mají plaménky? proč? - Hlavu mu zdobil prostý špinavý blond účes s nakrátko prostřihanými vlasy - to je tak komický... omlouvám se... jak můžou někoho zdobit špinavé(!) vlasy? zdobení vlasy by se dalo použít u ženy - ale u muže to zní minimálně divně... - co takhle napsat: Do očí mu padaly krátké světlé vlasy, špinavé od smůly, jak se celý den muž prodíral hustým lesem. - třeba anebo jinak, ale PIŠ TAK, JAK MLUVÍŠ ! - Došel ke svému statnému oři, jenž měl šíj obvázanou provazem ke kmenu - chápu, že jsi laik, co se týká koní, ale něco se dá odkoukat z filmů nebo jiných knih - např. cokoli se obvazuje, děje se z důvodu použití OBVAZU - to je lékařské vybavení, obvaz, na obvázání vymknutého kotníku, zhmožděné ruky, poraněného oka, atd. ale NE k přivázání koně ke stromu - to se dělá provazem, tj. PŘIVÁZÁNÍM - na jedné straně se provaz připne k ohlávce koně a na druhé zaváže kolem kmenu stromu... nebo se koním svážou přední nohy dohromady třeba... - nelogický postup postarání se o koně už je popsaný v komentáři dole... v tvém podání je to opravdu zmatek - Síněmi jeho paměti se probudila stará vzpomínka - opusť tento příšerně patetický podivný styl, zní divně až hrozně, fakt to zkus popsat tak, jak mluvíš, uvidíš, že to bude lepší, opravdu... - proč ho napadla zrovna tato vzpomínka je úplně nejasné, což čtenáře mate... - dialog - čtenář vůbec neví, o čem ti dva mluví, neboť dialogu nepředchází žádný vysvětlující úvod... a obvykle v rozhovoru lidé na sebe mluví tak, že jedn něco řekne a ten druhý reaguje ... tady mám pocit, že každý mluví co chce aniž by poslouchal druhého, odpovědi na sebe kolikrát vůbec nenavazují... - radikální změnu života, nestárnoucí slávu... radikální? nestárnoucí? copak sláva stárne? snad nehynoucí, ne? - poslední slova Anurana - on "cituje"? ... další patetické proslovy... Víš, píšeš akční dobrodružný příběh, tak dovol hrdinovi, ať mluví, jedná, chová se, jako hrdina v dobrodružném příběhu... a ne jako stárnoucí filozof... přečti si povídku, knihu podobného žánru a sleduj, jak mluví její hrdinové... a jak už zaznělo dole - piš krátké nekomplikované příběhy, dávej hrdinovi jednoduché úkoly tak, aby je chápal čtenář... Hodně zdaru ve tvorbě...


ze dne 29.12.2011, 17:57:23
Dandy518: I tebe zdravím a děkuji za kritiku. Všechny chybky už jsem opravil a s dialogem jsem si hodně pohrál. Ještě k těm "špinavým" blond vlasům. Pochopila jsi to špatně. Neměl jsem na mysli, že má na hlavě špínu - nějaké to listí a jehličí. Chtěl jsem tím říci, že když se napíše špinavý blond tak to má dva významy. Ten jeden jsem uvedl a ten druhý, který jsem měl na mysli je ten, že to vyjadřuje barvu vlasů. Špinavý blond - ani blonďatý ani hnědý. Například jako pomočená sláma, teď mě lepší příklad nenapadl. Je to přirozený účes, se kterým se můžeš narodit. Takže žádná špína. Tím jsi mě tak trochu dostala.

m2m	28.12.2011, 20:21:40

Ahoj, předem asi musím podotknout, že vidím Šímovu práci opravdu dost zřejmě... text je téměř bez gramatických chyb. Co už je ale horší a v čem ses příliš nezlepšil, je ten styl. Vršíš slova strašlivě moc na sebe, což ve výsledku znamená, že zahustíš prostor tak moc, že působí kostrbatě a místy komicky. Příklad: "Následně odepnul svůj silný opasek pomocí přezky a usedl na původní místo." - nevím, jaké znáš opasky, ale asi jsem v životě neviděl opasek bez přezky, čili je pro mě jasný, že opasek odepnu skrze přezku, čili "pomocí přezky" je zbytečné a zrovna v téhle větě působí dost komicky. Další příklad: "Došel ke svému statnému oři, jenž měl šíj obvázanou provazem ke kmenu." - na scéně je momentálně jediná postava, čili kůň musí být zákonitě její. Pokud není, teprve potom můžeš určit, čí je. "Došel ke statnému koni, který se pásl přivázaný ke stromu." Zaprvý nevím, jestli by si kůň s provazem kolem krku neporadil, za druhý sotva přivážeš koně k větvi. Samozřejmě, zrovna kmen stromu je relativně dobře, ale jen ti chci ukázat, kde zbytečně vršíš slova, když jich stačí málo. Pak je tu ta místy podivná volba slov. Vak se vyskytuje, přitom by se mohl povalovat. Vyskytují se stromy, zvířata, kaktusy nebo se na koupališti občas vyskytnou pěkné holky. Význam slov, resp. sloves, občas otočíš, takže jsem občas silně pochyboval, jestli si ten význam vůbec uvědomuješ. Síně paměti, budiž, ale snad nebudu sám, komu to zní vtipně. Další hezkou věcí je, že muži je pětadvacet, ale v tvých očích je to mládenec. No a poslední věcí, kterou jsem trochu vypíchnul už dřív, bylo to tvoje časový určování. × Došel ke svému statnému oři, jenž měl šíj obvázanou provazem ke kmenu. Mládenec do pytlíku nasypal oves a pověsil ho zvířeti přes uši, pak mu přes hřbet přehodil pokrývku, ale ještě předtím koně odsedlal a celého ho vytřel. Následně odepnul svůj silný opasek pomocí přezky a usedl na původní místo. Došel ke koni, odsedlal ho, vytřel do sucha a teprve potom mu dal pytlík přes uši a pak se konečně svlíknul. Proč by to nešlo napsat takhle postupně? Proč první musí dojít ke koni, nakrmit ho, hodit mu na záda přikrývku, ale ještě předtím ho odsedlat? Co to znamená to "předtím"? Znamená to, že ho odsedlal a vytřel do sucha předtím, než mu dal pytlík s ovsem na uši? Nebo předtím, než mu dal na hřbet tu deku? Chápeš? No a ještě na závěr dialogy, ty jsou taky... mírně řečeno... nepovedené. Tedy ten jeden dialog. Podívej, očividně ses pustil zase do nějakýho velkýho díla. Neodsuzuju to, ale osobně bych ti hodně doporučoval napsat krátkou malou povídku. Počkat si na odezvu a pak třeba napsat novou. Nebo máš už tenhle text dokončen? Pokud ano, pak je to jen dobře, ale silně o tom pochybuju. Netváří se tak. Musíš se smířit s tím, že psaní je jedna velká dřina, chceš-li psát, nikdo ti bránit nebude a budeme se ti samozřejmě pomoci. Někdy je ale třeba se první naučit chodit, než začneme běhat, a ty se snažíš hned sprintovat. Sedni si, poctivě si přečti nějakou knihu a sleduj, jak spisovatel formuje slova, jak popisuje, jak líčí, jak vede dialog. A pak zapni počítač a napiš krátký text, ve kterém budeš postupovat úplně stejně. Je mi to strašně líto, vím, kolik práce sis dal ty sám a kolik času ti obětoval Šíma, ale já bohužel nevidím moc velký pokrok. Samozřejmě, Šíma odhalil hodně chyb, byť jeden přechodník mu unikl, ale do stylu ti zasahovat nemůže. Ten si musíš vyformovat sám. A věř mi, vyformuješ ho tím, že se naučíš příběh vést skrze krátké povídky. Učenej z nebe nespadl a pokud bys chtěl, aby ti někdo opravdu poradil a ukázal, jak na to a co dělat, doporučil bych ti asi nějakej kroužek tvůrčího psaní. Ono to takhle přes internet jde celkem těžko. Hlavně ale, prosímtě, na to nezanevři. Psaní je opravdu ohromná dřina, a kdo nedostal do vínku talent, musí to nahradit pílí. A zkus si vzít moji radu k srdci a napiš něco krátkého. Čím víc toho napíšeš, tím víc se zlepšíš a vybuduješ si styl. Jeden rozsáhlejší celek z tebe spisovatele neudělá, věř mi.


ze dne 27.02.2012, 18:06:54
Dandy518: Sám jsem si tě s prosbou vyžádal o publikaci. A tys byl tak hodný a hned ses vrhl na moje dílo. To, co se ale stalo následovně, bylo ode mě sprosté. Zachoval jsem se tak ohavně a vůbec mi to nepřipadalo nevhodné. Jde o to, že jsem se tak strašně těšil, až moje dílo vyjde. Měl jsem to mínění, že to bude perla a nechtěl jsem, aby můj dlouhý čas strávený nad příběhem přišel vniveč. A pak najednou bum! Zase jsem zklamal a všechno šlo opět do hnoje. A pořád ten m2m, prostě nepochopí, jak moc energie jsem do toho vynaložil. Až do 05. 02. 2012 jsem žil s vědomím, že hodnocení a publikování děl jiných autorů je Vaše práce. Práce, která musí být dobře odvedena, musí uspokojit autora. Ekyelka mě usvědčila, že to je jen dobrovolná činnost, kterou tady děláte. Myslím, že to je jeden z těch důvodů, proč tohle vlastně píši. Nemůžu po tobě chtít, abys moji omluvu přijal, ale nechci už žít s vědomím, že jsem se zachoval tak jak jsem se zachoval a vůbec jsem nepodal patřičné omluvení, které by sis měl zasloužit. Omlouvám se za své chování a pochopím, když nepřijmeš moji omluvu. Nevděčný fracek si ji nezaslouží. PS: Kde bych bez vás byl, kdybych tuhle stránku nenavštívil? Vaše pomoc je pro mě opravdovým přínosem a už pomalu tomu přicházím na kloub.


ze dne 29.12.2011, 18:00:05
m2m: Milý Danieli, já jsem jen redaktor, který píše sedm let, čte let šestnáct, a moje slova jsou mým názorem. Jeví-li se ti známka znepokojující, pak se obávám, že známka vyjadřuje můj názor. Za ta léta jsem viděl spousty textů a spousty z nich byly stejné, jako ten tvůj. Styl - říkáš - nevypadá tragicky. Vyskytující se vaky, síně paměti, přivázaný kůň, pětadvacetiletý mládenec, který je jednou mužem, podruhé... no tím mládencem. Má špinavé vlasy a celkově zima o sobě dává vědět nijakými projevy. Dialog je nepovedený. "Přišel jste mě zabít?" "Udělal jsi na mě dojem." "Štěstí vzalo za své." Jak ti mám podložit argumentem dialog, když mi na moje slova, že takto NIKDO nemluví, odpovíš něco ve smyslu "to je účelem"? Jak ti mám dokázat, že dialog je o rozhovoru dvou lidí, kteří si vzájemně odpovídají, a tvoje dvě postavy melou každá to svoje? Jak ti mám vysvětlit, že polovinu věcí děláš rychle a hrr, když si myslíš to svoje? Máš-li s mým názorem problém, pak ano, jsem schopen připustit, že jistá slova mohou působit negativně a negativisticky. Ale možná by stálo za uvážení, proč můj dlouhý komentář je doplněn dalším dlouhým a jedním kratší, které každý přinášejí další a další nedodělky. Tímto se tedy omlouvám, že jsem já, který toho za život moc nepřečetl, ohodnotil tvé dílko průměrnou známkou a vytýkal mu nějaké nedostatky. Považuješ-li můj názor za nesprávný, pak se s radostí další publikace dalších tvých děl rád vzdám. Není přece potřeba, abych zbytečně ztrácel čas u autora, který můj názor netoleruje, nerespektuje a - což je vůbec nejhorší - naprosto nechápe, o co se jím snažím. Měj se krásně a já věřím, že jednoho krásného dne, až svoje dílo budeš chtít vydat, pochopíš, co jsem tím vším myslel. Pokud ti můj názor totiž nestačí, nevyhovuje a nesouhlasíš s ním, dovolil bych se tě odkázat na nějakou literární soutěž nebo rovnou s rukopisem k nějakému nakladateli. Ať poznáš názor profesionálů. Díky.


ze dne 29.12.2011, 9:42:52
Dandy518: Buď pozdraven, Známka, kterou jsi mi napsal je pro mě dost znepokojující. Ať se koukám na text jakkoli, nikde jsem nenašel podstatnou chybu, jež by ubírala na kvalitě. Gramatické chyby byly vypuštěny až na pár drobků a stylistika nevypadá tolik tragicky, aby si zasloužila trojku. Chtělo by to tak trochu přehodnotit. K dialogu... Co ti přesně na něm nesedí? Psal jsi, že je mírně nepovedený. Tvrdit můžeš, co chceš, ale chtělo by to trochu podložit své tvrzení. Některé věty z dialogu, které povídá náčelník, se nehodí? Nebo snad jsou méně přesvědčivé a jednoduché? Anebo působí snad taky komicky? Jinak ti děkuji, že sis tak rychle na mě našel čas a publikoval, i když jsem z toho trochu zklamán.