obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Sen je sůl bez chleba."
Ramón Gómez de la Serna
obr
obr počet přístupů: 2915543 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39807 příspěvků, 5772 autorů a 391761 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Vyprávění: Vánoce ::

 autor Miky publikováno: 06.01.2012, 0:01  
Ano, nutné zlo, které si všichni musíme ve škole prožít - psaní slohové práce na téma Vánoce. Oslavovat barevnost stromečku a upozorňovat na rybí kosti v krku se mi opravdu nechtělo, tak jsem zvolil tuto cestu. Možná depresivní, možná nezajímavou, nevím. Proto ji poskytuji dalším čtenářům :)
 

Pražce kolejí pokrýval čerstvý sníh; další suché vločky se pomalu snášely z temné oblohy a dopadaly do kolejiště osvětleného matným oranžovým světlem lamp.

Zdálo se mu až k neuvěření, když napůl bosou nohou překonal další pražec, jak naprosto jiná atmosféra je teď pár desítek metrů od něj. Za plotem, oddělujícím řadu rodinných domků, sálajících teplem a přívětivostí, od chladného a ponurého nádraží. Slyšel dětský smích, přestože nic nepřerušilo to hrobové ticho, vlny bez zvuku se nesly po kolejích až k němu a znovu pokračovaly druhým směrem; tam, kde se setkávaly s nočním klidem, spícím lesem a místy bez života.

Myšlenky na to, jak vroucná je atmosféra právě v ten den uvnitř oranžového domu za tou odpornou plechovou překážkou, se mu obalovaly mrazem stejně jako otrhané nohavice a starý kabát, který našel na místě, na něž si již nevzpomínal.

Jak se mu pražce střídaly pod nohami, viděl v nich dny svého života – všechny stejné, skoro navlas, jen sem tam ležel kámen navíc, stejně jako překážky na cestě jeho životem. Tedy tím životem poté – životem po odchodu z oranžového domu, po odchodu z místa, odkud pocházel, z místa, kde se vše zdálo barevné a tma, na rozdíl od této vánoční noci, neexistovala.

(Snad jen když byl malý, naplnil se tmou prostor pod postelí a nechal jeho mozek fantazírovat)

Zastavil se a opřel pohled na dům. Nespočítal by ani, kolikrát si vtloukal do hlavy, že na to místo už nikdy nezamíří, že se stane bílým místem na jeho imaginární mapě. Nestalo se tak, a už vůbec ne tento večer. Magnet, který mu prorostl srdcem a hlavou, ovládal zcela bezděčně jeho nohy a jediné, co mu zbývalo, bylo poslouchat je a nechat se nést i tam, kde mu to zbytky rozumu zakazovaly.
Z širokých prosklených dveří domu vyšlo na verandu malé děvčátko, v ruce nesla prskavku jako malou hvězdu, kterou si jen tak mimochodem chytila na obloze. Chvíli se smála a sledovala jiskřící tyčinku, až po několika okamžicích upřela pohled na mladíka za plotem.

Všimla si ho. Řekl, že už se nikdy nevrátí, ale udělal to.

Nohy, které ho dosud vedly, kam je zmagnetizované srdce vedlo, jej přestaly poslouchat. Prodřená podrážka se mu prosmýkla na zledovatělém pražci.

A tak se na poslední Vánoce vrátil domů. Na Vánoce osvětlené silným, rychle se přibližujícím světlem.


 celkové hodnocení autora: 99.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 3 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 10 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Miky 08.01.2012, 20:42:29 Odpovědět 
   Díky za komentáře a známky :)
 Ada 06.01.2012, 9:26:16 Odpovědět 
   Ahoj, příběh se čte dobře a vystihl jsi atmosféru - nejspíš tak, jak jsi chtěl. Doporučovala bych omezit ukazovací zájmena, pohled "upřel" (ne "opřel" - nejspíš jen překlep), spíše "Ani by nespočítal...",než slovosled uvedený, "nohama" (ne "nohami")..když "vyšlo děvčátko", pak "neslo" (nebo "holčička - nesla")...nohy vedly, srdce vedlo - srdce spíše táhlo, než "prosmýkla" spíše "podsmykla"... Myslím, že když doladíš stylistické detaily, tak by z toho mohla být velmi vydařená povídka...měj se V.
 Šíma 06.01.2012, 0:00:55 Odpovědět 
   Zdravím.

Slohovky jsou nevděčné literární útvary. Člověk je limitován nejen rozsahem, ale také časem (a ještě musí psát na zadané téma), tedy nic proti cvičení v tvůrčím psaní, ale je to otrava.

Ale zpět k textu. Ano při přečtení zamrazí, jakoby šlo o dva pohledy na Vánoce a na svět lidí (na ty, kteří mají vše - viz ona hojnost - a na ty, kteří nemají takřka nic, jen své holé životy). Vánoční atmosféru jsi vystihl pěkně (i s popisem prostředí - nádraží, okolní domy, lesy), konec je poněkud drsnějšího ražení (nejspíš to s naším hrdinou nedopadlo dobře, byl tak blízko a zároveň daleko od své rodiny). Mohou naše rozhodnutí změnit naše životy? Mohou a mnohdy až nečekaným způsobem a směrem (viz lidské osudy). Trochu jsem hloubal nad případným citovým pojetím (zda neujelo až k patosu, viz ona přílišná citovost, či důraz na onu pocitovou stránku). Nejspíš ne. Pozor na přílišné opakování slůvek a slovních motivů, místy by si text zasloužil dopilovat (mezi námi, na slohovku to není špatný výkon)... Hezký večer přeji.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
TheaK
(16.5.2020, 11:57)
Ka
(11.5.2020, 21:51)
BukBird
(3.5.2020, 22:07)
Kakofonie Osudu
(2.5.2020, 20:00)
obr
obr obr obr
obr
Jazz, Mozart a ...
Filip Vávra
Stále uvězněná
Kira Mire
Energia : Príbe...
Gardenboy
obr
obr obr obr
obr

Kosmické hlasy I.
Jáchym Vostřický
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr