» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Manželství je památka na lásku."

H. Rowland

počet přístupů: 2141735

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29008 příspěvků, 4550 autorů a 303544 komentářů :: on-line: 1 ::

:: Okno ::

Tonyend	publikováno: 20.01.2012, 17:56


	Život jak vlak (Nikdo se mě ale nezeptal, jestli v něm chci jet) Dostal jsem lístek jen Tam Do stanice Konečná Mohl jsem si vybrat kterou třídou pojedu Jestli courákem nebo šnélcugem A s kým, když budu chtít Průvodčí v tomto vlaku nechodí Ani přísný revizor Jen bílá smaltovaná cedule červeným nápisem varuje Z tohoto vlaku je zakázáno za jízdy vyskakovat Cestovat se musí jen Tam Co si kdo do přinese To si sní a vypije Co během cesty pokazí a nespraví to se Všechno zúčtuje na Konečné (Nenaklánějte se z oken Je zakázáno používat záchodu ve stanici) To ale každý ví Sedím ve vagónu v kupé u okna Mám rád jak cesta za ním ubíhá Nerad se dívám do zatáček zpět Tam toho není moc vidět To jenom pan Doppler spatřil víc Málokdo cestuje rád sám A tak si jízdu s někým nakonec užívám A najednou říká Zavři to okno Táhne na mne Venku prší Zmoknu Ber ohledy Musím se pousmát Jaké malichernosti při jízdě někomu vadí (Okno je přitom celou dobu zavřené) I kdyby bylo pootevřené Tak mně to nevadí Když zmoknu tak uschnu Nejsem z cukru A už nemíním nakukovat do jiného kupé Dívám se přes okno a jízdu Tam mám rád Neřeším otevřená ani zavřená okna Bude to asi tím, že už mi táhne na


celkové hodnocení autora: 98.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 6		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 9		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 23		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

čuk	28.01.2012, 15:02:51

Vlak jako symbol života s počáteční a konečnou stanicí a výhledem mimo sebe je mi nějak blízký (snad že jsem dostal podobný majl, kde cestovalo vlakem dítě), tvůj jednoduchý, nekašírovaný styl mi připomíná Kerouaca (Železniční země) a trochu Tonyho vlak z tvé prózy. Klid a pohoda jsou pouze zdánlivé, je pod nimi symbol, a možná strach, ta filozofie klid zneklidňuje. A smrt? Je přirozené pomyšlení na ni transformovat do metafor nebo zlehčujícíh pojmů. Četlo se dobře, uklidnilo i vnitřně popichovalo. Celkově líbilo.

Dědek	25.01.2012, 14:16:44

Dobře se mi četla, bude to asi tím...

salvator	23.01.2012, 23:29:44

Tvá cesta je dobrá. Každý z nás, když vyhlédne z nějakého okna, vidí docela něco jiného. Ty, vidíš ještě mnohem víc. Začátek cesty ani nevnímáme, uprostřed se ohlédneme a ke konci se zasníme se vzpomínkou na začátek, jenž se obvykle ztrácí v šeru mraků plujících po našich tvářích. Čtu od tebe rád. D.

Tonyend	22.01.2012, 20:44:08

Ekyelko, děkuji za komentář a zhodnocení. Byl jsem a nadále zůstanu amatér, civilista, který občas napíše "něco" podle toho, jak to cítí a vidí.Na nic si nehraji, nemám pro to žádný důvod. Jsem rád, že si mé pocity někdo přečte tak, jak jsem je napsal - líbí, nelíbí, to je už na čtenáři.

javavia	21.01.2012, 21:16:11

Pěkně napsané,výstižné a pravdivé.

maja52	20.01.2012, 23:41:08

Ráda jsem si početla a oceňuji téma. Moc hezky jsi to napsal. Ahoj.

obaleč	20.01.2012, 20:57:45

Dobré přirovnání, nemám co dodat, líbí se mi ten nápad:-)

100Wzarovka	20.01.2012, 18:19:51

Ne, opravu nemá smysl řešit okno, protože je to přesně tak, jak v tom známém vtipu - babka A otvorte ten oblok, babka B zatvorte ten oblok, babka C nehajte ten oblok tak Průvodčí - ale babky, čo sa hádate, veď tam nie je sklo!

Ekyelka	20.01.2012, 17:56:20

Zdravím. Používáš civilní jazyk, na nic si nehraješ, vyjadřuješ se zcela přirozeně a přesto je tahle báseň poetická. to je asi největší rozdíl mezi autory jako jsi ty a běžným průměrem, s nímž se tady setkávám. Je to těžko postižitelné, špatně pojmenovatelné a nejspíš to tkví v drobných detailech, ale dokonce i suchopár jako já rozpozná, co je svým způsobem krásné. Nejvíc se mi líbí závěr, právě pro to, nač jsem se ptala (z opatrnosti, během publikování jedna nikdy neví). Plus samozřejmě celkové vyznění - to má svou váhu, klid, sílu. "Fajne čteni."