» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Pít bez žízně a milovat se kdykoli, tím se člověk liší od jiných zvířat."

Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais

počet přístupů: 2141742

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29010 příspěvků, 4550 autorů a 303546 komentářů :: on-line: 3 ::

:: Tanec v dešti ::

Morty Augustinus	publikováno: 28.01.2012, 14:48


	Nad městečkem nedaleko velkého jezera se přihrnul obrovský mrak. Přitahoval k sobě další menší šedivé mráčky, ale i ty čistě bílé. Nevinné na pohled. Vtahoval je do sebe, jakousi neviditelnou mocí. Jako kdyby měl hlad a cpal se dokud nepraskne. Takto se už cpal od rána a každou hodinou se zvětšoval a jeho barva se měnila do temného odstínu. Zatímco se takto dělo, o něco níže na zemi, právě seděla dívka na lavičce. Hleděla kamsi do dálky, neznámo kam, rty se ji lehce hýbaly tím jak cumlala lízátko. Oči zastřené. Seděla nehybně a sílící vítr ji čechral vlasy. Nesnažila se si je upravovat, protože to tak měla ráda. Milovala když cítila vítr ve vlasech. Seděla takhle už pár hodin, sluníčko které jí svými zlatými paprsky laskalo tváře, náhle zmizelo. Užívala si ten pocit tepla, ale teď cítí chlad. Najednou z vysoké výšky na ní plivl mrak kapku. Rozplácla se ji na ruce. Zanechala po sobě jen studený nepatrný tlak. Viděla jak se jí rozprostřela na kůži a vytvořila obrazec ještě menších kapiček. Vypadalo to zajímavě. Tato dívka se dokázala vcítit do všeho, do kohokoliv. Zatímco tento obrazec pomalu usychal na teplé ruce, dopadla další na tvář dívky, těsně pod oko. Mrazivý pocit ji vyšlehl k srdci a nazpátek zabloudil k zádům a projela jí husina. Mrak nad ní už byl černý jak samotná černočerná tma ve vesmíru. Zadívala se na něj svýma lesklýma očima, a další kapka si to namířila doprostřed čela. Dívce se objevil úsměv a ukázal tenkou linii bílých zubů. Cítila chlad na dalších místě. Zbloudilá kapka dopadla na lavičku a pomalu se vsakovala do dřeva. Před ní se objevili lidé. Pobíhali po chodníku s novinami nad hlavou. Další lidé s bezradnými pohledy zkoumali okolí kam by se co nejrychleji schovali. To už mrak vyplivoval rychleji další a další malé studené kapičky směrem dolů. Lidé se šklebily jak se snažili vyhýbat studeným kulkám. Pár lidí se cpalo na zastávce, několik lidí drželo nad sebou deštníky a ti zbývající přijali svůj osud a nedobrovolně se nechali bombardovat. S úšklebky ve tvářích prozrazovaly pocity těch zoufalců. Jediná dívka, která stále seděla na lavičce se usmívala a pobrukovala si nějakou melodii. Lavička vlhla pod náporem už větších kapek. Mrak byl nemilosrdný. Dívka nakonec vstala a užívala si déšť. Připadal ji tak kouzelný. Tančila v něm a lidé se za ní otáčeli a kroutily hlavou. Dívka si ale nevšímala svého okolí a žila svůj svět. Lehce našlapovala na mokrém chodníku, přemisťovala se na silnici kde na troubila auta. Pozorného diváka toho tance by upoutalo to, že byla celá suchá. Kapky jakoby se od ní odráželi. Byla jako duch. Ale duchem nebyla. Proplouvala lehce mezi kapkami. Cítila vlhkost a chlad po celém těle. Krůček po krůčku. Krok co krok a kapky padali mimo ní. Vítr se jí proháněl ve vlasech. Lidé se pozastavovali. Upravovali si pokrývku, s kterou by se uchránili před deštěm. Někteří lidé ze zastávky sledovali dívku, tančící a pobrukující si nějakou neznámou melodii. Zdálo se, že tím jak tančí a brouká si, zpomaluje tím čas a kapky dopadají jinam. Ale vše bylo jinak.


celkové hodnocení autora: [ - ]		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 0		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 0.0		uložit příspěvek

známka poroty: 3.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 2		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 8		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Šíma	28.01.2012, 14:48:20

Zdravím. Tanec v dešti jako určitá momentka, ona dívčina si žije svým životem, stejně tak ostatní lidé i samotné mraky, které jakoby byly také "živými bytostmi". Ačkoliv se snažíš o zachycení okamžiku (kouzlo okamžiku a pohled na něj ze všech stran), zdá se mi, že by si text ještě zasloužil dopilovat. Není to ono, chybí mu kouzlo, určitý náboj (smysl existence - pokud bych to měl říci naplno). Netvrdím, že je onen "autorský záměr" vždy důležitý a na prvním místě, ale text by měl nejen pro autora, ale i pro čtenáře něco znamenat, něco mu přinést a něčím jej oslovit. Chápu, že na tanci v dešti je něco kouzelného (chodit jen tak mezi kapkami deště) a kašlat na to, co řeknou ostatní (co řekne svět). Snad by bylo nejlepší nechat ještě text na chvíli uležet, pak si jej znovu přečíst a něco s ním udělat, aby ona chybějící "ingredience" zapadla tam, kam patří (text je někdy jako určitá skládačka, nestačí jen nápad, či počáteční myšlenka, samotné provedení v podobě děje a oživlých postav v určitém prostředí, či stylu autora, text musí být pro čtenáře jako určitý druh lákadla, kterému prostě neodolají). Měl by mít co říci. No, trochu jsem se rozpovídal... K chybám a nedostatkům: --> pozor na chybějící čárky v souvětích (nejjednodušší způsobem je spočítání sloves) - Milovala když cítila vítr ve vlasech. - (chybí čárka před "když") - Viděla jak se jí rozprostřela na kůži a vytvořila obrazec ještě menších kapiček. - (chybí čárka před "jak") - Další lidé s bezradnými pohledy zkoumali okolí kam by se co nejrychleji schovali. - (chybí čárka před "kam") - Lehce našlapovala na mokrém chodníku, přemisťovala se na silnici kde na troubila auta. - (před "kde" bych také vrazil čárku + nechybí na konci souvětí nějaké slůvko, nebo měl být tento konec postaven jinak?) - ... kde na ni troubila auta. --> přechody v čase z minulého do přítomného a naopak (přílišné střídání také není to pravé ořechové, povídání by mělo být vedeno určitým způsobem - celkově, pak ojedinělé přechody nevadí, je-li příběh veden v jedné časové rovině - nemám na myslí více dějových linek, ale způsob vyprávění, například: - minulý čas: Oblékl si bundu, na hlavu nasadil klobouk a už už chtěl vyjít ven, když tu si vzpomněl, že zapomněl na deštník. V rádiu hlásili, že bude pršet. Nerad by zmoknul, proto se otočil, chňapl po obstarožním paraplíčku a zmizel za dveřmi. - přítomný čas: Oblékne si bundu, na hlavu nasadí klobouk a už už chce vyjít ven, když tu si vzpomene, že zapomněl na deštník. V rádiu hlásili, že bude pršet. Nerad by zmoknul, proto se otočí, chňapne po obstarožním paraplíčku a zmizí za dveřmi. --> pozor také na chybky v ji/jí (viz komu čemu, či koho co) - Seděla nehybně a sílící vítr ji čechral vlasy. - jí čechral vlasy - Seděla takhle už pár hodin, sluníčko které jí svými zlatými paprsky laskalo tváře, náhle zmizelo. - laskalo ji - Najednou z vysoké výšky na ní plivl mrak kapku. - na ni plivl - Rozplácla se ji na ruce. - jí se rozplácla na ruce - Mrazivý pocit ji vyšlehl k srdci... - jí --> shoda podmětu s přísudkem -- je dobré když má sloveso správnou koncovku podle toho, k jakému podmětu se váže (jakého je podmět rodu a čísla), ono to pak vypadá trochu divně, například: - Lidé se šklebily jak se snažili vyhýbat studeným kulkám. -- šklebili (TI lidé) - Tančila v něm a lidé se za ní otáčeli a kroutily hlavou. - kroutili (TI lidé) - Krok co krok a kapky padali mimo ní. - padaly (TY kapky) Mezi námi, jak to vůbec bylo, bylo-li všechno jinak a ne tak, jak to může čtenář na první pohled vidět? ;-) Hezký den a psaní zdar.


ze dne 28.01.2012, 14:59:16
Šíma: P.S. Omlouvám se, ale takřka vždy zapomenu přivítat nováčky, proto dodatečně: "Vítám na SASPI a přeju mnoho úspěchů ve psaní!" Myslím to od srdce a co se "přílišné kritiky" týče, je dobré si vzít "to dobré" k srdci (co se nehodí, hodit za hlavu). Když šotci řádí v textech, je dobré použít "Pravidla spisovné češtiny", nebo pomoc betareadera (víc očí víc vidí).