obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Chceš realizovat své sny? Probuď se!"
Joseph Rudyard Kipling
obr
obr počet přístupů: 2915372 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39507 příspěvků, 5743 autorů a 390398 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Anuran Agnus - (2/5) ::

 autor Dandy518 publikováno: 05.02.2012, 16:35  
 

Jednosměrná cesta do pekla - část druhá.


Ranní chlad probudil rozespalého Anurana ještě dlouho před východem slunce. Na kožešinách se moc dobře nevyspal. Nejen že se skoro celou noc musel mít na pozoru před divou zvěří, ale taky byl celý rozlámaný.

Uhlíky už téměř vychladly a kouř se rozplynul. Anuran se protáhl, v tůňce si opláchl obličej, kde si naplnil měch čirou vodou. Sroloval všechny kožešiny, kromě té co měl na sobě a přivázal je k sedlu. Došel k vyhaslému ohništi, stáhl si kamaše a hlasitě začal močit a broukat si. Z ohniště stoupala pára. Sepjal na pasu až k prsům sponky od medvědí kožešiny a nasedl na bělouše.

Vrátil se zpátky na hliněnou cestu a pokračoval dále na západ k Angmór - hlavnímu velkoměstu ve Fethiru. Tímto rokem se totiž konají gladiátorské hry a Anuran jakožto vynikající šermíř u nich nesmí chybět. Tak to alespoň pravil jeho vůdce Černých lebek, než druhý den tragicky zemřel ve spánku s podříznutým hrdlem. A neobjasnitelná záhada byla na světě. Členové se pak následně přeli, kdo přebere vládu. Z důvodu nedorozumění a nezměrné touze po koruně vypukla krvavá šarvátka o trůn. V sázce bylo značné bohatství, co za ty roky klan nastřádal z lupů. Vše bylo na dosah ruky.

Lidská srdce byla tak snadno zranitelná a rychle podlehla vůni peněz a nechala se ovládnout. Všichni úplně zešíleli, vrhali se na sebe se vztekem a s nenávistí v očích. Na malém hradě pod skalním převisem vypukla jatka a mohl zvítězit jen ten nejsilnější. Jak smutný osud čekal Černé lebky. Po tolika letech dřiny se nakonec řad dočkal kruté chamtivosti.

Když na to Anuran jen pomyslel, hned měl slzu v oku. Řádu zasvětil řadu let a dopomohl k jeho rozkvětu prestiže a jménu. Vše se vmžiku rozplynulo během jedné potyčky, kdy nešťastnou náhodou shořel i proslulý hrad s celým svým měním.

Hamižnost a sprostá zrada byla pro Anurana rána do zad, která se nikdy nezahojí, bude ji nosit až do svého soudného dne. Ještě do teď ho občas trápí ošklivé popáleniny na více než polovině těla, kdy se snažil zachránit svého zesnulého velitele z plamenů a čirou náhodou na něj spadl ohořelý kus trámu. Podařilo se mu to, ale za jakou cenu? Ale i přes jeho smrt svou výpravu pro náčelníka uskutečnil. Cítil povinnost mu prokázat poslední službu, aby se tak mohl s čistým svědomím a s čistým štítem pustit do dalšího dobrodružství.

První paprsky se dotkly zavřených a ještě dřímajících květů rostlin. Příroda se opět probouzela k životu. Veverky si pohrávaly v korunách stromů a škádlily se. Chvílemi se ozval tlukot datla a hašteření kukaček někde na větvích modřínů. Byl to krásný podzimní den. Anuran pobídl koně, neboť chtěl být ve městě ještě dnes.

Důvod proč vlastně Anuran úkol od náčelníka přijal, bylo několik. Jednak je to jeho povinnost neodmítnout, i kdyby se mu to sebevíc nelíbilo, musí přijmout. Zavázal se a od toho už nejde odloučit. Zadruhé to je jedinečná příležitost jak své jméno zvěčnit na věčné časy a přijít si i na tučný obnos. Nějak do budoucna se zajistit musí a hlavně ho pohání jediná věc… touha po nesmrtelné slávě a jeden rest, který ho nenechává klidným – je to skvrna na jeho skoro čisté duši.

Uběhlo pár hodin, uteklo jich ještě víc a na obzoru už pomalu ale jistě vystupoval za vzdálenými lesy z vesmírných hlubin stříbrný kotouč měsíce. Šílená vichřice zastihla Anurana na více jak tři čtvrtě cesty od Angmóru. Silné krupobití se rychle spustilo a vypadalo to, že pršet bude celou noc. Dokonce padaly na krátkou dobu i kroupy.

Anuran byl sehnutý nízko nad krkem svého oře, hlavu skláněl proti větru a rukou v rukavici si pevně držel promoklý černý plášť u krku a druhou otěže. Tryskem se hnal ke svému cíli. Velkoměsto i přes špatnou viditelnost bylo slabě na dohled.

Na vysokých kamenných zdech, jež působili honosně, ještě zázrakem plápolaly plaménky. Byl to jediný orientační bod, bez kterého by se Anuran neobešel. Po chvíli zprudka zatáhl za otěže a zastavil u masivní dřevěné brány. Seskočil z valacha a několikrát zabouchal klepadlem. Chvilku nic a pak se vysunulo okénko. Vykoukl starší pán s pláštěnkou zakrývající jinak bělovlasé dlouhé vlasy. Tvář měl stářím propadlou a vráskami rozbrázděnou. Velký červený nos jak rajče s bradavicí na špičce a z ní trčel chlup. Stařec nahodil nepříjemný tón.
„Co chcete!“ kýchl.
„Mám namířeno ke gladiátorským hrám,“ s chladným hlasem.
Vrátný si odfrkl a studeně opáčil.
„Dneska se už stejně nezapíšete, zkuste to zítra!“ zvídavě a přimhouřenýma očima si ho změřil.
„Taky hledám nocleh. Jste drzý. Na takovou nicku až moc. Abych vám neurazil hlavu bez mrknutí oka. Už jen ten hnusnej rypák mě uráží!“
Stařík si odplivl a pověděl.
„Pozor na ten tón, cizinče, na to nejsem zvyklej.“
Anuran se po něm bleskurychle natáhl a přitáhl si ho. Pevně ho sevřel a hlasitě řekl.
„Já taky ne! Nejel jsem takovou dálku pro nic za nic. A moje velká kudla volá, že se ti tvůj tón taky nezamlouvá. Takže bych doporučoval rychle otevřít ty zasraný dveře, abych tady nemusel zbytečně trčet!“
Děda se celý psychicky rozsypal a začal volat o pomoc. Vypustil sotva jedno slovo a už měl u krku chladnou čepel ostrou jako břitva.
„Ještě jedna hláska a proříznu ti hrdlo! Uvidíme, jak potom budeš zpívat. Tak co bude!“ zatřásl s ním a přitlačil dýku.
Stařec odemkl. Anuran promluvil.
„Učíš se rychle,“ nasedl na koně a vyjel do ulic Angmórských.


 celkové hodnocení autora: 70.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 3.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 18 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 31 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Peter Stumpf 05.02.2012, 19:12:34 Odpovědět 
   Abych to upřesnil: Fantasy samozřejmě není o nic méně hodnotný žánr než třeba psychologické drama ze současnosti a je v něm možné rozehrát úplně stejné hry postav jako třeba v prostředí politických lobbistů. Osobně mám třeba nejradši příběhy ze skutečného prostředí, do kterého zasahují prvky fantastiky.
Šlo mi o to, že ve fantasy žánru nikdo nemůže autorovi vyčítat, že například nedokázal správně vystihnout praktiky politických šachistů na radnici nebo lépe - že vyrobil minelu v historických reáliích, protože si zkrátka všechny ty reálie sám vymýšlí. Když psal Larsson Milénium, musel dost přesně vědět (a jako novinář to věděl), jak funguje zákulisí investigativní žurnalistiky. To samé romány Umberta Eca: Vždycky má do detailu nastudované historické reálie a i když třeba chování postav ve Jménu Růže je občas řekněme zvláštní a jsem skeptik, že by se pro něj daly najít historické podklady, tak reálie se vším tím obviňováním z hereze, intrik kolem papeže Jana XXII., popisem konkrétních frakcí atd. má skvělé (tou dobou se zabývám). Ve fantasy tohle autor nemusí vůbec nebo skoro vůbec řešit.
Druhá věc na kterou jsem chtěl poukázat byla ta, že v jednoduchém, dobrodružném příběhu (nejen fantasy, ale třeba jakákoliv rodokapsová kovbojka) nikdo nebude hledat utišení své intelektuální žízně ani odpověď na existenciální otázky. Když někdo napíše povídku o vztazích vcelku normálních lidí, kteří po sobě nestřílí, neunášejí a nezachraňují spanilé dívky a vůbec se nedopustí ničeho santerovského ani old shatterhandovského, vcelku se od té povídky očekává, že bude obsahovat nějakou hlubší myšlenku, aby nešlo o prostý popis běžných životních situací, který nejspíš moc lidí nezajímá.
Kombinací těchto dvou faktorů mi vychází jednoduchá dobrodružná fantasy jako nejpříhodnější žánr do začátku literární tvorby. Nemluvím o nějaké silmarillionské mytologii, kterou vymyslet a zapsat tak, aby se to dalo číst, vyžaduje spisovatelské mistrovství.
 Apinby 05.02.2012, 19:08:55 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Sakora ze dne 05.02.2012, 18:54:44

   Je to názor proti názoru, ale nechtěl bych tu debatu do krve a do masa. Jsme přece kultivovaní lidé a ne naši politici :)
 Sakora 05.02.2012, 18:54:44 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Sakora ze dne 05.02.2012, 18:52:32

   Koukám, že to radši upřesním - já souhlasím s Peter Stumpf... píšu nějak pomaleji než je tempo debaty :-))
 Sakora 05.02.2012, 18:52:32 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Peter Stumpf ze dne 05.02.2012, 17:54:35

   Souhlasím. Také si myslím, že jednoduchý dobrodružný příběh ve fantasy žánru je snažší než příběh ze současnosti. Pokud je fantasy realita podaná důvěryhodně, čtenář se baví příběhem a lehce přistoupí na autorovo ztvárnění světa.
Myslím, že na příběh ze současnosti jsou kladeny mnohem větší nároky - ať už např. psychologie postav, závažnost myšlenky, přesnost popisovaného prostředí, fungování společnosti a systémů atd.
 Kondrakar 05.02.2012, 18:42:43 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Peter Stumpf ze dne 05.02.2012, 17:54:35

   Souhlasím s Apinbym. I ve fantasy jdou udělat, a většinou se bez toho příběh neobejde, komplikované postavy s charakterem, vztahy atd. Fantasy je příběh jako každý jiný (ať už mám na mysli válečný, detektivní, akční, či jakýkoliv jiný žánr), jen je to o něčem jiném. Jsou tu draci, čarodějové, magie, různé rasy atd. Fantasy je obrovský prostor pro tvorbu a to se mi na něm líbí. Je to prostor bez hranic s výjimkou těch logických.
 Kondrakar 05.02.2012, 18:38:13 Odpovědět 
   Co k tomu dodat? Většinu už řekli ostatní. Oproti jiným tvým dílkům (viz Válečník) je to posun dopředu a to je dobře, ale chce to číst, číst a psát. Nesrvnalosti, nelogičnosti, které tu vypíchla Eky uvádět nebudu, protože je rozebrala až až. Jen mi přijde, že jí unikla jedna drobnost.

Píšeš, že při zachraňování svého mrtvého velitele utrpěl popáleniny na více jak polovině těla. Myslíš, že se to dá bez pomoci přežít? A bez trvalých následků? Nepíšeš jak je to dlouho kdy se stala ta tragédie, ale chlap co utrpěl takovéhle popáleniny by si podle mě tak rok nesedl na koně a jeho šermířské schopnosti by byly hodně omezené, zvláště když píšeš, že je občas ještě cítí. Jako šermíř vím, že skoro každá nepohodlnost (bolest, hojící se zranění, i blbá rýma) snižuje schopnosti-rychlost, soustředěnost, postřeh a reflexy. Takto raněný člověk by se nevydal zúčastnit se gladiátorských her, protože může čekat, že tam narazí na ty nejlepší.

Jinak Eky si važ, protože tě dostane (pokud jí budeš naslouchat) mnohem dál, než by ses dostal sám od sebe. Sice je občas "zlá", má rýpavý jazýček, ale dostane z tebe to nejlepší.
 ze dne 06.02.2012, 18:04:34  
   Dandy518: Taky buď pozdraven.
A tobě taky děkuji za hodnocení. S těmi popáleninami máš pravdu. Z důvodu, že by mně to s textem docela pohnulo, jsem je vyškrtl.
 ze dne 05.02.2012, 19:18:08  
   Ekyelka: Vidíš, na tohle jsem zapomněla kvůli ostatním poznámkám.
Ovšem mohu doplnit ještě jeden postřeh: našla jsem jen jednoho autora, který nezapomněl na změněné stavy u ženy vlivem ovulačního cyklu. Všichni ostatní (a to i ženy-autorky) tohle jaksi opomíjejí.
Ale popáleniny, to je dost velké omezení, aby to zabrzdilo i slona, nejen člověka.
 Sakora 05.02.2012, 18:37:31 Odpovědět 
   Zdravím,
pár poznámek, čeho jsem si všimla:

první věta - pěkné, stejně jako o něco níž popis podzimního dne (stromy, lesní zvěř) - v tomhle jsi dobrý...

...skoro celou noc musel mít na pozoru před divou zvěří - proč "skoro" celou? Proč ne úplně celou? Proč byl rozlámaný? Když už to napíšeš, musí být z kontextu jasná příčina.

druhý odstavec - nepíšeš pro malé děti, normálnímu čtenáři je jasné, že se hrdina vymočil a sbalil, nemusíš to psát...

...na hliněnou cestu - hliněná je váza nebo miska (ve smyslu keramická), cesta ne... vím, cos tím myslel, ale lepší jsou zavedená spojení, např. lesní cesta, stezka, po které včera dorazil, pěšina, kterou směřoval k cíli, atd.

Černé lebky a jejich vůdce - ujasni si, kdo to byl!!! nejdřív loupeživý klan a pak najednou Řád... to je nesmysl... Řád bývá spojen s nějakým náboženstvím, ušlechtilým cílem, atd. - přesně opak loupežníků... a navíc pak se objeví zmínka o trůnu... kde se tam vzal? trůn náleží králi - ve spojení s loupeživým klanem nemá co dělat... ty nepřesnosti prostě čtenáře matou...

smrt vůdce Č.lebek - z textu není jasné, co a proč se stalo, kdo to udělal, jak to vyšetřovali sami členové klanu, koho podezírali - nic - on jim někdo (a zřejmě jeden z nich) zapíchne vůdce a je nezajímá viník? těžko uvěřit...

Lidská srdce byla tak snadno zranitelná a rychle podlehla vůni peněz... Hamižnost a sprostá zrada byla pro Anurana rána do zad, která se nikdy nezahojí... - je fakt, že těch patetických projevů v tvých textech ubylo, to je dobře, ale kéž by ses od nich oprostil úplně... ty dvě věty zní fakt divně, se vzletností a patosem by se mělo zacházet obezřetně... ale proč je cpát do dobrodružky o udatném bijci? K čemu?

... Anuran jen pomyslel, hned měl slzu v oku. Řádu zasvětil řadu let... - brečí pro loupeživou bandu? to snad ne... dál mám dojem, že se s Černýi lebkami potkal teprve v minulém díle, tak jak "zasvětil řadu let"... ?

...Důvod proč vlastně Anuran úkol od náčelníka přijal... - k čemu ten vložený opisný odstavec? ruší a nečte se dobře... důvody Anuranova chování by měly být poznat třeba z jeho myšlenek, či dialogu např. s někým z klanu...

Uběhlo pár hodin, uteklo jich ještě víc - vážně takto mluvíš? řekl bys tu druhou větu v běžném hovoru? že ne?

...vystupoval za vzdálenými lesy z vesmírných hlubin stříbrný kotouč měsíce - z vesmírných hlubin? Anuran uvažuje o vesmíru? patří to k němu?

Silné krupobití se rychle spustilo a vypadalo to, že pršet bude celou noc. Dokonce padaly na krátkou dobu i kroupy... - to je celkem komická chyba - nejdřív bylo krupobití a pak KUPODIVU se přidaly i kroupy?... ehm, ty tam snad byly už od začátku krupobití, ne?

chválím za to, že hrdina držel v ruce "otěže" - je to úleva číst správný termín (narozdíl od autorů, u kterých neustále drží jezdec koně za "uzdu")

...Velkoměsto - to asi není vhodný termín do fantasy...

...Na vysokých kamenných zdech, jež působili honosně... - působilY (ty zdi)

...Stařec nahodil nepříjemný tón. - nahodil? to se sem moc nehodí... navíc je to takový moderní slangový výraz...

...stařík - nestačilo by, kdyby jen mluvil? on nejdřív "kýchl", pak "odfrknul", "opáčil", "zvídavě si změřil", "odpověděl" a to nejhorší na konec - psychicky se rozsypal... méně je více, je ten stařík tak zásadní pro povídku, že o něm tolik píšeš?

...Anuranovo chování je pro mě coby čtenáře šok - v ten moment ho vnímám jako nevychovaného hloupého parchanta a vůbec mě nezajímá, co s ním bude, protože právě se stal vlastně záporákem, ... hrdinovi, který se bezdůvodně chová jako hajzlík nemám proč fandit, naopak...
Anuran může příkře mluvit s někým, s kým bojuje, kdo ho zradí, podvede, apod. ale PROČ s dědulou u brány? nemá to logiku, jen to staví Anurana do velmi špatného světla...
 ze dne 06.02.2012, 18:00:24  
   Dandy518: Dobrý večer.
Děkuji za obsáhlou kritiku. Všechny nedodělky byly vyřešeny.
 Apinby 05.02.2012, 17:58:44 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Peter Stumpf ze dne 05.02.2012, 17:54:35

   Myslíte si, že ve fantasy nemůžou být propracované postavy, komplikované vztahy, myšlenka a dokonce i filozofická úvaha? Já si myslím opak!

Chtěl jsem Dandymu jenom poradit, ať píše třeba něco ze života studenta ( má 17 let), nebo třeba vyprávění o letních prázdninách! A nepouští se do příběhu, kde musí znát plno archaických věcí...
 Peter Stumpf 05.02.2012, 17:54:35 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Apinby ze dne 05.02.2012, 17:08:00

   Naopak mám pocit, že heroická fantasy je na úvod ten nejjednodušší žánr. Ne samozřejmě fantasy tolkienovsky propracovaná, ale něco jednoduchého, kde boj střídá boj, třeba vé stylu Zaklínače.
Napsat povídku z "běžného života," kde se nevystřílí padesát zásobníků nábojů nebo neprosouloží bez přestání sedm dní a sedm nocí, to chce perfektně připravené charaktery postav, zajímavý příběh a ještě nějaký ten intelektuální rozměr, myšlenku týkající se společnosti a vztahů, filozofickou úvahu nebo něco podobného. Nic z toho u heroické fantasy moc nechybí, protože autor si sám vytváří svět, kde platí jeho zákonitosti, a nějaká psychologická nebo intelektuální katarze se u žánru, který se čte hlavně pro odreagování, ani nečeká.
 Apinby 05.02.2012, 17:08:00 Odpovědět 
   Též píšu o neohroženém válečníkovi (viz. Grogam...), ale tohle mě tedy hodně zklamalo. Vlastně jsem ani nepochopil, o co se zde jedná, jaký je smysl tohoto útvaru. Jediné vím, že Anuran jede na nějaké hry a bylo škaredé počasí. Kde je nějaká komplikace? Nějaký vzrat kromě slovní výměny s vrátným?

Poradím ti: Piš něco ze skutečného života, jednoduché povídky, kde se dobře nacvičíš. Chceš psát hrdinské fantasy, ale nemáš upřímně - zatím - na to. Piš povídky ze skutečného života, přečti nějaké knížky s tématikou hrdinské fantasy a potom se na to pusť. Není nic ztraceno, podívej na můj profil a uvidíš, že jsem se pachtil jako ty. ;)
 ze dne 06.02.2012, 17:55:19  
   Dandy518: Zdravím,
Pokud jde o nějakou zápletku, tak všechno má svůj čas, Apinby. V tomhle příběhu se ji určitě dočkáte, ale kdy? To prozrazovat nebudu.

A jestli se mám odtrhnout od fantasy k reálnému životu, na to vem jed, že s tímhle nehodlám začínat. Fantasy žánrem se zabývám už nějakou dobu, a kdybych přešel na téma ze života, dopadlo by to hůř.
 Ekyelka 05.02.2012, 16:34:25 Odpovědět 
   Zdravím.

Než začnu rýpat do textu podrobněji (a že těch rýpanců i tentokrát bude habaděj), zopakuji, co jsem psala minule: je to zase o chlup lepší. Tohle měj na paměti, až se budeš prokousávat zbytkem mého komentáře. Některé chyby jsi už odstranil, další jsi ovšem spáchal, snad abychom se nenudili. Takže ano, drobný posun tu je, ovšem co ti napíšu dále, zkus pro příště aplikovat hned napoprvé (pro příště! Ne, že mi zase budeš posílat tenhle text!)

Nuže, čím začít? Asi budu přeskakovat ze stylistiky k faktům a postřehům, ale nejschůdnější bude brát všechno naráz a postupně, jak se to objevuje v textu. To abychom se měli čeho přidržet.

- Spal jsi někdy na kožešinách? Mám na mysli reálné, chlupaté, z živého zvířete stažené kůže. Z jedné strany hřejí, z druhé chladí, záleží na tobě, jak si usteleš. Jsou pohodlné, měkké, výhřevné (především beránčina s vysokým chlupem). Když se k tomu přičte oheň, který plápolal celou noc - propána, co je to za chlapa, ten Anuram, že se nevyspal? Kde je jeho výcvik? Na jedné straně děláš ze své postavy všeho schopného zabijáka, který prošel dlouholetým výcvikem, na druhé straně nám ho hned ze začátku téhle části představíš jako změkčilou babu, které je i prachové peří málo? Tsss, takhle příště ne, prosím. Když už si nejsi jistý, jestli máš nějaký faktografický detail správně, zeptej se. Saspi má dostatek diskusních fór a dostatek členů, aby se vždy našel někdo, kdo ti odpoví.
- druhý odstavec je celý zbytečný. Stačilo ho shrnout do jediné věty a i ta by byla moc dlouhá. Pro příběh je zcela zbytečné popisovat, co všechno toho rána udělal. Zredukovat!
- celá patálie s Černými lebkami je zamotaná a nepřehledná. Opět ses neudržel a nacpal do textu rádoby moralizování a poučovací tón. Mně osobně bývají takové texty nepříjemné, protože se ze mne snaží udělat hlupáka - "a záhada byla na světě"? Kdeže! V uzavřených komunitách s vojenskou hierarchií jde život podle striktních zákonitostí. Pletichy, zákulisní boj i otevřené vyhlášení nepřátelství, vraždy, to vše se řídí určitými pravidly a podle zažitých schémat. Možná by nebylo od věci si zopakovat některé teorie ze sociologie, antropologie a etiky (kdo tvrdí, že fantasy je pohádka pro dospělé, nevidí, kolik práce a studia to obnáší, pokud to má být uvěřitelný příběh).
- pozor na řazení slov a používání těch, která ti jsou cizí. Jedna věta za všechny: Řádu zasvětil řadu let a dopomohl k jeho rozkvětu prestiže a jménu - První část je ještě jakž tak v pořádku, i když klišoidní, ovšem řazení slov ve druhé je bolavé, moc bolavé. "dopomohl k rozkvětu jeho jména a prestiže" - logické, jednoduché, čisté vyjádření myšlenky. Piš česky! Kde si nejsi jistý, čti si to nahlas!
- proč zkušený bojovník tahá tělo mrtvého mistra z plamenů? Není snad oheň, v němž shoří celé sídlo se všemi svými poklady, dostatečně honosnou pohřební hranicí, hodnou i krále? Opět ses vykašlal na logiku a půlku informací sis nechal pro sebe. Já jako čtenář nemám jediné vysvětlení, proč Anuram tahal mrtvolu z plamenů, než že je to patetický idiot. Bylo to snad z náboženského přesvědčení? A kde je to napsané, hm? Nezapomínej, čtenář ti do hlavy nevidí a má k dispozici jen to, co napíšeš. Pokud to takto okleštíš, uděláš ze svých postav hlupáky a panáky, což opět ublíží jen textu.
- když vychází měsíc, jak může být ve vichřici vidět? Občas zvedni hlavu a pozoruj reálný svět. Nemusíš studovat pohyby nebeských těles, není třeba si zaznamenávat časy vycházejících planet, prostě jen pozoruj. Jak to vypadá, když se žene bouře? Jak je cítit vzduch, jak se chová teplota, zvířata a ptáci? A naopak, když nic nehrozí, jaký panuje večer klid, zatímco se po krajině začíná rozlévat stříbřité světlo měsíce? Zkrátka a dobře otevři oči, dívej se a přemýšlej. Během psaní na to pak mysli a především: nepřeskakuj. Měsíc vyjde, ale bouře se přižene postupně, není tady na lusknutí prsty. To, co jí předchází, je také důležité, protože příběh musí mít i svůj časový rozměr.
- a jsme zase u toho koně... Tryskem se hnát ve slotě, kdy skoro nevidíš na krok? Kdy nevíš, co může na cestě ležet, jestli se prašný povrch nezměnil v bahnitou bažinu? Dandy, prosím, chce to trochu přemýšlet a dávat si pozor, co píšeš. Ono to sice pěkně zní, ale kde je realita? Vzpomeň, jak blbě se jde pěšky proti silnému větru. Teď proti němu (a proti kroupám, to bych málem zapomněla!) postav koně - zvíře, které je hnáno jen svým jezdcem, protože jeho přirozenost velí se před takovou slotou schovat. A kde budeš? Po celodenní jízdě se dostaneš do počasí, které je hnusné, mokré a studené a každý kůň, co celý den nesl jezdce, už toho má plná kopyta. Žeň takové zvíře tryskem a buď ti vypoví poslušnost, nebo padne zchvácené k zemi. Takže pro příště: vžij se do jeho kůže. Představuj si, přemýšlej. Když nebude vyhnutí, ptej se!
- být na místě strážce brány: pustil bys takového neurvalce do svého města? Já bych se s ním ani nebavila, rovnou bych mu zabouchla okýnko před nosem, ať si venku třeba zmrzne. Anuramova reakce je nepřiměřená, neomluvitelná a nevysvětlitelná - on je v pozici toho, kdo si něco přeje, o něco žádá a prosí. Opět zcela nepřiměřená reakce. Ty by ses takhle choval, být na jeho místě? Nebo bys naopak slušně požádal, aby tě stařík vpustil dál, protože je taková průtrž, ty jsi dlouho na cestě a musíš se postarat i o svého koně? Hm?
Zkrátka a dobře děláš ze svého hrdiny totálního idiota. Tím, jak se chová, mluví, reaguje. Opět: víc přemýšlej. Vžij se do jeho pozice! Může být sebelepší šermíř, ale tohle mi provést u mého města, nechám ho vypráskat jako prašivého psa, i kdyby byl samotným břitmistrem. Tohle se prostě nedělá, pokud nemáš za zády minimálně krále (což Anuram očividně nemá). A i potom je tohle chování bráno za vrchol nevychovanosti, nadutosti a hlupáctví.

Gramatické chyby? Především čárky, špatně užitá slova a jejich tvary. Je to o chlup lepší než v předchozích textech, zhruba na stejné úrovni s minulým dílem. Stále je na čem pracovat. Pořiď si Slovník spisovné češtiny, pokud ho jako pečlivý autor ještě nemáš, neškodilo by také více využívat online příručku Ústavu pro jazyk český a další servery, které autorům pomáhají s jazykem a textem. Je to ještě hodně dlouhý běh a spousta práce, ovšem učíme se celý život, všichni. Je na čase, aby s tím začal i Anuram.
 ze dne 08.02.2012, 18:40:41  
   Ekyelka: Zdravím.

Moc práce, nestíhám odpovídat, pardon.
Upravený text je zase o něco lepší, logičtější. Sice to ještě není ono, ale to je dáno spíš mým perfekcionismem (každé slovo musí dokonale sedět), ale ano, nějak takhle jsem to myslela.

Práce redaktora tady na Saspi je dobrovolná, bezplatná a provozovaná v rámci volného času. Všechno okolo - samostudium, další četba, dohledávání pramenů atd. - je zkrátka jen naše dobrá vůle nejen číst, ale také vyjadřovat svůj názor a snad tak ostatním pomáhat. I za cenu, že jako redaktor si musím kolikrát odpustit mnoho ostrých slov a místo nich volit diplomatičtější vyjádření (místo pouhého líbí/nelíbí, jak mohou komentovat čtenáři, my musíme vyjádřit svou myšlenku a názor uceleněji). Když ale vidím, že to aspoň trochu pomáhá ostatním autorům se zlepšovat, není to marná práce.

O koních, stejně jako o chladných zbraních a všem ostatním vím částečně z vlastní zkušenosti, částečně z knih a studijních pramenů. Ono se kolikrát stačí jen logicky zamyslet, pročesat internet nebo se zeptat přátel. Zvlášť v dnešní virtuální době se dá najít odpověď téměř na cokoliv během několika málo minut. Chce to jen dávat pozor na fakta, přemýšlet a nebát se ověřovat si, co už víme.
I když osobní zkušenost je velkým přínosem - teorie je krásná věc, ale dokud jsem neudělala kotrmelec nazad s lukem na zádech, považovala jsem to za nemožné. Takže asi tak.
 ze dne 05.02.2012, 22:59:00  
   Dandy518: Zdravím v tuhle pozdní dobu.
Kritika přečtena a bez sebemenšího rozlícení přijata.

Celý text jsem po vaší kritice vyčesal. A podle mě už vypadá líp, vaši zásluhou.

Jen pro kontrolu zašlu správný text, jestli jsem správně pochopil vaše rady ohledně Černých lebek. Snad vám to nebude i přes upozornění vadit. Samozřejmě na tom má zásluhu i autorka Sakora, té také děkuji a taky se u ni zastavím s poděkováním.


Vrátil se zpátky na stezku, po které včera dorazil a pokračoval dále na západ k Angmór - hlavnímu městu ve Fethiru. Tímto rokem se totiž konají gladiátorské hry a Anuran jakožto vynikající šermíř u nich nesmí chybět. Tak to alespoň pravil jeho vůdce Černých lebek, než druhý den tragicky zemřel ve spánku s podříznutým hrdlem. Nikdo před vraždou žádné podezřelé chování nezachytil. Vrah byl patrně mezi nimi. Ale jak ho vypátrat, když každý shazuje vinu na toho druhého? Z důvodu že si v klanu byli všichni rovni, až na vládce, bylo rozdělení moci obtížné. Padl návrh, rozdělit bohatství rovným dílem. Členů ale bylo přes třicet a každý prahl po velkém výdělku. Netrvalo to dlouho a krvavá šarvátka na sebe nenechala dlouho čekat. V sázce bylo značné bohatství, co za ty roky klan nastřádal z lupů. Vše bylo na dosah ruky.

Všichni úplně zešíleli, vrhali se na sebe se vztekem a s nenávistí v očích. Na malém hradě pod skalním převisem vypukla jatka a mohl zvítězit jen ten nejsilnější. Jak smutný osud čekal Černé lebky. Po tolika letech dřiny se nakonec klan dočkal kruté chamtivosti.

Když na to Anuran jen pomyslel, hned měl slzu v oku. Černé lebky byly jeho domovem. Zde přešel v dospělého muže. Miloval klasická přepadení kupců na styl, okrást, vyděsit a oslavit svá vítězství se skvělou partou. Vše se vmžiku rozplynulo během jedné potyčky, kdy nešťastnou náhodou shořel i proslulý hrad s celým svým měním.

A jen tak ze zajímavosti. Tohle je vaše práce? Publikovat, kritizovat a pomáhat, za kterou dostáváte peníze, nebo to je čistě jenom koníček? Jestli se mohu zeptat.

Obdivuji, že toho víte tolik o koních. Z knih nebo vlastní zkušenost?

PS: Dneska už odpověď nečekám, takže se hezky vyspěte a blechy ať vás štípou celou noc.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Livinginthedream
(7.12.2019, 22:31)
Antonio
(25.11.2019, 23:53)
Albína Alba
(25.11.2019, 01:02)
Amy
(23.11.2019, 22:43)
obr
obr obr obr
obr
Prameny rozumu,...
dcera syonska
Legenda o Stíno...
Máquè (Vrabčák)
L+L (2) - Rada
An!tta
obr
obr obr obr
obr

Proč padá listí... ?
Popelka
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr