obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Naděje je sen bdícího."
Aristoteles
obr
obr počet přístupů: 2915692 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39806 příspěvků, 5809 autorů a 392466 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Dva životy: Kapitola desátá ::

 autor Trenz publikováno: 01.03.2012, 18:48  
Omlouvám se, že další kapitolu přidávám po takové době, ale úplně jsem to zazdila:/
 

Kapitola desátá

15. října 2010

Návštěvy na psychiatrii, do které byla Michelle z nemocnice přemístěna, aby podstoupila terapii, která jí měla pomoct se sebrat z rozchodu a nepodlehnout pokušení zvané drogy, měla povolené návštěvy pouze o víkendu. Alexander zaparkoval své auto na parkovišti a zůstal v autě sedět. Tess se na něj tázavě podívala a Alexander si povzdechl.
„Je tu něco, co bys o Michelle měla vědět. Pochopím, pokud potom nebudeš chtít za ní jít.“
„Co je to, Alexi?“
„Od chvíle, kdy jsem o nás dvou před několika lety Michelle řekl, začala strašně vyvádět a bojkotovala každé setkání, které jsem se snažil uskutečnit. Tajně doufám, že dospěla a historie se nebude opakovat, až se dozví, že se jedná o tebe.“
Tess vstřebávala informaci, kterou jí sdělil, přemýšlejíc, jak by se měla zachovat nebo co by měla říct. Na jednu stranu začala chápat, že Alex jí svou dceru nepředstavil jenom proto, že by se styděl, že Michelle bere drogy. Neudělal to i z toho důvodu, že ji chtěl ochránit před hněvem své pubertální dcery. Dívala se na jeho tvář z profilu, neboť Alex hleděl kupředu, jako by se bál podívat se Tess do očí. Tess k Michelle nechovala žádnou zášť, přestože hrála hlavní úlohu v jejich rozchodu. Chtěla své rodiče zpět za každou cenu a ani Alex a ani její matka jí nevysvětlili, proč to nejde. Proto nechtěla, aby se její táta stýkal s jinou. Tess se pro sebe pousmála. Už uvažovala psychologicky jako Emma. Minulou neděli udělala krok, který vedl k usmíření mezi ní a Alexem, a i když Alex říkal, že by chápal, když by ji nechtěla vidět, ona nemínila mezi ně vrážet klín. Chtěla Alexe a chtěla ho se vším všudy.
„Nemusíme jí říkat hned, že jsem ta, proti které tak zbrojila, Alexi. Dejme tomu čas.“
Povzbudivě se na něj usmála.
„Pojď. Jsem si jistá, že tě už netrpělivě vyhlíží. Říkals jí, že s tebou přijdu i já co by tvá kamarádka?“
„Ano. Myslím, že ano,“ potvrdil jí to Alex po chvilce vzpomínání, jestli se o tom při včerejším telefonátu Michelle skutečně zmínil.

Michelle nervózně přecházela po místnosti, která sloužila k návštěvám a každou chvilku vyhlídla z okna, jestli už náhodou neuvidí tátovo auto. Když jí včera volal a sdělil jí, že si s sebou přiveze návštěvu, nebyla z toho zrovna dvakrát nadšená, ale bála se, že by se třeba rozhodl nepřijet, kdyby něco namítala. Byla si vědoma věcí, které udělala a nebyla na ně pyšná. Styděla se za své skutky i sama za sebe. Styděla se, že svému tátovi způsobuje starosti. Od pondělí docházela na terapie, kde jí poskytli podporu, aby nesklouzla k drogám, ale to stejně neměla v úmyslu. Dobře si uvědomovala, že to byl jen úlet způsobený krvácejícím srdcem. Nemohla uvěřit, že některá její kamarádka ji zradila a napráskala Patrickovi, že fetovala. A ještě stěží věřila tomu, že byl Patrick takový blbec a rozešel se s ní, když to byla minulost. A přesto se to stalo. Dal jí kopačky, zlomil jí srdce a ona potřebovala útěchu. Chtěla se vybrečet mamce na rameni, chtěla, aby ji objala a konejšila. Aby s ní probrala, jací jsou kluci blbci, ale ona jen řekla, že Patrick byl jen jeden a že si najde jiné a pak odešla s tím, že jde pozdě na manikúru. Michelle litovala, že ji tenkrát nenapadlo zavolat tátovi. Ten by ji jistě vyslechl. Nebo tetě Julii. Ta má tři děti. Rozuměla by jí. Teď tu byla zavřená za pokus o sebevraždu a přitom to byl jen momentální zkrat. Jistě. Chtěla umřít, ale to proto, že celý svět vypadal černě. Když se na to dívala s týdenním odstupem, uvědomovala si, jak hloupé to bylo.
Z okna zahlédla, jak táta kráčí bok po boku s krátkovlasou blondýnkou. Jak se blížili, musela Michelle připustit, že žena vedle něj je hezká a povědomá. Odkud ji znala? Na okamžik jí zmizeli z dohledu, aby vzápětí vešli do místnosti, ve které na ně čekala. Otočila se od okna a vběhla Alexovi do náruče. Tess stála opodál, aby nerušila rodinnou chvíli. Alexander držel Michelle v objetí, než si vzpomněl, že není sám a Michelle pustil. Ta od něj o dva kroky ustoupila a podívala se na Tess, čekající na představení.
„Michelle, tohle je Tess, má dlouholetá kamarádka. Tess, to je Michelle, má dcera.“
Tess Michelle podala ruku a Michelle ji stiskla.
„Těší mě, Michelle.“
„Mě také,“ usmála se na ni Michelle a přistihla se, že to myslí upřímně.
„Doktor Sewell se mnou chtěl mluvit. Hned jsem zpátky,“ řekl Alexander a odešel. Michelle a Tess osaměly.
„Posadíme se?“ zeptala se nakonec Michelle a ukázala k jednomu stolu.
Seděly naproti sobě a ticho mezi nimi se prohlubovalo. Tess se dívala na hodiny za Michellinými zády a Michelle koukala na dveře, jestli už se táta nevrací. Nakonec to byla Tess, kdo prolomil ledy: „Alex mi vyprávěl, co se ti přihodilo. Ten kluk musel být úplný idiot, když tě nechal kvůli něčemu, co se odehrálo v minulosti a na tvůj současný život to nemělo vliv. Vím, jaké to je někoho ztratit, s někým se rozejít. Na rozdíl ode mě ty aspoň víš, jak na tom jsi. Já si tři roky myslela, že mě muž, kterého jsem milovala víc, než svůj život, podváděl a ono se ukázalo, že šlo o pouhé nedorozumění. Kvůli tomu jsme oba promarnili tři roky, které jsme mohli strávit společně.“
„Vyprávějte mi o něm,“ požádala ji Michelle.
Tess věděla, že si bude muset dát pozor, aby neprozradila Alexe, ale když už to nakousla, musela to dokončit.
„Potkala jsem ho v kavárně a skoro bych mohla říct, že to byla láska na první pohled. Nedokázala jsem na něj zapomenout, a i když jsem měla pracovní rozhovor, nemohla jsem se soustředit. Myslela jsem na něj a srdce mi tlouklo jako splašené. A když jsem vyšla ven, stál tam. Pozval mě na procházku a k sobě domů. A já šla. Abys rozuměla. Nejsem žádná koketa. Nespím s muži na potkání. Většinou mi trvá několik měsíců, než se dám s někým dohromady. Když jsem se ráno probudila a on vedle mě neležel, pomyslela jsem si, že to možná byla chyba, ale pak přišel a nesl mi snídani. To, jak se na mě usmíval a jeho svalnatá hruď a paže mě přiměly vzpomenout si na nejúžasnější noc v mém dosavadním sexuálním životě.“
Tess se odmlčela a na okamžik se zamyslela nad tím, jestli je vhodné mluvit o jejích postelových hrátkách s Alexem, i když Michelle nevěděla, že mluví o jejím otci, ale naštěstí nemusela pokračovat, neboť se ve dveřích objevil Alexander.
„Tati. Co říkal doktor?“
„Jestli budeš dál chodit na terapie a zapojovat se do aktivit, které tu pořádají, velmi vážně zvažuje tvé propuštění koncem tohoto měsíce.“
„A co bude potom?“
„Potom?“ Alexander se zatvářil zmateně.
„Až mě propustí. Co se mnou bude? Protože k mámě se nevrátím. Už je mi osmnáct, nemůžeš mě nutit,“ dodala rychle, když viděla, jak se Alexander nadechuje k odpovědi, která by se jí nemusela líbit a tak se jí snažila předejít.
„Neměl jsem v úmyslu tě nutit,“ vydechl.
„Mohla bych třeba k tetě Julii. Aspoň na chvíli. Pak bych si sehnala pronájem a zaplatila ho z peněz ušetřených na pojištění.“
Tess se pootočila na židli a podívala se na Alexe. Jejich oči se setkaly a Alex přemýšlel, jestli Tess svou nevyslovenou nabídku myslí vážně. On sám uvažoval, že by Michelle vzal k sobě domů, ale když s Tess začali od začátku, nechtěl vztah ohrozit tak brzo a ač si to nerad připouštěl, Michelle mohla být hrozba. Už jednou jejich vztah zničila. Přesto to byla jeho dcera a on ji velmi miloval.
Tess viděla, jak Alex svou dceru miluje, a uvědomila si, že mezi nimi nemůže stát. Vlastně ona sama si Michelle velmi rychle oblíbila a chtěla, aby tam s nimi bydlela. Obzvlášť, když jí Michelle řekla, že o ni matka ani nestojí. V tu chvíli ji napadlo, že s Alexem ještě ani nemluvila o nastěhování. Možná by se měla vrátit do Londýna a dát mu čas se srovnat s myšlenkou, že bude mít Michelle doma.
Michelle se dívala střídavě na tátu a na Tess a přemýšlela, co se mezi nimi odehrává. Začínala se domnívat, že za pojmem dlouholetá kamarádka se skrývá víc, než jen přátelství. Chápala by, kdyby ji táta nechtěl vzít k sobě domů. Ne že by jí to nenapadlo, ale příliš se tím nezabývala. Nechtěla si dělat plané naděje. Byla si vědoma, že mu ublížila. Nezasloužila si ani polovinu lásky, kterou jí dával.
„Uvažoval jsem, že by ses mohla nastěhovat ke mně. Pár volných pokojů tam je. Můžeš u mě zůstat týden, měsíc nebo klidně i rok, pokud budeš chtít. Nebo můžeš zůstat, dokud nepůjdeš na vysokou nebo do práce. To rozhodnutí už nechám na tobě.“
Michelle na tátu zírala v němém úžasu. Nikdy by nevěřila, že to, v co si ani nedovolila doufat, se stalo skutečností.
„Já…nevím, co říct.“
Tess se zvedla.
„Půjdeme, aby sis to mohla v klidu promyslet.“
„Chci, abys věděla, že jsi u mě vítána. Jsem si jist, že by ti Maggie udělala nejlepší nudlovou polévku na světě,“ dodal Alexander, pamatujíc, že nudlová polévka patří mezi Michellino nejoblíbenější jídlo.
„Děkuju, tati. Opravdu si toho vážím. Víc, než tušíš.“
Vstala a šla ho obejmout. Tess tam stála a přistihla se, že se usmívá. Alex vypadal šťastně se svou dcerou a ona by udělala cokoliv, aby se cítil šťastně. V tu chvíli si uvědomila, že mu odpustila bolest, kterou jí způsobil. Milovala ho. Teď a tady. Už nechtěla myslet na minulost a nechtěla se ani příliš zabývat budoucností. Věděla, že jednou bude Alex nucen říct Michelle o nich dvou, ale nebylo třeba na něj tlačit. Ona sama se ještě vyrovnávala s faktem, že má Alex dceru, kterou jí tajil.
Otočili se k odchodu, když Michelle promluvila: „Mohla bych si s Tess ještě promluvit. O samotě, prosím,“ dodala rychle, aby bylo jasno, oč žádá. Alex a Tess si vyměnili tázavé pohledy a Alex řekl: „Počkám u auta.“
Alex odešel a Tess se podívala na Michelle, čekajíc, až promluví.
„Milujete mého tátu?“ ta otázka přišla nečekaně a zanechala Tess příliš zaskočenou na to, aby na ni byla schopna hned reagovat. Horečnatě přemýšlela, zda se ve svém vyprávění zmínila o něčem, co by Michelle mohlo připomínat jejího tátu. A rozhodnutí, které musela Tess učinit, se týkalo toho, zda říct Michelle pravdu nebo jí lhát. Dívala se na ni a věděla, že jí musí říct pravdu. To, co Michelle potřebovala, bylo vybudování si důvěry s dospělým a lhaním si nikdo nikdy důvěru nezískal.
„Ano, miluju ho,“ odpověděla a čekala, jak Michelle zareaguje.
„A on miluje vás?“
„Na tohle by ses spíš měla zeptat jeho, nemyslíš?“
Michelle se na ni podívala pohledem, který jasně říkal: Na takové věci se nemůžu táty ptát a Tess si povzdechla.
„Doufám, že ano.“
„Myslíte, že byste se mohla pokusit se o tom tátovi nezmínit? Že by to zůstalo jen, jak se to říká, mezi námi děvčaty?“
Tess se pousmála.
„Myslím, že ano.“
„A co mu řeknete?“
„Něco už vymyslím. Táta přijede zase v sobotu.“
„A co vy?“
Tess to zaskočilo, ale vzpamatovala se rychle.
„Jestli chceš, přijedu.“
„Chci,“ přikývla Michelle.
„Tak tedy příští sobotu,“ rozloučila se Tess a odešla. Michelle se za ní dívala a říkala si, že tohle je její druhá šance. Její příležitost, jak napravit své pubertální chování. Nepamatovala si jméno ženy, kterou táta miloval před několika lety, ale byla odhodlaná mít ráda Tess, dokud ji bude mít rád táta. Když se nad tím zamyslela, měla ji ráda i tak. Tess byla fajn ženská, nebo se tak aspoň jevila. Bylo na čase nechat minulost být, soustředit na přítomnost a doufat ve slibnou budoucnost. Tak to říkala její terapeutka. Michelle pochopila, že pokud se odsud chce dostat co nejdřív a začít žít nový a lepší život s tátou a jeho přítelkyní, musí se řídit jejími radami.
„Ostatně,“ pomyslela si, „nejsou úplně k zahození.“

Tess vyšla ven a zamířila k Alexovi, který se opíral o auta, čekajíc, až k němu dojde. Poté uchopil její tvář do dlaní, sklonil se k ní a políbil ji.
„Byla jsi úžasná. Miluju tě,“ vydechl jí tyto slova do tváře a Tessino srdce poskočilo radostí. Omotala ruce kolem jeho krku a pootevřela ústa, aby ho přivítala. Tess cítila mravenčení rozšiřující se jí po celém těle. Napadlo ji, že by měla navštívit svého gynekologa, neboť si byla jistá, že nepotrvá dlouho a skončí s Alexem v posteli. Chtěla to. Toužila po tom, a když se k Alexovi víc přitiskla, zjistila, že chce to samé. A Alex si toho byl vědom moc dobře, a proto Tess pustil a obešel auta k sedadlu řidiče, snad aby měl jistotu, že se na ni nevrhne a nerozdá si to s ní přímo na kapotě auta. Ne, chtěl do jejich vztahu vnést trochu romantiky. Nasedli do auta, Alex nastartoval, šlápl na plyn a auto se rozjelo.

Další den vzal Alex Tess na svůj ranč nedaleko Hastingsu.
„Nevím, jestli ještě umím na koni jezdit. Tři roky jsem na něm nesedila,“ vyjádřila své obavy Tess.
„Odřízla jsi od sebe všechno, co ti připomínalo mě?“ zeptal se jí Alex a upřel na ni smutný pohled. Mrzelo ho, že Tess přestala jezdit na koni, když se rozešli. Byla velmi dobrá jezdkyně.
„Procházela jsem velmi těžkým obdobím,“ odpověděla mu neurčitě a dívala, jak Alex osedlává její klisnu bílou jako sníh.
„Je krásná,“ zamumlala a pohladila ji po čumáku. Klisna jí olízla dlaň.
„Jmenuje se Teresa,“ přiznal Alexander a čekal, jak Tess zareaguje. Ta se na okamžik zarazila, ale pak klisnu znovu pohladila.
„Jak je stará?“
„Dva roky. Loni jsem ji dostal od mého přítele Jacoba k mým pětatřicátým narozeninám. Párkrát jsem si na ni vyjel, ale řekl bych, že upřednostňuje něžné pohlaví,“ sdělil jí Alex a usmíval se u toho jako kluk, který provedl nějakou rošťárnu a doufá, že nebude přistižen.
„Myslím, že mě má ráda,“ podotkla Tess, když jí klisna znova olízla ruku.
„Myslím, že jí chutná cukr, který sis dneska u snídaně omylem vysypala na ruku. Musela tam zůstat nějaká sladká stopa,“ zasmál se Alexander a Tess se k němu musela přidat. Jeho smích byl nakažlivý a Tess si uvědomila, že na něm miluje všechno stejně jako před třemi lety.
Alex spojil dlaně, aby pomohl Tess nasednout. Ta vložila levou nohu do jeho spojených dlaní, chytla se rukou za sedlo a druhou nohou se odrazila od země, zhoupla se v Alexových dlaních, přehodilo volnou nohu přes hřbet koně a dosedla do sedla, vkládající obě nohy do třmenů a přebírající otěže od Alexe. Ten přešel ke svému grošákovi, který na něj poslušně čekal a bez cizí pomoci nasedl na koně a stisknutím stehen proti jeho pleci, ho pobídl k chůzi. Tess učinila to samé se svou klisnou a vyjeli. Alex Tess vedl krajinou, na které již bylo znát, že babí léto je dávno za ní a listí na stromech bylo již napůl zbarvené a spadané. Projížděli lesem a suché listí šustilo koním pod kopyty.
„Četl jsem každý tvůj článek, který vyšel v Art, a líbily se všechny knihy, ke kterým jsi dělala recenze,“ promluvil Alexander první.
„To jsem ráda. Vždycky, když píšu recenzi, snažím se být co nejvíc objektivní se špetkou subjektivity. Čtenáře ostatně stejně nejvíc zajímá tvůj osobní názor, tvé pocity.“
„A cos dělala, pokud jsi zrovna nepracovala?“
„Snažila se vést normální život. A ty?“
„Hodně jsem se věnoval ranči. Potřeboval kompletní rekonstrukci.“
„Všimla jsem si, že je vymalováno,“ usmála se na něj Tess.
„Rozšířil jsem je o několik boxů, najal několik nových trenérů a pár koní teď závodí.“
„A co nějaké přítelkyně?“ vypustila otázku ze svých úst dřív, než si uvědomila, na co se vlastně ptá a zrudla až ke kořínkům vlasů.
„Žádnou jsem neměl. Nejprve jsem měl hodně práce dát do pořádku Michelle a pak ranč, a když nebylo co dělat, uvědomil jsem si, že nechci žádnou kromě tebe. Miluju tě, Tess. Vždycky jsem tě miloval. Jen jsem byl moc velký idiot a nechal tě odejít.“
„Oba jsme byli idioti. Už na to nemysleme. Nechme to za námi,“ Tess na Alexe upřela prosebný pohled a Alex zatoužil zastavit koně a sevřít Tess v náruči. Rozhodl se změnit téma.
„Ukážu ti jedno místo. Objevil jsem ho teprve nedávno a myslím, že jsem jediný, kdo o něm ví. Soudím dle toho, že sem ještě nevodí turisty. I když bych na tom zbohatl. Vlastním tenhle pozemek a za vstup by mi museli platit, ale narušilo by to tu krásu, kterou to místo má a já nejsem v tak zoufalé finanční situaci, abych k tomu musel přistoupit. Jen musíme vyjet tamten kopec,“ ukázal před sebe Alex a Tess viděla strmý kopec.
„Pěšky by nám to trvalo dlouho. Tihle koně to zvládnou rychleji.“
„Určitě to zvládnou? Nerada bych je přepínala. Teresa mi přijde tak ušlechtilá. Nechci, aby se jí něco stalo.“
„Už jsem s ní tuhle cestu několikrát absolvoval. A to jsem těžší než ty,“ usmál se na ni a Tess si připadala jako by měla roztát. Nejradši by si za své pocity nafackovala. Byla přece nezávislá samostatná žena a Alexovi stačil jediný úsměv a ona by skončila v jeho náruči. Doufala, že nemá ani tušení, co se v jejím nitru odehrává. Už tak se kvůli té otázce ohledně přítelkyň cítila trapně, a i když ji potěšilo, že za celé roky žádnou neměl, nechtěla se před ním ztrapňovat ještě víc tím, že by mu dala najevo, jak s ní mává. Ani ona neměla žádného partnera, i když ji Emma neustále přemlouvala, ať si vyjde do baru nebo alespoň na rychlo-rande. Dokonce jí založila i profil na seznamce, ale Tess nereagovala na žádnou z nabídek, které dostala. Hodně se věnovala práci, zúčastňovala se firemních večírků, pokud musela a ve volném čase si četla, malovala a bruslila, ať už na ledě nebo v parku na in-linech.
Dorazili na kopec a zastavili. Alexander seskočil z koně a chtěl pomoct Tess, ale ta to zvládla sama. Jízda ji připomněla, co se naučila a nikdy nezapomněla. Uvázali otěže ke stromu a koně sklonili hlavu, aby se napásli. Alex vyndal deku srolovanou v brašně, kterou měl připevněnou u sedla a rozprostřel jí na zemi. Posadili se a Tess se naskytl nádherný výhled na Hastings a okolí.
„Vidíš tu vesničku hned vedle Hastingsu? Tam se odehrála jedna z nejvýznamnějších bitev o Anglii. Bylo to v roce 1066…“
„…kdy se tam střetl Vilém Dobyvatel s anglosaskou armádou. Studovala jsem anglické dějiny stejně pečlivě jako ty,“ usmála se na něj Tess a pak se znovu podívala před sebe.
„Je to tu krásné, Alexi.“
Opřela mu hlavu o rameno a on ji jednou rukou objal kolem pasu. Seděli tam, užívajíc si přítomnost jeden druhého, když Alex posunul svoji ruku trochu výš a pak ještě kousek, když Tess neudělala nic proto, aby ho zastavila. Naopak. Pootočila se k němu a políbila ho. Jeho ruka sklouzla k zádům, aby si ji mohl podržet, zatímco s druhou rukou zamířil pod tričko, nepřestávajíc ji líbat. Tess se rozhodla mu napomoct a přetáhla si tričko přes hlavu. Položila se na deku a začala rozepínat jeho košili, zatímco on ji líbal na krku a na rameni. Stáhl jí ramínka a bojoval s jejím páskem u kalhot. Přestal s tím, jen aby ze sebe stáhl rozepnutou košili. Obou se zmocnila vášeň. Jako by se v jejich těle rozhořel oheň, který se nedal uhasit. Líbali se a hladili s takovou naléhavostí, že si zprvu nevšimli kapek, která dopadala na jejich rozpálená těla. Až když se spustil déšť, došlo jim, co se kolem nich děje. Podívali se na sebe a začali se smát.
„Chováme se jako puberťáci, Alexi.“
„Už vím, proč jsem byl tak rád puberťákem,“ zamrkal na ni, ale natáhl si deštěm nasáklou košili, zatímco Tess sáhla po svém tričku.
„Musíme se vrátit. Vypadá to, že to nejhorší teprve přijde,“ řekla Tess, když vzhlédla, aby se podívala na temné mraky.
„Snad ještě cesta nebude tak mokrá, aby byl problém se dostat dolů.“
Alex deku zmuchlal a nacpal do brašny. Poté oba nasedli na své koně a vyrazili domů. Přes les, kde byli před deštěm trochu chráněni stromy, jeli klusem a pak přešli na cval. Když dorazili, byli hrozně promoklí, ale smáli se, jak jim z vlasů crčela voda.
„Vypadáme jako vodníci,“ smála se Tess.
Koně předali a přeběhli to do domu.
„Rozdělám oheň v krbu a ručníky jsou v koupelně a košile, kterou by sis mohla zatím obléct, je v ložnici,“ sdělil ji, sám se svlékajíc. A vezmi mi kalhoty, co jsou přehozené přes židli, když už tam budeš,“ zavolal za ní do schodů.

O pár minut později seděli na pohovce a poslouchali praskání dřeva a déšť bubnující do okapu. Alexander seděl v kalhotách a Tess měla na sobě kalhotky a jeho košili a opírala se mu o hruď. Tolik si užívali té chvíle, že ani jednoho nenapadlo, že by dokončili, co započali na kopci.


 celkové hodnocení autora: 93.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 1 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 7 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 01.03.2012, 18:47:43 Odpovědět 
   Zdravím.

Není zač se omlouvat, až budeš mít hotový další díl, tak jej sem prostě vlepíš (není důvod ke spěchu, když autoři příliš spěchají, šotci se radují). Co dodat? Malinká "uspěchanost" je na textu znát (nedostatky jsem vypsal níže), jinak se drží své laťky (coby text na pokračování). Hezký den a psaní zdar.

-- Návštěvy na psychiatrii, do které byla Michelle z nemocnice přemístěna, aby podstoupila terapii, která jí měla pomoct se sebrat z rozchodu a nepodlehnout pokušení zvané drogy, měla povolené návštěvy pouze o víkendu. -- (pozor, máš tam 2x odkaz na návštěvy - návštěvy na konci tohoto souvětí bych vypustil)

-- Tess vstřebávala informaci, kterou jí sdělil, přemýšlejíc, jak by se měla zachovat nebo co by měla říct. -- (vrazil bych čárku před "nebo")

-- Tess stála opodál, aby nerušila rodinnou chvíli. -- rodinnou chvíli ??? (jak říká kolega Chemik: "Chňápu!", ale chtělo by to napsat lépe a jinak...)

-- Na rozdíl ode mě ty aspoň víš, jak na tom jsi. -- (nejsem zajedno sám se sebou, ale nejspíš bych vrazil čárku i před "ty")

-- „Tati. Co říkal doktor?“ -- „Tati, co říkal doktor?“

-- „Milujete mého tátu?“ ta otázka přišla nečekaně a zanechala Tess příliš zaskočenou na to, aby na ni byla schopna hned reagovat. -- „Milujete mého tátu?“ Tato otázka přišla nečekaně a zanechala Tess příliš zaskočenou na to, aby na ni byla schopna hned reagovat.

-- „Ostatně,“ pomyslela si, „nejsou úplně k zahození.“ -- (myslela si to v duchu, ale neřekla to, pak by bylo nejlepší nepoužívat klasické uvozovky pro přímou řeč, jen kurzivu)

-- Tess vyšla ven a zamířila k Alexovi, který se opíral o auta, čekajíc, až k němu dojde. -- čekaje (mužský rod - jde přeci o Alexe, který čeká před autem) -- Tess vyšla ven a zamířila k automobilu, kde na ni čekal o vůz opírající se Alex. (když tak to okecej)

-- Nevím, jestli ještě umím na koni jezdit. -- (slovosled?) -- Nevím, jestli ještě umím jezdit na koni.

-- Alex vyndal deku srolovanou v brašně, kterou měl připevněnou u sedla a rozprostřel jí na zemi. -- ji (tu deku rozprostřel na zemi)

-- sdělil ji, sám se svlékajíc. -- mužský rod j.č.: svlékaje; ženský a stř. rod j.č.: svlékajíc; množné číslo všechny rody - svlékajíce (odkaz: http://interval.cz/clanky/hrichy-pro-sileneho-korektora-jak-vyzrat-na-prechodniky/) -- pozor na přechodníky, nejlepší je to opsat: sdělil jí, zatímco se svlékal.

Tož tak. Hezký den a psaní zdar! ;-)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Emmajackson2711#
(23.10.2020, 08:22)
Filion
(14.10.2020, 22:49)
Koala
(14.10.2020, 20:43)
Barbuch S. D.
(14.10.2020, 07:48)
obr
obr obr obr
obr
Nevěsta
Amatérka
Závod v poušti
Kittanya
Nevyhnutelná ce...
mm
obr
obr obr obr
obr

Proč je dobré číst knihy
Zuzka Brouk
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr