|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29010 příspěvků, 4550 autorů a 303546 komentářů :: on-line: 4 ::
|
 |
|
:: O matematice ::
 Arvinej |
publikováno: 13.11.2006, 21:14
|
| Myslím že tohle jde oprvadu dokonale pochopit pouze pokud jste žáky naší třídy ale i tak třeba něco poznáte ;) |
| |
|
|
V jedné vesnici žila malá rodina. Chudý otec, chudá matka a dvě umolousané děti. Jmenovaly se Jeníček a Mařenka. Aby získali alespoň nějaký peníz, matka vypomáhala v prádelně, otec pracoval v dřevařské společnosti a děti pomáhaly v Chrámu Nízkých bohů.
Jednoho dne se bůh Ateista rozhodl, že děti musí zemřít. Neudal samozřejmě žádný důvod, tak jak to krvežízniví vládci dělají. Otec neměl to srdce vykonat boží vůli přímo, a tak poslal chlapce a dívku do lesa. Ovšem netušil, že bezpochyby rychlá smrt pod špatně mířenými údery staré tupé sekery by byla milosrdnější.
Děti šly po cestách stále hloub do hvozdu a sledovaly oblohu, kde se mezitím vystřídalo slunce s měsícem. Bylo kolem půlnoci, když Jeníček zahlédl podivné světlo kus od cesty. Zoufalé hladovějící děti se vydaly za ním. Jaké bylo jejich překvapení, když došly na malou mýtinu.
Stála tam jakási postarší ženština a upírala na ně ostříží pohled přes skla dokonale vyleštěných brýlí. Zřejmě na ně čekala. Děti ji nikdy předtím neviděly ale byly si jisté, že ať už je to kdokoliv, něco po nich bude chtít. Něco, co se jim nebude líbit.
Zjev mávnul rukou a objevila se tabule. To slovo dětem vyskočilo v hlavě, jako by ho znaly dávno. Vzápětí se objevily křídy a dvě zcela nové lehce namočené houby na mazání. Dětem připadalo, že opodál ještě stojí jakýsi stůl (vybavilo se jim slovo katedra), na němž těžce přežívají dvě odpudivé květiny. Ale byl to určitě přelud. Když se děti podívaly zpět na ženu, držela v ruce knihu na které zářilo obrovským písmem: UČEBNICE MATEMATIKY PRO 5. AŽ 9. ROČNÍK.
Náhle ticho okolního lesa prořízl ostrý hlas.
„Křídu do pravé ruky, houbu do levé a píšeme! Tři iks…“
Jeníček se soustředil a křídou nakreslil klikyhák, o kterém se domníval, že znamená tři. Utekl mu ale zbytek.
„Ehm… Jak to bylo dál?“ zeptal se nesměle.
Odpovědí mu byl pohrdavý pohled a zopakování příkladu. Uběhlo pár minut ticha rušeného pouze uši drásajícím vřískotem křídy třené o tabuli.
Náhle měla problém Mařenka. Zatímco Jeníček dosáhl už 3x-3, ona zamrzla na 3x. Při opatrné žádosti o opětované opakování vybuchla sopka.
„Popáté vám říkám, že všechno opakuji jenom dvakrát! Poprvé pro všechny, podruhé pro natvrdlé a potřetí pro nikoho!“ Vyrvala ochromenému Jeníčkovi křídu z ruky a napsala oběma celý příklad. Ani jeden z nich nevěděl, co s ním.
„Tak si to roznásobím!“ vybuchl neklidný vulkán opět.
„Roz… co?“
„ROZNÁSOBÍM!!! To je učivo šesté třídy! To máte dávno umět! To není chyba moje ani těch, co tu byli přede mnou!“
Jeníček utrousil směrem k Mařence poznámku. Cosi o tom, že před ní tu nikdo nebyl. Ovšem pokud nepočítáme Tupou, potrhlou vesnickou stařenu, která měla několikrát ročně sklony křičet na děti „Jedna plus dva rovná se pět!“.
„Mlč! Jediný důvod proč vyrušuješ je, že jsi nevychovaný a nemáš, co dělat! Já tě nebudu vychovávat! Zkracuješ si čas! Zkoušení má trvat deset minut! Když takhle kecáte, nemůžete se divit, že se vám zdá, že jedeme tak rychle! Já jsem jela od začátku pomalu, protože jsem vás neznala a nevěděla jsem co všechno znáte! Počítej!“
Pozdější zprávy už nejsou, protože v tu chvíli prchla z rozsáhlého hvozdu poslední otrlá zvěř.
O pět dní později byla nalezena těla Jeníčka a Mařenky. Jejich ruce byly bílé, oči vypálené, a ve tvářích do krve vyryty neznámé znaky. Někomu se při tom pohledu připomnělo sousloví Rovnice s neznámou ve jmenovateli, ačkoliv nevěděl, co to znamená. V rukou nebohé děti křečovitě svíraly namodralé knížečky; na každé stránce zářila červená pětka.
Začalo se věřit, že v lese žije čarodějnice. Celé armády odvážných lidí položili svůj život za to, aby to zjistily. Všichni byli nalezeni se stejnými příznaky. Celý kraj zpustnul. V kronikách zůstalo pouze jedno jediné krkolomné slovo: Matematika.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
88.4 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 4 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 4 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 33 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
