obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Polibek je krásný vynález přírody, jak zastavit řeč, když už jsou slova zbytečná."
Ingrid Bergmanová
obr
obr počet přístupů: 2915291 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39397 příspěvků, 5729 autorů a 389839 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Podivný příběh. Kap 6 Schim a Zinia, rok 1776 ::

 redaktor čuk publikováno: 03.04.2012, 12:36  
Tulák Schim projel Temným lesem k chaloupce u Hradu, kde bydlí Zinia, rozhlíží se a pak do chaloupky vstupuje a seznamuje se se Zinií. Objevují se další podivnosti.
 

Za dveřmi chaloupky bylo ticho. Schim chvíli čekal než zaklepá podruhé.

Rozhlédl se kolem. Bylo všechno tak zvláštní. Déšť ustal, z okapu chaloupky padaly poslední čůrky vody. Schim si všiml, že všude kolem tekoucí potůčky se slévaly v jeden a tekly…Pane bože! Tekly vzhůru, do kopce, k vyvýšenině, na které stála odlehlá část hradu. Schim se otřásl, a nebylo to jen zimou.
Na krátký okamžik kakofonie zvuků ustala, a v nastalém tichu zaslechl cosi jako pleskání vln o hráz. Tam někde poblíž hradu se musela rozkládat nějaká vodní plocha, snad jezero. Pak se zvuky opět rozpovídaly a navzájem překřikovaly.
Snad ho po dlouhé době šálí zrak? Třeba je to jen optický klam? Sluch však měl Schim vždycky dobrý.
Schim ucítil za zády měnící se obrysy lesa, nahánějící hrůzu, a v zákmitu strachu zaklepal podruhé na hrubě tesané dveře domku.

Zinia otevřela, její dobře tvarovaná postava byla zezadu ozařována mihotavými plameny ohniště.
Schim ucouvl. Mladá krásná žena tady, v téhle pustině? To nečekal. Teprve teď si všiml, že nikde v hradu se nesvítí, to jen svit měsíce, přes který divoce pluly mraky, vytvářel dojem světelného pohybu. Schim zvyklý samotě a opuštěnosti náhle pocítil touhu nebýt sám. Do jeho myšlenky se vloudila ta, která by se dala nazvat počínajícím chtíčem.
V tom okamžiku zahlédl předmět poletující kolem ženiny hlavy. Jeho tvar byl zastřen modrým světlem blikajícím v rytmu lidského tepu. Vyletovaly z něho paprsky podobné světelným kopím, které končily pár centimetru od jeho vráskami zbrázděné tváře.

Schim měl hlavu náhle prázdnou, a v rozpacích vyhrkl:
„Kde bych mohl svého koně...“
„Vedle v přístřešku, není zamčeno.“ Ženin hlas byl melodický, ale rozhodný.
Schim uvázal koně a hrstmi sena ho vytřel a přikryl houní povalující se opodál.

Váhavě vstoupil do chaloupky. Žena seděla u stolu, na jeho drsné ploše ležel nůž otočený špičkou směrem ke dveřím.
Podivný předmět s modravou září zmizel. Schim si pomyslel: odkud se tady vzal a kam se skryl? Rozhlédl se po malé světničce.
Byla prostě zařízena, působila útulně, vzadu spatřil dveře do přístěnku. A vpravo pod oknem palandu s bílým uzlíčkem, který vydával vrnivé zvuky. Zřejmě nějaké škvrně.

Žena vstala a řekla: „Jmenuji se Zinia. A nejsem přelud. Tam spí dcerka. Zářenka se jmenuje, dnes se narodila.“
„Schim, světem putující potulný rytíř bez brnění a domova. Z masa a osmatřicetiletých kostí.“
Zinia se neusmála jeho pokusu o žert. Jen dodala:
„Jsem téměř stejně stará.“
Vstala ze stoličky, vzala do ruky nůž, otočila se a z pecnu doma pečeného chleba odřízla velký krajíc.
„Vezměte si, kapitáne, hned uvařím bylinkový čaj.“
„Kapitáne?“
„Řekla jsem kapitáne? Opravdu? Někdy mě napadají divné věci, a říkám je i nahlas.“
„V té samotě…“
„Ano, žiju sama, dovedu se o sebe postarat. Přicházíš-li v dobrém, jsi vítán.“
„Ano, já…“ Zakoktal se a pak rychle se zeptal: „Mohla byste na hradě…“
„Je opuštěný. Ale my tady povídáme a pod vámi se dělá loužička dešťové vody. Nic se neděje. Naše dešťové vody jsou neobyčejně čisté. Sedněte si k ohni a usušte se.“

Schim si přitáhl stoličku k ohništi, sedl si. Chvíli bylo ticho.
Pak v kotlíku začalo bublat. Zinia vsypala do hrnku hrst bylin a zalila vroucí vodou. Podala hrnek Schimovi. Vzal ho do třesoucích se prochladlých rukou. Málem se setkaly. V posledním okamžiku žena ucukla a složila ruce na něžně tvarované plné hrudi.
„Něco mi říkalo, že přijedete. Někdy mám nečekané předtuchy.“
Nevěděl co odpovědět, neodvážil se, co kdyby ten modře pulzující přízrak…

„Tehdy jsem dva dny spala, nevím proč. Když jsem se probudila, byl Hrad opuštěný. Panstvo i služebnictvo zmizely. Nahlédla jsem do hradu přivřenými vstupními dveřmi. Pusto, bez stop nějakého zápasu. Vstoupit jsem se neodvážila.“
„Tak tady žijete…“
„Ano, soběstačně. Jen tuším důvody, proč mě nevzali sebou. Nebo jsem sama nechtěla? Nevím, nevzpomínám si. Ale o tom nechci teď mluvit. Pijte, než vám čaj vychladne.“
Napil se. Čaj byl neobyčejně lahodný, s vůni luk. Zakousl se do krajíce chleba.

Zinia už nepromluvila. Když dopil, řekla:
„Lehněte si tady v přístěnku. Je tam připraven slamník a kožešinová přikrývka.“
Podíval se na ní. Nezvykle rozpačitě.
„Nebojte, nikdo a nic vás nebude rušit, tady jste v bezpečí. A to, co se děje za okny se vás nedotkne. Ani jeden ze zvuků lesa a tvorů v něm bydlících k vám nedolehne.“
Chtěl něco namítnout, ale Zinia pokračovala v řeči.
„Mně se nebojte. Já se vás také nebojím, protože…“

Nedořekla, Schim na dořečení nečekal. Padla na něj únava, zazíval. Dopotácel se do přístěnku a v okamžiku, kdy dopadl na slamník, usnul.
Spal nerušeným spánkem. Když se probudil a vešel do světničky, uviděl na stole hrnek horkého čaje a krajíc chleba s masovou pomazánkou. Zinia zmizela. I děcko. Zakroutil nevěřícně hlavou a usedl ke stolu.


 celkové hodnocení autora: 98.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 6 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 11 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 23 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Ina 19.12.2012, 9:37:32 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Ina ze dne 18.12.2012, 13:21:13

   A já ti děkuji za tvůj smysl pro humor!
Humoru není nikdy dost... měj se předvánočně!
Přeji ti hodně zdravíčka - co si můžeme my, senioři, lepšího přát?
 Ina 18.12.2012, 13:21:13 Odpovědět 
   OK...
 ze dne 18.12.2012, 23:08:58  
   čuk: Díky. Jsem rád, že jsi po přečtení O.K. a ne K.O.
 Jarda 17.09.2012, 12:13:07 Odpovědět 
   Je to moc hezky psané, přečetl jsem několik kapitol ze zajímavosti o krásný styl psaní. Nechci být netaktní k dílu, ale nějak mne tento žánr nevtahuje. Zkusím to po nějakém čase znovu.
P.S. : "Chyba není v díle, ale v mém přijímači." :)
 ze dne 18.12.2012, 23:08:06  
   čuk: Díky za přečtení. Zbytek románu leží v šuplíku.
 Apolenka 22.08.2012, 13:55:39 Odpovědět 
   Neobyčejně živoucí dílko... chce se to číst.
 ze dne 22.08.2012, 14:13:50  
   čuk: To mě těší. Ale budou tak kulišárny a hlavolamy. Díky
 salvator 21.04.2012, 23:04:06 Odpovědět 
   Ahoj, konečně jsem se dostal k dalšímu pokračování. Příběh se rozvíjí pomaličku, pozvolna, jemně a lehce...
 ze dne 22.08.2012, 14:13:05  
   čuk: Děkuji. Příběh ještě bude těžkopádný, když se do sci-fi zamotá logika.
 Šíma 03.04.2012, 18:51:26 Odpovědět 
   Zdravím.

Dějou se to věci! Pěkné... ;-) Zinie je dívka krev a mlíko, jak se patří. Schim je gentleman, nic jiného mu ani nezbývá! Uvidíme v dalším díle. Bude v hradu strašit i nadále? ;-)
 ze dne 04.04.2012, 8:00:15  
   čuk: Díky za přečtení. V příští kapitole bude asi hlavní Rubian a začne rozplétací sci-fi. Ale nevím to jistě. Takže překvápko.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
Jak jsem rozbil...
Delfin
TERMINÁLY
Danny Jé
Kalich života -...
Trenz
obr
obr obr obr
obr

Pátek třináctého...
Šíma
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr