» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Všechno, co vidíme nebo v co věříme, je jen pouhým snem ve snu."

E. A. Poe

počet přístupů: 2141743

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29010 příspěvků, 4550 autorů a 303546 komentářů :: on-line: 4 ::

:: Jak jsem cestou do školy potkala kouzelného ::

First Girl	publikováno: 15.11.2006, 17:38

Dědečka. Nase skolni slohova prace..jen chci znat vas nazor.


	Bylo zdánlivě obyčejné ráno všedního dne. Počasí nebylo zrovna nejhezčí. Podzim ukazoval svou pravou tvář. Ačkoli nepršelo, obloha byla zatažená a val studený nepříjemný vítr. I přesto podnikatelé se svými kufříky bezhlavě spěchali do vyhřátých kanceláří, několik postarších debatovalo a kritizovalo aktuální zprávy(„Prý to pivo zase zdraží“) a studenti mířili ke škole. K těm jsem patřila i já. Bohužel, možná bohudík. Šla jsem sama, protože mí přátelé měli vyučování až na devět. Díky tomu jsem byla ponořená do myšlenek. Dumala jsem a nebylo mi psychicky nejlépe. Sychravé počasí a složení předmětů dne mé náladě nijak nenapomáhali. Když se mi začaly hlavou honit vzpomínky na krásné chvíle s onou osobou a mé oči málem ozdobily studené slzy, uslyšela jsem hlas: „Slečno, úsměv!“ Otočila jsem se. Ano, ta věta patřila mně. Za mnou stál elegantní starší pán s velkýma očima a povzbudivým úsměvem. Nevěděla jsem, co v tom okamžiku říci. Usmála jsem se tedy a vyčkávala. „ No vidíte. Takhle vám to sluší. Mohu jít chvíli s vámi?“ zeptal se zdvořile. Toho pána jsem neznala, ale něco mě nutilo důvěřovat mu, a proto jsem kývla. Pokračoval v dialogu: „Zdá se, že vás něco trápí. Nevím, do jaké míry vám mohu pomoci, ale rád bych se o to pokusil. Když budete o problémech mluvit, uleví se vám.“ Nabídka to byla celkem lákavá, ale já ho neznala. Jenže problémy mě sžíraly. Začala jsem vyprávět: „Víte, mám dobrého kamaráda z konce republiky a ten pije alkohol. Sám doma popíjí vodku a možná nejen to. Bydlím od něj příliš daleko na to, abych mu dokázala pomoci. Mám ho moc ráda, ale jsem bezmocná.“ stručně jsem shrnula jeden z mých problémů. Pán vypadal zamyšleně. Zřejmě takovou věc nečekal. Přesto mi řekl: „Mrzí mě, že vám to musím říct, ale vy s tím opravdu nic neuděláte. Je to problém jeho a jeho rodiny. Ale vše dobře dopadne, nebojte. Každý problém má řešení, tak se netrapte. Mimochodem, já jsem Adam. Rád jsem poznal holku, jako jste vy. Na viděnou!“ rychle se vzdálil. Objevil se jako blesk z čistého nebe a stejně tak i zmizel. Díky němu věřím, že bude vše dobré, že slunce bude zase svítit a taky že ho ještě potkám.


celkové hodnocení autora: 96.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 1		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 2.0		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 13		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 39		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

MC_Kejml	25.05.2009, 18:07:10

Odpověď na příspěvek od uživatele: MC_Kejml* ze dne 25.05.2009, 14:03:24* Sesekaný jako že je to jedna velká hromada :)

MC_Kejml	25.05.2009, 14:03:24

Protože prd rozumím poezii, rozhodl jsem si od tebe přečíst nějakou prózu. Když jsem viděl "Jak jsem potkala kouzelného", tak jsem čekal "Jak jsem potkala pana kouzelného". Nicméně! Tato povídka byla o něco víc optimističtější než tvé předchozí dílo (ehm), a to se mi líbilo. Měla jsi tam pár chybek, třeba jako "val", také jsi měla sesekaný text. No - byla to slohovka, a známky se proto zdržím.


ze dne 25.05.2009, 17:54:07
First Girl: Sesekany? Ja jsem nechtela byt smutna, kdyz slo o kouzelneho dedecka :D kazdopadne znamku tehle slohovky jsem se nikdy nedozvedela, ptz z nich ucitelku kleplo :D (ne odesla zrovna ze skoly...)

Svetla	14.11.2007, 23:33:43

Jak už podotkli mnozí, je škoda toho uspěchaného konce. Začátek je velmi nadějný. Věrohodně je vystižena ranní nálada před školou - úplně mi to taky vrátilo někam na gympl. Teď už to mám lepší, buď na přednášku jdu, nebo ne, nikdo mi za to hlavu neutrhne. Takže příště, First Girl, koukej poctivě ze školy přijít a hezky dotáhnout pěkný začátek do pěkného, neuspěchaného konce.


ze dne 15.11.2007, 19:27:25
First Girl: Děkuji za dlouhy komentar. NO nevim, jestli ses rada vracela :) Ale tesi me, ze je to verohodne. A dekuju taky za pripominku, budu na Te u pristi slohovky myslet :)

Nancy Lottinger	24.01.2007, 17:28:05

Odpověď na příspěvek od uživatele: Nancy Lottinger* ze dne 24.01.2007, 15:57:46* Nemáš zač a časje náš největší nepřítel, postav se mu a řekni mu "peču na tebe, já si budu dělat co chci" :-)

Nancy Lottinger	24.01.2007, 15:57:46

Janičko, chtělo by to malinko víc natáhnout, protože ten začátek je příliš podrobný a pak je to najednou hrozně rychle ukončené. Je zajímaé, jací lidé existují :-)To se mi na tom líbí...


ze dne 24.01.2007, 17:23:30
First Girl: Takovi lidi mozna existuji jen v me fantazii. To, ze je to utnute vim no. Ale cas me tlacil a doma jsem to uz jen prepsala, coz byla ma chyba. A diky za koment!

leafe	18.01.2007, 18:36:56

Už jsem od tebe myslím něco četl, a ted když se podívám znovu na něco tvého musím přiznat, že se lepšíš a tvé práce jsou čím dál zajímavější.:)


ze dne 18.01.2007, 19:54:58
First Girl: Jeee, dekuji za takovy mily komentar!

duddits	16.11.2006, 0:07:40

Jo, škola není zrovna to nejplodnější prostředí... Škoda, že jsi se k tomu ještě doma nevrátila, protože ten základ působí zajímavým dojmem :-)

Adrastea	15.11.2006, 17:38:17

To mohla být docela povedená povídka, kdyby ovšem to setkání s tím člověkem nebylo tak suché a zbytečně rychlé... Určitě by se tam dalo pár věcí přidat a nějak příběh víc "okořenit". ;)


ze dne 15.11.2006, 18:36:37
First Girl: Urcite by se dal, toho jsem si vedoma i ja. Ale cas ve skole neuprosne bezel - za ty 2 hodiny jsem to skoro nestihla. Takze jsem byla rada i za to, co jsem mela.