obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Všechno, co vidíme nebo v co věříme, je jen pouhým snem ve snu."
E. A. Poe
obr
obr počet přístupů: 2915378 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39517 příspěvků, 5745 autorů a 390442 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Kapitola II. ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Thirteen I.: Krvavý měsíc
 autor Lady Diabolus Mortem publikováno: 16.05.2012, 13:13  
Další díl, myslím že o trochu lepší než ten první, ale určitě ne o moc.
 

"Mňau!" ozvalo se vyčítavě a Laura se zarazila. Na opěradle křesla se rozvalovala velká bílá kočka, její kočka, s modrýma očima a dlouhou hedvábnou srstí. Olizovala si tlapku a tvářila se, jako kdyby jí to tu všechno patřilo.
"Potvoro!" zaprskala Laura a nevěřícně zavrtěla hlavou. Pak vzala kočku do náruče a opatrně jí postavila na zem. Zvíře ze sebe vydalo jakýsi podivný nesouhlasný zvuk a pak se tiše odplížilo k oknu. "Tohle už mi nedělej, Bello," šeptla, spíš pro sebe než pro spokojenou kočku rozvalující se na parapetu, a zvedla ze země papír, ve kterém byla kniha zabalena a který byl, mírně řečeno, poněkud zdemolován. Laura se zamračila, zmuchlala ho a hodila po Belle. Ta s hlasitým prskáním vyskočila a odběhla se schovat pod gauč.
Dívka protočila oči a zamířila do kuchyně. Z ledničky vytáhla čokoládu a posadila se před televizi. Právě běžel nějaký akční film. Střílečky, krev a auta na šrot. Prostě obvyklá zábava na vyplnění dlouhý, nudných večerů. Bella se znovu usadila na opěradle a pozorovala Lauřinu tvář. Asi bylo velmi zajímavé sledovat dívčinu stále měnící se mimiku. Jednou jemně zdvihla koutek v pochybovačném úsměvu, to když se z plně naloženého kamionu a dalších deseti osobních aut stal táborák, nebo se její obočí pochbovačně zvlnilo v jakýsi pokus o ironický pohled, to když se hlavní postava "nechala tak debilně postřelit".
Čas plynul a na nebi se pomalu objevily hvězdy a měsíc, úplněk. Zářil dnes večer neobvykle jasně. A Laura si toho všimla. Vstala a přistoupila k oknu. Pak roztáhla závěsy a upřela znepokojený pohled na noční oblohu. Nikdy nevěřila na žádná špatná znamení, na snáře, horoskopy či cokoli jiného, ale teď jasně cítila předzvěst něčeho zlého. Něco, co nepatřilo do zaběhnutého stereotypu všedních dnů. Ale Laura se nechtěla znepokojovat. Alespoň ne teď. Naposled přejela pohledem knihu ležící na zemi. Zvedla jí a došla k polici vedle televize. Loktem odhrnula několik knih a kousků oblečení a spis obřadně postavila doprostřed. Pyšně si prohlédla svou novou svatyni a odpochodovala do koupelny. Svlékla se a vlezla pod sprchu. Horká voda jako by z ní smývala všechny vzpomínky a starosti a v její hlavě zbyla jen prázdnota. Jako v transu se oblékla do kraťasů a vytahaného trička a odešla do ložnice. Ještě než zhasla světlo a zalezla pod peřinu, přicupitala k oknu a rozhrnula záclony. Pak se až po bradu zavrtala do postele. Převalila se na bok a pozorovala velký kulatý měsíc. Pomalu se jí zavíraly oči a, aniž by to vůbec postřehla, už se propadala do víru snů.
Prodírala se nějakým křovím. Cítila na kůži trny ostré jako břitva. Na chvíli se zastavila a rozhlédla se kolem a vyjekla. Zírala na oblohu tak temnou, jako by úplně zhaslo slunce. Měsíc i hvězdy se zbarvily do ruda, kolem se povalovala mlha a na obzoru, daleko za trnitými křovisky, se daly rozeznat obrysy starých, seschlých stromů. Její oči se rozšířily strachem. Tohle bylo jiné než její obvyklé sny plné horkého čaje vyplňující příjemné jarní večery v knihovně. Laura se zamračila. Nechtěla běhat jako idiot v nějaké stupidní noční můře…
"Křach!" Laura nadskočila. Otočila se, ale zaregistrovala jen lehký vánek hrající si s jejími vlasy. Pak ale spatřila mezi trnitými keři temný stín. Náhle ucítila nepopsatelný strach. Prudce se otočila a začala se prodírat co nejrychleji opačným směrem. Tiše sykala bolestí a jen částečně vnímala horkou krev stékající po jejích pažích a nohou. Zamotala se jí hlava a upadla na bok. Se zaťatými zuby se převalila a rychlými pohyby vytrhla z těla několik ostrých trnů. Vrávoravě pokračovala dál. Jeden krok měl stejný účinek jako šlehnutí bičem.
Trny musely být otrávené, protože se celým Lauřiným tělem rozléval podivný pocit tupé bolesti. Nevěděla, kdy přesně se z keřů vymotala, ale najednou stála před vysokým stromem. Nikde ani lístek, dokonce ani jediná zelená větvička. Ohořelé a uschlé kusy dřeva padaly na zem a pomalu se rozpadávaly na prach. Vzduchem se nesl těžký a hnilobný puch. Laura se pokusila pohnout rukou. Ačkoli zřetelně viděla, že se její loket, zápěstí i prsty hýbou, necítila nic. Připadala si jako nezvaný host v cizím těle. Hystericky praštila pěstí do stromu. Ozvalo se křupání a na zem dopadlo několik větví. Ty se vzápětí rozpadly a vznesly se do vzduchu v podobě černého prachu.
Laura viděla, jak se její ruka barví do ruda, ale necítila vůbec nic. Posadila se na zem a zmateně se pokoušela dotknout všeho, na co dosáhla. Kameny ostré jako břitva a hlína, suchá a popraskaná dlouhotrvajícím suchem. Dívka se nešťastně opřela o kmen a vydechla. Před ní se začaly dělat hvězdičky různých barev, od bílé a zelené až k tmavě modré. Laura se zmateně zadívala pod sebe. Vykřikla a vyskočila na nohy, ale zatmělo se jí před očima a upadla zpátky na zem. Přímo do velké kaluže karmínové a horké krve. Natočila hlavu na stanu. Viděla, jak se její vlastní krev vsakuje do žíznivé země. Náhle zase pocítila v končetinách cit. Sykla bolestí. Tušila, že je na pokraji svých sil.
Nemohla pohnout ani jedním prstem. Zoufale se snažila vzchopit se. Všimla si, že mlha stoupá. Stejně jako jí mezi prsty proklouzával život. Uslyšela křupnutí a na úkor nesnesitelné bolesti otočila hlavu. Spatřila boty. Vysoké, kované boty, pak proděravělé punčochy, krátké černé šaty a nakonec jen stín, z nějž zářily dva krvavě rudé body nápadně připomínající měsíc, který se právě ztratil v té cizí temnotě.
Postava vystoupila z černa. Byla to dívka s dlouhými, černými vlasy. Nemohla být starší a dokonce ani stejně stará jako Laura. Vypadala tak na patnáct.
Její tvář setrvávala v kamenném výrazu mučitele. A Laura měla být mučedník. Chtěla promluvit, ale nemohla. A i kdyby chtěla, vůbec netušila, co by měla říct. Neznámá se k ní sklonila a jemně se dotkla Lauřina krku. Ta sebou prudce cukla. Následně se temnou krajinou roznesl zvuk připomínající vytí raněného zvířete.
Ucítila pálení. Jako by tahle agónie nestačila. Šířilo se jako oheň od krku až k patám, do hlavy a směrem k srdci. Žár začal sílit. Laura vykřikla. Ucítila škubnutí.
Otevřela oči a prudce oddychovala. Začala rozeznávat obrysy svého pokoje, dokonce i její zubožené tělo bylo najednou v pořádku. Natáhla se k nočnímu stolku a rozsvítila lampu. Otočila se směrem k oknu. Znovu vykřikla a instinktivně popadla první, co jí přišlo pod ruku. Zamrkala. Tam, kde před chvílí viděla krvavý měsíc, spokojeně zářil ten obyčejný. Možná trochu tmavší než dřív, ale šedivý a krásně uklidňující.
Laura byla zpocená, jako kdyby uběhla maraton. Ruce i nohy jí zvláštně brněly, a když se pokoušela posadit na postel, měla poct, jako kdyby závod nejen uběhla, ale taky vyhrála. Uchechtla se a s představou sebe sama na startovní čáře se znovu zahrabala do peřin a spokojeně usnula, i když se v koutku jejího mozku schovávaly obavy.
Tu noc už Laura prospala beze snů. Jen se občas převalila a prohodila něco jako "práce" nebo "čokoláda". Když se v osm ráno rozezněl budík, nakvašeně zvedla hlavu a přesnou ranou ho poslala na druhý konec místnosti. Nebohý přístroj narazil do zdi a několik jeho částí se ztratilo pod skříní nebo pod postelí. Zpod peřiny vykoukla hlava, která vzdáleně připomínala nějakou hororovou postavu.
Místo včerejšího účesu, který by se mohl vyjímat i v reklamě na vlasovou kosmetiku, se na Lauřině hlavě nacházel podivný útvar ve stylu afro a tričko bylo zmačkáno dost zvláštním stylem a víc než textil určený k nošení teď připomínalo origami.
Laura ale nic z toho neřešila. Jako zombie se dovlekla do kuchyně a nalila si šálek horkého čaje. Potom zapnula svůj notebook, který musela pracně vydolovat zpod obrovské hromady starého oblečení. Posadila se s nápojem i počítačem ke kupodivu uklizenému kuchyňskému stolu.
Chvíli jen bezcílně bloudila po internetu, ale pak jí zrak padl na inzeráty. "Blue Café hledá zaměstnance (hlavně studenty). Poloviční směna od tří do sedmi, není nutná jakákoli kvalifikace."
Lauře poskočilo srdce. Práci hledala už dlouho a tohle byla její velká šance. Tohle zjištění jí úplně probralo. Vylítla jako střela. Za několik minut už stála oblečená a učesaná před domem. Zamkla, otočila se a rozhlédla se po ulici. Dlouze se nadechla.
"Snad to vyjde," zabručela si pro sebe. Pak se pomalu rozešla směrem k hlavní silnici.


 celkové hodnocení autora: 100.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 1 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 7 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 16.05.2012, 13:12:25 Odpovědět 
   Zdravím.

Další díl je tady... Na to, jak minulá část skončila, jsem čekal kde co, ovšem kočku opravdu ne! Nečekané a vcelku příjemné překvapení (na to, že se v pokoji mohl - či mohlo - ocitnout kdekdo a kdeco). :o) Když se zamyslím nad samotnou hrdinkou (možná mi to nedošlo), e-e, ona byla "studentkou" a nechodila do školy? Něco mi muselo uniknout, nebo o tom byla řeč v předcházející části... Přešaltroval jsem k začátku příběhu a... ano! :o) Pokud studovala na střední, nebo vysoké, nejspíš měla dny naplněné studiem a dny volna. Nebo "chodila do práce" v době volna (odpoledne nebo o víkendu), v našich končinách to zatím není zcela běžné (děti dostávají kapesné, v jiných zemích si vydělávají na studium, záslužná práce). Nějak se mi zdá, že v příběhu něco chybí, něco, co by mu dodalo tu "správnou" uvěřitelnost! (více detailů? více napětí? tajemna?) Máme tu přeci mladou hrdinku, tajemnou knihu a náhlé noční můry, jakoby toho bylo málo... :o) Jsem to ale šťoura, že jo? Mé druhé já mne usilovně kope do nohy a nabádá mě, kolik že je autorce let. Mít čtrnáct a psát jako Ty, tak s nikým nemluvím a mám nos "tákhle" vysoko! :o) Ovšem ani tento textík není bez vady, něco jsem vypsal níže, ať už jde o gramatiku, stylistiku, nebo věci kolem samotného děje příběhu. Jen pokračuj dál!!! Hezký den a psaní zdar.

Několik mých postřehů:
==============

-- a opatrně jí postavila na zem. -- ji (TU - kočku - postavila na zem)

-- šeptla, spíš pro sebe než pro spokojenou kočku rozvalující se na parapetu, a zvedla ze země papír, ve kterém byla kniha zabalena a který byl, mírně řečeno, poněkud zdemolován. -- (není toto souvětí příliš složité a dlouhé a šroubovité, zkus jej rozdělit do kratších vět)

-- nebo se její obočí pochbovačně zvlnilo v jakýsi pokus o ironický pohled -- pochybovačně

-- Zvedla jí a došla k polici vedle televize. -- Zvedla ji (TU knihu, krátce)

-- "Křach!" Laura nadskočila. -- (citoslovce bych do uvozovek nedával, pokud ono "Křach!" někdo nepronesl - neřekl) -- Křach! Laura nadskočila.

-- Jako zombie se dovlekla do kuchyně a nalila si šálek horkého čaje. -- (kdo jí ten čaj udělal, kočka? :o))

-- Posadila se s nápojem i počítačem ke kupodivu uklizenému kuchyňskému stolu. -- (Kdy uklidila v kuchyni? Prkotiny, že jo, oproti nočním můrám... Hmm...)

Tož tak...
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Lunar
(14.12.2019, 14:16)
Zuzka
(10.12.2019, 11:24)
Livinginthedream
(7.12.2019, 22:31)
Antonio
(25.11.2019, 23:53)
obr
obr obr obr
obr
Tajemná bestie
MooNixx
Orel: Prví sezn...
Sirnis
Brýle
Shalin
obr
obr obr obr
obr

Bílá...
Zidarine Zydar
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr