obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Slunce tak neupřímně tvoří klam dokonalého světa."
NelaS
obr
obr počet přístupů: 2915316 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39432 příspěvků, 5735 autorů a 389981 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Vašík ::

 autor kuti publikováno: 24.05.2012, 18:20  
 

„Vašíku sem, Vašíku tam!“ tak na něho pokřikovali v lese, ale mysleli to dobře. Vašík byl takový kluk zatichlý a spíš pracovitý, než družný. Jezdíval do práce na motorce, až tam, kam bylo povolené, potom šel pěšky. Do polední prořezávali les, pálili klestí nebo sázeli stromky. O pauze si rozbalili obědy, a kdo si první vzpomněl, povídá: „Vašíku, sedneš na oř a dovezeš pivo, džbánek je víš kde…“

No a Vašík postavil plechový džbánek s víčkem do hadrového batohu, sešel k motocyklu a za chvíli už ho bylo v dálce vidět, jak jede úvozem k vesnici. V hospodě tam roznášela Miluška, culíkatá a trochu pihovatá, Vašík na ní mohl oči nechat, ale nikdy je na Milušce nenechal…ačkoliv opravdu mohl, Miluška ho měla docela ráda.

„Takže kolik dneska, Vašíku?“ ptala se, když Vašík postavil džbánek na pult a ona měla rozneseno.

„Jenom osm…dneska,“ řekl Vašík třeba, jiný by se rozpovídal, že Máchalová zůstala doma, že jí od včera není dobře, takže proto jenom osm a cože dělá Miluška po práci, ale Vašík si místo toho prohlížel vystavené brambůrky a mlčel.

Miluška nalila osm piv do džbánku a sama zatočila víčko na závit: „Tak! Ať to drží. Nerozleješ to, viď? Máš to v čem…a ty na to máš baťoch. No a co ty, Vašíku, co pořád děláš?“ A Vašík nevěděl, co má povídat, ale nechtělo se mu odejít.

Potom nahoře na pasece pili po obědě pivo, a když byl džbánek tak prázdný, až zvonil, řekli Vašíkovi: „Ať nezapomeneš…!“ a Vašík že tedy určitě nezapomene džbánek vymýt vodou. Měli tam vodu v kanystru, ale Vašík vždycky tvrdil, že by potom nezbylo na napití nebo opláchnutí, i když to nebyla pravda, vody bylo dost. To jen pro něj bylo tady v lese vody na umytí džbánku málo, takže se musel cestou domů stavit u Milušky.

Jak ho Miluška zahlédla v lokále, usmála se na Vašíka, až jí culíky zatleskaly. A ptala se: „Tak co to bude?“ ale už věděla. Vašík potřeboval vypláchnout džbánek vodou. Nahoře prý mají vody málo, nestačila by na napití nebo opláchnutí.

„No tak ukaž,“ natáhla Miluška ruku, vzala od Vašíka džbánek a krásně ho vyvenčila zevnitř proudem čisté vody. Rukou otřela mokrý okraj a vrátila džbánek Vašíkovi.

„A dáš si něco?“ zeptala se starostlivě. Vašík si tedy dal něco a odhodlával se. Jenže nevěděl, k čemu se vlastně má odhodlávat, věděl jen, že Miluška se na něj hezky usmívá. No a tak to šlo den za dnem.

Přišlo to někdy v polovině září, Vašík dojel pro pivo a místo Milušky tam stála její matka. A že prý Miluška má nějaké zařizování, ale odpoledne už tady zase bude. A byla. Vašík se stavil vypláchnout vodou, Miluška se smála, ale už jinak. Bude paní. Už za týden. Když Vašík zůstal jako opařený, nahnula se přes pult, chytila mu hlavu do dlaní a vtiskla mu obrovskou pusu a oba měli jasno, že je to pusa na rozloučenou. Ale džbánek vypláchla vodou jako vždycky.

Vašík nechal motorku před hospodou a utekl zpátky do lesa. Chodil, mačkal v ruce jehličí a tekly mu slzy. Až někde úplně nahoře, na mýtině, si uvědomil, že pořád drží ten otřískaný plechový džbánek. Kolikrát mu ho Miluška brala z ruky, aby ho napustila vodou a tehdy jí měl říct…ani teď nevěděl. Beztak už na tom nezáleží. Líto, líto mu bylo promarněnosti a všechno uvnitř ho bolelo. Jak by nebolelo; tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se srdce utrhne.


 celkové hodnocení autora: 99.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 15 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Svetla 25.02.2015, 1:16:43 Odpovědět 
   Tak tohle úplně není tvůj styl. Většinou u tebe nevím, jak to celé dopadne a zpravidla mě závěr překvapí, tento byl však snadno převídatelný.
 Šíma 24.05.2012, 18:20:35 Odpovědět 
   Zdravím.

Sladkobolný příběh o Vašíkovi a Milušce (skoro taková "moderní balada"). Co na tom, že měli oba "dobré srdce", když ON nevěděl, jak na to a ONA si namluvila jiného, nebo se nechala namluvit jiným. Zajímavě ztvárněné přísloví, malinko přizpůsobené dané situaci, ale jak se říká: "Účel světí prostředky." Chybek jsem si nevšiml. Bylo mi Vašíka trochu líto... Hezký den a psaní zdar.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Měneznáš
(8.10.2019, 16:27)
Sakkas
(8.10.2019, 08:19)
Faithy Rocks
(7.10.2019, 15:24)
Wiktoria
(7.10.2019, 15:00)
obr
obr obr obr
obr
Taxík, čo má no...
aegitalos
Tam pod lesom
Tomáš Belobrad
Má matka je smr...
Sirnis
obr
obr obr obr
obr

77.777
Nethar
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr