obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska je svátost, kterou je potřeba přijímat na kolenou."
Oscar Wilde
obr
obr počet přístupů: 2915783 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39719 příspěvků, 5825 autorů a 392932 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Poslední setkání ::

 autor Eillib21 publikováno: 28.06.2012, 21:16  
Po dlouhé době první výraznější pokus o prolomení dlouhatánské tvůrčí krize, tak snad mě za něj nevrhnete do horoucích pekel...
 

Dnes jsem se s ním konečně opět setkala. Zamlklý chlapec s půvabnou tváří, celý v černém, s černým pláštěm až k zemi. Celý se třásl a tělo měl trochu shrbené. Zastřené oči, sevřené, ale krásně rudé rty, líce trochu do růžova, malinký nos. Svýma droboučkýma rukama si občas vytvořil kříž na hrudi, když uslyšel něco nezvyklého. Chvílemi však jakoby toužil po tom, aby ho za ně někdo vzal a pevně stiskl. „Tak krásný a přece tak sám.“ Řekla jsem si. Na první pohled mne uchvátil. Zcela očarovaná jsem šla blíž a blíž k němu. Jak jsem se přibližovala, jako by vycítil, co chci udělat, začal couvat, zaujal obranný postoj a v jeho tváři bylo něco mezi utrpením a zvědavostí, touhou a zranitelností. Když došel až ke zdi a neměl kam ucouvnout, konečně jsem ho dohonila. Podívala jsem se zpříma do jeho černých očí. Uhnul pohledem a hledal oporu v zemi. Třásly se mu ruce, tak jsem pomalu, jako když ochočujete divoké zvíře, vsunula svou dlaň do té jeho, a dala mu tím najevo, že se nemusí bát. Chvíli si mou ruku prohlížel, jako by pro něj byla tím nejvzácnějším pokladem. Potom tiše promluvil.

„Ty mě vidíš? Jak to, že mě vidíš?“
„Vidím tě tak zřetelně, jako všechny ostatní tvého druhu. Ty jsi Strach, že ano?“
„Ano,“ odpověděl, „Strach je má minulost, přítomnost i budoucnost, Strach je vše ve mně i okolo mě, Strach je vše, co jsem měl kdy rád i to, co jsem si vždy přál. Každá, byť sebemenší myšlenka v mé hlavě, je strachem. Jsem sám, protože každý, koho bych mohl mít rád, se bojí.“
„Ale já se nebojím.“ Řekla jsem mu a byla to pravda. „Měj mě rád a já budu mít ráda Tebe.“
„Ty nejsi člověk. Kdybys byla, už dávno by ses klepala jako ratlík. Ale kdo tedy jsi?“
„Na tom zatím nezáleží, v pravý čas se to však dozvíš. Teď pojďme odtud, blíží se noc a to má vycházky Smrt. Náš poslední rozhovor nebyl příliš přátelský, nerada bych ji opět potkala. Vím o jednom opuštěném domě, za rohem. Následuj mě.“

Došla jsem ruku v ruce se Strachem do osamělého příbytku.
„Dříve zde přebývalo Štěstí, ale zdejší lidé ho zahubili. Proto je tahle planeta přitahována jen samou temnotou. Kdepak. Kdo pohrdá tím, co má, kdo neustále chce víc a víc a nikdy není rád, toho ani Štěstí nedovede uspokojit. Společně s ním odešla do říše stínů i Láska, Radost a nakonec i Úspěch. Pochopil, že již nemá hodnotu, protože není pozitivního náhledu, s nímž by byl uznáván. Zbyls tu jen ty, společně se Smrtí, Úzkostí, Nenávistí a dalšími neduhy ničícími to poslední, co ze zdejších lidí zbylo. Je to trest, výsměch jejich touze po majetku, penězích, i po jiných malichernostech. Vzdor vůči jejich neschopnosti milovat druhé lidi takové, jací jsou, pomsta za neupřímnost, se kterou se radovali z úspěchu druhých.“
„Ano, přesně tak.“ Přikyvoval Strach a jeho dlouhé havraní vlasy se mu volně spustily do čela. „Jenže už to došlo tak daleko, že z toho i my začínáme bláznit. Vždyť Štěstí, Radost a Láska byli mí jediní přátelé. S kým se mám přátelit teď? Nenávist nelze mít rád, Smrti se bojím, Úzkost už skoro nevylézá ze svého doupěte. Nejraději bych se taky zahubil, ať si ti prokletí lidé jsou třeba úplně bez emocí, stejně jim k tomu nezbývá moc dlouhá cesta.“
„Věř mi, že ani mě zde nic netěší. Proto jsem právě přišla“
„Nerozumím ti, ale jsem rád, že zde mohu být s tebou. Asi se budeš divit, ale nějak se v tvé přítomnosti přestávám sám sebe bát.“
„Věřím ti, protože přesně to byl můj cíl. Přišla jsem tě vysvobodit, ale nejprve musím vzkřísit, co z tebe ještě zbylo. Chci, abys odcházel s vědomím, že nejsi sám.“
„Ale proč sis vybrala zrovna mě?
„Líbíš se mi.“
„Vždyť ani nevím, kdo jsi, jak ti mohu věřit?
„Kdybys to neřekl, asi bych se obávala, že nejsi Strach. Ale přestaňme se zdržovat hloupou řečí. Sundej si šaty.“

A pak se milovali. Bylo to vášnivé, jak už to jen Strach dovolil. Když ukončili spojení a oblékli se, řekla:

„Teď Ti povím, kdo jsem. Jsem sama Podstata. To já tvořím tento svět a vše v něm. Vytvořila jsem i tebe. Jsi mé nejkrásnější dílo. Existoval jsi jako první, dříve, než sama Smrt. Celou dobu tě miluji a teď, na mé poslední cestě, tě chci mít vedle sebe.
„Poslední cestě? Co to znamená?“
„Chci pryč z této planety, která si nevážila ani poloviny toho, co jsem jí dala. A vše, co jsem stvořila, si vezmu s sebou. Abych mohla zaniknout, musela jsem však nejprve poznat to, kvůli čemu se lidé měli rádi, co bylo nejintimnějším darem, jaký si mohli dát. Musela jsem poznat zázrak vzniku lidského života.“
„Takže tohle je konec?“
„Ano. Je čas. Drž se pevně.“

Podstata planety Země se v ten moment roztříštila do vesmíru. S ní zmizela i Země sama.


 celkové hodnocení autora: 87.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 12 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Eillib21 10.07.2012, 13:43:35 Odpovědět 
   Šíma: Také zdravím a děkuji za hodnocení. Přehlédla jsem toho skutečně dost, ještě to projedu. Díky za upozornění. Většinou se věnuji stylistice a pravopisu slov a tyhle drobné interpunkční nedostatky nezachytím, příště si na to musím dát pozor.
 Šíma 28.06.2012, 21:16:13 Odpovědět 
   Zdravím.

Ani do horoucích pekel, ani nikam jinam... ;-) Není to špatný text. Je v něm špetka tajemna, docela dost detailů, je i malinko filosoficky zaměřený... Pohled na lidská stvoření a pocity z docela jiné strany, či úhlu pohledu. Pozor však na interpunkci (na mnoha místech bych dal namísto tečky čárku a uvozovací větu začal malým písmenem). Také jsem si všiml několika neukončených přímých vět. Prostě chybky z nepozornosti (pomůže i betareader, pokud nedostatky ve svém textu nevidíš), stačí se juknout do běžné povídkové (či jiné) knihy a uvidíš, jak je to s interpunkcí a podobně (nebo provětrat pravidla českého pravopisu). Snad dobrá dvojka neurazí! Hezký večer a psaní zdar.

Několik drobností, které mi padly do oka:
==========================

-- „Tak krásný a přece tak sám.“ Řekla jsem si. -- „Tak krásný a přece tak sám,“ řekla jsem si.

-- „Ano,“ odpověděl, „Strach je má minulost ... -- „Ano,“ odpověděl, „strach je má minulost ...

-- „Ale já se nebojím.“ Řekla jsem mu a byla to pravda. -- „Ale já se nebojím,“ řekla jsem mu a byla to pravda.

-- „Ano, přesně tak.“ Přikyvoval Strach a jeho dlouhé havraní vlasy se mu volně spustily do čela. -- „Ano, přesně tak,“ přikyvoval Strach a jeho dlouhé havraní vlasy se mu volně spustily do čela.

-- „Věř mi, že ani mě zde nic netěší. Proto jsem právě přišla“ -- „Věř mi, že ani mě zde nic netěší. Proto jsem právě přišla.“

-- „Ale proč sis vybrala zrovna mě? -- „Ale proč sis vybrala zrovna mě?"

-- „Vždyť ani nevím, kdo jsi, jak ti mohu věřit? -- „Vždyť ani nevím, kdo jsi, jak ti mohu věřit?"

Tož tak...
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Mr Solaiman
(15.1.2021, 11:53)
VNVNVNM
(8.1.2021, 09:15)
albert lisy
(8.1.2021, 06:41)
andrerushell
(7.1.2021, 12:46)
obr
obr obr obr
obr
Zpět v čase
Govrid
Ve tmě mlčící a...
Dír
Odi et amo 13
Mon
obr
obr obr obr
obr

Balada o mouchách
Wavik
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr