obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Většina lidí se domnívá, že láska znamená být milován. Avšak pravda je opakem: láska znamená milovat."
Erich Fromm
obr
obr počet přístupů: 2915355 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39483 příspěvků, 5738 autorů a 390302 komentářů :: on-line: 3 ::
obr

:: Podivný příběh, kap 11, Schim na průzkumu ::

 redaktor čuk publikováno: 13.08.2012, 18:51  
Malá chaloupka blízko hradu je obklopena tajemstvím. Píše se rok 1776, rok po prvním přistání Budoucňanu. Jejich protagonista Rubian se právě vrátil z průzkumného letu a snaží se záhadám přijít na kloub. V chaloupce žijí potulný rytíř Schim, dívka Zinia s dcerkou Zářenkou. I oni chtějí poznat tajemství Hradu.
 

Šli vysokou travou na pokraji cesty s mnoha výmoly naplněnými vodou z lijáku předešlého dne. Tráva však byla suchá a sluníčko připalovalo.
Zářenka poskakovala jako kozlík uprostřed, zleva ji držela za ruku Zinia, zprava pak Schim.

Po několika desítkách metrů od chaloupky se Zářenka zastavila, bezděčně ji ještě kousek vlékli, ale dívenka nechtěla jít dál. Chce si natrhat kytičku. Nechali ji. Kytičky uvila dvě: jednu pro Zinii, druhou pro strýčka Schima.

Nadšení našich výletníků však pohaslo ve chvíli, když přes slunce přeběhl mrak. Zastavili se.

Schim od počátku věděl, že se pustili do hry, svalnaté hry, rozehrané euforií a ne rozumem.
Je přece nebezpečné vzít tak malé dítě do neprozkoumaných prostor Hradu, kde by z tmavých koutů mohlo natahovat své pařáty kdovíco.
Schim nasadil znepokojený výraz. Možná že modrý opar před nimi mu dával za pravdu. Shlukl se v disk. Ten rotoval, posunoval se po zakřivené dráze až vytvořil vykřičník. Modrá zář v náhlém soumračnu ještě víc zintenzivněla. Zinia se Zářenkou ji zřejmě neviděli.
„Mám dojem, že kolem chaloupky se někdo ochomýtá. Zřejmě dobrý duch z lesa je na výzvědách.“
Schim chodil kolem návrhu: „děvčata, vraťte se domů“, jako kocour kolem horké kaše. Nezačal dobře.
„Taky jsem si včera všimla,“ přidala se Zinia.
„Byl to určitě dobrý duch, ale třeba by vám připravil k večeři jídlo, které nemáš ráda. Když si s ním budeš hrát, zažiješ legraci a maminka zatím uvaří mňam mňam papinku.“

Teď Schim kul pikle poněkud neobratně, na tenkém ledě se pohyboval jako slon v porcelánu. Styděl se za ty lži, ale dívčin odpor kupodivu slábl.
Zinia pokračovala v ataku:
„Bylo by dobře, kdyby v chaloupce někdo byl. Aby jí neobsadil kdosi cizí.“
„Ale ten výlet, strýčínku.“
„Až budeš větší, ano. Je to ještě moc daleko. Bolely by tě nožičky.“
„Nebolely.“
„A taky: déšť je na spadnutí. Nezavřely jste okna. Hybaj do chaloupky. Schválně, kdo tam doběhne dřív, sázím se , že ty, protože máš tak vytrénované nožičky, které se hned tak nerozbolí.“
Zinia pochopila, co chce Schim říci. Vystartovala a Zářenka trochu váhavě za ni. Zinia se zastavila a začala zničeně oddechovat. To Zářenku povzbudilo. Nožky se jí kmitaly jako srničce. Může být první! A také byla. Zinia záměrně polevila v tempu a do chaloupky dokulhala jako druhá, podobna simulujícímu hráči v nějaké nóbl hře s míčem. Viděla ji někdy ve snu. Hradní pán a služebnictvo, v hávech v barvách weldunského znaku.

Schim jim zamával, a vztyčil palec jako projev uznání vítězné běžkyni.
Trochu ho zamrzelo, že nebude s nimi, přece jenom je tady všechno divné, skrytý nepřítel se může vynořit zpoza každého rohu. Uklidnil se, když viděl, že modré světlo vlétlo za Zinií a Zářenkou do kuchyně. Než zmizelo za dveřmi, podobalo se blýskavé kouli poseté hroty, jako rotující ježek používaný k boji v některých válkách v minulosti. Schim si byl jistý, že tento podivný úkaz je připraven obě děvčata ochránit. Nevěřícně kroutil hlavou, nevěda co si má myslet.
„Světlo, co pořád blbne a mění tvar, hračička, ani se nedá popsat, aby to za chvíli nebylo jinak! Buďto se nudí nebo trénuje bojové umění!“

Modrý chameleón mu byl přesto sympatický, a začal mu v duchu říkat Ochránce. Kde se tady vzal? Nezatoulal se Schim někam do pohádky? Přes noc o pět let zestárnuvší holčička, naopak její maminka, safriš, dnes vypadá o pár let mladší, že by v tom bylo víc než odpočinek po noci, kdy byl v domě spolehlivý a hrdinný muž? Vzpomněl si na její ranní pláč. Neříká se snad, že se pláče do krásy? Ale ten Ochránce! Snad se s ním nějak dohodne a přesvědčí ho, že on, Schim, nechce Zinii ublížit. Po létech trmácení po světě půtek a podrazů cítil úlevu, z té ženičky vyzařoval jakýsi klid a mír. Současně mu imponovala její odvaha a bojovnost. Někdy zatoužil mít dcerku… Ale rychle se napomenul: Přestaň fantazírovat, ty starý blázne!
Podíval se na Hrad, který vypadal zlověstně, z toho k těm dvěma krákorkám může opravdu přijít ohrožení. Trochu se bojíš, co, ty měkkýši! Vzpomeň na své hrdinské činy v minulosti!

Schim se narovnal, zacvičil svými bicepsy a odhodlaně vykročil k Hradu.

V kuchyňce skromného obydlí vyhlásila Zinia stav ohrožení mírnějším protivníkem, hladem a nepořádkem. Dala se do úklidu a vaření. Věděla, čím zaměstnat dcerku. Ta chvíli mamince pomáhala. Tedy se spíš pletla pod nohama, zapomněla na tajemného ducha, který se může dostavit, aby si s ní hrál. Pak byla posazena ke stolu, dostala uhel a barevné hlinky a nadšeně se pustila do kreslení jakéhosi hradu.
Řeč se nezastavila. Jako všechny osoby a osůbky ženského pohlaví měly i ony nosné téma: poprat toho strýčka Schima v pračce dohadů a hodnocení. Zinia se o něj trochu bála, ale práce ji uklidnila. Pohlédla do okna, žádný přelud tam nestrašil. Venku byla jen zeleň zahrady. Slunce zase vyšlo, nad zeleninovými záhonky bzučel hmyz. Pohoda letního odpoledne, kdy se chce spát a snít, třeba o tajemném krasavci, který jednou zabloudí do jejich chaloupky. Že by to mohl být Schim, to ji tedy nenapadlo. Vždyť to byl tulák, už ne nejmladší, s obličejem zbrázděným rýhami, tu a tam jizva, prostě jenom tulák, jehož přítomnost právě přišla vhod.

Schim už došel k hradní bráně. Nedošel až k západní věži, tu prozkoumal minule a zdála se být kouzly nedotčena. Prohlédl si hradní bránu. Byla zasazena ve zdi z hrubě tesaných kamenů. Na pohled masivní, s kovovým pobitím, nejen pro ozdobu, ale i pro to, aby lépe bránila nežádoucímu vstupu. Zavřená a nedobytná.
Vedle brány uviděl úzké dveře, sotva by jimi ozbrojenec prošel, mohli se jedině trousit v zástupu jako husy.

„U všech rohatých,“ pomyslel si Schim, „co se to děje s mým myšlením? Trochu básním, trochu jsem jasnozřivý. Že by se na mne přeneslo něco ze Ziniiných zvláštností? Její zvláštní postupy vizí a obrazů? To by mohl být příznak našeho sbližování. Chlape jeden! Cožpak nemáš, blázne, dost zkušeností s ženskými? Nevíš, že přinášejí nakonec jen potíže a všechno zašmodrchají? No tak, seber se!“

Schim potřásl hlavou a přistoupil ke dveřím. Kývaly se ve veřejích a vrzaly v závanech větru. Jako by vybízely ke vstupu.
Schim věděl, že opatrnosti nikdy nezbývá. Sundal si opasek, tím nutně musel i kalhoty a zůstal stát jen ve spodkách, kdysi bílých, Bylo mu trochu zima. V zubech sevřel pouzdro s dýkou.
Opasek zahákl za vnější táhlo dveří. Pevně opasek uchopil oběma rukama a prošel dveřmi. Sotva vkročil na kamennou podlahu, zhoupla se s ním a zmizela mu pod nohama. Schim blahořečil svému nápadu s opaskem. Pod sebou uviděl soustavu ostrých hrotů. To by skončil jako maso na špízu, kdyby dopadl! Svaly se mu pod kazajkou napnuly, měly však dost síly, aby ho udržely. Za hlasitého funění se z visu vytáhl nahoru. Dveře se mezitím zabouchly a sevřely opasek. Opřel se o ně, nepovolily. Tak tam stál, prudce oddechoval, přitisknut a strachem přibit k ploše dveří, jako pavouk zahnaný do úzkých, Přemýšlel, co dělat, protože tudy projít do Hradu zřejmě nepůjde. Pak spatřil ve zdi po své pravici nepatrné výstupky a štěrbiny. Má to risknout? Bude muset. Nic jiného v tu chvíli nebyl schopen vymyslet.


 celkové hodnocení autora: 98.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 4 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 9 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 24 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Apolenka 07.09.2012, 17:56:21 Odpovědět 
   Moc pěkné počteníčko, milý čuku... jen za ten výrok, že ženské "přinášejí jen potíže a všechno zašmodrchají", tě nepochválím.
 ze dne 08.09.2012, 11:17:54  
   čuk: Ani pochvalu nečekám. Dost se mě nachválí za ten výrok všichni muži.
 malý emo 07.09.2012, 16:52:59 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: malý emo ze dne 14.08.2012, 22:26:59

   Proč? Já už se na další díl velmi těším...
 salvator 06.09.2012, 10:06:34 Odpovědět 
   Dnes mi Shim připomíná mne samotného, hodně přemýšlí o věcech, kterými by se jinak mnoho ostatních nezabývalo.
Nakonec se dostane do průšvihu, ze kterého vede nelehká cesta ven. Odhaduji, že jej trochu změní, ale to nechci předjímat, jen mne to napadlo, nic víc.
Pěkný den, čuku.
 ze dne 06.09.2012, 18:31:45  
   čuk: Děkuji ti za přečtení. Schim se bohužel nedostane mezi Budoucňany.
 malý emo 14.08.2012, 22:26:59 Odpovědět 
   Přeji hezký večer a děkuji za pěkné počtení. Ačkoliv jsem k sci-fi/fantasy malinko skeptická, přece jen jsem se pustila do čtení. A udělala jsem dobře. Těším se na další díl a pustím se do čtení těch předchozích.
 ze dne 06.09.2012, 18:30:03  
   čuk: Ahoj. Díky za přečtení. Mám trému tam dávat pokračování.
 Šíma 13.08.2012, 19:48:23 Odpovědět 
   Zdravím.

Úsměvný a trochu i napínavý příběh se změnil v boj o holý život. Snad to náš milý Schim rozchodí a nestane se náplní do tlačenky. Na další díl jsem upřímně zvědav (jako na každou novou část tohoto dobrodružství). ;-)
 ze dne 06.09.2012, 18:28:54  
   čuk: Díky Šimi.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Lorth
(20.11.2019, 00:25)
strážce
(30.10.2019, 10:32)
aldebaran
(22.10.2019, 14:59)
Měneznáš
(8.10.2019, 16:27)
obr
obr obr obr
obr
Poklady
Stanislav Klín
DROGY MOBILY A ...
Mima
Dopis slunci
Milánek
obr
obr obr obr
obr

Dobrou noc...
Jean Larycu
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr