obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Ženy jsou jako sny - nikdy nejsou takové, jaké bys je chtěl mít."
Luigi Pirandello
obr
obr počet přístupů: 2915447 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39655 příspěvků, 5754 autorů a 391057 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Koloběh života a pomsty ::

Příspěvek je součásti workshopu: Obraz
 autor Sakora publikováno: 22.09.2012, 3:39  
WS - "Obraz"
 

Tisíckrát jsem si ten okamžik představoval ve svých snech a probouzel se křičící hrůzou. A někdy zase rozkoší. Ale v té chvíli posledního Sbohem jsem uvnitř sebe cítil víc prázdnotu než uspokojení.

Z mlází na okraji zamrzlého jezera vyšla laň. Zavětřila a zvedla hlavu. Boky se jí ještě chvěly po běhu hlubokým sněhem. Zřejmě ji vyplašil někdo z královských honců.
Claudie na mě netrpělivě mávla – nelovili jsme spolu poprvé - a ladným pohybem zkušeného lučištníka natáhla luk.

Nedýchal jsem. Z celého srdce jsem si přál mít moc zvíře zachránit, nedovolit jeho zbytečnou smrt. Ale jako bych zamrznul v čase, jako když suchou trávu v přízemních mrazech uzamkne led. Nedokázal jsem se ani pohnout. Jsem snad proto méně mužem? Že se mi zdá pošetilé povyšovat krutost nad soucit?

Claudie v poslední moment sama sklonila zbraň.

Vycítila mé rozpoložení? Těžko. Oddychl jsem si? Nevím. Ve spáncích mi bušilo a před očima se míhaly rudé kruhy. Obrazce samá krev. Na okraji slyšitelnosti jsem svým zjitřeným sluchem vnímal vzdálený pravidelný dusot.
Už jsou blízko. Ti, které jsem přivolal.

Podivně smířený jsem pozoroval Claudii – půvabnější než dřív – a žilami mi začaly proudit teplé vlny smíření. Hřály jako sladký, ale smrtelný jed. Kráska a zvíře. Život a smrt. Toužil jsem si vrýt obraz ženy a laně před sebou do paměti, ačkoli to nemělo být na dlouho. Za jiných okolností, snad v jiném životě, by se v něm skrýval začátek čehosi nádherného.

Ne však dnes.

Claudie setrvávala v uvolněném postoji v pokleku na břehu jezera. Štíhlé ruce, ač silné a schopné okamžitě vystřelit, držela klidně a její tvář prozrazovala pokojný mír. Dlouhé hnědé vlasy rámovaly ženiny bledé líce. Podobizna neobvyklé krásy.

Jak jsem se na ni naposledy podíval – mých slz je to vina – silueta lovkyně v oděvu ze zvířecích kůží mi začala splývat s barvou lesa. Jako by se její štíhlá postava stávala součástí přírody či věčného koloběhu života. Vzájemně se překrývající odstíny hnědé, počínaje uhrančivýma očima Claudie a konče umně zdobenou kůží toulce, se vpíjely do kůry holých stromů.

A když mi slzy zcela rozostřily zrak, v tu chvíli mezi životem a smrtí, nade vší pochybnost jsem sluchem rozeznal své divoké spojence. Běželi tiše, v sevřené skupině. Bok po boku neslyšně pluli zasněženou zimní krajinou. Už jsem cítil jejich pach, zaslechl hrdelní zvuky a chrčivý dech vůdce smečky.

Vlci - vykonavatelé mé pomsty. Čaroděj tedy přijal můj dar.

Laň prchla.

Claudie, má milovaná, má láska a má nenávist, vražedkyně mé nebohé sestry - ta utéct nestihla.

Když bylo po všem a břeh se změnil v rozryté místo, kde odstíny hnědé ustoupily rudé barvě zakrváceného sněhu, vyrval jsem vlkům kožešinu mé nešťastné sestřičky, kterou nosila Claudie kolem krku. Ne na památku, ale pro rozloučení.

Pomsta je dokonána. Je správné za ni zaplatit nejvyšší cenu. Čaroděj splnil svůj slib -ani já nezklamu. Dnešní noci jsem naposledy liškodlakem.

Naposledy mužem.

Od zítra už budu navždy jen štvaným zvířetem. Nestěžuji si. Na rozdíl od člověka je liška svobodná. Prostá pout, paměti a - jak vroucně doufám – i bolesti z nešťastné lásky.


 celkové hodnocení autora: 99.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 6 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.3 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 18 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 37 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 salvator 08.10.2012, 22:10:00 Odpovědět 
   Pozdě, avšak přece jen.
Nedlouhý příběh, snad jen letmé zamyšlení přeběhlo po tváři ženy, nejen s lukem a odhodlaným výrazem ve tváři.
Přiznám se, jsem poněkud rozčarován, ale řekl bych, že spíše sám ze sebe.
Měj se pěkně, Sakoro.
 ze dne 12.10.2012, 11:16:12  
   Sakora: Ahoj, díky moc za zastavení :-)
 čertíček244 25.09.2012, 20:56:33 Odpovědět 
   Ahoj, Sakoro,
tvůj text se čte dobře, máš příjemný sloh, jen mi, sem tam, skříplo opakující se slovo blízko za sebou, nejvíc asi tady... Podivně smířený jsem pozoroval Claudii – půvabnější než dřív – a žilami mi začaly proudit teplé vlny smíření.
Liškodlak? Vcelku zajímavá varianta vlkodlaka.
Známku dávat nebudu, nominace rozdělím.
Měj se krásně.
Čírtě
 ze dne 25.09.2012, 21:13:58  
   Sakora: Díky za komentík, kontroly opakujících se slov, koukám, není nikdy dost :-)
Liškodlak a vůbec fantasy pro mě byly příjemnou změnou od toho, co teď píšu.
Krásný den!
 Ramones 23.09.2012, 23:51:48 Odpovědět 
   for sakora:přečteno bez duševních následků.fajn text...Ramones
 ze dne 24.09.2012, 13:15:58  
   Sakora: to jsem vážně ráda :-)
 malý emo 23.09.2012, 16:53:34 Odpovědět 
   První polovina začíná slibně... jen kdyby nepřišli ty lišky:) Tak trochu jsem zadoufala, že vypravěč bude vlk - vůdce smečky, který se bude mstít za své ulovené bratry. To by se mi líbilo. Ale liškodlak? Přiznám se, že mi to trošku vadí.
Ale kromě toho je to napsáno pěkně, má to spád, dobře se to čte. Jelikož je to příspěvek do WS a už mám určité srovnání s ostatními, dávám dvojčičku (ale to je opravdu jen za ten podivný konec). Psaní zdar :)
 ze dne 24.09.2012, 13:17:19  
   Sakora: Díky za zastavení - no, jo, když lišky jsou smysl toho příběhu... :-)
 Kitty 23.09.2012, 14:40:50 Odpovědět 
   Velice zajímavý příběh, který se postupně vyvíjí úplně jiným směrem, než by zezačátku kdo čekal. Zároveň se s dějem postupně odkrývá i příběh z minulosti, který je ve skutečnosti důvodem, proč nakonec všechno dopadlo tak, jak dopadlo. Při čtení jsem se ani chvíli nenudila, konec se závěrečnou pointou je originální, liškodlak mi nevadí.
(WS příspěvky zatím nebudu známkovat)
 ze dne 24.09.2012, 13:15:32  
   Sakora: Díky za komentář - a za pochopení příběhu :-)
 Maruška 22.09.2012, 21:31:28 Odpovědět 
   Hodně emocionálně laděné. Líbilo 1. Zdravím, MARUŠKA
 ze dne 23.09.2012, 13:55:40  
   Sakora: Velké díky za přečtení :-)
 Jarda 22.09.2012, 18:08:44 Odpovědět 
   Zajímavě podané téma. Cílem lovu je taktika lovce přelstít oběť - lovenou zvěř. Taktikou spisovatele je, co nejlépe zaujmou čtenáře a co nejvíce odpoutat jeho pozornost od rozuzlení. Hlavně, aby na to nepřišel hned na začátku. Na rozdíl od oběti, na tento systém čtenář milerád přistupuje. Až do třetí čtvrtiny příběhu mne nenapadlo, že obětí není bílá laň ale sama lovkyně.
Krásný nápad a hezky ztvárněný. Jen to slovo liškodlak mi připadá nepřesvědčivé.
Je těžká voba výběru. :))
 ze dne 22.09.2012, 19:17:04  
   Sakora: Děkuji za zastavení a komentář - liškodlaka jsme se pokusila vysvětlit v komentu Čukovi. No jo, byl to takový náhlý nápad :-)
 Jindřich 22.09.2012, 17:55:54 Odpovědět 
   Snad se na mě nebude zlobit autor předlohové fotky, když napíši, že tančí na hraně kýče - a snad se na mě nebudeš zlobit ty, že mám podobný dojem i z tvého dílka. Jak z jeho příběhu, tak i z použitého jazyka. Tím nechci říct, že je tvé dílko špatné - jen míří k jiným čtenářům, než jsem já. Naštěstí jsem od malička veden k toleranci, a tak tě přece nebudu trestat za to, že máme kažný jiný vkus :o)
 ze dne 22.09.2012, 19:15:53  
   Sakora: Přemýšlím, co odpovědět... minimálně snímek mi kýčovitý nepřipadá. Takže jednoduše - díky za názor.
 čuk 22.09.2012, 11:55:23 Odpovědět 
   Původně lovecká etuda. Kromě laně se objevuje kdosi třetí, mstitel. Zůstává poněkud zahalen tajemstvím. Naznačena je úloha Čaroděje. Identita vypravěče je pro mne rozostřena, je zřejmě muž, který dojde proměny poté, co Claudie zabila jeho sestru. Mezistupeň liškodlak mi tam nějak nepasuje. Zajímavý je střet lásky ke Claudii a pomstychtivosti. Je-li příběh realitou nebo snem nechává autorka na čtenáři. Jako účastník WS neznámkuji, ale budu nominovat ty nejlepší práce.
 ze dne 22.09.2012, 19:14:29  
   Sakora: Díky za komentář - asi jsem hlavní postavu nechala moc nejednoznačnou. Onen muž mstil smrt své sestry, její kůži (liščí kůži) měla lovkyně na ramenou. Byla li jeho sestra liškou a on v této chvíli mužem, jediný výklad mě napadl alternativa vlkodlaka :-)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
karin.kimberly
(13.2.2020, 19:55)
Wade Milbot
(8.2.2020, 22:42)
wavawe6611@bizcomail
(8.2.2020, 06:04)
elizabeth139
(3.2.2020, 06:34)
obr
obr obr obr
obr
HLAD
Tilda
Magic Power-2.č...
Skullka
MÁM VELKOU PRDE...
brackenridge2010
obr
obr obr obr
obr

- Té mezi jmény marii
jindra
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr