obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Pít bez žízně a milovat se kdykoli, tím se člověk liší od jiných zvířat."
Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais
obr
obr počet přístupů: 2915449 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39666 příspěvků, 5755 autorů a 391119 komentářů :: on-line: 8 ::
obr

:: Setkání u jezera ::

Příspěvek je součásti workshopu: Obraz
 autor Marcela publikováno: 22.09.2012, 3:40  
 

Při pohledu na jezero, které se před ní náhle vynořilo, se jí na moment zastavil dech. Bylo celé zamrzlé a sníh na něm vytvářel lehkou nadýchanou příkrývku. Znala tohle místo velice dobře, v létě se sem často chodila s bratry koupat, přesto se nemohla té ledové krásy nabažit. Mráz ji štípal do tváří, ale zima jí nebyla. Teplý kabát z kožešiny jí sahal ke kolenům a rovněž vysoké boty z kůže ji dostatečně chránily před chladem. Lov byl od malička jejím koníčkem a teď měla šanci na krásnou trofej. Mohutný krásný šestnácterák stál na kraji jezera. Jen pojď ještě kousek blíža, promlouvala k němu v duchu. Jsem přesná, nebude to boleta. Jelen jako kdyby ji slyšel, se dal do pohybu a pomalu se přibližoval.
Měla namířeno, ale něco ji vyrušilo. Zaslechla křupnutí zmrzlého sněhu. Věděla určitě, že nebylo od zvířete. Pomalu povolila tětivu, ale směrem odkud se ozval slabý zvuk, se nepodívala. Bratři ji učili, že jen nepatrné pootočení hlavy ji může prozradit a ona nechtěla, aby ten, kdo ji pozoruje, poznal, že o něm ví. Rady starších bratrů ji už několikrát pomohly ze šlamastyky a kromě toho měla pocit, že ten, kdo byl ukrytý, ji ohrozit nemůže. Jistě to nebyl žádný lovec ani bojovník, ten by se nikdy takhle hloupě neprozradil . Navíc hoši byli určitě někde nablízku, a tak byla téměř klidná.
Stále sledovala zvíře před sebou. I ono se najednou zastavilo a celé ztuhlo. Od nozder mu šla jemná pára. Několikrát nasálo vzduch. Za normálních okolností by už dávno zmizelo někde v lese, ale zima byla letos tuhá a dlouhá a ono potřebovalo na druhý břeh, kde přeci jen mohlo najít něco, co by mu pomohlo přežít.
Jelen zvedl hlavu a jeho pohled se spojil s pohledem dívky. Všechno se najednou zpomalilo. Měli něco společného a věděli to oba. Snad touhu dokončit to, proč sem přišli, snad rozpačitost nad okamžikem, který nečekaně nastal, snad odvahu, se kterou tam oba stáli a vyčkávali.
Nastalé ticho přerušilo cvaknutí a krátký výkřik. Čas se najednou zastavil.


Bratři pozorovali sestru, stojící nad zamrzlou hladinou. Byla krásná. Věděli to nejen oni, ale i mnoho jejích nápadníků. Ona je ale všechny tvrdošíjně odmítala a bratři byli rádi. Už jako malí chlapci otci přísahali, že ji budou chránit a starat se o ni jako o největší poklad na světě. Otec ji stihl naučit základy lovu a oni se pak postarali o to, aby se už jen zlepšovala. Nemuseli se ani moc snažit, protože ona lov zbožňovala. Byla jiná, než děvčata, která znali. Tvrdohlavá, odvážná, silná, a přece tak křehká. A ještě jednu vlastnost na ní obdivovali. I teď, když tam stála sama v té bílé krajině připravena vystřelit, z ní sálala hrdost.
Bratři na sebe pohlédli. Z jejich očí se dalo lehce vyčíst, že jí tu kořist přejí. Usmáli se na sebe, ale vtom zaslechli křupnutí sněhu. Jejich těla se napnula a výraz ve tvářích ztvrdnul. Všimli si, že ani sestře ten zvuk nezůstal utajen. Rozhlédli se kolem sebe. S úžasem hleděli na muže, přikrčeného za stromem nedaleko od nich. Byl zvláštně oblečený. Na hlavě měl jakousi zvláštní pokrývku hlavy, která měla navrchu, světe div se, bambuli. Jeho kabát byl leskle černý, divně střižený, krátký jen do pasu a podivně nafouklý. Z kalhot se dala vyčíst jen barva. Modrá. Nejvíc je však zarazila věc, která mu visela na krku. Byla veliká, černá a hranatá.
Netušili, kdo to je, ani co tam dělá. Kdyby nebyli v takové situaci, určitě by se rozesmáli, teď však muže bedlivě pozorovali. Vypadal zmateně a o tom, že je sledován, neměl pravděpodobně ani tušení. Chlapci si všimli, že se několikrát rozhlédl, potřásl hlavou, pak si přejel rukou po čele a poté už jen sledoval s očima dokořán jejich sestru a jelena, stojícího na zamrzlém jezeře. Všechno se najednou zpomalilo. Muž vzal věc, která mu visela na krku, přiložil si ji k obličeji a zamířil na sestru. Bratři nemeškali a sáhli po zbraních.
Nastalé ticho přerušilo cvaknutí a krátký výkřik. Čas se najednou zastavil.


Mladý muž zamířil zasněženou alejí k jezeru. Něco ho tam už od rána táhlo. Byl krásný den a on tušil, že by se mu dneska mohlo dařit. Už dlouho čekal na svůj životní snímek a nyní cítil příležitost. Měl rád tohle místo. Hlavně teď, v zimě. V létě tu bylo až příliš mnoho turistů, ale nyní tu byl absolutní klid. Opřel se o starý dub a s láskou se rozhlédl po okolí. Jeho pohled, hladící zamrzlou hladinu, sjel po chvilce na opuštěné rybářské domky, doky plné rozmanitých loděk, na zavřenou restauraci hned při břehu. Usmál se, nikde nebyl ani živáček. Přesně tak si to přál. Ještě chvilku počká, až se slunce trochu stočí. Bylo absolutní ticho. Přivřel oči a zhluboka začal vdechovat mrazivý vzduch.
Najednou se s ním všechno dalo do pohybu. Nemohl to nijak zastavit, netušil, co se děje. Rychle znovu otevřel oči a nechápavě zíral před sebe. Co se to proboha stalo? Stál na stejném místě, ale všechno kolem, kromě jezera, bylo jiné. Okolo byla jen neporušená krajina. Zmizely rybářské domky, doky, zmizelo vše, co mu bylo tak známé. Rozhlédl se. Kousek od něj stála jako vytesaná krásná žena. Byla oblečena v kožešinovém kabátě a v ruce držela napnutý luk. Muž měl pocit, že se objevil v jiném století.
Žena něco zaujatě sledovala a pohybovala rty. Podíval se tím směrem. Na druhém břehu stál krásný jelen. Muž zavrávoral. Ozvalo se křupnutí sněhu. Žena povolila sevření luku, ale vypadalo to, že o vetřelci nemá nejmenší tušení. Muž potřásl hlavou a přejel si rukou po čele. Zdá se mi to? To přece není možné!. Co se to stalo a co tu najednou dělá ta žena? Myšlenky se mu honily hlavou a on nevěděl, co si počít. Měl by na ni zavolat, měl by vyplašit toho jelena. Věděl, že vysoká dokáže být nebezpečná, ale žena nevypadala vystrašeně. Nebála se ho. Znovu začala pohybovat rty. Muž ji fascinovaně pozoroval.
Najednou ho nezajímalo, kde je, co se to stalo. Věděl, že to je jeho chvíle. Proto ho to sem dneska tak táhlo. Neskutečnost okamžiku ho naprosto zasáhla. Všechno se rázem zpomalilo. Muž sáhl po fotoaparátu, který se mu pohupoval na krku. Dech se mu zastavil a on zamířil objektiv na ženu.
Nastalé ticho přerušilo cvaknutí spouště a krátký výkřik. Ucítil bolest v rameni. A čas se dal znovu do pohybu...


 celkové hodnocení autora: 99.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 10 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 20 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 45 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Alan Dark 28.09.2012, 22:30:50 Odpovědět 
   Příběhy s prolínáním různých světů jsem měl vždy rád, navíc jsi hezky použila střídání pohledů, přičemž vysvětlující náhled jsi nám nechala až na konec, jak se sluší a patří. Velice povedené...
 čertíček244 27.09.2012, 21:51:03 Odpovědět 
   Ahoj, Marcelo,
je vidět, že máš zkušenosti s vytvářením příběhů dle fotografie. Tento je povedený, čte se dobře (občas mi skřípne opakující se slovo blízko za sebou, ale to je drobnost) a má nápad. Je zajímavé, jak na něj všichni hledíme jinýma očima... tvůj pohled se mi líbí. Známku, jako účastník WS, prozatím vynechám, o nominaci rozhodnu zítra. Myslím, že budeš mezi favority. Měj se krásně.
Čírtě
 Ramones 23.09.2012, 22:33:12 Odpovědět 
   for marcela:ač amatér si myslím, že text má kvalitu.dobře se četlo.Ramones
 ze dne 23.09.2012, 22:55:45  
   Marcela: for Ramones:o) amatér děkuje amatérovi za návštěvu :o)
 malý emo 23.09.2012, 17:00:56 Odpovědět 
   Líbilo se mi! Splynutí dvou různých světů a časů... fotograf se propadne do minulosti, aby vyfotil svůj nejlepší snímek. Ze začátku to vypadá jako obehraná varianta na zadané téma a nakonec se z toho vyklube velmi originální zpracování :) Super, dávám jedna.
 ze dne 23.09.2012, 19:55:54  
   Marcela: Jsem ráda, že se ti líbilo, malý emo :o) Děkuju za zastavení...
 Kitty 23.09.2012, 14:30:30 Odpovědět 
   Tohle se mi moc líbí. Jeden krátký příběh, který je vyprávěný v er-formě ze tří různých pohledů (sestra, bratři, fotograf). Je to tajemné, zajímavé a čtivě napsané. A ten konec není dovysvětlený a necháváš prostor pro čtenářovu fantazii. Jak se tam ten fotograf ocitl? Asi nějaká časová smyčka. Myslím, že v příběhu je ukytá i závažná myšlenka. Když se sejdou lidé z jiných dob (v přeneseném smyslu i z jiných světů, kultur, tradic), tak může snadno dojít ke konfliktům a tragédiím, i když si to nikdo z těch zúčastněných nepřeje.
 ze dne 23.09.2012, 19:54:52  
   Marcela: Kitty, děkuju za zastavení a zajímavý komentář. S tvou poslední větou nezbývá než souhlasit. :o)
 Maruška 22.09.2012, 21:46:47 Odpovědět 
   Ahoj, souhlasím s Jardou, ten nápad s fotografem (spojení moderního civilisty s dávnými lovci) je skvělý. Napsáno také hezky. Posílám 1. Maruška
 ze dne 23.09.2012, 19:53:55  
   Marcela: Posílám pozdrav a díky. Marcela ;o)
 Jarda 22.09.2012, 17:32:22 Odpovědět 
   Z počátku mne to moc nezaujalo, ale to není dáno, že by text byl špatný, ale předchozí čtení několika děl na toto téma, mi zavirovalo můj HDD v hlavě. Nicméně po krátkém odpočinutí, mne to vtáhlo do děje a rozuzlení zápletky je lahodným digestivem. Tak jednoduchý nápad a tak krásně podané. Kde jsi přišla na ten nápad?
 ze dne 22.09.2012, 19:00:29  
   Marcela: Jardo, nejprve děkuju za přečtení i za to, že jsi nechal odpočinout svůj HDD :o)
K tvé otázce - na SASPI mám zlomek své tvorby, která se jmenuje "objektivní objektiv" a tak k nápadu nebylo daleko. Tak asi tak...
 Sakora 22.09.2012, 11:46:20 Odpovědět 
   Zdravím. Zpočátku jsem se trochu prala s představou, jak (na obraze) ničím nekrytá lovkyně míří na jelena a on se k ní klidně přibližuje... což by plaché zvíře těžko udělalo. Úplně jsme si neuměla představit, co v lese dělali ti její bratři, že se vůbec nehýbali.... neboť jediným zvukem bylo křupnutí sněhu pod cizincem. Ale všechny maličkosti naprosto smazal nápad s fotografem - skvělé a originální.
 ze dne 22.09.2012, 12:10:21  
   Marcela: Sakoro, holt je na obraze ničím nekrytá, ale znáš to, uhrančivý pohled, touha zvířete jít dál, nenormálnost, která se stává normálností...:o)
Bratři sledovali sestru, nemohli se hýbat, prozradili by se a to oni nechtěli. Netušili, že sestra o nich ví, "chytrá ženská" no :o)
Jsem ráda, že tě fotograf oslovil a děkuju za zastavení...
 Jindřich 22.09.2012, 11:37:11 Odpovědět 
   Marcelko, máš ty fotografy přečtené a já zas mám přečtenou tvoji povídku :o)
I já jsem účastníkem workshopu, ale u Tvého dílka si rád pod sebou podřežu větev :o)))
1
 ze dne 22.09.2012, 12:07:16  
   Marcela: Žuch!!! :o))) Děkuju...
 čuk 22.09.2012, 11:14:06 Odpovědět 
   Lovecké setkání, do kterého se připlete někdo třetí (i další)
Popis přejde k vytvoření tajemství a je dáno i jeho vysvětlení. Obrázek láká k vykročení do jiného světa- tady se to částečně stalo. Několik konců je otevřených. Popis dívky i jejich pocitů je dobrý.
Jako účastník WS neznámkuji, ale budu nominovat nejlepší text.
 ze dne 22.09.2012, 12:06:45  
   Marcela: Čuku, jsem ráda, že jsi se stavil...:o)
 Šaňo 22.09.2012, 10:37:40 Odpovědět 
   Myslím, že sa autorka pri písaní poviedky cítila ako ryba vo vode. (viď. ukážky z jej tvorby "Objektivní objektív.")
Majstrovský zachytený okamih z dávnej minulosti, prerozprávaný do dejového rámca pomocou pozorovateľa zo súčasnosti, ktorému sa tak podarilo zachytiť niečo neopakovateľné, jedným cvaknutím.
Niečo nemožné ? Nie. Podľa Marcelkinej predlohy je všetko možné. Pekne zladené a premyslené.
 ze dne 22.09.2012, 12:06:17  
   Marcela: Šaňo, ano, bylo to tak trochu jako "objektivní objektiv"...:o)
Děkuju za návštěvu a milý komentář...
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Victor Lancel
(24.2.2020, 14:11)
karin.kimberly
(13.2.2020, 19:55)
Wade Milbot
(8.2.2020, 22:42)
wavawe6611@bizcomail
(8.2.2020, 06:04)
obr
obr obr obr
obr
Pojď
Diabol
Myslím tedy jse...
Akras
Utonutí v temno...
Gar
obr
obr obr obr
obr

Gembler
pilniczek
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr