obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Sen je sůl bez chleba."
Ramón Gómez de la Serna
obr
obr počet přístupů: 2915690 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39806 příspěvků, 5808 autorů a 392463 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Jak se asi cítí pes I ::

 autor Domčuška@liasPoppy publikováno: 09.10.2012, 9:15  
Tento "článek" byl napsaný pro psí duše,které neměli to štěstí najít domov.Byl také sepsaný pro Psí Azyl naděje ve Pcherách.
 

Kdysi dávno jsem býval statný a silný pes.Moje tělo bylo obklopeno svaly a můj život byl velice aktivní.Měl jsem totiž pána,který miloval sport a já byl pes,který miloval svého pána.Každé ráno jsme já a můj pán obíhali psí park a aportovali talíř.Můj pán mi dával za odměnu pamlsky ,určitě si myslel,že běhám jen kvůli tomu,ale já utíkal pro něho,tak jak mi moje srdce šeptalo.Jazyk se mi plácal doleva a doprava,poskakoval jsem kolem pána a olizoval mu všechny části jeho těla a lámal si všechny kosti.Pán se smál a drbal mi bříško ,jen jsem pochrupoval a moje oči vyřazovaly nehorázným blahem.Byly to krásné roky.Můj pán byl samotář a neměl rodinu.On měl jen mě a já měl pouze jeho.Když se mnou můj pán neběhal měl jsem k dispozici obrovskou zahradu,která sloužila jen mě.Jednoho dne přišel můj pán domů a ani mě nepohladil jako to vždy dělával ,nevěděl jsem,co je špatně.Byl jsem,ale chápavý pes a proto jsem věrně chodil za svým pánem a chtěl jsem mu vykouzlit úsměv na tváři.Nosil jsem mu míček,poskakoval kolem něho,plácal jazykem jako pokaždé,ale můj pán nereagoval.Posadil jsem se k němu a položil mou hlavu do jeho klína ,hodil očkem a čekal pohlazení,jenomže přišlo jen "VYPADNI SI LEHNOUT"!!! Zakňoural jsem a schoulil se do klubíčka,takového jsem svého pána neznal.Dny ubíhaly a můj pán se neusmíval ani nesportoval.A co bylo nejbolestivější ani mě si nevšímal.Pak však přišel ten den na,který stále vzpomínám,vždy mě píchne u srdce.Venku foukal vítr a stromy se lámaly sem a tam ,můj pán měl všechny své věci zabalené až na můj pelíšek,hračky,misky a pamlsky .Připnul mi vodítko na obojek a přivázal mě k noze od stolu,nechápal jsem ani jediný jeho pohyb či plán.Přijelo velké auto a všechny krabice pomalu mizeli z domu .Můj pán ke mě přišel pohladil mě po hlavě,políbil na čelo a řekl mi "SBOHEM",dveře bouchli.Začal jsem štěkat-„NEROZUMÍM MŮJ PANE ,CO JE TO SBOHEM??“nikdo neodpověděl.Celou noc a další dny jsem prokňučel a nesnědl jsem jediné sousto z mé misky.Nevím kolik uběhlo dnů,ale moje tělo bylo slabé ,moje oči se neleskly ,moje nohy nechtěly vstát a moje srdce mě hrozně bolelo.Za nějakou dobu se dveře domů otevřeli jen jsem zaštěkl a na nic více jsem se nezmohl,pamatuji se jen stíny osob a zvuky hlasů jak šeptají-"Ten pes tu asi zůstal sám ,nejspíše ho jeho majitel opustil.."šššš hodný pes.Po pár prosněných dnech jsem opět otevřel oči a viděl jen cizí lidi.Vrčel jsem ,štěkal a snažil se ubránit jejich dotykům.Byl jsem ,ale tak slabý.Dostal jsem košík a zavřeli mě do klece,ale nebyl jsem tam sám byla tam hromada jiných psů.Nyní už uběhlo 5 let od doby,kdy jsem na tohle místo přišel.Stále dostávám košík,protože na sebe nedovolím sáhnout. Tak moc se bojím jejich dotyků a všemožných zvuků,který z nich vycházejí.Tak moc jsem miloval lidi a velmi jim důvěřoval. Nevím zda-li se ještě někdy změním a začnu zase lidem lízat ruce,protože vždy když se zvednu cítím bolest uvnitř svého srdce,vybavuji si svého pána,který mě zradil ,bodl mi dýku do srdce ,vytáhl ji a jen zanechal velkou jizvu,která se nechce zahojit.Svůj jazyk už neplácám kolem sebe,své nohy už nedonutím k běhání a svoje srdce neumím naučit lásce.Třeba by se,ale našel někdo,kdo by mi pomohl zašít ránu v mém srdci a připomenul mi,že je na světě spoustu jiných duší,který by dokázali zahojit tu mou.Stále však jen doufám a utápím se v minulosti.Nevím jestli ještě miluji život jako kdysi...


 celkové hodnocení autora: 88.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 3.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 8 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 21 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Jarda 10.10.2012, 12:12:27 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Jarda ze dne 09.10.2012, 19:07:41

   Nemusí to být pokračování, ale mohl by z toho být pěkný soubor na sobě nezávazných povídek s podobným tématem. A jak říká Šíma: "Psaní zdar!"
 ze dne 10.10.2012, 13:43:57  
   Domčuška@liasPoppy: Mám jen dva příběhy na tuto podobu :-)
 Jarda 09.10.2012, 19:07:41 Odpovědět 
   Ahoj tady :)).
Dojemný příběh, plný bolesti, zklamání a zrady. Námět se mi líbí, oživil bych to nějakým dialogem. Ten pes v útulku není přeci sám, jsou tam i jiní ve vedlejších kotcích, sdílejí stejné pocity ze zrady. Mají k sobě nějaké sympatie či agrese. Vedou spolu dialogy (pohledem, vrčením, štěkáním, ignorací a pod.). Těším se na další!
 ze dne 09.10.2012, 23:07:34  
   Domčuška@liasPoppy: Zdravím.Velmi dobrý nápad,děkuji ti za inspiraci :-) .Není to příběh na díly,ale dal si mi velmi
dobrý typ!! ;)
 Limpidité 09.10.2012, 10:36:32 Odpovědět 
   Rozplakala jsi mě. 4 roky jsem chodila do útulku, z toho jsem se 2 starala o pejska, který šel k rodině a další dva o jiného. Ten si prožil spoustu nehezkých věcí a potýkal se pak s nedůvěrou jak ze strany lidí, tak jeho vlastní vůči lidem. Dokázali jsme to spolu překonat a já ho zradila. Skočila jsem školu a musela ho tam nechat. Nikdy si to neodpustím.
 ze dne 09.10.2012, 14:39:43  
   Domčuška@liasPoppy: Pes je opravdu zvíře,které by si zasloužilo lásku za to,co dává všechno on nám.Jenomže lidi tomu nepřihlížejí.Jinak děkuji za přečtení :-).
 čuk 09.10.2012, 9:14:35 Odpovědět 
   Buď vítána na saspi.
Příběh běžný, psaný zřejmě s velkým soucitem, na základě přeobrazu (TV, literatura, přetavení osobních podnětů a pocitů) Snaha po etickém vyznění vázne na málo propracovaném stylu (na př. častá frekvence slova pán) a určité naivitě a nedotaženosti motivů Nebo menší vynalézavosti a překvapivosti. A ta gramatika! Neděláš si problém se shodou přísudku s podmětem, ani s odsazeními po tečce a čárce. Moc jsi to vychrlila najednou, příliš graficky jednolitě a bez korektur a snahy vylepšovat text. Dalo by se říci: nedbalé (ani stržení emocí neomlouvá provedení textu).
 ze dne 09.10.2012, 14:46:28  
   Domčuška@liasPoppy: Děkuji za přivítání.Vezmu to vše postupně:časté použití slova PÁN má v textu právě velký význam,tím,že je to psané z pohledu psa jsem chtěla poukázat na důležitost toho slova a také toho ,co znamená pro psa,ať už je to pes nebo cokoli jiného.

Nevím,jak je myšlené zdůraznění na naivitu.Příběh není obrazem televize nebo literatury jde o příběh,který se bohužel v životech psa velmi často vyskytují.A to mělo být zvýrazněno,obyčejný příběh pro smutek tak pravdivý.

S tečkou a čárkou souhlasím a v gramatice občasně váznu.Po pravdě je text psaný max 20 min,nepřemýšlela jsem o nějakém grafickém zobrazení spíše o to,aby splnil význam emocí.

Děkuji,však za tvůj komentář.Na určitě věci si dám příště určitě pozor. :)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Filion
(14.10.2020, 22:49)
Koala
(14.10.2020, 20:43)
Barbuch S. D.
(14.10.2020, 07:48)
Burik
(12.10.2020, 18:11)
obr
obr obr obr
obr
Bludná planeta ...
dimitrij
Jednou
Petr polák
Pravda o mé lás...
Alex II
obr
obr obr obr
obr

Co říct Maxíčkovi
Raba
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr