obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Všechno, co vidíme nebo v co věříme, je jen pouhým snem ve snu."
E. A. Poe
obr
obr počet přístupů: 2915293 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39398 příspěvků, 5729 autorů a 389843 komentářů :: on-line: 3 ::
obr

:: Lenka a já- 1.část ::

 redaktor čuk publikováno: 15.10.2012, 5:54  
Ve své stařecké ješitnosti jsem se rozhodl napsat text pro jednoho herce (a dvě nemluvící tanečnice, se stínovou hrou), a pokusit se ho i zahrát na jevišti. Spontánně mi vyšel podivný existencionální text, tady podaný jen v expozici k příběhu. Zajímají mě vaše odezvy: zda je text čitelný, zda je mu možno porozumět, atd. Po stylistické stránce je kusý a nevynalézavý: mnoho neřečeného se dohrává na jevišti. Nebo řečené se opakuje. Je třeba si přimyslet aranžmá a herecký projev.
 

VÝSTUP 1

Už přes deset let žiju tady o samotě. Proč? Ale co!
Zapomnětlivost. Proto si všechno píše.
Dopis?! Kdo mi po tak dlouhé době píše? Nakladatel! Napište své memoáry. Me-mo-áry. Br! Jako by mi smrtka stála za ramenem. Memoáry.
Vzpomínky. Radostné i smutné, dobré - špatné - většinou banální - ale jsou i zakutané, v tajné třinácté komnatě. Někdy se tam vrtí. Pozor! Nedráždi čerta pod ocasem, mohl by na tebe vylétnout v podobě ďábla.

Chystal jsem se konečně žít jako budhista: minulost neexistuje, budoucnost neexistuje. Skutečná je jen tato chvíle, chvíle ponoru mimo sebe. Nebo do sebe. Jenže…
Kdo jsem: to nevím.
Kde jsem? Lidé těkají z místa na místo v domnění, že jinde je lépe. Drásoty při setkání a rozloučení. Velké smutky. Vždycky se nakonec skončí v sobě. Vím to.

Proto jsem tady. Sám. V pokoji izolovaném od okolního světa.
Všude kolem je pěkný binec. Potřebovalo by to vymalovat. Vyprat záclony. Umýt okna. Ale co! Stejně vedou do uličky, kterou nikdo nechodí.
Když stár jsi unaven
Proč dívati se z okna ven
Na pošetilý lidský rej a svár
Jak slepý do sebe se zadívat
Zda uzříš nebe útěšlivý chlad
Či pekla výčitek bodavý žár.
Tohle hrával. V kamenném divadle. A myslel si, že s úspěchem.
Přece jsem si vzpomněl! Podívejme! Mohl bych psát memoáry, pozvolna, jak by se mi vracela paměť.

Ne! Mám přece rozepsánu studii o prostoru. Prostor existuje mimo čas. Ne, ne. Neexistuje mimo čas. Existuje jen mimo můj čas. Hodně se hrávalo o člověku v prostoru. Já budu psát a hrát o prostoru v člověku. Prostor! Prostor!! Skloubím studii a memoáry!

Memoáry. Budu je psát v prostoru - tajným písmem slov a vět - na stěny. Snad se v budoucnu najde někdo, kdo mé sdělení rozluští.
Říkal jsem, že jsem v tomto pokoji izolovaný od okolí. To není pravda. Stěny jsou jen sofistikované hranice mého prostoru. Kdo ví co skrývají pod posledním nátěrem.

Jak je známo z teorie stavby hmoty, mezi atomy a molekulami tvořícími zeď jsou velké otvory, kterými může pronikat rozličné vlnění a záření, sem a tam a tak dochází ke spojení dvou prostorů. Mé myšlenky mohou proudit ven a stoupat a dosáhnout až k Všehomíru.

Pokud se však jedná o makrospojení, v realitě. V realitě vedou stěny do neobývaných místností. A se sousedy nahoře a dole mě spojují jen vodovodní a záchodové trubky, šířící zvuk. Strop, podlaha. Podlaha?
Ovšem tady pod podlahou je dutý prostor výšky tak tři decimetry, odkud se ozývaly takové zvláštní šramoty a zvuky.


VÝSTUP 2
Podlaha. Koberec. Koberec je třeba udržovati v čistotě, zametati od drobků. Protože…
Zametám. Zrcadlo! Hele, já se vidím, jak zametám. Já jsem on. Ne: on je on. Cizí zametač. Já už nejsem já. Vyšel jsem ze sebe, rozdvojil se, odcizil se. On je můj dvojník. Tvrdý, málo citlivý. On může být vyslýchán o tom, co bylo.

Se vzpomínkami to není snadné. Nestačí totiž z třinácté komnaty vydolovat minulé myšlenky a pocity. Sobecký rozum po nich skočí. Označí je za nepatřičné a bude se snažit je umlčet a zatlačit zpátky do tmy.
Abych si správně uvědomil své vzpomínky a vyslovil pravdu o sobě, musím potlačit své zduřelé ego a pohodlné tělo. Je to velice těžké, nepříjemné, většinou sebepoškozující. Nebo dokonce sebezničující. Tomu mému dvojníku jménem On se to lépe podaří. On je tvrďák a necita. Vysloví se za mne.

Tedy: on zametá koberec od drobků, protože on je tam sype sám, protože…


 celkové hodnocení autora: 98.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 9 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 25 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 32 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 salvator 01.11.2012, 12:32:34 Odpovědět 
   Co všechno se ve svém životě naučíme, to nás stejně opustí tak, jako ostatní. Zůstaneme občasnou, mlhavou, nevýraznou, rozplývající se vzpomínkou, útržkem, pro nemnohé. Naše vzpomínky zmizí navždy, ať už byly jakékoliv.
Nějakou dobu zůstane jen to, co skutečně vytvoříme, něco, co sem a tam přiměje náhodný pohled k zamyšlení.
Někomu stačí prostě žít, někomu nestačí život sám.
Nakonec je docela jedno, jak se na nás ostatní dívají, důležitější je vidět sám sebe. Třebas, jak zametá. Ne pro obdiv, ne pro techniku, ale pro poznání.
Jen ať se podívají... to jsem já.
Moc zdravím. Dalimil.
 ze dne 01.11.2012, 13:11:20  
   čuk: Dík za zamyšlení.Člověk zcela osamocený se mění v podivína. Snažím se o určitý typ psychoanalyzy v pohádkovém kabátě.
 Sonik 31.10.2012, 13:26:19 Odpovědět 
   Jejda, jako by ti Vaši, byli i ti moji :) Tento stav ducha znám, ale předbíhám a jdu číst dál
 JSEM 16.10.2012, 10:08:37 Odpovědět 
   Tak to mě zajímá, docela bych chtěla vidět tu hru, pro mne zajímavé a aktuální téma. Právě se "dívám dovnitř" a vzala jsem si na pomoc doporučené dílo Ericha Fromma. Těším se na pokračování.
 ze dne 16.10.2012, 12:41:55  
   čuk: Děkuji za koment. Ericha Fromma znám a mám rád. Nejsem si vědom, že by měi nspiroval. Asi podvědomě. Spíš cítím odraz pohádek (uvidí se dál).
 40 15.10.2012, 23:46:23 Odpovědět 
   Velice vrstevnatý text /existencionalistický? - neznám, nejsem škatulkovatel/ oslovil svou hloubkou skrytou tak jako v reálu kdekoliv, v kterékoli banalitě... Beckett, Eliade reinkarnovaní v Čukovi a k němu jako Gek přídavkem Leonard Cohen, tak vidím autora tohoto textu...
 ze dne 16.10.2012, 12:39:04  
   čuk: Děkuji moc. Máš hodně pravdu, ale bude to i jinak.
 obaleč 15.10.2012, 17:17:18 Odpovědět 
   Je to zajímavé a přitahující téma, zaujal mě nápad zpovídat sám sebe v zrcadle.
Budu čekat na další!
Zdraví tě obaleč:-)
 ze dne 15.10.2012, 19:53:49  
   čuk: Díky moc. Snad tě nezklamu, i když se text bude ubírat trochu jinam.
 Šíma 15.10.2012, 16:24:50 Odpovědět 
   Zdravím.

Líbilo, počkám si na další "kus" textu. ;-)

P.S. Divadlu nerozumím, nejsem scénarista, režisér ani herec, ale dokázal jsem si představit kulisy i onoho muže! Ano, nějaké otázky ještě zůstávají nezodpovězeny. Budou někdy? Proč jsme tady? Proč jsme takoví, jací jsme? Kde je realita a jak skutečně vypadá? Přijde náš hrdina vůbec na něco? Ono poznání může jedince nejen "osvobodit od nejistoty", ale i třeba řádně "vyděsit". Tož tak...
 ze dne 15.10.2012, 19:52:08  
   čuk: Díky. Tvé otázky, doufejme, text zodpoví.
 Apolenka 15.10.2012, 16:19:37 Odpovědět 
   Tak z tohoto zárodku rozhodně nevznikne odpočinkový divadelní kousek - lehký zákusek po dobré večeři. Dle všeho se tu klube cosi nadmíru zajímavého a jistě i velice hodnotného. Myšlenkové pochody člověka, který leccos prožil, žijícího už jen osamoceně v uzavřeném prostoru s předměty, které ho obklopují... co vše na sebe odhalí? To strašně láká, čuku. Budu to jeho "tajné" písmo luštit velice dychtivě a kdo ví, snad v tom příběhu naleznu i kousek tebe samého.
 ze dne 15.10.2012, 19:56:02  
   čuk: Díky za přečtení i zájem. Ano, odhalí toho hodně.
 Maruška 15.10.2012, 16:00:12 Odpovědět 
   Samozřejmě pouze pro náročného diváka a velmi komorní prostor.
Líbilo by se mi, kdyby to bylo spíš psané ve třetí osobě, kdyby hlavní postavou byl On - Ten v zrcadle a odkrýval by vzpomínky ("bonzoval" by diváku - i přes případnou nechuť originálu).
Textu je zatím příliš málo, aby se dalo vyvodit víc. Pošli další. Maruška
 ze dne 15.10.2012, 16:15:03  
   čuk: Díky. Posílám pokračování. Původně jsem to měl psáno jako On, ale pak mi připadalo, že je to onikání, takže to asi bude kombinace. V přítomnosti 1.osoba, v minulosti o sobě jako "on".
 kulička 15.10.2012, 15:15:35 Odpovědět 
   zaujalo velmi. snad si aj to dokážu představit na divadelních prknech. to pude!
 ze dne 15.10.2012, 16:12:50  
   čuk: Děkuji. A to se ještě nic neděje!
 maja52 15.10.2012, 14:04:40 Odpovědět 
   Hodně zajímavé, ale i těžké úvahy, plné krásných obratů a myšlenek. Tvá čeština je skvělá a umím si monolog herce představit. Líbí, ahoj.
 ze dne 15.10.2012, 14:15:34  
   čuk: Díky moc.
 mylencz 15.10.2012, 11:49:30 Odpovědět 
   Lenka sleduje a přemýšlí :-).
Ani ne tak co tím chtěl básník říci, jako kudy a kam míří.
Začátek je poutavý s pěknými obraty, zvlášť ta první půlka včetně básně. Budu se těšit na pokračování (fantazie mi pracuje), k předvídání je toho zatím maličko.
Možná by nám, čuku, pomohlo, kdybys to psal rovnou formou scénáře?
 ze dne 15.10.2012, 12:45:48  
   čuk: Díky za přečtení. Scénář, tedy aranžmá, ponechávám fantazii. Aranžmá text pozvedne, včetně fantazijních vložek tanců. Chtěl jsem si spíš otestovat přijatelnost textu samého (byť mu chybí život projevu herce a je oproti próze již zjednodušen). Napsal jsem text jako prózu, a pak jej očesával, aby šel do pusy a byl jednodušší (tak je zde publikován. Ale v praxi asi bude ještě jednodušší).
 Šaňo 15.10.2012, 10:12:10 Odpovědět 
   Rozhovory sám so sebou sú ako stvorené pre komorné divade lné stvárnenie s jedným hercom.
Je to vlastne dialóg s vlastnou osobou, ktorú vidíme, chceme vidieť, i nechceme vidieť v tom sebaskúmajúcom obraznom zrkadle. Podľa toho ako sme k sebe úprimní, či neúprimní. Skúmajúca osoba by mala mať jasno, čo chce o sebe prezradiť, či "zatajiť". Či mu je milšie videnie, ktoré je atraktívnejšie pre jeho pozorovateľov z vonka a hrať divadlo v divadle.
Nie je to jednoduché, človek mnohokrát sa ani sám v sebe nevyzná.
To zrkadlo v 2. vystúpení má veľkú vypovediacu hodnotu. Pri dnešných technických videomožnostiach, by sa v ňom dalo zobraziť všetko možné, aj to čo pred ním v skutočností nestojí.

PS: Ešte malá otázočka. V 1.výstupe, druhý riadok. Nemá tam byť správne: Proto si všechno píšu.(nie píše) Alebo je už myslené na to naše druhé JA?
Prajem mnoho tvorivých nápadov pri ďalšom rovíjaní námetu samorozhovorov.
Pozdravuje Šaňo")
 ze dne 15.10.2012, 12:38:55  
   čuk: Díky za přečtení a koment.
K tvým poznámkách: viz níže
Ještě nevím, zda se bude mluvit v první osobě a paralelně v třetí osobě (to když se mluví o minulosti: je to takové odcizování.
Jde o rozkrývání vzpomínek a střet pravdivých i nepravdivých vzpomínek (zlá pravdivá zasutá se pak vyloupne nakonec, ta pak povede herce k akci).
 Jarda 15.10.2012, 9:28:26 Odpovědět 
   Ahoj, zdravím. Přečetl jsem to a vrátil se k tomu ještě jednou. Líbí se mi to, ale musím přiznat, že je to na mne dost těžké. Představa hrajícího herce to dost ulehčuje. Ponurý pokoj, těžké závěsy, starý nábytek, starý mládenec v županu. Seděl by mi tam pan Kostka. Ale to jsem už moc troufalý.
 ze dne 15.10.2012, 12:33:32  
   čuk: Díky za přečtení. Scéna budebez nábytku černá. Ale bude tam stínové divadlo a tance představ v maskách
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
Zjevení
NightStalker
Bolesti
M. Daněk
I černé strupy
Bohdan Vorejs
obr
obr obr obr
obr

Co se to tu, sakra, děje? III.
Cora
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr