obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Pít bez žízně a milovat se kdykoli, tím se člověk liší od jiných zvířat."
Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais
obr
obr počet přístupů: 2915664 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39763 příspěvků, 5802 autorů a 392290 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: O Intuistech ::

 autor Intuista publikováno: 22.11.2012, 18:37  
...asi to není "fejeton" v pravém slova smyslu...
 

Žijí mezi námi. S neproniknutelnými tvářemi i snadno čitelní. Neodlišují se od ostatních a ani to nechtějí. Většinou si dobře pamatují. Rádi, aspoň na okamžik, vstoupí lidem do života a zase z něj okamžitě vystoupí. Někdy ten okamžik může trvat trochu déle. Někteří zanechají jen malý dojem, jiní vám život převrátí vzhůru nohama. Takový Franta Kocourek k nim určitě patřil taky.

Ne všichni jsou ovšem srandisté. Mohou být velice vážní, moudří a sečtělí. Ale hlavně nenápadní. Nejraději by se převtělili v mráz, který vám ráno na okno vykreslí růži, která se s přibývajícími hodinami rozplyne. Za ten kratičký okamžik načtou atmosféru vašeho příbytku, aby o den později šli malovat jinam.

Zvířata, hlavně psi a kočky, jsou pro ně „lidmi“ jako všichni ostatní: se stejnými radostmi, rozmary i neduhy. Rozmazlené kočky se jim spíše vyhýbají, ovšem jakmile se taková kočka zraní či jenom hledá bezpečný úkryt, osloví je mezi prvními. Dobře cítí, že právě oni jí rozumí.

Často se paktují s lidmi, kteří o sobě prohlašují, že něco ví. Trochu jim zatrne, když někdo nosí tričko s nápisem „Vím, že nic nevím“. Snadno tuhle neškodnou lest prokouknou, a pak jsou o to ostražitější. S ostatními intuisty se ovšem vídají neradi, vlastně je přímo nesnášejí. Když se potkají dva intuisté, je to stejné, jako kdyby na sebe v lidském davu narazili dva upíři. Není-li přesto zbytí, pozdraví se a prohodí pár nezávazných slov, i když to oběma jde proti srsti.

Kdysi jsem jednoho potkal na zaměstnanecké party.

„Zdravím, jakpak se máme?“ zeptal jsem se naschvál strojeně

„Nenápadně“ odpověděl stejně jako hrdina ve filmu pro pamětníky

„A copak jsme měli k snídani?“ snažil jsem se o neformálnost za každou cenu

„Dvě vejce.“

Dál jsme si už nepovídali, neboť spustila hudba a jakási dívka ho odtáhla k parketu. On byl rád a já taky, to nepochybně.

Intuisté si všímají lidí mnohem více, než lidé jich. Pozorně sledují život ve všech jeho barvách a odstínech a své poznatky si ukládají do paměti, aby je mohli třídit a vyhodnocovat. Lidské snažení, hrůzy, touhu po uznání a moci vnímají jako zajímavý peloton, jehož jsou sami součástí. Občas se stane, že se na chvíli objeví v čele toho pelotonu, ale většinou je to opravdu jenom na chvíli, coby jakýsi další rozmar či touha ´si to vyzkoušet´. Svoboda rozhodnutí vstoupit a zase vystoupit je pro ně mnohem důležitější, než potřeba být v čele za každou cenu.

Někteří sází sportovní výsledky, ale většinou s tím velice rychle přestávají. Výhry totiž snášejí mnohem hůře než prohry, což v jistých ohledech může představovat kombinaci přímo bankrotující.

Když rozlícený dav v minulosti kamenoval tmáře, ženy či zločince, často vkládali kameny do rukou ostatním, ale sami neházeli. Ti odvážnější rovnou nalezli způsob, jak oběť nenápadně osvobodit a takto si alespoň na chvíli vyzkoušeli, jaké to je být „malým velkým hybatelem“.

Na stáří se mnozí z nich stávají podivínští ve svých reakcích, čímž především dostává na frak jejich snaha se neodlišovat. Někteří z nich jsou schizofrenici. Ale ti jsou na tom hodně špatně.

Mezi bezpečnostními složkami, špióny a soukromými detektivy je jich taky spousta, ti se ale chudáci pořádně nadřou.



Uplynulo skoro patnáct let a já znova potkal intuistu ze zaměstnanecké party. Stál opřený o zeď a kouřil malborku. V cukrárně o kousek dál seděla jeho žena a na rukou chovala dítě.

Už se mu nedalo vyhnout, to dá rozum. Chtěl jsem jej zaskočit, ukázat, kdo je tady Intuista.

„Jak?“ vyhrkl jsem chladně, až agresivně

„Do skla a naměkko…“ odpověděl překvapeně s přezíravým úsměvech na rtech


 celkové hodnocení autora: 98.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 8 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.1 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 16 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 30 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 SATYR 01.12.2012, 16:40:42 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Jarda ze dne 01.12.2012, 16:18:15

   Možná na to nevypadám, ale vím, co je to intuice, z čehož se samozřejmě dá lehce odvodit i definice "intuisty"... chtěl jsem jenom poukázat na to, že ten fakt není jasný z výše publikovaného textu, který se podle mě nesmyslně plácá celou dobu na jednom místě.
 ze dne 01.12.2012, 16:46:14  
   Intuista: Souhlasím s Tebou, ale asi záleží na úhlu pohledu, resp. na tom, že jsme každý trochu jiný.....myslím, že máš pravdu v tom, že většině lidí to tak může připadat, ale odhadoval bych, že cca asi tak 30-ti % procentům lidí (ten odhad je čistě intuitivní...;o)), to tak připadat nemusí... Ale uznávám, že většinový názor je ten Tvůj!
 Jarda 01.12.2012, 16:18:15 Odpovědět 
   Intuista je člověk, který jedná dle svých pocitů. Vciťuje se a chápe. K tomu, aby se trefil do černého, nepotřebuje logiku a materiální vysvětlení zákonitostí. Prostě je tady a teď.
 SATYR 30.11.2012, 17:12:34 Odpovědět 
   Přiznám se, že z toho moc moudrý nejsem. Dle perexu jsem čekal něco jako fejeton či úvahu - a nakonec tomu tak je - ovšem přivítal bych přece jen více sdělení. Každý odstavec jen stále dokolečka omílá, že tzv. "intuista" je takový a makový, a pak ještě onaký a jiný; intuista prý byl Franta Kocourek, ale může to být kdokoli jemu zcela nepodobný (jak jsem to pochopil). Opravdu nevím, co si z toho mám "odnést"; a nevím hlavně, co to jsou ti intuisti. (Buddhisti či hinduisti, hehe.) Trošku mi to přijde, jako by se autor - intuitivně, coby skalní intuista - rovnal a vyrovnával alespoň s jedním svým vzorem (F. K.).

Intuista s dvěma vejci k snídani mi problém taky nepomohl nikterak vyřešit. Dokončení banálního rozhovoru po patnácti letech na mě působí spíše tristně a zcela bezúčelně. ;-(
 ze dne 01.12.2012, 13:39:29  
   Intuista: Rozumím tomu, co chceš říct, na druhou stranu nemusí být všechno přesně dáno "jasně, čitelně, reálně, objektivně"..... třebas u Kafkových povídek (neporavnám se s ním.....to už raději s tím Frantou Kocourkem...;o))) je přece ta "nejasnost" převládající...a k tomu spousta výkladů.....obor "kafkologie"...atd...
 Kaunaz Isa 30.11.2012, 13:42:14 Odpovědět 
   Ne, fejeton to jistě není. Což ovšem nijak nekazí výsledný dojem. Je to poněkud zvláštní, čtivé a rozhodně zajímavé. Jen jsem nikdy neviděl, aby někdo sázel sportovní výsledky. Dnes se většinou sází peníze. A třeba i na sportovní výsledky.

Taktéž informace, že intuisté se sázením velmi rychle přestávají, mne poněkud zaráží. Dal bych přednost dokonavému vidu. A s trochou vůle by se dala zmínka o bezpečnostních složkách vypustit, neb je v tom množství informací už tak nějak navíc.

Osobně bych známkoval dvojkou. Budeš-li pochopitelně toto hodnocení chtít.
 ze dne 01.12.2012, 13:42:06  
   Intuista: Jo - to je krutá pravda, chybí mi tam předložka "na" u toho sázení sport. výsl. A ty přechodníky - uf...právě je naštudovávám....to bude trvat dýl, ale díky!!
 Kalip 24.11.2012, 13:09:20 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Šíma ze dne 22.11.2012, 18:35:57

   Já ještě přidám, že občas píšeš (Intuisto, ne Šímo :-)) intuista s malým a občas s velkým "I". Možná je to nějaký záměr. V tom případě jsem ho neodhalila. :-)
Líbí se mi odstavec s kočkou. U mě lepší dvojka.
 ze dne 01.12.2012, 13:41:04  
   Intuista: Souhlasím, díky za připomínku! V nápisu by to velké "I" být nemělo! Ke konci jsem to schválně zdůraznil, ""ukázat, kdo je tady "Intuista""....prostě, aby to bylo zdůrazněné.....ale v nadpisu je to blbost!
 Šíma 22.11.2012, 21:59:31 Odpovědět 
   Ahoj,

jako obyč čtenář, Ti také vrazím (docela zajímavou) známku. Mi se líbí i ta "jedňucha" od mylencz! ;-)
 Jarda 22.11.2012, 21:00:46 Odpovědět 
   Pěkné. tak a teď se jdu rozhlédnout, kde je nějaký v mém prostoru.
 mylencz 22.11.2012, 19:40:05 Odpovědět 
   Pěkné :-).
Něco jako by mi tam chybělo, odpověď na nějaké to PROČ. A stylisticky podmět, dost dlouhé úseky táhneš jen s nevyjádřeným podmětem ONI (otázka vkusu, ostatním to překážet vůbec nemusí). Hodnocení pokládám za adekvátní, ale protože ten konec je fakt parádní, bouchám tam jedňuchu :-).
 ze dne 01.12.2012, 13:42:52  
   Intuista: Díky, díky, díky -- a teď už žádný cukrbliky!...;o)))
 Šíma 22.11.2012, 18:35:57 Odpovědět 
   Zdravím.

Opravdu žijí mezi námi? ;-) Nedalo mi nevšimnout si Tvého nicku, také k nim patříš? (myslím to zcela vážně a bez legrace) Zajímavý textík, přestože nemusí být přínosný pro všechny (kupříkladu jen pro ty, kteří pořád pátrají po něčem novém, patřím mezi ně, od dětství jsem byl zvídavé dítě, občas jsem na to doplatil ;-)). Ale zpět k dílku. Není to špatné čtení, možná bych text jako fejeton i označit mohl. ;-) Forma ledacos napovídá. Intuice je velmi vzácná vlastnost (neříká se jí také šestý smysl)? Lidé, kteří jsou před ostatními nejméně o krok napřed mohou být jak ceněni, tak zatracováni. Nezávidím jim. I mi se lidé smějí, prý nejsem normální, ale dokážu se vcítit do druhých lidí (do jejich potřeb a pocitů, jenže jsem také hodný - od kosti a rád pomáhám, o to více je má potřeba pomoci zneužívána, ale učím se a pomalu se učím být "sobcem"). Teď mne napadlo, zda není celek napsaný v poněkud "ironické" rovině, ve smyslu "přeceňování" či "nadhodnocování" oné vlastnosti. Ale může jít jen o mé zdání... Po technické stránce, pozor na chybějící interpunkci. Textík je poměrně krátký, takže by jej patřičně dopilovat Ti příliš práce nedalo! Takto vypadá poněkud "odbytě", jako když někdo pustí do světa dítě bez pořádného oblečení, peněz a zkušeností. Každý text je nejen vizitkou autora, ale i jeho dítětem. Hezký večer a psaní zdar.

Co mi padlo do oka (příklady, kde znaménka na konci vět zcela chybí):
============================================

„Zdravím, jakpak se máme?“ zeptal jsem se naschvál strojeně

„Nenápadně“ odpověděl stejně jako hrdina ve filmu pro pamětníky

„Jak?“ vyhrkl jsem chladně, až agresivně

„Do skla a naměkko…“ odpověděl překvapeně s přezíravým úsměvech na rtech

---

Tož tak...
 ze dne 01.12.2012, 13:45:27  
   Intuista: Jo...díky....snad už ty úvozovky budu dávat a zvládat správně...;o)
 ze dne 22.11.2012, 18:36:54  
   Šíma: P.S. Ten konec se mi vážně líbí! ;-)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
APV
(18.9.2020, 13:40)
xcvx
(9.9.2020, 11:54)
Alexandr Heartless
(7.9.2020, 14:47)
houseofcandy
(7.9.2020, 12:01)
obr
obr obr obr
obr
Úvahy o panictv...
PavelKastl
Po bombě aneb p...
Miroslav Murka
Dva života - Ka...
Trenz
obr
obr obr obr
obr

Staří muži (part 4)
Jeňýk
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr