obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Polibek je krásný vynález přírody, jak zastavit řeč, když už jsou slova zbytečná."
Ingrid Bergmanová
obr
obr počet přístupů: 2915320 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39437 příspěvků, 5735 autorů a 389996 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Šachovnice ::

 autor Fido publikováno: 29.11.2012, 1:03  
 

„Pěšák na B4.“ Zamyslela jsem se nad černobílou partií.
„Hmmm... věž na E2.“ Pohnula s figurkou ta tajemná žena v tmavé kápi.
„Vyhrávám, ale co dál? Vždyť to ještě můžu vyhrát!“ Proběhla mi hlavou myšlenka o možném vítězství nad tou podivínkou, co neustále pozorovat šachovnici. Nechtěla, abych podváděla.
Já jsem právě stála na pomyslné hranici mezi životem a smrtí. Objevovaly se mi v hlavě hrozné myšlenky a hlavně nechuť. Na co žít, když není pro koho, pro nic? Všichni kamarádi už dávno odešli. Proč bych dýchat, když už jsem na druhé koleji? Proč mluvit, když mě nikdo neslyší? Já vím, že jsem všechno způsobila já, ale pořád dýchám, vnímám a vidím... Bolí to!
„Mat!“ Vykřikla podivínka v kápi. Chtělo se mi plakat, křičet, kopat, škrábat, ale pak jsem uviděla svojí možnost záchrany krále.
„Král na G7.“ Uchopila jsem figurku a umístila jí na příslušné políčko. Stiskla jsem svoje stopky a předala je protihráčce.
Všechno začalo, tak nevinně spíše jako prostá dětská hra, která se trochu, zvrtla.... Jelikož jsem mladší sourozenec a ještě ke všemu holka, tak jsem nesla velmi těžce, když se starší bratr rozhodl žít se svojí přítelkyní.
Asi by to bylo taky jiné, kdyby jeho přítelkyni netáhlo na čtyřicet a bratrovi bylo sotva přes dvacet.
Bylo by to taky zajisté jiné kdyby neměla z předchozí vztahu už tři děti .
A určitě by to tolik nebolelo, kdyby její čerstvě šestnáctiletý syn si nemusel na mě vybíjet svoje zvrhlé "úchylky". Vadilo mi, když se mě dotýkal, ale co zbývalo? S nožem na bráchově krku? Měla jsem snad na výběr? Ano, mohla jsem udělat spoustu věcí, říct to policii, svěřit se kamarádům, učitelům...
Ale proč jsem to neudělala? Možná to bylo mým pocitem ochraňovat bráchu jako on kdysi, ochraňoval mě.
„ Mat!“ Uslyšela jsem znovu z kostěných úst ženy, která se na mě škodolibě usmívala. Ukápla mi slaná kapka na černé políčko.
„Střelec na...hmmm E5.“ udělala jsem zoufalý krok, i když jsem věděla že o něj v další tahu přijdu.
Nikdy jsem moc nemluvila a věci jsem si nechávala pro sebe až se otevřela jedna z kritických kapitol, kdy jsem si bolest léčila nožem.
Nebylo těžké klesat až téměř na dno a ještě ke všemu tiše trpět.
Všechno šlo svým směrem a já už jsem necítila ani bolest ani lásku .
Zavřela jsem oči a už se nedívám na svět jako dřív, vesele s dětským optimismem... Jak naivní jsem byla!
Krásně rozehraná šachová partie končí: „Šach mat, ty naivní náno! Právě se z tebe stala chodící mrtvola. Já nikdy neprohrávám!“ Směje se smrt.
Klesla jsem hlavou a zavřela jsem oči. Po tvářích mi stékaly slzy…
„Kláro…“ ucítila jsem na vlasech jednotlivé kůstky prstů, jak mě jemně hladí po vlasech. „ Teď máš bílé!“
Zvedla jsem svoje uplakané oči a s úsměvem jsem řekla: „Pěšák na G3!“

(Za inspiraci děkuji svojí kamarádce Elišce)


 celkové hodnocení autora: 97.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 1 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 14 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 29.11.2012, 1:02:10 Odpovědět 
   Zdravím.

Vcelku zajímavý text o tom, jak si hrajeme s osudem, nebo osud s námi (viz hra v šachy). V reálném světě bychom však málokdy tušili, kterou figurou táhnout a na jaké místo vlastně... Ale kdo ví? Stačí se jen "správně rozhodnout" a počkat si, bylo-li toto rozhodnutí správné, či nikoliv (jen kdyby byla ona hra vždy tak přehledná, jak ji vídáme na šachovnici).

Možná by to chtělo se ještě více rozepsat a přidat napětí a další pocity hrdinky (a třeba i více jejích myšlenkových pochodů). Pozor na chybějící a nadbytečné mezery. A také na návaznost přímé řeči a uvozovací věty (viz správné znaménko na konci přímé řeči a velikost prvního písmenka ve větě uvozovací). Začíná-li uvozovací věta slovesem, píše se obvykle na jejím začátku malé písmenko a přímá řeč pak nemůže končit tečkou, ale čárkou (pokud nekončí vykřičníkem, otazníkem nebo třemi tečkami). Prostě koukni do pravidel, do nějaké oblíbené knihy, nebo prošťourej net, jak že to vlastně je. Hezký den a psaní zdar.

P.S. Několik odkazů:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Přímá_řeč

http://www.latrine.cz/pravidla-psani-prime-reci

http://fabulator.cz/zajimavosti/prima-rec-a-jak-ji-nezmrvit/

(nemám čas hledat další odkazy ;-))
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Měneznáš
(8.10.2019, 16:27)
Sakkas
(8.10.2019, 08:19)
Faithy Rocks
(7.10.2019, 15:24)
Wiktoria
(7.10.2019, 15:00)
obr
obr obr obr
obr
Orel 2- třetí k...
Sirnis
Ztracená - Proč...
Trenz
Válka rodů 1. k...
mischa freiheit
obr
obr obr obr
obr

Povětrnice
Jeroným Večer
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr