| Jsem k tobě blíž a ty to víš. |
| |
|
|
Do lesa tmavého
odvedu duši tvou
do ticha mého
kde spoutám ji čtyřmi provazy
uprostřed mýtiny
které se ještě noha nedotkla
a ani nedotkne.
Tam nahotu tvoji odhalím
pro výdech nedočkavý.
Tvé tělo spatří
oči mé
až dotknou se studu tvého
pohledem
co setře červeň tváří
neboť kousek po kousku
tvou duši bezbrannou
vypijí rty paměti
hltavě a nenasytně.
Mech ochladí
a ztiší slast
v splynutí dvou těl.
To stane se
omegou prvého snu.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
98.8 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 12 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 8 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 48 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
