|
| |
|
|
Tvé oči, pohltily duši mou,
studánky, prameny štěstí,
tvá ústa, naplněna krásou,
vlídná slova, plná neřestí.
Tvá ňadra, k polibku zvou,
hory, cesty a rozcestí,
tvé dlaně, nic nenabídnou,
svírají kroniku pověstí.
Dnes modrou, příště rudou,
prý zasypána bolestí,
vzpomeňme na vládu krutou,
jež pravdu udeřila pěstí.
Láska k tobě, stala se ostudou,
tvá ňadra zloději laskají,
spravedlnost stařenou zesnulou,
tvé dlaně celé prodají.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
80.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 1 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 2.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 1 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 12 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
