obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Je jen jediné štěstí v životě: milovat a být milován."
George Sandová
obr
obr počet přístupů: 2915540 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39802 příspěvků, 5772 autorů a 391725 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Výstřižek z deníku XI. ::

 autor Verity von Leatri publikováno: 04.01.2013, 23:33  
 

Nemůžu dovolit, aby moje nenarozené dítě, dostala ta ženská. Pokud zemřu, nikdy nedovolím, aby to maličké, co nosím pod srdcem netrpělo za hříchy svých rodičů. Přestěhovala mě. Pozdě v noci mě naložila do auta, jako kus nábytku a odvezla mě pryč. Nevím, kde jsem ani jestli jsem pořád ještě v mém milovaném, rodném Německu.
„Bože, chraň mě. Ať mám dost síly ochránit svoje dítě od špatností dnešního světa. Dovol mu, aby poznalo, co je láska rodičů. Aby mohl žít aspoň u svého otce. Přece nemůže to malé, pykat za náš hřích.“
Rozsvítilo se. Zase další bolestná noc. Po schodech do mého vyhnanství, ale nevychází, tak pekelná ženská, ale stará paní. Mohlo by jí být jako mé babičce. Soucitně se na mě dívá a položí přede mne talíř s jídlem.
„Prosím, paní, nechte mě jít. Nic jsem neudělala. Nechci svobodu pro sebe. Chci jen zachránit své dítě. Prosím.“
„Nemůžu vás pustit, moje vnučka by mě za to potrestala. Soucítím s vámi, ale nemůžu pro vás nic udělat.“
„Prosím, to maličké přeci za nic nemůže. Jak můžete být tak bezcitná.“
„To dítě vzniklo ze zakázané lásky. Ze smrtelného hříchu tebe a tvého bratra! Zaslouží si všechno, co si pro něj Nina připravila! Koukejte to sníst! Už jen tvoje slova mě uráží! Mlč nebo ti vyrvu jazyk!“
Odešla a nechala mě napospas mým slzám. Jídla jsem se ani nedotkla. Měla jsem strach z toho, že se mě pokusí otrávit. Proboha proč? Vím, že jsem spáchala smrtelný hřích, ale přeci by nás bůh neobdařil lásku a zázrakem života, kdyby to bylo zakázané?
Měsíce utíkaly a jediné jak jsem mohla měřit čas, bylo podle toho, jak se moje břicho neustále zvětšovala. Modlila jsem se za záchranu, aby se moje dítě narodilo do rodiny, kde by ho milovali. Zatím jsem byla zavřená ve sklepě starého domu a nemohla jsem nikam poslat vzkaz. Moc jsem se bojím. Nechci ani pomyslet, jakou starost o mě musí mít moje rodina. Moje mamka a moji bratři. Lidé, co přísahali, že mě budou chránit. Jak bolestně zklamali. Neochránili mě. Nechali mě bezbrannou ve chvíli, kdy jsem potřebovala svoje starší bratry. Svoje ochránce. Ale já se nevzdám. Nikdy! Vytrvám už jen kvůli svému dítěti a lásce. On pro nás přijde.
Ta malá naděje mi pomáhala přežít další mučení. Noc, kdy mi moje věznitelka znovu a znovu píchala špendlíky pod nehty a obnovovala staré rány, které ani neměla šanci se zahojit.
Jednou jsem seděla u malinkého okna, když jsem kolem něj slyšela kroky. Myslela jsem si, že je to někdo z jejích kompliců. Byla ve mě malá dušička, když jsem slabým hlasem zavolala.
„Halo, je tam někdo?“
Dlouho se nic neděla po chvíli se v malé škvírce objevil obličej.
„Kdo jste?“
„Prosím můžete tohle poslat na adresu, co je na tom lístečku. Prosím.“
„Pokusím se, ale pošta je tady odsud několik desítek kilometrů. Nevím zda se mi to podaří.“
„Prosím. Musím se odtud dostat. Musím zachránit své dítě. Ta žena mě zabije, jen co se narodí. Prosím.“
Na další prosby nebyl čas. Obličej zmizel a do mého vězení vběhla ta fúrie.
„Já jsem na tebe tak hodná a ty se ještě snažíš utéct?! Tohle je tvoje vděčnost za mojí pohostinnost?! Ty děvko! Zabiji tě! Jen co se ten tvůj bastard narodí!“
„Prosím. Nech mě jít. Nikdy jsem ti neublížila. Smiluj se nad tím maličkým. Prosím, Nino.“
„Ne! Tvoje rodina zažije krutou bolest ze ztráty a tvůj bratr se ke mě potom ještě velmi rád vrátí! Nechá ti to okno zazdít. Ale teď půjdeš se mnou! Musíme na jednu schůzku!“
Vyděšeně jsem na ní koukala. Ještě nikdy za tu dobu, co jsem tady mě nevzala ven. Mohla by to být šance k útěku. Naložila mě do auta a za kotník mě připoutala k sedačce. Zastavila před klinikou v centru města. Byla už noc. Hodiny na věži ukazovali jednu hodinu po půlnoci. Zavedla mě zadním chodem do budovy. Poznala jsem jí okamžitě. Byla jsem tady před několik měsíci a doktor mi tady potvrdil, co jsem si dávno myslela, že čekám dítě. Bratrovo dítě. To on jí to musel říct. Jak jinak by se to dozvěděla. Zaklepala na dveře a zavedla mě do ordinace. Měla jsem pravdu za stolem seděl ten doktor, co měl držet moje tajemství v tajnosti.
A tady se mi naskytla jedinečná příležitost. Nechali mě v ordinaci a něco si šeptali vedle v místnosti. Rychle jsem přeběhla k telefonu a vytočila bratrovo číslo. Dlouho to nikdo nezvedal.
„Halo, kdo je to? Je tam někdo?“
„Bráško, to jsem já, Izie.“
„Zlato, kde jsi? Já tě tak rád slyším. Kde jsi?“
„Nina mě unesla. Bráško, zachraň nás. Zachraň mě i naše dítě. Prosím.“
„Ty čubko! Tohle si odneseš. Takový podraz!“
Než jsem se nadála přistála mi první rána a za ní druhá i třetí. Modlila jsem se abych co nejdříve ztratila vědomí a necítila tu bolest, když mě oba bili. Cítila jsem každou facku, každou ránu. Prosím, kdy už tohle skončí? Jak dlouho to ještě vydržím?


 celkové hodnocení autora: 90.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 1 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 14 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 04.01.2013, 23:33:00 Odpovědět 
   Zdravím.

Naší záporné hrdince nějak vše vychází. Neříká se tomu: zločinné spiknutí (Ať už jde o ni, její babičku, či toho lékaře, opravdu by si to ten doktor "lajsnul"? Kdo ví?). Zatím to nevypadá pro matku (ani její dítě dobře). Zlu se nejspíše na Zemi daří více, nežli dobru... Každopádně jsem zvědav, kam se příběh posune. Napadá mne: a co policie? Kdyby se do věci zapojily "státní orgány", nejspíš by se vše provalilo a bratr i sestra by šli do vězení a dítě do ústavu...

Po technické stránce, pozor na chyby v textu (ať už přehlédnuté, nebo neopravené), text pak vypadá zbytečně odbytě. Něco jsem si dovolil vypsat níže, kratší texty se opravují lépe (nežli ty dlouhé), nevidím proto důvod, proč této sérii nevěnovat více času... Hezký den a psaní zdar.

Co mi padlo do oka:
=============

-- Nemůžu dovolit, aby moje nenarozené dítě, dostala ta ženská. -- (čárka před "dostala" se mi jeví nadbytečná)

-- Pokud zemřu, nikdy nedovolím, aby to maličké, co nosím pod srdcem netrpělo za hříchy svých rodičů. -- (trpělo či netrpělo? nejspíš trpělo - občas se musí jeden zamyslet nad zápory, je to skoro jako v matematice: mínus a mínus může být v celkovém pojetí plus, takže mínus a plus bude v součtu mínusem - dotyčná nedovolí, aby to dítě trpělo)

-- Přece nemůže to malé, pykat za náš hřích. -- (i zde bych v této větě vypustil čárku)

-- Mlč nebo ti vyrvu jazyk! -- (zde naopak čárky chybí - před "nebo")

-- Měsíce utíkaly a jediné jak jsem mohla měřit čas, bylo podle toho, jak se moje břicho neustále zvětšovala. -- zvětšovalo (TO břicho)

-- Nevím zda se mi to podaří. -- (i zde schází čárka za "Nevím" - spočítej si slovesa)

-- Hodiny na věži ukazovali jednu hodinu po půlnoci. -- ukazovaly (TY hodiny)

-- Poznala jsem jí okamžitě. -- ji (koho co - TU budovu, krátce)

Tož tak...
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
TheaK
(16.5.2020, 11:57)
Ka
(11.5.2020, 21:51)
BukBird
(3.5.2020, 22:07)
Kakofonie Osudu
(2.5.2020, 20:00)
obr
obr obr obr
obr
SKRZE
ZILA78
Kostka osudu (1...
Vestymona
Rozuzlení
Šimon
obr
obr obr obr
obr

Anděl a ty
Janette
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr