obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Je jen jediné štěstí v životě: milovat a být milován."
George Sandová
obr
obr počet přístupů: 2915828 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39770 příspěvků, 5837 autorů a 393180 komentářů :: on-line: 3 ::
obr

:: Střípky příběhů - 4 ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Střípky příběhů
 autor Jackie Decker publikováno: 18.01.2013, 12:21  
K překvapení mně samé, se mi podařilo upravit čtvrtou kapitolu, do - jak doufám - vydatelné verze.

Tentokrát je to jen krátký díl, popisující události po hádce s princem, která vyvrcholila pro Bheirga utrženou ranou. Že celá věc bude mít ještě dohru, se můžete vsadit.
 

Dům léčení


Nikdy se neperu. Už ze zásady neuznávám násilí. Ale nejradši bych mu jednu fláknul to je fakt! Chová se jako naprostej hlupák! Copak to nevidí? Ale Alex asi neviděl vůbec nic, kromě sebe. Promnul si ruku a uraženě sedl na postel. Zanechal jsem ho jeho samotě a vypotácel se z domu akorát včas. Nějaký muž s brašnou přes rameno šel přímo ke mně.

„Ty si Bheirg?“

„A-ado.“

„Tim Veill. Říkali, že máš něco s rukou, ale už ne, že ji máš místo nosu,“ zasmál se, „jak se ti to stalo? To už si měl, když si přijel?“ Já se zmohl jen na bolestné syknutí, když mi na nos sáhl.

„To bude dobrý,“ usoudil nakonec.

„Do víde jak?“

„Co? Aha… Špatně se ti dýchá? Poď musíme zastavit tu krev.“ Chytil mě za rameno a odvedl skoro doprostřed vesnice k přízemnímu domku, kde postával nervózní pár s pochodní. V muži jsem poznal Seba a ženu viděl poprvé, ale vypadala, že k němu patří. Drželi se za ruce.

Tim se na oba povzbudivě usmál. Já se raději přikrčil v jeho stínu. Léčitel otevřel dveře a nechal mě vejít. Jako další pěst do nosu zapůsobil vlhký, stojatý vzduch, prosycený vůní bylin a vína.

Královna Anatola seděla na židli a žmoulala ruku svého manžela, který ležel na posteli. Starý vrásčitý muž stál u kamen a míchal podivně páchnoucí věc. Nikdy by mě nenapadlo, že se sem může vejít tolik lidí.

„Bheirgu,“ vyhrkla Anatola zděšeně. Na rozdíl od pana Veilla věděla, že tohle jsem ještě před chvílí na obličeji neměl.

„Posaď se tady.“ Tim mě dovedl ke stolu a posadil na druhou židli. Jelikož bych královně teď špatně odpovídal, rozhodl jsem se pro mlčení.

„Co je mu?“

„Nic vážného, zřejmě dostal ránu do nosu.“

„Ale to…“

„Není to až tak vážné. Zítra nebude vědět, že se mu něco stalo.“

Královna se na mě nechápavě podívala. Pokrčil jsem rameny a odvrátil pohled. Přece jí nevezmu iluze o “hodném“ synovi.

Vzadu na krku mi přistál studený mokrý kapesník. Tim mně předklonil a další kapesník, mi dal do ruky, abych si ho držel na nose.

„To ti pomůže, věř mi.“ A můžu snad nevěřit?

„Ještě se ti podívám na tu ruku.“ Začal zkoumat četné škrábance na mém zápěstí. V tom se od kamen ozval starý muž.

„Fóna Tremi sice škrábe, ale jedovatá neni. Zahojí se to samo.“ Mluvil stroze a nepříjemně. Víc mě ale překvapilo, že mu Tim dal za pravdu. Tak kterej z nich je vlastně léčitel? Připadal jsem si víc hloupě než zraněně.

Anatola mně mlčky pozorovala. Pan Veill, kterému nemohlo být víc, jak dvaadvacet, začal mazat královu hruď jinou mastí. Mezi tím se svařil nápoj na královo probuzení.

„Měl by už jít.“ Kývl starý muž hlavou ke mně. Tim se po mně ohlédl.

„Jak se cítíš?“

„Dlíb.“

„Kolgar, má pravdu, měl bys už jít spát.“ Jen silou vůle jsem se přinutil, nepohlédnout na královnu. Vypadalo by to, že k Alexovi zpátky nechci.

„Uš du.“ Zvedl jsem se, odložil kapesníky a vykročil ke dveřím.

„Řekni manželům Rawneovým, ať jdou dál.“ Zaslechl jsem ještě starého léčitele a otevřel dveře.

„Máde tam jíd.“ Poděkovali, vešli dovnitř a já zůstal sám. Talron pomalu utichal a mě nezbývalo, než se vrátit do princova pokoje.

Když jsem přišel, dveře byly odemčené. Ponořil jsem se do temných útrob domu, kde již nesvítila ani jedna svíce. Žádná nečekaná překážka mi ale cestu neztížila a dveře od pokoje jsem našel lehce.

Alex už byl tou dobou v posteli. Ticho rušil jen jeho dech. Našel jsem svou postel a zalehl. Snad bude král v pořádku…


 celkové hodnocení autora: 97.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 9 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Ekyelka 18.01.2013, 12:18:02 Odpovědět 
   Zdravím.

Zvláštní. Jak byl předchozí hovor obou chlapců placatý, tady je všechno uvěřitelné a mnohem živější.
Poznámka k synonymům - kapesník? Neměla jsi na mysli spíš obklad? Ony totiž i kapesníky se používají jako obklad, pokud se namočí do studené vody.
Bacha na čárky (stará písnička) - tentokrát byla navíc tady: "Kolgar (tady čárka nebude, nejde o oslovení) má pravdu, měl bys už jít spát."
Jinak ano, začíná se mi to po gramatické a stylistické stránce líbit. Příběhově... nezapomněla jsi, že v předchozím díle padlo, že už téměř svítalo? Neměla by se vesnice už probouzet, případně už zůstat částečně probuzená, vzhledem k poplachu a obavám o králův život? Jen mě to tak napadlo mezi pročítáním textu tam a zpět.
 ze dne 18.01.2013, 12:54:39  
   Jackie Decker: Vidíš to s tím svírtáním mi asi uniklo, ale to je tím že už to upravuju asi po třetí nebo po čtvrté takže někde občas na něco zapomenu.

Jsem ráda že už ti to nepřišlo tak placaté, i když nevím čím je to způsobeno, styl jsem nezměnila. Pravda malinko víc popisnosti tu bylo, to ano. To s tím kapesníkem, ano tady to byly jako obklady, jen jsem si nemohla vzpomenout na klíčové slovo. I když má člověk relativně slušnou slovní zásobu stane se, že při psaní si dané slovo nevybaví a při pozdějším čtení a kontrolách už se zase věnuje jiným věcem :)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
John
(9.3.2021, 04:58)
adgroups
(8.3.2021, 12:41)
VITANA
(6.3.2021, 23:04)
Sára Černá
(6.3.2021, 17:24)
obr
obr obr obr
obr
To nešťastie
Beduín
Vražda mezi výs...
Rilian
Na schodech
Anna Weberová
obr
obr obr obr
obr

Denní snění
Ekyelka
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr