» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Naděje je sen bdícího."

Aristoteles

počet přístupů: 2916010

obr

:: Na SASPI.cz je právě 39817 příspěvků, 5843 autorů a 393388 komentářů :: on-line: 1 ::

:: Slůně ::

Křídlatka	publikováno: 30.01.2013, 13:04

Začala jsem psát povídky pro svou bakalářskou práci, které doplním o vlastnoruční ilustrace. Co se ilustrování týče, mám téměř stoprocentní jistotu, v psaní jsem ale totální amatér, proto bych potřebovala poradit. Ze školy si pamatuji jen slohové práce typu vypravování, charakteristiku a podobné, pro mě v tuto chvíli bezvýznamné útvary.
Jde o přepis snu. Úvodní odstavec by měl popisovat můj osobní vztah k situaci, která se mi ve spánku promítla. Někdy to jsou vážně šílenosti, ale když jsem se tím začala probírat uvědomila jsem si, že mé sny vždycky nějakým způsobem korigují se skutečností.


	Dětství je část života složená z nespočetně velkého množství období. Ta neustále přichází, odchází, střídají se, překrývají, mají odlišnou délku trvání. Když jsem byla malá, prosvištěla jsem rychlostí blesku skrz obrázkové knížky, kreslení na stěny bytu, přes armádu barbín, slimáčí farmu, závody papírových vlaštovek a další fáze vývoje. Dnes je uprostřed podobného dění můj o deset let mladší bratr a zrovna nedávno nastala fáze, jíž si podle mě prošel každý: „fáze domácího mazlíčka.“ Já chtěla štěně, on pokémona. Kompromisem se stal křeček. Otvírám kabelku, snažím se najít klíče. V situacích jako je dnes s tím mám velký problém. Vracím se totiž ze školy, je večer, jsem utahaná, hladová, zničená, je mi zima a ta taška je zatraceně hluboká. Konečně se mi do dlaně dostává cosi cinkavého, po několika pokusech odemykám dveře. Vcházím do socialisticky dlouhé chodby, poslepu zouvám boty, sundávám kabát, slyším podezřelé ticho. Jelikož poslední věc, kterou jsem pozřela byl párek v rohlíku záhadné chuti před několika hodinami, přesouvám se do kuchyně. Nehledám vypínač, světlo ledničky poslouží stejně dobře a jíst můžu i po tmě. Sedím, koukám z okna, pomalu se ke mně plíží podivný pocit. Určitě se někde něco pohnulo, cosi jsem zaslechla. Bujná fantazie pracuje na plné obrátky, v hlavě se skládá postava jednorukého vraha pochybných sklonů, s pleškou, jizvou na tváři. Najednou mám spoustu energie, vyskakuji ze židle, popadám vidličku, uhodím rukou vypínač. Místnost pohlcuje jasná zář světla. Chvíli mi trvá, než zaostřím, zjevuje se čtyřnohý tvor velikosti trouby a neptejte se mě, kde se ta trouba ztratila. „To je Ferda.“ozve se za mnou nevinná věta, zatímco zvíře vesele pohazuje choboterm. Otáčím se a spatřuji malého ospalce v pyžamu svírajícího hračku batmana. Z pomyšlení, že jsem se úplně pomátla, se mě snaží vyvést vysvětlením, že křečci došli, Ferda, slon indický, je zatím umístěn v kuchyni, ale až se vyklidí obývák, bude bydlet tam, je hodný a bude to fajn. Pak už jen vidím, jak se v kauflandu přetahuji o zlevněné banány, aby Ferda neměl hlad.


celkové hodnocení autora: 93.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 3		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.3		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 9		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 13		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Ramones	03.02.2013, 18:15:25

for křídlatka: fakt jednohubka. jako trs banánů pro to slůně. ale učelová, neb zbytečný wokecávání by textu asi ublížilo. na začátek fajn čtení...se měj


ze dne 03.02.2013, 18:48:39
Křídlatka: Moje řeč, dík za reakci a zduř.

Fraxsis	31.01.2013, 23:13:54

Ahoj, moc se mi líbí, jak ses z úplné reality dostala do "pomateného" stavu opatrně přes pocit strachu a úzkosti. Moc dobře se to čte. :)


ze dne 03.02.2013, 18:52:12
Křídlatka: Ahoj, moc děkuji za reakci a zapostřeh :).

Křídlatka	30.01.2013, 19:08:46

:D Tak to je naprosto úžasné, mě se zase předevčírem zdálo, že nám náš nový prezident nařídil, že si máme udělat trvalou a obarvit vlasy na zrzavo a že ten, kdo tak neučiní do dvou týdnů, bude vyhoštěn. Trauma z politiky. Děkuji za zastavení :).

Maruška	30.01.2013, 18:46:35

Ahoj :-) Snažím si představit tvou bakalářku a jako doplňkový text k určitému surrealistickému výtvarnému dílu mi to přijde perfektní (délkou akorát, napsané vtipně a výstižně zároveň, nechybí ani ta správná atmosféra noční kuchyně). Jo, líbilo. P.s. Také se mi zdává velké množství různě absurdních snů. Třeba jsem odletěla proti své vůli babičce na hlávce zelí jako baron Prášil. Asi potlačené trauma z dětství...

Křídlatka	30.01.2013, 14:05:04

Moc děkuji za reakci. Já věděla, proč to tu strkám, a to jsem si to po sobě čtyřikrát kontrolovala. Jde vidět, že doby, kdy jsem byla češtinářský machr jsou nenávratně pryč :D Moje práce bude autorská kniha s důrazem na kresebnou část, text bude spíš doprovodný, proto si myslím, že je délka tak akorát. Samozřejmě by bylo fajn si s textem více vyhrát, ale kvůli časovým možnostem... Jinak bude to takové surrealistické dílo volně se snažící navázat na tvorbu Toyen nebo Štýrského. Můj mozek neustále plodí příběhy, které bych v bdělém stavu nedokázala dát dohromady, a tak jsem se rozhodla toho využít. Jsou to přepisy snů v kontextu s realitou, malý důkaz, že jsou sny skládankou ze všech možných prožitku, zkušeností, myšlenek, přání,...

Šíma	30.01.2013, 13:03:15

Zdravím. Hm... Taková jednohubka naplněná autorčinou fantazií... Jak se ten slon do té kuchyně dostal a jak to, že jen tak (z čista a jasna) zmizela ta trouba? Já vím, neměl bych se ptát! Nakonec, lidé mají v panelákovém bytě ukryty různé "mazlíčky" ;-))) Ale teď vážně. Je tato povídka reakci na Tvé sny? Píšeš nějakou tu "práci" na téma: Snění (Či snad návaznost a důsledky snů na běžný život člověka? Jak sny zasahují do jeho myšlení a co vůbec představují? Sny jsou zajímavým - prý důležitým - "doplňkem" našeho života. Zda jsou výsledkem práce našeho podvědomí, nebo za to může jen naše mysl, která v noci "odpočívá" způsobem pracujícího skladníka, který ukládá různé prožitky a vyhodnocuje je prostřednictvím snění. Kdo ví?) Teď jsem ztratil nit... Honem zpátky k příběhu, k dětství (které nemá na první pohled žádnou spojitost s touto příhodou - vyjma slona a plyšové hračky) a k oné podivné události. Textík je to čtivý, fantaskně (až pohádkově) laděný, zakončený v tvrdé realitě. Snad to slůně "neodejde na úbytě" a prožije príma "dětství". Chybek jsem si (víceméně) nevšiml, jen toto mne plesklo do tváře: „To je Ferda.“ozve se za mnou nevinná věta, zatímco zvíře vesele pohazuje choboterm. -- „To je Ferda,“ ozve se za mnou nevinná věta, zatímco zvíře vesele pohazuje chobotem. (dvě chybky v jednom souvětí, tedy u přímé řeči a uvozovací věty) Ovšem není se čemu divit, nejspíš se i šotci toho slona lekli! Hezký den a psaní zdar.


ze dne 30.01.2013, 13:04:16
Šíma: P.S. Zase jsem zapomněl: "VÍTÁM NA SASPI A PŘEJI MNOHO ZDARU!" Mé druhé já říkalo něco o tom, že by bylo zajímavé tento textík více rozvést, ale kdo ví? ;-)