|
| |
|
|
Odrazy maket
jsou živá flamenga bezduchých lidí.
Svádí a matou
tančící zorničky přesýpacích hodin
jako by čas už nemohl vidět pod povrch asfaltky
kde lidská hrdost je rohožkou
a duše nafouklou pneumatikou bez pláště
co se škube o seschlé větve chodníku
vždyť i z cesty rostou trny…
když výběžkem hospodského portálu projíždí černý rytíř puberty
a do dětského smíchu se zavinují střepy
panenské psychózy.
To jsou dva různé životy - které osud vtěsnal
pod slabou skořápku lidské anatomie.
Jsou to dvě dvojčata sešitá doktorem Mengelem
v jeden celek
co nikdy nepláče - když harfy z injekčních stříkaček
hrají requiem zpackaného nástupu
a ze slzících očí vytéká mrtvý motýl.
Prý to je symbol … který do silových polí mikrospánku
schovala všudypřítomná paranoia.
a nebo to je lež! Pak nedokážeme unést chroptící kašel větru
ve chvíli kdy se pod lampami rodí sen…
- Zmrzlé prsty bezdomovců mu strhávájí křídla
jako by tušily že skelet bez kůže je pouhý ideál okamžiku
- v němž po temné noci nastává opět
ráno.
Je tu! celé roztrhané! a sním tu jsou i vybledlé proporce barev a dějů…
Jíní co parazituje na ostrém pohybu kamenných stromů.
Ztuhlé domy co zpívají kantátu o polámaných mravencích
a s nimi holé nohy kutizán
co hnisají do hypnotického rytmu hladu
– tak vypadá paprsek
když ozařuje ospalou tvář oživlé mumie – tak vypadá nový den
zmožený v bílém obinadle šarlatánské zimy
která ledovým poklopem uzavírá poslední vzmach
srdečních tepů.
Slyšíš? sarkofágem zavládlo ticho…
křemíkovými proužky milostného citu
naposled vibruje výdech tonoucích plic
a mé ospalé oči utápí svou slzu
ve zkumavce pouličního eugenika – tomu se říká smrt!
Ale jen čas ukáže zda byla skutečná…
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
98.8 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 0 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 0.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 4 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 13 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
