obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska je svátost, kterou je potřeba přijímat na kolenou."
Oscar Wilde
obr
obr počet přístupů: 2915695 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39809 příspěvků, 5809 autorů a 392483 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Na čekané ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Domove líbezný
 autor Apolenka publikováno: 12.03.2013, 11:33  
 

"Těš se, Apolenko, dneska tě pořádně protáhnu... čekám před panskou hájovnou... hoď na sebe zelené..." stačil mi sdělit můj muž Bivoj, než se jeho zvučný hlas ztratil v telekomunikačním šumu.
"Které zelené, Bivoji? Ty cos mi dal k narozeninám?"
Zbytečná otázka. Signál byl pryč.
Sáhla jsem po tyrkysových šifónových šatičkách (zelenější nemám), bleskově se upravila, dlouhé vlasy přehodila přes levé rameno (to můj muž miluje), pár drobností do kabelky a mohla jsem mašírovat. Loni touto dobou byla v panské hájovně fantastická myslivecká zábava - Bivoj už tam určitě drží místa.
Nedržel!
Všude nehorázná tma, nikde nikdo, jen můj urostlý choť se vyloupl z houštiny.
"Ježiši, já jsem se tě tak strašně lekla!" spustila jsem naplno.
Přidržel mi ústa dlaní - tak výmluvně, že už jsem si nedovolila ani pípnout, pak si našel moji ruku a táhl mě lesní stezkou až k měsícem ozářené pasece.
"Bivoji, ty máš teda nápady! Roztrhla jsem si úplně nové punčocháče!" vyčetla jsem násilníkovi, jakmile uvolnil sevření, zbavujíc se větve, která mě držela za nohu.
Když si mě konečně prohlédl, jen ztěží se ubránil hlasitému projevu:
"Ztratila jsi rozum, Apolenko, do lesa v tom nejlepším, co vůbec máme doma?"
"Chtěla jsem se líbit, já myslela, že..." opět mi přidržel ústa.
"Proboha komu? Ti kanci to neocení a nikdo jinej tu není," kroutil nechápavě hlavou.

Následovala jsem ho krajem lesa, zavrtávajíc se vysokými podpatky do kypré půdy, neodbytné větve mě tahaly za vlasy, ale moje nitro jásalo. Tolikrát už jsem Bivoje přemlouvala, aby mě vzal na prasata... vždy odmítl, vymlouvaje se na nepřekonatelné obavy o můj život a zdraví.
Konečně na čekané!
"Podívej, Apolenko, támhle zrovna jedno stojí," zašeptal vzrušeně.
"Jééé," pochválila jsem stín, jenž by mohl být prasetem, "a kde vlastně je, Bivoji?"
"U té skupinky olší, Apolenko."
"Jak vypadají olše?" zajímala jsem se po chvíli marného pátrání po oněch stromech.
Strčil mi do ruky dalekohled a ukázal doprava. Než jsem si stihla zaostřit, Bivoj už ukazoval doleva, pak znovu doprava a totéž ještě dvakrát. Trochu jsem si nakročila, abych v tom zmatku udržela rovnováhu, ale podpatek se mi do čehosi zaklesl a nohu jsem vyprostila až s pořádným lupnutím.
Prase bylo pryč.
"Čím to lupeš, Apolenko?! Udělej to ještě jednou a pomašíruješ domu!"
"Bivoji, rozsviť baterku, ulomil se mi podpatek!"
"Nepřichází v úvahu, hledej potmě... a nechci slyšet, že jsi šeroslepá, jak jsi mi tvrdila tuhle!" šeptal neúprosně.
"To jsem přece říkala, že jsem světloplachá... no vlastně šeroslepá jsem taky," odsouhlasila jsem vyhovující diagnózu.
"Podpatek si najdeš zítra, děvenko! Jde se dál! Dívej se už jen pod nohy... někdy ti budu vyprávět, co pěkného tu bylo k vidění!" cedil mezi zuby, strkaje mě radši před sebou, aby mu neuniklo, až se budu kácet.

Po pár krocích se ke mně Bivoj sklonil a namátkově mě očichal.
"Že ty ses dokonce navoněla?!" zasténal mi za krkem.
"Né, vůbec né," vrtěla jsem pokrytecky hlavou, snažíc se vzdálit z jeho čichového dosahu. V tom k nám zavanul ostrý pach nakvašené kukuřice, jenž spolehlivě překryl moji nevtíravou kolínskou.
Aha, můj praktický muž si tu někde políčil na prasata siláž.
"Bivoji, kdybys věděl, jak ten smrad nesnáším!"
"Vím, Apolenko," zaleskly se mu oči, "ale téhle dobrotě žádné prase neodolá - přitáhnou hromadně, uvidíš," pochvaloval si v sílícím smrádku.
"Vylezeme ještě na tuhle mez," ukázal na příkrý kamenitý sráz, "a jsme tam."
Spustila jsem se na všechny čtyři a bez odmlouvání lezla vzhůru... a byla bych úspěšně vyšplhala až k vytoužené metě, nebýt nešťastného přikleknutí šatů. Lesní ticho prořízl zvuk trhající se látky - to se mi podstatná část živůtku oddělila od zvonové sukýnky,
a vzápětí se ozvalo i Bivojovo zasyčení.
"Co to zas bylo?" vzepjal se nade mnou jak kobra před útokem.
"Panebože, roztrhla jsem si šaty, cos mi dal k narozkám," spustila jsem zděšený lament.
I Bivoj se zděsil:
"Já ti tu pusu, na mou duši, zalepím!"
Vyškrábali jsme se na návrší, odkud se otvíral úchvatný pohled na mlázím orámovanou paseku. Krásné místečko... až na hromádku siláže, jež silně čpěla jen pár metrů pod námi.
Tak nebezpečně blízko!!!
"Proboha, Bivoji, zapomněla jsem vypnout vařič... musíme se vrátit!" zalhala jsem.
Zamítnuto!
"Chce se mi čůrat," dovolila jsem si poznamenat.
Nedbal.
Pokusila jsem se alespoň vysmrkat, ale jakmile jsem sáhla do kabelky pro kapesník, můj choť vydral tak ošklivý vzdech, že jsem ji radši zaklapla a nos si utřela do rukávu.
Usadil mě do oroseného lučního porostu a vydal poslední výstražná nařízení:
"Už žádné zvuky! Žádné pohyby!"

Omezila jsem dýchání na životní minimum a přidržela si i zimou roztřesená kolena, přesto mě můj muž ještě dvakrát napomenul, než sejmul z ramen kulovnici a uložil se k ní do trávy.
Po půlhodině nekonečného čekání to kdesi zašustilo a šramot stále sílil a přibližoval se.
Bivoj nic! Osmělila jsem se na něj sáhnout, posléze s ním i zatřást, leč on už upadal do zcela neodvratného spánku.
Za okamžik kanci (celý regiment!) dorazili k návnadě. Jen do ní ponořili nos, odhodili veškerou opatrnost, ba i slušnost - funěli a mlaskali tak neurvale, že mi až krev tuhla v žilách. To už jsem nevydržela a sáhla po zbrani.
Vylovila jsem z kabelky sprej a vyslala proti nepříteli smrtící dávku smyslné šeříkové vůně s příměsí levandule a trochou pižma...
Sláva! Vítězství bylo moje!
Prasečí tlupa sborově vykvikla, bleskově opustila bojiště a v lese se rázem rozhostilo hrobové ticho, které Bivoje probralo z dřímoty.

Hlučně natáhl všudypřítomnou vůni a velice důrazně mě pokáral:
"Jde se domů, Apolenko! Dneska stejně žádný kanec nepřijde... voníš přímo ukrutně!"


 celkové hodnocení autora: 99.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 21 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 120 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 89 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Cyrano 16.11.2018, 15:20:04 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 14.10.2017, 17:13:05

   Bez Api tu humor chybí,
hrátky s ní se mi moc líbí,
měli jsme vtipálků sbor,
teď jsem sám jak vítr z hor!
👻🙊🙉🙈😢
 Cyrano 16.11.2018, 4:42:31 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 22.03.2013, 18:45:01

   Tak se mi zdá, Api milá,
že jsi zřejmě zase pila!
Že on Bivoj pálil snad?
Slivovičku též mám rád!

Daliho přejmenovala
na Frantíka Apinka.
mně zas dívčí jméno dala,
tuze krásné: Kristýnka!
👻👻👻😊😅😆☺
 Cyrano 14.10.2017, 17:13:05 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 31.03.2013, 20:11:01

   Po tomhle se mi moc stýská,
bez tebe je šedý svět...
Kdepak jsi, má duše blízká?
Rozvij svého vtipu květ!
Přiznávám, že takové blbnutí v komentících je mi mnohem milejší než když mi někde mažou strdí kolem kusadel...Moc mi to chybí! :-)
 ze dne 15.11.2018, 22:31:44  
   Apolenka: Bez Cyrana na place
není žádná legrace.
 Oskar 02.06.2017, 18:18:17 Odpovědět 
   No tak jsem se zase po delší době od srdce zasmál. Když pominu, že s vámi (ženskými) to nikdy nebudeme mít lehké, tak celá příhoda je silně výživná. Nádhera. No a ...
..."U té skupinky olší, Apolenko." "Jak vypadají olše?"...
u toho jsem se málem posmál. :-))
 ze dne 25.07.2017, 3:58:16  
   Apolenka: Milý Oskare, moc jsi mě potěšil. Děkuji.
 Svetla 26.11.2014, 13:08:17 Odpovědět 
   Tento příspěvek si také pamatuji. Proč jsem ho jen tehdy neohodnotila?
 ze dne 26.11.2014, 18:49:07  
   Apolenka: Asi proto, abys mě svojí návštěvou potěšila ještě jednou... a věř, že si to užívám. Veliké díky, dobrá dušičko.
 javavia 01.12.2013, 20:09:15 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: javavia ze dne 30.11.2013, 22:49:28

   Tak to se na další příběhy moc těším:-))
 ze dne 18.12.2013, 21:42:12  
   Apolenka: Úkol splněn. A teď se zase budu těšit já.
 javavia 30.11.2013, 22:49:28 Odpovědět 
   To je báječné čtení...umíš to podat s vtipem a poutavě. ráda si přečtu další.-))
 ze dne 01.12.2013, 14:04:08  
   Apolenka: Tak to se budu těšit... ale hlavně bych měla zase něco napsat. Mám o čem.
 ciko 07.04.2013, 6:56:39 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: ciko ze dne 17.03.2013, 0:39:00

   S nezměrnou pýchou a radostí , připínám Tvá slůvka na klopy.
 ze dne 06.05.2013, 13:42:53  
   Apolenka: Tak hezký komentík a málem mi unikl.
Beru si dalekohled a zaostřuji na tvé klopy, milý Františku.
 Cyrano 31.03.2013, 20:11:01 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 26.03.2013, 11:26:43

   Věř mi, nemám z kanců vítr,
ani srdce zaječí,
dám si včelovinky litr,
Apolenku za pecí
potom vyhledám si hbitě,
řeknu: Api, se mnou pojď,
tam, kde budem, Lásky dítě,
sami, třeba na mou loď!;o)
 ze dne 02.04.2013, 17:56:00  
   Apolenka: Jen se napil medoviny,
slavný rek byl z Cyrana,
hrdinské chtěl konat činy,
... bumbal však až do rána.
 Cyrano 31.03.2013, 20:03:39 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 26.03.2013, 11:30:10

   Též nejsem moc na bublinky,
bez nich raděj víno mám...
Nemáš ráda Budulínky?
Nebudu jím ni já sám!
Raděj budu tužit svaly
a mozkové závity,
rozverný jak klouček malý
či zas Pepek svalnatý...;o)
 ze dne 02.04.2013, 17:53:41  
   Apolenka: Tuž se kloučku, zatni svaly,
papej hodně špenátu,
ať máš úspěch neustálý,
... ať se z toho pomatu.
 Cyrano 26.03.2013, 11:30:10 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 22.03.2013, 18:31:30

   Hodná by jsi, možná, byla,
kdybys sama vyprázdnila
lahev plnou bublinek,
já jsem jak Budulínek:
Nezlobím, neprovokuji,
potají jen pikle kuji,
nějak se to vyvrbí,
jak, to snad jen Api ví!;o)))
 ze dne 28.03.2013, 19:31:40  
   Apolenka: Ví to skoro každé děcko,
že ten klouček Budulínek
zlobil a popletl všecko...
lepších o něm není zmínek.
A pokud jde o bublinky,
na ty Api nenalákáš,
možná kdybys zdvíhal činky,
Budulínka si však zakaž!
 Cyrano 26.03.2013, 11:27:48 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 22.03.2013, 18:26:51

   Já že provokuji? Jak bych mohl!;o)
 ze dne 28.03.2013, 19:36:06  
   Apolenka: Máš k tomu všechny předpoklady.
 Cyrano 26.03.2013, 11:26:43 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 22.03.2013, 18:45:01

   Pravda, vítr fouká venku,
louka bíle oděná
a já dráždím Apolenku,
je tak krásně vzpěněná.
Ale nehoním zajíce,
to spíš před ním utíkám,
vzdor tomu já stále více
zajíců za patami mám...;o)
 ze dne 28.03.2013, 19:26:59  
   Apolenka: Zajíci i Apolenka
jsou zalezlí za pecí,
na polích kde roste pšenka
není tlapka zaječí.
Jsou tu jenom kanci, Mirku,
celá tlupa prasečí,
uteč radši do vzkazníku,
tam snad budeš v bezpečí.
 Dawnie 23.03.2013, 19:16:31 Odpovědět 
   Apolenko, tvoje povídka mi zase prosvětlila den :) Voní mi svou šeříkovou vůní až sem :) Moc hezké, a vtipné navíc :)
 ze dne 24.03.2013, 16:37:27  
   Apolenka: To můj den se celý prosvětlil, když jsem tě tu uviděla. Děkuji, milá Kristýnko, za krásný komentík a známku... mám z tvojí návštěvy velikou radost.
 Cyrano 22.03.2013, 18:45:01 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 19.03.2013, 17:50:52

   Nebyl Tvůj strýc baron z Prášil?
Sotva by to do mne našil,
když, jak praví slova Tvá,
často rychle usíná!
Než by nabil brokovnici,
byl by cirkulárkou snící,
navíc jsou takoví hoši:
Srdce něžné, kůže hroší...;o)
 ze dne 24.03.2013, 16:32:23  
   Apolenka: Chybička se vloudila, promiň.
 ze dne 24.03.2013, 16:31:31  
   Apolenka: To můj den se celý prosvětlil, milá Kristýnko, když jsem tě tu uviděla. Děkuji za krásný komentík a známku... mám z tvojí návštěvy velkou radost.
 ze dne 24.03.2013, 16:22:41  
   Apolenka: Venku silný vítr duje
a Míra zas provokuje...
nedá pokoj, zlobí stále,
hecuje mě víc a více,
pořádá hon na zajíce,
už se řítí do finále.
 Cyrano 22.03.2013, 18:31:30 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 19.03.2013, 17:48:00

   Hodné děvče, říkáš? Vskutku?
Vidím Ti až do žaludku!
Nic zlého nevidím, zatím...
I já za hodného platím,
občas, v chvíli příhodnou,
i pár decek za hodnou...;o)))
 ze dne 24.03.2013, 16:09:03  
   Apolenka: Jaké pikle to zas kuješ...
ty snad o mně pochybuješ?
Než upadneš do afektu,
vypij ještě něco sektu,
... až vyprázdníš láhev do dna,
snad už uznáš, že jsem hodná.
 Cyrano 22.03.2013, 18:26:51 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 20.03.2013, 18:55:18

   Inu, důvody onoho mužného předstírání mohou být různé, ve výsledku to přijde ale nastejno!;o)))
 ze dne 24.03.2013, 16:03:17  
   Apolenka: Neprovokuj! :o)))
 Cyrano 20.03.2013, 18:55:18 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 19.03.2013, 18:53:52

   A co když je to Tvoje věta?Znám jednoho, co předstíral chrápýní, kdyý žena zavedla v posteli řeč třeba na nové kožichy, které viděla za výlohou...;o)
 ze dne 21.03.2013, 10:58:53  
   Apolenka: Mohla by to být i tak až na to, že po kožichu jsem nikdy nezatoužila. :o)))
 Sahil 20.03.2013, 13:00:53 Odpovědět 
   ...vlastně jen náhodou jsem zabloudil ke Tvé povídce a překvapilo mě, že se tu potkávám se spoustou mých oblíbených lidiček a tak jsem si řekl, cože je na Tobě zaujalo a začetl se do Tvého příběhu. Odpověď byla nasnadě, není divu, píšeš opravdu moc hezky, píšeš srdcem a to se mi líbí nejvíc. A že mi mnohdy při čtení vyvstal úsměv na tváři je důsledkem Tvého milého humorného cítění. Mě nezbývá, než Ti poděkovat za zážitek a uložit si Tě do oblíbených. Přeji hezký den...
 ze dne 20.03.2013, 13:53:39  
   Apolenka: Když básník zavítá ke mně do prózy a nechá po sobě tak hezký komentář jako ty, je to pro mě velká čest a radost. A já se umím radovat... zcela okatě. Děkuji, Sahile, žes ke mně trefil a potěšil mě tak dobrým slovem.
 Evica 20.03.2013, 8:43:04 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Evica ze dne 18.03.2013, 14:53:07

   Znám jenom takové normální psaní ... sama nejsem žádný spisovatel a jak ty říkáš jenom tak si píšu jen už jsem za ta léta pochopila že se píše samo když je inspirace , když někdo dolije benzín... do duše kuckající posledními výpary...
A je to pohlazení číst tvé řádky musela jsem se popravdě i smát zažila jsem něco podobného akorát naopak o to to bylo humornější . vzalajsem přítele do svých rodných a milovaných hor....přijel s růžovofialovým báglem....ale to už by bylo taky na povídku .... pa a piš hladíš po duších
 ze dne 20.03.2013, 12:00:14  
   Apolenka: Ano, Evi, souhlasím s tebou, že inspirace ulehčuje psaní... je-li příběh uvěřitelný (skutečně se odehrál), bývá zpravidla i čtivý. Znovu ti musím poděkovat za všechna milá slova a také za to, že si tak dobře rozumíme.
 Cyrano 19.03.2013, 18:53:52 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 19.03.2013, 17:50:52

   A když si tak znovu pročítám Tvoji povídku, tak je Bivoj ospalejší než sám Karel Schwartzenberg, takže by možná ani nestačil stisknout spoušť a byl by v limbu!;o))))))
 ze dne 20.03.2013, 15:36:00  
   Apolenka: To jo, poprvé neodporuji... Bivoj dokáže tvrdě usnout v půli věty - vlastní věty. :o(
 Cyrano 19.03.2013, 17:50:52 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 19.03.2013, 17:10:20

   Odvážnému štěstí přeje,
když se Bivoj vzteky chvěje,
netrefí mne ni stou ranou,
znám tu hru na kličkovanou!;o)
 ze dne 20.03.2013, 15:29:08  
   Apolenka: Bivoj, ten má dobrou mušku,
broky nosí ve fěrtůšku,
trefí klidně zajíce,
jen na jedné stojíce.
Kličkovat ti nepomůže...
já mám doma super muže.
 Cyrano 19.03.2013, 17:48:00 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 19.03.2013, 16:55:16

   Přiznávám se bez váhání,
to bych chtěl, má vzácná paní'
Dirky nebojím se, jé,
nejsi přece harpyje...;o)
 ze dne 20.03.2013, 15:25:54  
   Apolenka: Tak harpyje nejsem... zatím,
děvče hodné - za to platím.
 Cyrano 19.03.2013, 17:10:20 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 18.03.2013, 16:33:37

   Jednou, dvakrát, nekonečně,
Tebe rád budu mít věčně,
šmoulinka je zázrak doby,
kam vkročí, úsměvem zdobí...
 ze dne 19.03.2013, 17:42:12  
   Apolenka: Tys troufalý, Cyráno,
myslíš, že máš vyhráno?!
Bivoj vezme kulovnici...
zapomeneš, cos chtěl říci.
 Cyrano 19.03.2013, 16:55:16 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 18.03.2013, 16:33:37

   Pěšinka ta na dvě strany
rozdělí mou hřívu snad,
smíš mne, děvče milovaný,
za ouškama podrbat.;o)
 ze dne 19.03.2013, 17:25:58  
   Apolenka: Jen abys to podrbání
nechtěl potom bez přestání!
Stačí chvíli drbat Mirka
a v hlavě mu zeje dirka!
 Cyrano 18.03.2013, 16:33:37 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 15.03.2013, 16:58:07

   Už jsem si všiml, šmoulinko Apolénko!;o)
 ze dne 19.03.2013, 17:03:39  
   Apolenka: Moje radost převeliká,
když si na mne Míra kliká
... a vůbec mi nevadí,
že podruhé v pořadí.
 Cyrano 18.03.2013, 16:33:36 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 15.03.2013, 16:58:07

   Už jsem si všiml, šmoulinko Apolénko!;o)
 ze dne 19.03.2013, 16:37:01  
   Apolenka: Míra - básník všímavý,
nevšední má představy,
učesal se na pěšinku,
mne přebarvil na šmoulinku.
 Evica 18.03.2013, 14:53:07 Odpovědět 
   Láska a něha , proložená toužením umí diktovat pod prsty... i takovéto nádherné věci... je jako živá voda na vyprahlou spisovatelskou duši a srdce a dehydratovanou fantazii..
Kéž by tě František inspiroval dál...
 ze dne 19.03.2013, 14:21:24  
   Apolenka: Ježiši... Eviko, tak krásný komentář k textu, v němž nejsou žádná vzletná slůvka... vždyť já si jen tak normálně píšu. Tvá milá a laskavá slova si budu pamatovat. Děkuji.
 Dani 18.03.2013, 14:09:18 Odpovědět 
   Apolenko, jako vždy je tvá povídka tak barvitě napsaná, že tu situaci v lese úplně vidím. A musím se smát. Tvůj humor je mi velice blízký. Děkuji za milé počtení a čekám na další povídku o Apolence a Bivojovi.
 ze dne 19.03.2013, 14:00:24  
   Apolenka: Dani, já se taky usmívám... pro změnu nad tvým komentíkem. Když povídka nenuní a navíc čtenáře potěší až k úsměvu, to je pro autora ta nejkrásnější odměna. Však to sama moc dobře víš. Moc děkuji.
 Danuše 17.03.2013, 19:57:31 Odpovědět 
   Z Vašeho krásného vztahu by se mělo vyrobit sérum a povinně ho očkovat všem budoucím, ale i některým současným párům. Tvoje povídání je moc milé a opět jako vždy když čtu Tvoje dílko, mám na konci příběhu úsměv od ucha k uchu a zároveň slzu v oku. Díky za pohlazení v neděli večer.
 ze dne 19.03.2013, 14:52:49  
   Apolenka: Danuško milá, jak mám jenom poděkovat? Všichni mi tu necháváte tak nádherné komentáře... dalo by se z nich poskládat umělecké dílko, a já přitom píšu jen o samých blbostech, jazykem zcela prostým. To je příliš chvály na mou hlavu, vždyť k úplnému štěstí by mi postačilo i pouhé nakouknutí.
 ciko 17.03.2013, 0:39:00 Odpovědět 
   Marně, velmi marně hledám slůvka, která by popsala a vystihla jak moc rád mám Tvoje slůvka, něžnost a nekonečnou lásku - maskovanou za srandu.
 ze dne 17.03.2013, 11:23:42  
   Apolenka: Tak to jsme na tom stejně, milý Františku. Taky nevím, jakými slovy poděkovat za tvou milou návštěvu (kterou jsem si z duše přála) a jak poděkovat za tvá dobrotivá slůvka. Mám ke své upřímné vděčnosti i další důvod - jsi to ty a nikdo jiný, kdo mě přiměl pustit se opět do psaní. Děkuji.
 salvator 16.03.2013, 19:48:39 Odpovědět 
   Tak jsem se konečně dočkal, a zhltnul tvoje pokračování jako jahodový knedlíček, Apolenko. Tvoje příběhy mě tu hodně chyběly, moc. Jsem tak rád, ani nevíš jak.
Dokážeš totiž potěšit lidskou duši slovem, jako pohlazením, je to patrné ve tvých zdánlivě obyčejných střípcích života. A mě se to moc líbí. Děkuju.
Dalimil.
 ze dne 17.03.2013, 11:19:38  
   Apolenka: Odpusť mi, Dali, že jsem to popletla a odklikla ti sem i poděkování Františkovi. To z toho rozechvění... moc jste mě oba potěšili.
 ze dne 17.03.2013, 11:17:20  
   Apolenka: Tak to jsme na tom stejně, milý Františku. Taky nevím jakými slovy poděkovat za tvou milou návštěvu (kterou jsem si z duše přála) a jak poděkovat za tvá dobrotivá slůvka. Mám ke své upřímné vděčnosti i další důvod - jsi to ty a nikdo jiný, kdo mě přiměl pustit se opět do psaní. Děkuji.
 ze dne 17.03.2013, 11:01:44  
   Apolenka: Ty jsi tak dobrý člověk, milý Dali. Jsem z tvých slov rozechvělá, ani nevím jak za ně poděkovat... hýčkám si je a vychutnávám. Moc si přeji, abys byl za svou dobrotu odměněn nekonečným životním štěstím.
 Govrid 15.03.2013, 18:46:41 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Govrid ze dne 15.03.2013, 18:38:57

   V tom případě očekávej, ale ne hned - nejdříve napíšu “tamtu“ povídku.
 ze dne 17.03.2013, 11:25:58  
   Apolenka: Souhlasím a těším se.
 Govrid 15.03.2013, 18:38:57 Odpovědět 
   Ale napíšu to pouze tehdy, jestli opravdu si to přijdeš přečíst... :)
 ze dne 15.03.2013, 18:42:41  
   Apolenka: Co slíbím, to platí. Slibuji.
 Govrid 15.03.2013, 18:36:32 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Govrid ze dne 15.03.2013, 17:55:32

   Takže chceš zastávat funkci mé můzy - že by si už konečně odpočinula...? :D Ale ne, nedávno jsi mě popohnala, abych napsal pokračování “sci-fi“ povídky a teď fantasy? :)

P.S. Platí... První napíšu asi já.
 ze dne 17.03.2013, 11:25:07  
   Apolenka: Ano, přesně tak.
 Govrid 15.03.2013, 17:55:32 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Apolenka ze dne 15.03.2013, 17:46:34

   Pod monitorem, pod klávesnicí, pod myší, na internutu u svého díla, čekat na příchod toho naivky... Ale hodiny se mi taky líbí, jaké máš digitální? :)
 ze dne 15.03.2013, 18:09:10  
   Apolenka: Já v tom mám jasno - budu čekat pod tvojí klávesnicí, koukat na tvoje hodiny a popohánět tě! První fantasy píšeš ty! Platí? Platí!!!
 Apolenka 15.03.2013, 17:46:34 Odpovědět 
   Ho hó, já čekat nebudu! Apolenka chodí bez pozvání, ty naivko. A kde bych to vlastně měla čekat - pod hodinama?
 Govrid 15.03.2013, 17:31:21 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Govrid ze dne 15.03.2013, 10:00:13

   A mám to... :) Ale tady vzniká problém, já neumím psát kvalitní fantasy. :D Tedy, až a jestli napíšeš nějaké fantasy, tak mě tam čekej.
 ze dne 15.03.2013, 17:49:27  
   Apolenka: Zase jsem to špatně odklikla. Obrať svůj zrak vzhůru, tam máš odpověď.
 Cyrano 15.03.2013, 16:58:07 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 14.03.2013, 18:41:45

   Smíchem ku zdraví!;o)))
Podler odpovědi Adamovi soudím, že vše se v dobré obrací. Já Tě rozesměju, smích Tě uzdraví a Ty mne zase potěšíš milou zprávičkou...Tomu říkám koloběh života!;o)))
 ze dne 15.03.2013, 17:36:40  
   Apolenka: Už ji tam máš, básníku... je to samé hi hi hi.
 Govrid 15.03.2013, 10:00:13 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Govrid ze dne 14.03.2013, 19:36:36

   Povinná četba to být nemusí, ale... Něco si stejně přečtu. :D Možná, kdyby jsi zkusila napsat něco s fantasy tématem, tak bych tím zřejmě nepohrdnul... :)
 ze dne 15.03.2013, 17:13:26  
   Apolenka: Žánr fantasy je mým autorským zájmům na hony vzdálen... asi jako bys po mně chtěl popsat strukturu a funkci šroubovice kyseliny deoxyribonukleové, nebo analyzovat a vysvětlit princip derivací a integrálů. Pokud někdy něco takového napíšu, pak jen jako důsledek úplného pomatení smyslů, z čehož plyne, že na kvalitní fantasy budu chodit k tobě... :o)))
a máš to!
 Govrid 15.03.2013, 10:00:10 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Govrid ze dne 14.03.2013, 19:36:36

   Povinná četba to být nemusí, ale... Něco si stejně přečtu. :D Možná, kdyby jsi zkusila napsat něco s fantasy tématem, tak bych tím zřejmě nepohrdnul... :)
 ze dne 15.03.2013, 11:14:00  
   Apolenka: Beru si čas na rozmyšlenou.
 Adam Javorka 14.03.2013, 22:26:27 Odpovědět 
   Alenka, pekne a zaujímavé čítanie a ty určite voniaš skvele....
 ze dne 15.03.2013, 9:39:37  
   Apolenka: No jak kdy, Adame, teď zrovna voním jako kůň... právě jsem se vrátila z maštale. :-(
 Govrid 14.03.2013, 19:36:36 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Govrid ze dne 14.03.2013, 18:06:49

   Mladých a svobodných? :D (Ano, to teda jsem.) Ne, že by mě tenhle styl nezajámal, ale... Někdy si přečtu i zbytek, cos napsala.
 ze dne 15.03.2013, 9:47:52  
   Apolenka: Ježiši, to přece nemusíš... nepleť si moje potrhlé textíky s povinnou četbou!!! Moc ráda jsem tě potkala, ale teď už se nasměruj tam, kam tě to táhne.
 Cyrano 14.03.2013, 18:41:45 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 14.03.2013, 16:57:13

   Inu, já jen tak trochu žertovala! ;o)))
 ze dne 15.03.2013, 9:51:43  
   Apolenka: Já taky jen tak trochu žertoval! :o)))
 kudlankaW 14.03.2013, 18:07:01 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: kudlankaW ze dne 13.03.2013, 14:17:39

   A to je velmi milé Apolenko,

uctivost...
 ze dne 15.03.2013, 9:56:41  
   Apolenka: ... otočka na špičkách a ladné pukrlátko.
 Govrid 14.03.2013, 18:06:49 Odpovědět 
   Zdravím,

měla jsi pravdu, trochu mi to je proti srsti, ale to nemění fakt, že se mi to líbilo, i když předchozí díla jsem ještě nečetl... :) Hezky píšeš.

P.S. Nějak se mi nezdá jméno Bivoj - zní až moc heroicky, i když to je asi záměr a tak tohle můžeš ignorovat.
 ze dne 14.03.2013, 19:29:17  
   Apolenka: Neignoruji nic, co čtenář napíše. Ano, jméno Bivoj je záměr. Povídka je součástí sbírky a hlavní hrdina nese toto jméno od prvního textu... podtrhuje jeho povahu a charakter. Žánr, který jsem si zvolila, zřejmě osloví spíš ty, co už žijí v partnerském vztahu, ale moc mě zajímá i názor mladých a svobodných. Přijmi tedy mé velké poděkování za tvůj čas a podnětná slova.
 Cyrano 14.03.2013, 16:57:13 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 13.03.2013, 16:51:33

   Doufám, že ne kvůli dalším chybám v tak krátké odpovědi.;o)
Překleb, atudíž - jsem já to ale lingvistický inovátor!;o))))
 ze dne 14.03.2013, 18:00:06  
   Apolenka: To byl náhodou moc pěkný komentík.
 čuk 13.03.2013, 23:51:05 Odpovědět 
   Kde se něj odehrává, abych se tomu místu, byť s chutnou krmí, vyhnul? Bivoje bych nazval usínajícím Rambem, nedostál své pověsti z hloubi Starých pověstí českých. Bylo to napínavé a zábavné. Hrdinka je velmi sympatická.
 ze dne 14.03.2013, 17:57:11  
   Apolenka: Severně, kam střelka míří,
tam je ono místo, Jiří,
kde se kanci rojí
a chrochtají fortissimo...
nechoď tudy, drž se mimo,
nebo budeš v loji!

Hrdinka děkuje za návštěvu a právě mi pošeptala, že i ty máš všechny její sympatie.
 mistrovamarketka 13.03.2013, 21:02:06 Odpovědět 
   děkuji za možnost zaskočit na návštěvu k milým přátelům, Apolenko, znovu se mi od tebe nechtělo :-)
 ze dne 14.03.2013, 9:28:17  
   Apolenka: A mně je z tvojí návštěvy znovu moc hezky... chce se mi zamknout dvířka a zavolat: "Marketko, neutíkej!"
 kulička 13.03.2013, 18:22:28 Odpovědět 
   Ahoj, četla ses to výborně. Uvěřitelné a vtipné - jak jinak u tebe- příběh přímo ze živůtku :) děkuji za hezkou chvilku.
 ze dne 14.03.2013, 9:14:14  
   Apolenka: A znovu: Udělalas mi radost. Velikou.
 ze dne 14.03.2013, 9:04:32  
   Apolenka: Děkuji, milá kuličko, za to, že ses přikutálela a pobyla aspoň chvilku. Udělas mi radost.
 Cyrano 13.03.2013, 16:51:33 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 13.03.2013, 15:47:22

   Z jednoho pohledu překleb atudíž hrubka, z jiného vynechání slovíčka, které by tomu dalo trochu jiný význam...
Publifuk musím ještě prakticky vymyslet a dát si patentovat. To je asi jako s tou Tvojí bublikací! Kdepak ta je k vidění? A máš nas ni coppyrigt?;o)
 ze dne 14.03.2013, 9:00:02  
   Apolenka: široký úsměv :)))
 Cyrano 13.03.2013, 15:47:22 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 12.03.2013, 15:22:44

   Ahoj Api!
V první řadě se omlouvám za tu hrubku, protože původně jsem Tě chtěl poškádlit, ale pak jsem to slůvko se vypustil, ale "i" na "y" nezměnil. Tady jsem to četl z PC v městské knihovně, ale když jsem přešel do krajské vědecké, tak už jsem se nedostal ani na saspi, ani na totem, protože místo českých znaků byly otazníky a jejich pozici v ascii tabulce neznám./Stejným způsobem zlobila i hanulka a osel. / Knihovnyx se liší zprostředkovatelem připojení!/Takže jsem se už nepřihlásil...;o(
To je důvod, proč už jsem se neozval i když jsi mne tak netrpělivě vyhlížela, zřejmě aby ses dozvěděla, kde je kmání ten publifuk! /To je zase můj příspěvek k moderní češtině!/;o)))
 ze dne 13.03.2013, 16:16:06  
   Apolenka: Ale Míro, jaképak omluvy, já přece dobře vím, že to byl překlep. Mně se takové věci stávají dost často (taky při dodatečných změnách textu) takže vím o co kráčí. Netrap už svou básnickou hlavu, to mi radši prozraď, kde že je k mání ten publifuk?
 kudlankaW 13.03.2013, 14:17:39 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: kudlankaW ze dne 12.03.2013, 16:36:45

   Poklona Apolenko,

rád jsem Tě navštívil.

Mnoho štěstí přeji.


Martin Kristián
 ze dne 13.03.2013, 16:03:30  
   Apolenka: Já jsem tvou návštěvu, Kristiáne (to se k tobě náhodou úžasně hodí), moc ráda přijala a to štěstíčko, cos mi tu nechal, si schovám na horší časy.
 maja52 12.03.2013, 23:15:23 Odpovědět 
   Smála jsem se, až se kočky rozprchly - nejsou moc zvyklé na podobný zvuk. Krásná povídka a máš nádherný, lehoučký a vtipný styl. Moc se mi to líbí. Ahojky.
 ze dne 13.03.2013, 9:28:12  
   Apolenka: Tvoje slova, milá majko, mě těší a zahřívají. Už jsem stáhla radiátor na minimum a stejně je mi teploučko. Jo jo, chválu by člověk mohl poslouchat pořád, teď jde však o to, zda si ji vůbec zaslouží... tím už si jistá nejsem. Ale za tvůj smích, majko, jsem převelice vděčná.
 kudlankaW 12.03.2013, 16:36:45 Odpovědět 
   Alenko...

nádherná, živelností oplývající próza.

Dokázala si skvostně opsat sebe při odchodu z domu, tedy natolik přesvědčivě, že si Tě téměř dokáží představit.

Krásná dáma v tyrkysu
dlouhý vlas
stočený ve spirále
kol levého prsu
kol tvého srdce
spočívá...
Tvé
krůčky
střídané
jsou
neobratným
klopýtáním

Tak skvostně
roztržitá
a rozkošnická
myslivecká paní...

Obdiv...
 ze dne 13.03.2013, 10:01:36  
   Apolenka: Tvůj úsměvný komentík, Martine, je tak dvorný a šitý těsně na tělo, že jsem ho četla s opravdovými rozpaky. Vážím si tvého zájmu a tvých dobrotivých slov, velice si považuji i toho, když básníci jako jsi ty, majka, Cyrano, mylencz, nelitují času a zavítají do prózy. To se v poslední době na saspi moc nenosí. Přijmi mé velké díky, pane gentlemane.
 Cyrano 12.03.2013, 15:22:44 Odpovědět 
   Nad povídkou jsem se, Apinko, opět bavil, Bivojovo tyranství odsoudil! Kup mu publifuk -k do si hraje, nezlobí /ani svoji manželku!/;o)
Hele, už jste spolu bili na rybách?
 ze dne 13.03.2013, 9:02:08  
   Apolenka: Kdybys věděl, milý Cyrano, jak jsem tě vyhlížela.
Koupit Bivojovi "publifuk" je jistě dobrá rada, určitě si ji nechám projít hlavou, i když ta jeho "tyranie" je vlastně milá záležitost. Pokud jde o rybolov, trefil ses. Na rybách už jsem s ním taky byla, dokonce rovnou na závodech... Bivoj si troufl, ačkoliv prut měl v ruce poprvé. Když nahazoval, ostatní soutěžící opouštěli přidělená stanoviště. Možná o tom napíšu.
 mylencz 12.03.2013, 13:00:42 Odpovědět 
   No jak kdybych se viděla :-)).
Od chvíle, kdy chválíš stín prasete, jsem se nepřestala smát... výborná práce, apolenkovsky vtipné obraty, smysl pro stavbu příběhu... jako vždy protkané čímsi vzácně šťastným. Vzácně, protože koupit se to nedá, ale zadarmo nedostaneme.
Gratuluji a pěkně Tě zdravím ;-).
 ze dne 12.03.2013, 13:27:30  
   Apolenka: A já se zase, milá a dobrá Leničko, nepřestávám usmívat nad tvým krásným komentíkem. Z toho budu čerpat hezky dlouho. Děkuji ti velice a těším se na každé setkání s tebou.
 Šíma 12.03.2013, 11:33:24 Odpovědět 
   Zdravím.

Povídka napsaná s humorem a nadsázkou. Není zelená jako zelená... ;-) Bivoj byl skoupý v komunikaci a tak to dopadlo, žádná tancovačka, nýbrž výšlap na čekanou (do lesa - zeleného). Škoda jen, že nás lovec (bez bázně a hany) vše prospal - tolik prasat najednou a naše odvážná hrdinka je všechny odehnala deodorantem (či čím). Hezký den a psaní zdar.
 ze dne 12.03.2013, 13:17:42  
   Šíma: Ahoj, stydět se nemusíš. Jsem nachlazený, rýmu jak sviňa a tak nepublikuji, nýbrž bublikuji (takže ses vlastně i trefila)! ;-)))
 ze dne 12.03.2013, 12:47:26  
   Apolenka: "bublikace" - povedený novotvar, co? Takže správně publikace... a styď se, Apoleno!
 ze dne 12.03.2013, 12:42:37  
   Apolenka: Děkuji, milý Šímo, za bleskovou bublikaci a pěkné hodnocení. Ano, byl to kabelkový deodorant - exkluzivní vůně špičkové kvality... škoda ho! A není vše nadsázka, jak se možná zdá. Ve skutečnosti si tam Bivoj i nahlas zachrápal. To už jsem v povídce neuvedla, kdopak by mi to uvěřil? Nutno ještě dodat, že od té doby už netoužím jít na prasata... a Bivoj má konečně klid. LOVU ZDAR!
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Emmajackson2711#
(23.10.2020, 08:22)
Filion
(14.10.2020, 22:49)
Koala
(14.10.2020, 20:43)
Barbuch S. D.
(14.10.2020, 07:48)
obr
obr obr obr
obr
Arn Dresko VIII...
jindra
Úzkost vzbuzují...
markus
PRVNÍ A POSLEDN...
Standy92
obr
obr obr obr
obr

TILDA a její příběh, část druh...
Tilda
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr