obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Dobré dílo poslouží jako potrava pro duši, špatné i jako podložka nohy stolu."
Pavel Sečkář
obr
obr počet přístupů: 2915775 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39710 příspěvků, 5825 autorů a 392902 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Terenn - úvod ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Terenn
 autor Ziell publikováno: 12.03.2013, 11:50  
Jedná se o příběh postaršího rytíře, který se rozhodl pomoci lidem okolo sebe nějakou tou prospěšnou prací :) Přeji příjemné čtení :)
 

Toho dne bylo tak krásně, jako už dlouho ne. Celé město již několik týdnů trápily deště, které ze stok vyplavili všechny odpadky z koryt a celé město se tak doslova utápělo v odpadcích a splašcích. Ten den to tak ale nebylo. Již od svítání, jakmile se slunce dostalo nad horizont, se na obloze neobjevil ani mráček. Čerstvý teplý vítr z jihu odfoukl všechen smrad z ulic. Ptáci, kteří se dosud skrývali, zaplnili celé město dobrou náladou.

Terenn se procházel po přeplněných ulicích a užíval si sluníčka. Měl by se sice věnovat práci, ale když bylo tak hezky, tak nedokázal odolat. Veškeré starosti ohledně kanceláře přenechal synovi a vyrazil do ulic. Jakmile se mu rozběhl podnik, nemohl si dovolit ani den volna. Nebo si aspoň odmítal připustit, že by se bez něho jeho podnik obešel. Toho dne se ale rozhodl využít svůj čas jinak, než aby seděl v kanceláři a vyřizoval papíry.
Se zájmem pozoroval, jak se po městě lidé probouzejí a věnují se svým povinnostem.
Sledoval jak děti, povzbuzené počasím, pobíhají po dvoře a hrají na slepou bábu nebo horkou bramboru. Jak je pozoroval, tak ho málem přejel vůz chasníka. Ten se rozhodl prodat po zimě přebytečné dříví na trhu, ale měl tolik práce s popoháněním jankovitého koně, že si osoby v tmavém plášti ani nevšiml. Terenn ale jakožto bývalý rytíř stihl včas uhnout. Bylo to o fous, pomyslel si, budu se muset znovu vrátit k tréninkům, nebo příště skončím pod koly. Byl by to smutný osud pro dříve známého rytíře.

Pokračoval proto raději s větší opatrností. Nechal děti dětmi a pokračoval ve vycházce. Minul kováře, který je známý svými vysokými cenami a věčně špatnou náladou. Pokračoval okolo pekaře a nedalo mu to, aby si nedal jeho vyhlášené borůvkové koláče. Dostal se až na trh, ten byl v plném ruchu. Obchodníci se překřikovali o nejlepší ceny a nejkvalitnější zboží. Trpasličí brnění, proutěné košíky, sladká jablka, koření až z orientu – hlásali obchodníci. Jeho ale nic z toho nezajímalo. Díval se na lidi, jak se chovají. Jeho smyslům neunikli drobní zlodějíčci, věděl, čeho si má všímat. Hledal ale něco jiného. Toho dne tu nebyl pracovně, ale přesto mu to nedalo a hledal dobrodruhy, kteří se ve městech vždy objevují. Snažil se poslouchat, jestli nezaslechne nějaké zvěsti ze světa.

Zbytek dopoledne strávil, ani nevěděl jak. Odpoledne ho to zatáhlo zpět do kanceláře. Jakmile ale uviděl množství papírů na svém stole a nedočkavý pohled jeho syna-asistenta, přešla ho dobrá nálada i veškerý elán, který mu vlilo do žil slunce.

„Tak copak máš pro mě nového Brenne?“ spustil unaveně, jakmile se posadil do svého křesla. Jeho syn totiž moc dobře věděl, že dokud Terenn nic neřekne, není vhodné ho rušit. Několikrát už mu tak přerušil důležité myšlenky.
„Stavil se tu hospodář, že prý mockrát děkuje, za doprovod jeho dceři a že prý je vám velice vděčný. Že až budeš potřebovat koně, dá ti na výběr ty nejlepší. Pak tu byli dva kupci, kteří by si rádi uložili peníze, jednoho z nich jsem obsloužil, ale druhý chtěl mluvit s tebou a tak jsem mu řekl, aby se odpoledne ještě stavil“ vysypal hned ze sebe Brenn.
„To se tu toho stalo tolik? Vždyť jsem byl jenom na procházce“ odpověděl trochu rozmrzele Terenn. Bylo znát, že dobrá nálada ho opustila. Když zakládal svůj podnik, přál si pomoci lidem, aby se nenechali ožebračit zbojníky a dobrodruhy, kteří potáhnou přes město. Nečekal ale, že bude tak úspěšný, že bude muset sedlo koně vyměnit za polstrovanou židli. Ani si ale nepředstavil, jaká otrava může být starání se o účty. Královští výběrčí se libují v papírech a tak byl nucen vše důkladně započítat do účetnictví. Odmítal totiž svojí firmu svěřit někomu jinému. Věděl totiž, jak moc dokáží peníze změnit charakter člověka. Doufal, že jeho podnik po něm převezme jeho syn, ale zjistil, že po něm mnoho nezdědil. Doufal, že jeho smysl pro boj bude i v jeho synovi, ale toho to spíš táhlo ke knihám. „Ještě něco pro mě máš?“

„Myslím, že už nic. I když, ještě se tu stavil posel s tím, že jeho pán prosí o soukromou schůzku. Díval jsem se do diáře a domluvil jsem ti schůzku na šestou hodinu. Vím, že nemáš rád práci na večer, ale byl neodbytný a prohlašoval, že je to otázka života a smrti“ chrlil ze sebe omluvu.
Terenn ho ale zastavil pohybem ruky. „Dobrá, chápu, nešlo odmítnout. To snad prozatím stačí. Teď mě tu prosím nech, prokoušu se těmi papíry, co jsi mi tu připravil a až se tu objeví někdo, kdo se mnou bude potřebovat mluvit, tak pro mě přijď. A buď tak laskav a skoč mi vedle ke krčmáři pro korbel piva. Trochu mi vyschlo z krku“
„Dobrá, hned jsem zpátky“ rozběhl se Brenn pryč a bylo skoro slyšet, jak mu spadl kámen ze srdce.

Když zadupali podrážky po schodech, Terennovi se ulevilo. Snažil se mýt svého syna rád, velmi se snažil, ale nedařilo se mu to. Možná to bylo dáno tím, že jeho matku sotva znal. Byla to nevěstka, ale když přišla s dítětem s tím, že je to jeho syn, jeho rytířská čest mu nedovolila ji vyhodit. Svého syna se ujal, zaplatil mu vzdělání, zaměstnal ho, to vše se mu povedlo. Snažil se mu vštípit něco ze svého umění, ale to se mu již nepodařilo. Největším problémem jejich soužití byla ale rozdílnost povah. Proto když se jeho obchod rozrostl a otevřel pobočku v dalším městě, dosadil do jeho čela raději své přátele. Tedy aspoň ty, kterým věřil.

Terenn odtrhl pohled od okna, kde zůstal zahleděn kamsi do daleké minulosti a vrátil se k papírům. Tehdy ho ani nenapadlo, že ho čeká ještě zajímavé odpoledne.


 celkové hodnocení autora: 88.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 2 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 2.5 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 4 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 16 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Kalip 12.03.2013, 23:49:25 Odpovědět 
   Jak bylo napsáno níže, trochu moc chyb na tak krátký text. Nejen interpunkce, ale i hrubky. Nemám ráda časté opakování stejných slov, což se zde děje hlavně v úvodu, příběh potom trochu zadrhává. Uvidíme, co bude dál.
 Govrid 12.03.2013, 17:40:49 Odpovědět 
   Zdravím,

strědověk a fantasy - to mam rád... Příběh to není špatný, ale onen obchod mi do něj moc nesedí. Nečetlo se to špatně, ale stylistika někde trochu polevuje... A našel jsem: Snažil se “mýt“
svého syna rád - asi ho neumýval. Vodou a mýdlem.. :)
 ze dne 13.03.2013, 17:34:09  
   Ziell: Děkuji za komentář, bohužel o sobě vím, že gramatika a pravopis nepatří k mým přednostem. Omlouvám se proto všem, kterým chyby překáží ve čtení. Pokusím se to příště zlepšit :) Jinak děkuji všem, kterým se příběh alespoň trochu líbil :)
 Šíma 12.03.2013, 11:50:06 Odpovědět 
   Zdravím.

Mám dojem, že i toto vyprávění o rytíři, který si založil svou docela atypickou živnost... Čím vlastně je? Něco jako strážník? Nebo soukromá ochranka? Zkrátím to: půjde patrně o další pohádku pro děti a mládež. Textík se vcelku nečetl zle. Docela jsi vystihla onu "středověkou atmosféru" (se vším všudy - i se splašky v ulicích). Ono "podnikání" však dává povídání spíše současný rozměr, ale uvidíme. Našel jsem několik drobností v textu (chce to si jej po sobě vícekrát a hlavně pozorně přečíst - nespěchat) a také jsem tu a tam myslel na stylistiku (ne, že by mi při čtení v textu cokoliv drhlo, ale jakoby to nebylo ono - i prozaický text má svůj "rytmus"). Hezký den, múzám zdar a hlavně, ať se daří Tvému hrdinovi.

Co mi padlo do oka:
============

-- Celé město již několik týdnů trápily deště, které ze stok vyplavili všechny odpadky z koryt a celé město se tak doslova utápělo v odpadcích a splašcích. -- vyplavily (TY deště)

-- „Tak copak máš pro mě nového Brenne?“ -- (chybí čárka před oslovením)

-- ... že je to otázka života a smrti“ chrlil ze sebe omluvu. -- (interpunkce na konci přímé řeči chybí)

-- ... Trochu mi vyschlo z krku“ -- (zde také)

-- „Dobrá, hned jsem zpátky“ rozběhl se Brenn pryč ... -- (i zde Ti někdo umazal znaménko na konci přímé řeči)

Tož tak... Na obšírnější hodnocení je čas, jsem na samotném začátku příběhu. Uvidíme. P.S. Trpasličí zbroj? Takže i něco na způsob fantasy? ;-)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Mr Solaiman
(15.1.2021, 11:53)
VNVNVNM
(8.1.2021, 09:15)
albert lisy
(8.1.2021, 06:41)
andrerushell
(7.1.2021, 12:46)
obr
obr obr obr
obr
Hvězdné nebe
Akras
Proste odídi
Beduín
Hra osudu 6.kap...
soror
obr
obr obr obr
obr

Mlčky
BaD
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr