|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 39710 příspěvků, 5825 autorů a 392901 komentářů :: on-line: 1 ::
|
 |
|
:: Terenn - bojový tanec ::
Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Terenn
 Ziell |
publikováno: 25.03.2013, 0:48
|
| Tak přidávám další pokračování mojí povídky, jejíž hlavním hrdinou je bývalý rytíř Terenn. Doufám, že se bude líbit a přeji příjemné čtení. |
| |
|
|
„Poslyšte, tohle je náš nový klient - královský pokladní Reisestr. Rád by se ujistil, že nechává svůj život ve správných rukou a tak jsem myslel, že se mu trochu předvedete,“ řekl Terenn a mlčením naznačil, aby se ujal slova on.
„Takže holoto, jakožto královský pokladník,“ nasadil povýšený tón a přitom chovánímvnaznačoval, že se mu příčí zde být a mluvit.
„Budu potřebovat doprovod do Trenstenu. Co povezu a co tam budu dělat, to vás zajímat nemusí. Požaduju toho nejlepšího bojovníka. Jelikož jsem důležitá osoba a potřebuju náležitou ochranu. Váš velitel mi řekl, že si můžu vybrat někoho z vás - je to tak?“
„Ale jistě. Náš zákazník náš pán.“ řekl Terenn s odporem v hlase.
„Takže,“ pokračoval Reisestr.
„Rád bych viděl, co ve vás je. Mam několik vyhlédnutých jedinců, které bych možná zaměstnal, ale ještě nejsem plně rozhodnut. Takže do zbraně!“ Poslední slova málem vyřkl takovým tónem, že se to dalo považovat za urížku. Bojovníci se rozdělili do dvojic a pustili se do předvádění bojových dovedností. Věděli, že odpor by jim nepomohl. Pokladník procházel okolo nich a zdálo se, že pozoruje každý jejich pohyb. Tak moc, že si ani nevšiml osoby, která pro změnu pozorovala jeho. Pohybovala se ve stínech - sledovala dění na náměstí.
„Jste spokojen?“ nevydržel to Terenn.
„No, musím uznat, že ta vaše sebranka na mě udělala dojem.“ prohlásil pohrdavě.
„Ale první dojem může klamat. Teď mě tak napadá, kde je ten váš zázrak? To děvče, za které dáte ruku do ohně? Nikde ji tu nevidím.“
„No, vlastně... Přiznám se, že už nás tu chvíli pozoruje.“
„Opravdu? A kde?“ Reisestr se díval na všechny strany, ale neviděl nic.
„Poradím vám,“ ukázal směr.
„Pořád ji nevidím,“ řekl rozmrzele.
„Jestli si ze mě děláte legraci, tak vás upozorňuju, že jednáte s královským pokladním.“
„Leiah! Prosím, pojď sem za námi!“ vykřikl Terenn. Mezi stíny proplula osoba a během několika okamžiků je tiše opustila. V černém oblečení, s dvěma meči na zádech a kápí přes čelo, z které čouhala zlatohnědá hříva, se objevila žena. Měla štíhlou postavu a byla tak malá, že by si ji mohl člověk splést s dítětem. Šla pomalou chůzí, protože nechtěla spěchat. Věděla, kdy udělat správný dojem. Cestou si sejmula kapuci a v posledních paprscích slunce dala na obdiv své krásné vlasy. Ty se v té chvilce podobaly tekutému zlatu.
„Jak vám mohu pomoci, pánové?“ pronesla medovým hlasem a upřela své ledově modré oči na pokladníka. Její vystupování bylo jasné, přesné a odměřené - stejně jako její pohled. Kontrastovalo to s její snědší pokožkou.
„Lei,“ usmál se na ní Terenn.
„Představ si, že se našel někdo, kdo nevěří tvým schopnostem. Ani já nevím, jak mu to mam dokázat.“ otočil se na Reisestra.
„Vyberte si bojovníka, který bude bojovat s Leiah. Pokud vyhraje ona, bude vaším poslem. Pokud prohraje, můžete si vybrat sám. Souhlasíte?“
„Myslím, že to je dobrá nabídka.“ řekl a zadíval se na bojující páry.
„Chci toho velkého chlapa…!“ ukázal prstem, jako by si vybíral koně.
„Bene, vyber si cvičnou zbraň a vy ostatní vykliďte prostor!“ rozkázal velitel.
„Leiah, i ty si něco vyber.“ Zbavila se černého pláště a meče vyměnila za lehčí jednoruční zbraň ze dřeva. Postavila se na levou stranu arény. Vypadalo to docela komicky, protože na jedné straně stálo děvče a na druhé straně statný a vysoký chlap s velkým obouručním mečem. Oproti němu vypadala jako párátko. Souboj začal na znamení kapitána. Bojovníci se přiblížili k sobě. Zaujali bojové postavení a vzájemně se na sebe dívali. Děvče začalo pomalu obcházet okolo muže a hledalo vhodnou pozici pro útok. Po chvilce obrovi došla trpělivost a mocně rozmáchl mečem. Ona s lehkostí uskočila do strany a provedla lehkou otočku - sekla. Do rány nedala příliš síly, ale mířila přesně. Zasáhla muže těsně do podpaží. Jenže se nezastavila a znovu se otočila. Vyhnula se protiútoku a přeskočila další sek mečem směrem dolů. Dostala se na protivníkova nechráněná záda. V tu chvíli vyskočila a meč rychle vložila na krk nepřítele. Vyhrála souboj. Dokázala to s podobnou lehkostí a elegancí, jakoby tančila na plese.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
88.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 1 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 17 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 8 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
|
| © 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
|
