obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Polibek je krásný vynález přírody, jak zastavit řeč, když už jsou slova zbytečná."
Ingrid Bergmanová
obr
obr počet přístupů: 2915348 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39472 příspěvků, 5737 autorů a 390243 komentářů :: on-line: 3 ::
obr

:: Nezvaný host ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Povídky z okurkové lahve
 redaktor Šíma publikováno: 07.04.2013, 17:24  
Milí čtenáři, kecněte si na zadek, a pokud možno, začtěte se do následujících řádků... O čem to bude? O temné noci! O zradě a pomstě! O tom, že nikdo nezná dne ani hodiny, kdy si jej jeho minulost najde... Šotkům zdar. ;-)
 

Smrákalo se. Bylo zamračeno a pršelo. Ani psa by ven nevyhnal. Nic nového. Pršelo už třetí den, v kuse. Ještě chvíli a celý svět se utopí v přívalech vody, která vesele padala z nebe, jakoby si bůh usmyslel, že je čas spláchnout všechnu špínu světa. Do kanálu...

Zatímco dům svítil jako vánoční stromek, zahrada tonula ve tmě. Smáčená tráva plavala v kalužích špinavé vody. Jedinými zvířaty, kterým toto počasí dělalo radost, byly snad jen žáby, jež se přestěhovaly blíž k domu, protože nedaleké jezírko zdvojnásobilo svůj objem a jak je známo, žáby nemají v lásce hlubokou vodu. Jsou přeci jen rády, když mají kde nechat občas okapat svůj zadek. Být obojživelníkem mělo i svou výhodu.

Jak šero pozvolna houstlo, přehoupl se přes nevysoký dřevěný plot temný stín a neslyšně dopadl do trávy. Chvíli se nic nedělo. Neznámý jakoby splynul s načerno natřeným plotem, aby se pak zvolna a ladně vydal mezi stromy co nejblíže k osvětlenému domu. Dával si však dobrý pozor, aby se nevystavil světlu, které vycházelo z jeho oken. Utajení, to bylo to správné slovo. Na okamžik se pozdržel pod korunou statného ořešáku a naslouchal, jak déšť bubnuje do jeho rozložité koruny. Odněkud zepředu se ozýval pravidelný šum na střehu dopadajícího deště.

Romantika jak stvořená pro ty, kteří se necítí být z cukru. Co jednoho nezabije, to jej posílí. Studený vítr zalomcoval nedalekými keři. Otřásly se jako pes, který se chce zbavit vody ve své srsti. Voda není dobrá ani v botách, což pak na kabátě? Za okny se mihlo několik postav. Zdálo se, že večeřejí. V kuchyni... Byl čas. Stín se na okamžik prodloužil do až fantaskní podoby, aby zmizel pod kuchyňským oknem. Hra temnoty a světla provedla byť jen na malinký okamžik nikdy neokoukanou stínohru, kdy i ten sebemenší předmět nabude až nečekaných rozměrů. Zablesklo se. Tak přeci, bouřka. Nebylo ovšak na bouřku brzy? V květnu?

Po nedaleké cestě přejelo auto. Škvírami mezi laťkami plotu prozářilo na okamžik světlo až nebývalé intenzity. Večer naplněný záplavou deště nabyl na několik vteřin nečekaný rozměr. To, co se ukrývalo pod okny u zdi domu, se snažilo co nejvíce splynout s šerem. Ne nadarmo se říká, že pod svícnem bývá největší tma. Automobil za tichého bručení zmizel za nejbližší zatáčkou a zahrada opět utonula ve tmě. Slunce konečně zapadlo. Další blesk projel oblohu. Zdálo se, že tento večer s nadcházející nocí bude stát za to.

Zpoza okna se ozývalo cinkání nádobí a zvuk padající vody. Aha, takže mají po večeři. Změna plánu... Ne nadarmo se říká, že všechno zlé může být pro něco dobré. Třeba nebudou zadní kuchyňské dveře zamčené. Osazenstvo domu se uvelebí v obýváku u bedny a bude sledovat nějaký přiblbý televizní kanál. A skutečně. V kuchyni po chvíli svítilo jen slabé světlo, zatím co v obývacím pokoji se mimo akvarijního světla rozžala i obrazovka televizoru. Teď nebo nikdy.

Zkušeně se dotkl kuchyňských dveří, keré vedly na krytou terasu, jež sahala až k francouzskému oknu obýváku. Skutečně. Lidi jsou nepoučitelní! Nechají odemčeno. V tuhle dobu a v tomhle počasí! Zavrtěl hlavou. Tiše se protáhl dveřmi a otřásl se chladem, když vstoupil do kuchyně, ve které vládla přívětivější atmosféra. Jen nenadělat šlápoty! Otočil se, aby se ujistil, že po něm na linoleu nezůstane jediná stopa. Príma. Co to tu tak voní? Doprdele! Kolik protivenství musí jeden překonat, aby dosáhl svého cíle!

Tiše proběhl kuchyní a jako ninja se protáhl dlouhou chodbou mezi pokoji, která vedla k hlavním dveřím. Cíl jeho cesty byl v dětském pokoji. Doufal, že zde ještě nebude nikdo z těch protivných dětí spát a že dveře nebudou zavřené. Sláva. I zde vládlo šero. Malá lampička u poschoďové postele dostatečně osvětlovala prostor, ne však natolik, aby se v případě potřeby nemohl uchýlit do přátelského stínu. Protáhl se okolo pootevřených dveří a snažil se o ně nezavadit. Co kdyby nebyly panty namazané? Jediné zavrznutí a vše by bylo ztraceno!

Na malou chvíli stuhl uprostřed pokoje a rozhlédl se kolem, aby se ujistil, že je ve správném domě a správném pokoji. Logistika nebyla nikdy jeho silnou stránkou. Naštěstí se nespletl. Na tomto předměstí byly všechny domky stejné, dokonce měly i totožné zahrádky. Střední třída! Zbohatlíci! Pche... Na stolku nedaleko postelí našel to, co hledal. Opatrně a tiše se vydal k inkriminovanému místu. Snad bude vše tak, jak má, jak to zahlédl skrze okno pokoje...

V teráriu vystlaném pilinami se cosi pohnulo. Z dřevěného domečku vystrčil čumáček malý křeček. Nejprve fousky, pak celou hlavičku. Za okamžik zakulaceným vchodem i zaoblené tělíčko. Ano, byl přímo vypasený! Malý obézní a chlupatý tvor, který se snažil prohlédnout šero pokoje, jakoby tušil, že zde není něco v pořádku. Věděl, že je horní sklo terárka kamsi položené a že k němu takto má tařka každý přístup. Jenže... Kočku v domě neměli, tak proč se bát?

Avšak... dnes jej přepadla podivná tíseň. Ještě nic podobného nezažil. Co se jen děje? Že by nemoc? Stáří? Ne, cítil se příliš mlád na to, aby na něj doléhl čas. Třásl se na celém těle a zíral do tmy. Marně. Přestože se zdálo, že je vše při starém, měl pocit, že brzy nastane velmi výrazná změna. Pro něj možná i osudová. Svoboda? Radostí mu takřka poskočilo srdce. Nebo... Uprostřed pokoje tiše vyčkával temný stín, černější než tma v místnosti, a vychutnával si ten okamžik. Pomsta se má servírovat za studena, chutná pak lépe...

Vyskočil na stolek a pak tiše hupsnul do terária. Bylo dostatečně veliké, aby se do něj vlezl celý. Zlostně zamával ocasem a chytil vypaseného křečka do tlamy. Ani nestačil vypísknout. Ještě stačil maličko směšně zatřást nožičkami, než se z něj stala jen pomalu chladnoucí loutka pokrytá srstí... Mrštně se vyhoupl ze skleněné krabice a jedním očkem zkontroloval, zda nechtěně nevytáhl i nějaké ty piliny. Nesmí po sobě zanechat žádnou stopu. Ne, zdálo se, že milý křeček stále spí ve svém domku. A teď rychle pryč, než ten pořad v televizi skončí...

Zmizel v chodbě a stačilo mu jen několik desítek vteřín, aby se opět protáhl nedovřenými dveřmi v kuchyni. Cesta zpět na zahradu byla nejdelší etapou v této pouti za jeho malou osobní pomstou. Takřka nedýchal. Nehledě na to, že několikrát svou kořist takřka upustil. Kdyby mohl, otřel by si čelo. Venku stále pršelo. Neměl rád vodu, ale dnes mu poslouží na výbornou. Zahladí veškeré stopy. Neuplynula ani minuta po tom, co opustil dům a on znovu, jako zloděj z pohádky, přelezl nízký plot a zmizel na ulici, která byla plná popelnic, poházených odpadků a hlubokých kaluží vody. Znovu se zablýsklo. Na lepší časy?

Večerníček byl u konce. Děti se běžely umýt a převléci do pyžam. Zdálo se, že je vše ve starých kolejích, dokud jedno z dětí nezačalo křičet na celé kolo: „Kde je Jerry? Mami, kde je křeček? Kam se schoval? Utekl? Já chci zpátky Jerryho...!“

Trvalo ještě několik minut, než rodiče obě děti uchlácholili. Křeček nebyl k nalezení. Prolezli celý pokojíček, ale nebyla po něm ani stopa. Jen uprostřed místnosti na koberci s nakreslenými ulicemi, domy a automobily našli krátký černý kočičí chlup. Nevěřícně na něj zírali, než jim došlo, že měli v domě nezvaného hosta. Ale jak mohl vědět, že mají děti v pokoji křečka? Vše se zdálo jako zlý sen. Tom! Ano, ten zpropadený kocour, kterého se zbavili, aby mohli dětem koupit hlodavce. Ten kocour se přišel pomstít jen proto, že byl vyhozen z domu!

Temný stín sedící na popelnici postavené u plotu v temnotě ulice, protože ani pouliční osvětlení pořádně nesvítilo, se tiše pousmál pod vousy a slastně se olízl. Dokonáno jest!


 celkové hodnocení autora: 96.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 9 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.2 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 21 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 34 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Dandy518 01.08.2014, 2:37:51 Odpovědět 
   31. 07. 2014
Konečně jsem se po tolika letech dočkal, kdy Tom zvítězil nad Jerrym, ale Jerry byla myš, ne křeček.
 ze dne 01.08.2014, 12:34:50  
   Šíma: Jo, kocour a myšák. Já tam mám křečka? Nejspíš jsem k tomu měl důvod! ;-))) Díky za zastavení a komentář.

P.S. Tady šlo přeci jen o pomstu jednoho kocoura, musel jsem se podívat, vo čem to je! ;-))) Už vypadávám i z vlastních textů...
 Adam Javorka 19.04.2013, 15:56:13 Odpovědět 
   Šímo, člověče, ty umíš psát na jedničku! Píšu jedničku a to bez váhání...
 ze dne 19.04.2013, 18:17:10  
   Šíma: ;-))) Dě-ku-ji! A šotci se klaní taktéž! ;-)))
 Dědek 13.04.2013, 17:15:17 Odpovědět 
   Ten začátek byl kapku zavádějící, ale povídka o kočičím lupiči, který si naplánoval svačinovou pomstu se mi líbila. Jo, kočky jsou mazané.
 ze dne 13.04.2013, 19:51:57  
   Šíma: Zdravím a děkuji za návštěvu, jsem rád, že se líbilo! ;-)
 Apolenka 09.04.2013, 16:30:10 Odpovědět 
   Kočky i křečci jsou v našem rodinném inventáři a všem opakujeme, jak je máme rádi... přesto i našim dětem náš vlastní kocour jednoho křečka ukradl.
Tato pívídka se od tvých ostatních textů hodně liší - je popisná a chybí v ní dialogy. Popisy jsi nastavil velice pěkně, se smyslem pro detaily a postupnou gradaci napětí. Příběh se mi moc líbil.

jakoby si Bůh usmyslel - jako by (píšeme zvlášť v případech, jde-li nahradit tvarem jako kdyby)
 ze dne 09.04.2013, 19:01:51  
   Šíma: Ahoj, díky za zastavení a komentář (jak je to u Vás a také za šotka)! ;-)
 kulička 09.04.2013, 15:21:14 Odpovědět 
   Protože jsem hrdým vlastníkem kočičího predátora, jsem na jeho straně :) i když dětí je mi líto. Křeček stojí sice pár korun, ale dloluho nevydrží a to ani tehdy, když si na něm nevyrovnává účty kočka. Těch slz vyplakaných... a to ani nechci vzpomínat na to, když jsem jeden kus k chovu vyzvedávala autem a protože jsem nedostala přednost zprava, rozmašírovali mi přední blatník. Taky bych se nechale déle napínat :)
 ze dne 09.04.2013, 19:03:54  
   Šíma: Dík za zastavení a komentík. Jop, nejen hrátky se zvířátky, ale těch starostí... A to se říká: "Máme rádi zvířata, protože jsou chlupatá a mají hebkou srst!" (nemůžou za to páni Svěrák a spol.?) ;-)
 Ellien 08.04.2013, 19:11:46 Odpovědět 
   Ahoj
hezká povídka. Na začátku mě opravdu nenapadlo, že jde o kocoura, a Tvé pojmenování Tom a Jerry mě pobavilo.
Měj se.
 ze dne 08.04.2013, 20:01:37  
   Šíma: Díky za zastavení a komentík! ;-)
 obaleč 08.04.2013, 11:56:33 Odpovědět 
   Třeba šotci naznačují, abys pro ně něco přiléhavého napsal:-)
 ze dne 08.04.2013, 14:02:26  
   Šíma: Zdarec. Pro šotky? Vyloučeno!!! ;-))) Dík za zastavení a komentík..
 salvator 08.04.2013, 11:25:06 Odpovědět 
   Nazdar Šímo, s těmi múzami je potíž, nikdy nevíš, co ti provedou, respektive, neprovedou, a šotci, ti jsou neodbytní až hrůza a jeden ani neví, kdy se jim povede zase nějaká dobře mířená lumpárna. Ale což, ještě že jsme lidi, že ano. Já jsem za to rád.
Povídečka o kočce, jak se jde pomstít, to já rád, vůbec, kočky já miluji, jenže v bytě to není přece jen ono, nechci je trápit tou nesvobodou pohybu.
Jenom by mě ještě zajímalo, co bude pak s Jerrym, protože si nemyslím, že mu chtěl Tom nějak skutečně ublížit. Ale to je možná jenom ta zažitá představa po všech těch jejich seriálových příbězích.
Lovu zdar a múzám setsakramentským, ať už se neschovávají, stejně je nehledáme, ne?
Dalimil
 ze dne 08.04.2013, 11:29:38  
   Šíma: Děkuji za zastavení a komentík. Tom a Jerry... Teď mne to trklo, ano, nejspíš jim dali taková jména obyvatelé domu! ;-))) (a šíma také) Co bylo dál s našim milým křečkem? Kdo ví, možná umřel, možná ne... Také mám rád zvířátka. Pravda, ono to povídání tak trochu připomíná onen kreslený seriál, to mou múzu asi nenapadlo! ;-) Zdravím a přeji príma den. (múzy sem a šotky pryč)

P.S. Děkuji za slůvka povzbuzení!!! ;o)
 obaleč 08.04.2013, 9:23:10 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Kalip ze dne 07.04.2013, 23:30:06

   Kočky mám ráda
takže i tvoje povídka se mi líbí.
Šotčí práce: na střehu, ale to je prkotina:-)
Zdravím tě.
 ze dne 08.04.2013, 11:16:49  
   Šíma: Dík za zastavení a komentík. Šotci mne prostě (na rozdíl od múz) neopouštějí)... ;-)
 Kalip 07.04.2013, 23:30:06 Odpovědět 
   Hezký večer!
Popis se mi zdá příliš rozvleklý. Vím, že je to kvůli tajemství, ale musela jsem se trochu nutit, abych pokračovala ve čtení. Úplný závěr byl až moc předvídatelný. I šotkové si trochu zařádili, např. "Nebylo ovšak".
 ze dne 08.04.2013, 11:18:21  
   Šíma: Dík za zastavení a komentík. Na šímu nešímovsky krátký text, takřka jednohubka a ještě roztahaná? ;-))) Budiž.

P.S. Šotkům vyřídím Tvé pozdravy, prevíti. A to jsem je chytal hned několikrát za sebou... Už mi není dvacet a špatně vidím, jsou prostě malí a rychlí! ;-)))
 Šíma 07.04.2013, 19:06:51 Odpovědět 
   Tiskové prohlášení: za Perex nemůžu, to moje druhé já... Mělo radost, že se mi zase jednou podařilo něco málo slepit... ;-)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
strážce
(30.10.2019, 10:32)
aldebaran
(22.10.2019, 14:59)
Měneznáš
(8.10.2019, 16:27)
Sakkas
(8.10.2019, 08:19)
obr
obr obr obr
obr
Amercký sen
Veronikass
Ve znamení kord...
Zirvith Snicket
Krásná žena
Akras
obr
obr obr obr
obr

Doznání
sumus
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr