|
| |
|
|
Ve větvích tiše šumí neznámá tvář,
je složená pod plynovou masku algoritmů
a místo vrásek z ní trčí paprsky. Něha při abortu
myslím si, když chladná jehla nostalgie zabíjí
poslední chuť se pomazlit. Polibek těká bezčasím
a bílé světlo dne prohnívá
křečovými žilami schnoucích listů.
To předjarní alejí protekl Acherón. Hladí jazyky
rozvětvených stromů a ve vybledlém břehu Labe
probouzí první symptom anemie. Víčka se stahují,
jsou jako rolety, co ukryly citlivost duše.
Pod kůži - pod kůru kde pulsuje napjatý sval.
Chladný déšť na něj vybrnkal
melodii loudavého pohybu. Slyšíš ji? Slyšíš, jak se i s námi rozpíjí
do nekrotických střech rodinných domů - než zcela utichne
v synkrezi břečťanových impresí. Je moc vážná, a taky smutná.
Nevykouzlí veselé grimasy
na reklamní ploše procházejících chodců.
Ani nerozbuší zamilovaná srdce… která mlčí
pod zdáním milenecké cenzury. S vlhkými poryvy vzduchu vznikla
a s vlhkými poryvy zanikne, jako láska,
co otupělou kolonádou prochází v podobě zimnice.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
98.8 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 0 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 0.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 2 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 10 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
