obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Múzy přejí těm, kteří je prohánějí po lesích, lukách a kopcích. Ne těm, co na ně čekají se založenýma rukama."
Gandalf
obr
obr počet přístupů: 2915781 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39717 příspěvků, 5825 autorů a 392925 komentářů :: on-line: 4 ::
obr

:: Pár měsíců zpět ::

 autor Milady publikováno: 15.04.2013, 23:53  
Na rychlo splácané vzpomínky/myšlenky
 

Je noc? Nebo už je ráno? Sedíme na baru a bavíme se. Nebo se možná baví jen oni. Já přemýšlím. Nebo možná nepřemýšlím, jen se nechávám strhnout proudem myšlenek. Co dělám? A co dělají oni. A co děláš ty. Proč ne my? Je to tady zase. Ne, spíše je to tady pořád. Jsi pryč. Na jak dlouho? Navždy? Nebo zase jen do doby, než nebudeš mít lepší čubku? Nebude ti mít kdo uklidit. No jo, zásoby semene jsou opět plné, s tím se něco musí dělat.

- A když to neuděláš ty, udělá to jiná.

Vždyť vím, moc dobře vím. Že prý mám mít sebeúctu, hrdost. Proč. Proč, když bych měla tebe? K čemu mi je pak hrdost. Oni to asi moc nechápou. Možná ani nepochopí. Musí potkat tebe. Ale né, ne tebe! Myslím tím někoho, kdo pro ně bude znamenat to, co pro mě znamenáš ty. Tebe ne. Tebe chci já. Vlastně nechci, je mi z toho zle.

Z myšlenek mě vytrhne ten zavalitý vlasatec. Táhne mě ven, asi vidí, že jsem opilá a jinde. Že prý se mnou chce mluvit. A co že se děje. Co by se dělo? Neděje se nic. Nic nového. A co mu je po tom. Cítím slabost, chci plakat. Stupidní alkohol. Vždy dopadnu takhle. Dopadnu uprostřed lidí. A dopadnu sama. S mou myslí Tam. Sama, sama, sama. A nikdo mi nerozumí, já nechci rozumět jim. A ne, nechci obejmout. Stejně je to všechno tak prázdné, tak proč. Táhne mě dál, za nějaký pajzl. Ach jo, je to tady, jazyk toho starého pijana se chce kamarádit s mým. Bůh tomu tak chtěl, zvedá se mi kýbl. Nevím, jestli z něj, nebo z toho, čím si musel za tu dobu na baru projít můj žaludek. Ať tak či tak, řvu na něj, ať vypadne. Nestojím o to, aby mě takto někdo viděl. V mých nejslabších chvilkách. A vlastně ne, nejsou to až takové slabiny. Však víš, že největší slabina jsi ty. Tohle jsou jen maličkosti, nejsem totiž za dámu. Dámy tohle nedělají. Teď bych se ti nelíbila. A nelíbím se ani sama sobě. Staroch je pryč, já tady dřepím u hroudy sněhu. Chci tě obejmout. Nechci nic víc. Ty hnusné, lidské zvrácenosti. Nestojím o ně. Chci jen zase zažít chvíli pomíjivé čistoty.


 celkové hodnocení autora: 87.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 12 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 15.04.2013, 23:52:21 Odpovědět 
   Zdravím.

Myslím, že by čtenáři neměli číst perex k tomuto textu. Narychlo uplácaný text... Copak je text bábovičkou? ;-) Ano, zasloužil by si (třeba i) ještě dopilovat, že jo? Ne nadarmo si každý autor za svůj text zodpovídá sám. Čtenáři jej jen (pře)čtou a po(soudí)...

Vo čem to celé je? Text se zdá být určitou výpovědí, neřkuli citovým výjevem (či výlevem - duše). Jakoby text (i samotná hrdnka) nebral na zřetel, že jako lidé jsme tvorové nedokonalí a stále něco hledající (bez toho, abych oba aktéry jakkoliv obhajoval či obviňoval - nemám to v popisu práce).

Čtenář se vlastně nikam nedostane a spolu s hrdinkou se točí v onom "pomyslném kruhu". K žádnému rozhřešení nedochází. Nepřichází žádná "katarze". Zůstávají jen nesplněné touhy a pocit bolesti a smutku... Takže pocitovka bez rozhřešení...

Netvrdím, že není zajímavé sledovat její myšlenkové pochody (hlavní postavy). Jak myslí a o čem přemýšlí. Co cítí a co to s ní dělá! Bar je jen určitou kulisou, stejně tak osazenstvo podniku. Hrdinka se cítí být zrazená a špinavá a celé toto vyznění se proměňuje jen v určité lamentování, třeba ses jako autorka chtěla vypsat ze zhrzené lásky a postěžovat si, že jsou ti kluci jako přelétaví motýli (když je jedna kytka přestane bavit, odletí si za jinou)...

Podtrženo a sečteno, beru text jako určitou pocitovku. Text má nevyužitý potencionál a nevýrazný konec. Chybí zde i výraznější atmosféra, přestože jsi svým čtenářům z duše své hrdinky vyjevila docela dost. Avšak když se otočím (jinam), nepoznám, že jsem četl text, který ve mně cokoli (hlubšího) zanechal. Možná je chyba u mne a ne u Tebe. Kdo ví?

Hezký večer a psaní zdar.

P.S. Což tahle rozdělit ten dlouhý odstavec do kratších celků? Podle střídání myšlenek, nebo "střihu v ději"? Jen mne to napadlo... Aby nebyla většina textu jen v jednom bloku...
 ze dne 16.04.2013, 2:04:58  
   Milady: Také zdravím,
to né, (hlavně) o přelétavosti to není. Jmenuješ dva aktéry, ten opilec vlastně ale vůbec důležitý není, ten druhý aktér tam je a není a... A asi znamená nejvíce. Ano, je to pomyslný kruh. A v pomyslných kruzích zůstává tolik citů a vztahů tolika lidí. Některé příběhy zkrátka konce nemají
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Mr Solaiman
(15.1.2021, 11:53)
VNVNVNM
(8.1.2021, 09:15)
albert lisy
(8.1.2021, 06:41)
andrerushell
(7.1.2021, 12:46)
obr
obr obr obr
obr
SLEPIČÍ REVOLUC...
Anna Weberová
Kouřová
yacht boy
Sebezničení
Sophie Dawson
obr
obr obr obr
obr

Křišťálová koule
Dick
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr