obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska je svátost, kterou je potřeba přijímat na kolenou."
Oscar Wilde
obr
obr počet přístupů: 2915319 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39436 příspěvků, 5735 autorů a 389995 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: MOSTY jsou vzdálený jak tvoje rty ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Slitiny
 autor Čorny publikováno: 18.04.2013, 7:12  
Možná je v tom první láska a možná tak trochu lesk časů, který byly lepší už jen proto, že si je skoro nepamatuju :-)
 

Bydlí tam na rohu
v bílým domě bez záclon,
a kolem chodí spousta lidí.

Někdy sedává na okně
slunce jí barví kůži,
a vypadá, že spí.

Posledním stenem,
když zapomene, že končí den,
zavře se do ticha.

Loudám se kolem a hledám
alespoň odraz ve skle,
vlasy co nadzdvihne vítr.

Jedině mráz, když stáhne oponu
sotva tuším jestli se dívá,
jak ledová královna.

Představuju si co jí řeknu
až zavolám do oken stud,
a ona otevře oči.

Usměje se a bude mlčet
do košů u patníku,
ve slovech ulice.

Chtěl bych tam stát
a ještě dneska snad napořád,
doufat, že promluví.

Tak jako tenkrát ta paní
v bílým domě na rohu,
když věšela záclony.


 celkové hodnocení autora: 96.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 5 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 14 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 25 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Mon 22.04.2013, 23:46:55 Odpovědět 
   Príjemné, krásne, čarovné :)
 ze dne 24.04.2013, 22:47:33  
   Čorny: "Čarovné" se mi moc líbí, díky :-)
 Úleková Fantazie 21.04.2013, 16:41:44 Odpovědět 
   Přesně takové básně mám ráda, kdy při čtení mi naskakují různé obrazy, cítím vůni samoty, vůni louky, ani nevím proč, jsem nabitá pocity a ještě vím, že jsem si přečetla doopravdy povedenou báseň a nemusím vyjmenovávat to, co mi nesedí ani se snažit neukřivdit a číst dokola, abych si ujasnila názor. Tady můžu číst víckrát jen z důvodu, že si budu chtít připomenout zážitek. Dobrá práce.
 ze dne 24.04.2013, 22:46:29  
   Čorny: Díky za hodnocení, díky za hodnocení... též jsem si ho dal víckrát :-)
 Tonyend 21.04.2013, 11:00:45 Odpovědět 
   Název mě zaujal a text dostal. Nádherně vzdálená minulost na talíři před očima, to mi chutná, když to tak řeknu. A přidal jsem si, četl dvakrát!
 ze dne 24.04.2013, 22:43:52  
   Čorny: Díky za takový apetit!
 Sahil 18.04.2013, 18:34:14 Odpovědět 
   ...má své kouzlo tahle báseň, vzbuzuje v duši zvláštní
pocit, rozesmutní, ale jen tak lehce, na okraj, že neublíží,
nezraní...
 ze dne 19.04.2013, 11:07:52  
   Čorny: Cením si toho, že působí tak jak má a vždycky se divím, že se to takhle někdy povede. Díky za známku
 Kitty 18.04.2013, 9:32:02 Odpovědět 
   Líbí se mi ta zvláštní posmutnělá a nostalgická atmosféra Tvé básně.
 ze dne 18.04.2013, 10:22:40  
   Čorny: Samotného mě překvapilo jak lehce jsem se dostal "do děje" a to jsem začínal psát nadvakrát. Poprvé mi totiž text zmizel v kolabujícím telefonu. Díky
 Kalip 18.04.2013, 8:40:45 Odpovědět 
   Krásné čtení poránu!

Pokud všude dodržuješ interpunkci, ve verši "Představuju si co jí řeknu" chybí čárka před "co".

Hezký den! S výhledy do oken! K.
 ze dne 18.04.2013, 10:30:43  
   Čorny: Těší mě takový ranní vzkaz, snad čárka neraní další z nás
 čuk 18.04.2013, 7:10:55 Odpovědět 
   Trochu smutný příběh o samotě.Záclona je symbol: spoluvytváří chtěnou samotu, aby se posléze odstranila, když samota tíží. Je i bariérou, snad výzvou k zázraku. Dávná neprojevená láska, ale i vzpomínka- portrét ženy, co asi zůstala opuštěna. Nesmělost toho uvnitř (co už asi nemá co dát) i nesmělost toho na ulici. Na mysli mi vytanul verš známého básníka, nevím jak se jmenoval a jak je to přesně: "slova se táhnou jako med, od úst k ústům ty vzdálenosti nepřejdeš."
 ze dne 18.04.2013, 10:20:27  
   Čorny: Díky za komentář, ten citát je výstižný. Ale někdy slova nejsou potřeba, vždyť jich jsou plné koše. Pravda, trochu sebetrýznění tam je, ale ona láska někdy vyžaduje oběti. O to víc, když už se tuší, že nebude naplněná
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Měneznáš
(8.10.2019, 16:27)
Sakkas
(8.10.2019, 08:19)
Faithy Rocks
(7.10.2019, 15:24)
Wiktoria
(7.10.2019, 15:00)
obr
obr obr obr
obr
Poslední možnos...
Brujo616
Posel smrti VII...
Lukaskon
HLAS
Tilda
obr
obr obr obr
obr

Červí
Pavel
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr