obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"V pohromách se většinou z přátel stávají nepřátelé."
Caesar
obr
obr počet přístupů: 2915696 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39811 příspěvků, 5810 autorů a 392500 komentářů :: on-line: 4 ::
obr

:: Barvy ::

 autor olineczka publikováno: 04.06.2013, 11:20  
Věnováno jeho ženě
 

A tak se jí snažím vysvětlit znovu a znovu, že jako správná dospělá slečna (má to tak ráda), by měla používat více pastelek, než jen tu černou. Vzdávám to po hodinovém monologu. Protože když něco nechápe, řekne rázně: ,,Ne!“ a pohodí havraními vlasy, přesně jako ty. Během dne se pak snažím k problematice zdravého umění očima čtyřletého dítěte párkrát vrátit. Na procházce přidávám akcent na popis veškerých barev kolem nás. A že jich je. Už je totiž jaro. Jako tenkrát, když jsme se seznámili. Kvetou všechny ty třešně, které jsi ten den pojmenovala. Květiny, které miluješ. Klidně si mezi ně usteleš, navzdory své alergie a já ti pak utírám nos. ,,Míšo, neválej se v té trávě!“ ,,Ale maminka taky…“ jako vždy Míša větu nedokončí. ,,Tak pojď, půjdeme domů a uvaříme kakao!“ Nadšeně vyskočí a sprintuje tak přirozeně, jak jen to čtyřleté dítě umí. ,,A jakou barvu má kakao?“ zkouším to na ni. ,,Ne!“ odsekne a pohodí havraními vlasy.

Zimu nemám rád. Ještěže je to jaro. Otevřu okna dokořán a pouštím ho k nám do kuchyně, do obýváku, do ložnice. V dětském pokoji se zastavím na prahu a sleduji, jak si naše dcera maluje. To ráno začínám na chvíli vidět všechno černě. Otevřu okno. Sousedé sekají trávu. Miluji tu vůni. ,,Tati, neslyším pohádku!“ ,,Jen na chvíli, Míšo, pusťme to BAREVNÉ jaro i do tvého pokojíčku.“ ,,No…“ těžce zvažuje argument a odpověď nechá viset ve vzduchu, vonícím po čerstvě posekané trávě. Ještě chvíli ji nechám malovat a jdu uklidit. Vracím se asi za hodinu, již lépe naladěn. ,,A víš co je dnes za den?“ ,,Pondělí“ ,,Správně. A jestlipak víš, co děláme každé druhé pondělí?“ Samozřejmě se spustí obrovský jekot. Naše Míša začne mávat ručičkami a běhat dokola. Připraven na nejhorší, chytám ji kolem pasu a zvedám. Držím její ruce pevně u těla tak, aby mě nemohla bušit do hrudi. Řve. Nikdy nepláče. Prostě jen řve. Návštěvy dětského psychologa jsou nutným zlem a tento emotivní výbuch je doprovází již šest měsíců. Od zimy. A ty víš, jak já nesnáším zimu.

Z ordinace vystoupí mladá bruneta s vyčesaným drdolem a s Míšou vedle sebe. S očekáváním v očích jim vyjdu naproti. ,,Víte, snažíme se tady už delší dobu. Kousek od města mám kolegu. Specializuje se přesně na tyhle případy a jeho skupinové terapie jsou velmi úspěšné.“ řekne bruneta chladně a nervózně si upraví rukávy naškrobené košile. Slovo ,,případ“ mě malinko zasáhne. ,,No, tak mi dejte kontakt a zkusíme to.“ řeknu odevzdaně a mrknu na dceru, která stojí vedle. Kolena pevně u sebe, hledí smutně na podlahu. Hádám, že si toho s paní doktorkou moc neřekly.

Slyším zvonek, jdu otevřít dveře. ,,Míšo, teta je tady!“ ,,Ahoj, díky, že jsi přišla. Volali mi nečekaně, budeme mít nejspíš nějakou vizitu.“ ,, V pohodě bráško.“ odpoví mi má sestra s ďolíčky ve tvářích. Je skvělá. Se vším mi vždy ochotně pomůže. Však víš. ,,Ahoj strejdo!“ zařvou mí malí synovci dvojhlasně a běží směrem do pokojíčku. Nervózně jim odpovídám na pozdrav, který už stejně neslyší. ,,Neboj bráško, já se o vše postarám. Moc se v práci nenervuj.“ Vlepí mi vesele pusu na líčko a svou robustní postavou odkráčí směrem do pokojíčku, zkrotit to své malé milované stádo.

Vracím se pozdě večer. Klára spí na gauči se zapnutou televizí. Vypnu to nepřátelské světlo, jež se vtírá do tichého, spícího obýváku a nepříjemně ozařuje okolí. Přejdu do ložnice a zamyšleně odvazuji kravatu. Přitom naslouchám pravidelnému oddechování, které za mnou přichází z pokojíčku. Vždy necháváme otevřené dveře. K rytmu pravidelného oddechování se přidává nepravidelný mlaskavý zvuk chůze, směrem k ložnici. Už jde. Z nočního stolu vytáhnu bylinkový čaj a zapnu varnou konvici na psacím stole. Neusne, dokud se nevrátím z práce, a chůze do kuchyně je zdlouhavá. Takhle mám vše při ruce. Jistě bys nadávala. Vše má přece své místo. Ale víš, hodně se změnilo. I když se snažíme dělat vše při starém, naše malé změny nás rozptylují od staré prázdnoty. Nalévám horkou vodu do hrníčku s čajem a Míša přichází. ,,Tati?“ ,,Ano, už jsem tady. Můžeš si na chvíli lehnout vedle mě, ale pak tě odnesu zpátky do postele.“ odříkávám unaveně naši frázi, která otevírá krátkou noční diskuzi - o nesmrtelnosti brouka. ,,A máš mě rád?“ chumlá studené nožičky do tvé peřiny, pátravě zvedá své veliké hnědé oči a čeká. Jako by na mé odpovědi závisel celý svět. ,,Ano“ spokojeně si lehne a zeptá se, co jsem vše dělal v práci. Zdlouhavě jí popisuji svůj BAREVNÝ pracovní večer. Za chvíli usne. Odnesu ji zpátky do postele a jdu spát.

Ráno mě probudí zvuky z kuchyně. Klára dělá lívance. ,,Dobré ráno, tatínku!“ zdraví mě hlasitě Míša a rozpustile zamrká stejně unavenýma očima, jako jsou ty mé. Je v nich vepsaná včerejší rozprava i těžkosti posledních měsíců. Den je příjemný. Jdeme se s Míšou projít do parku, kde se vyřádí na dětském hřišti. A tak je pro mě jednodušší ji večer nahnat do postele. ,,Tati, kluci mi včera rozbili princeznu, je rozbitá. Nemá hlavu. Půjde spravit?“ Chytnu značkovou bárbínu do ruky a v duchu se rozčiluju nad tím, který kretén tohle vyrábí. Těm levným jde nasadit hlava vždy zpátky. Uchechtnu se nad svými nedávno nabytými znalostmi. A v tom dostanu nápad. ,,Víš, panenka, když se rozbije, tak umře a už nikdy nejde spravit.“ Zkouším ji samotnou navést k tématu mnohem hůře pochopitelnému a snášenému, než je problematika barev. ,,Je mrtvá!“ oznámí se slzami v očích. A začne plakat tak, jako už dlouho ne. A já začnu s ní. Od té doby zase malujeme barevně.


 celkové hodnocení autora: 98.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 7 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 4 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 21 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Veo Ochmanek 09.06.2013, 10:40:14 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: micromys ze dne 04.06.2013, 12:02:29

   naprostý souhlas... vzhledem k událostem v mém Kladivounovi se do toho dokážu vcítit ještě tak dvakrát víc než normálně :/
 mylencz 04.06.2013, 15:10:12 Odpovědět 
   Silná povídka. Zaujme už od perexu (který mě ale trochu zmátl, teprve po prvním odstavci jsem pochopila, že jako žena to neadresuješ sokyni, ale píšeš mužskou ich formu).
Líbilo moc.
Chybějící interpunkce, na kterou upozorňuje Šíma, zahrnuje dost často i oslovování:
,, V pohodě bráško.“
,,Ahoj strejdo!“
,,Neboj bráško, já se o vše postarám.

...kde se čárka píše i před oslovením, nejen po něm:
"V pohodě, bráško."
"Ahoj, strejdo!"
"Neboj, bráško, já se o vše postarám."

Pokud nemáš technickou možnost psát dolní uvozovky (já taky ne) klidně to řeš psaním obojích uvozovek nahoře, vypadá to profesionálněji, než dvě čárky ;-).
No a pozor na správné ukončování přímé řeči.
Píšeš dost pěkně, tvé povídky si technické dopilování určitě zaslouží, aby byly tip ťop a co nejlépe se četly, ne? ;-).
Budu se těšit :-).
 micromys 04.06.2013, 12:02:29 Odpovědět 
   strhující a dojemné
 Šíma 04.06.2013, 11:20:32 Odpovědět 
   Zdravím.

Čtivě napsaný příběh s hlubokou myšlenkou a vyjádřením (nejen) pocitu ztráty (té bolesti ukryté kdesi uvnitř). Neúplná rodina... Chvílemi jsem měl pocit, že ON "stojí" u jejího hrobu a "vypráví", co bylo dnes nového (co zažili, co se jim dařilo a co ne). Pěkné a smutné zároveň.

Pozor na (ono se to všechno točí kolem přímé řeči):

- chybějící interpunkci, příklad: ,,Ano“ spokojeně si lehne a zeptá se, co jsem vše dělal v práci.

- neodsazení každé nové přímé řeči na nový řádek (nejen pro přehlednost), dialog hrdinů by se neměl "uskutečňovat" na jednom řádku, vypadá to krapet "nepřehledně a neprofesionalně), příklad:

Jako tenkrát, když jsme se seznámili. Kvetou všechny ty třešně, které jsi ten den pojmenovala. Květiny, které miluješ. Klidně si mezi ně usteleš, navzdory své alergie a já ti pak utírám nos. ,,Míšo, neválej se v té trávě!“ ,,Ale maminka taky…“ jako vždy Míša větu nedokončí. ,,Tak pojď, půjdeme domů a uvaříme kakao!“ Nadšeně vyskočí a sprintuje tak přirozeně, jak jen to čtyřleté dítě umí. ,,A jakou barvu má kakao?“ zkouším to na ni. ,,Ne!“ odsekne a pohodí havraními vlasy.

(takto to vypadá o poznání "lépe")

Jako tenkrát, když jsme se seznámili. Kvetou všechny ty třešně, které jsi ten den pojmenovala. Květiny, které miluješ. Klidně si mezi ně usteleš, navzdory své alergie a já ti pak utírám nos.
,,Míšo, neválej se v té trávě!“
,,Ale maminka taky…“ jako vždy Míša větu nedokončí.
,,Tak pojď, půjdeme domů a uvaříme kakao!“
Nadšeně vyskočí a sprintuje tak přirozeně, jak jen to čtyřleté dítě umí.
,,A jakou barvu má kakao?“ zkouším to na ni.
,,Ne!“ odsekne a pohodí havraními vlasy.

- občas zlobí nadbytečné mezery: ,, V pohodě bráško.“

Třeba jsem i něco "přešel". Sečteno a podtrženo, pěkný příběh, který má o čem říci, má svou atmosféru a je "o něčem", jen by to chtělo jej krapet dopilovat.

Hezký den a psaní zdar.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
marker.publishers
(27.10.2020, 20:24)
Emmajackson2711#
(23.10.2020, 08:22)
Filion
(14.10.2020, 22:49)
Koala
(14.10.2020, 20:43)
obr
obr obr obr
obr
Cena odvahy - 2...
Anne Leyyd
Kouzelné jablko
Rilian
Démoní Lord Zem...
Sirnis
obr
obr obr obr
obr

Zapomenutí
Therion
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr