obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Mír je jen nemocná válka, čekající na své uzdravení."
Gandalf
obr
obr počet přístupů: 2915293 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39397 příspěvků, 5729 autorů a 389841 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Temné svitky - Prolog ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Temné svitky
 autor Peter Madness publikováno: 16.06.2013, 20:22  
První část, prolog nebo úvod chcete-li knihy, kterou bych chtěl někdy dopsat. Jedná se o fantasy, ale ne takové to klasické, nýbrž hodně explicitní. Doufám, že se to bude líbit a nedostanu důvod nepokračovat.
 

Nad malou vesnicí jménem Calv se tyčilo dnes až neobvykle modré nebe a prozpěvovali si ptáci. Bylo, po dlouhé a kruté zimě, jedno z prvních jarních odpolední. Lidé už začínali sázet první "kultivované" rostliny a vzpamatovávali se z ledové zimy. Na večer se také chystala slavnost oslavující příchod jara, nebo-li Proljeće, všude bylo tedy plno ruchu, jak všichni zaobstarávali potřebné věci. Součástí bylo i obětování nejlepšího kusu dobytka ze stáda každého farmáře, což byly v tomto případě dva, bohyni země a plodnosti Nasud. Oběť spočívala v tom, že se nejdříve dobytek podřízl, následně se jeho hlava spálila a jeho popel se rozsypal po celé zemi, aby byla dobrá úroda. Zbytek se snědl. V tento den se tedy krom příprav na slavnost nic nemuselo dělat a tudíž po celé vesnici a přilehlých loukách pobíhala hrající si a pokřikující dětí, kterých v Calvu bylo poměrně dost. Dospělí měli ale plné ruce práce s přípravou a tímpádem měli až do večera o práci postaráno.
Konečně, po několika hodinách práce a příprav, přišla tma a mohlo se začít. Oheň hořel a dobytek, dvě jalovice, byl už připravený. Celá vesnice už byla srocená v malém davu kolem ohně a čekala na řeč kněze pocházejícího z nedalekého Nasudinho kláštera, který byl nedílnou součástí této slavnosti.
,,Drazí obyvatelé Calvu," pronesl kněz silným hlasem a všechen hovor, který mezi přítomnými probíhal, naráz ustal.
,,Sešli jsme se tu, této drahé a velctěné noci, abychom vzdali hold a úctu Nasud, bohyni země a plodnosti. Musíme společně pr..." Náhle však přestal mluvit a trochu se prohnul dopředu, jakoby chtěl zvracet. Malý dav trochu zašuměl překvapením a údivem. Pak se ale kněz opět napřímil a pokračoval
,,Musíme společ..." Najednou se opět zasekl a předklonil se. Pak najednou spadl na zem. Několik lidí vykřiklo a rozeběhlo se k místu, kde kněz před malým okamžikem stál a promlouval k vesnici, nyní však ležel bez známek jakéhokoliv života. Někdo donesl kýbl s vodou a vychrstl ho na něj, ale nic se nestalo. Matky raději odváděli své děti do příbytků, sami se ale vrátili co nejrychleji zase zpět, kdyby byla potřeba nějaká pomoc. Nevypadalo to však, že by se kněz chtěl znovu probrat a postavit. Ve vesnici nebyl žádný felčar, jen babka bylinkářka, ta ale byla mimo vesnici v lese, takže nikdo pořádně nevěděl co dělat.


,,Ach bože, nemám ráda tyhle slavnosti, taková ztráta času kvůli ničemu." Zamumlala si Bergrid při pohledu na vzdálený oheň ve vesnici. Vytratila se odtamtud, aby měla na chvíli klid, nikdo jí nerušil a také proto, aby doplnila své postupně se zmenšující zásoby různých bylin. Nevěřila v žádné z bohů, které uctívala celá vesnice, dávala to ale najevo jen tehdy, když nikdo nebyl v doslechu ani v dohledu. Přeci jenom byla ve vesnici poměrně vážená a nechtěla si to ničím pokazit. Zrovna utrhla jednu bylinu, když v tom zaslechla nějaký zvuk z temné hlouby lesa. Otočila se tím směrem, ale jediné co viděla, byli obrysy stromů a tma. Někde v dáli zahoukala sova a jako odpověď jí přišel zase ten podivní zvuk. Jako když skřípou stovky zubů. Pak se ozvalo to zavrčení. Až do smrti na něj nikdy nezapomene. Až do smrti. Rychle se otočila směrem k vesnici a rozběhla se, jak jen jí to její stařecké nohy dovolili. Než však doběhla k posledním stromům zakopla a spadla. Ozvalo se zavrčení, temné a hluboké a když se převalila na záda, plná strachu, aby se podívala opět směrem do lesa, spatřila temný stín jen pár kroků od ní. Nyní si také uvědomila, že okolní teplota až nezvykle rychle klesla. Stvoření se pomalu vydalo k ní, ona však nebyla schopná se pohnout a pokusit se utéci. To už bylo stvoření nad ní. Jakoby odevšad na ní svítili malá očka, jakoby to mělo více hlav. Pak se jí něco dotklo břicha. Rozhodně to nebylo nic lidského a ani zvířecího. Náhle si vzpomněla na něco z knihy Demonica Abysum. Ale co to tu dělá, vždyť nic takového by už nemělo existovat. Zabořilo se jí to do břicha, vytrhávalo maso, vnitřnosti a nad stromy se ozval křik.


Ve vesnici si nikdo ničeho nevšiml. Žádného křiku, ani najednou objevivších se světel v lese. Všichni byly moc soustředění na kněze, než aby zaregistrovali něco dalšího. Dosavadní soustředěnost a trochu i zděšení se ještě prhloubili, když se najednou kněz začal zvedat. Nezvedal se ale nijak přirozeně, nýbrž jako by ho někdo nebo něco ovládalo. Asi jako loutka, stejně neživý a stejně zdřevěnělí. Když už byl úplně narovnaný, pohyb ustal. A pak se stala nejhrůzostrašnější věc jakou kdy vesničané zažili. Břicho kněze se rozevřelo, přičemž z něj vytekla jakási podivná hmota podobná krvi, jen mnohem tmavší, skoro černá. V otvoru však nebyly vidět vnitřnosti, byla tam jen černota. Z té tmy se najednou vynořil obličej. Celý zdeformovaný, pokřivený a se škaredým úsměvem, který předpovídal jen a jen zlo. Pak se ozval skřípavý hlas, kterému bylo sotva rozumět, o to větší měl však důraz.
,,Smrt nastala, není úniku!" Pak se obličej rozchechtal a podivně se šklebila i knězova tvář. Najednou se knězovo tělo začalo rozpadat. Padali z něj kusy masa, tekla krev a jeho obličej se pořád šklebil. Nakonec na zemi zůstala jen krvavá hromádka na jejímž vrcholu byl šklebící se obličej.
Nastala panika. Všichni křičeli a běželi do všech stran, jen aby byli pryč od toho hrůzného výjevu. Pak se do křiku lidí přidal tmný a nelidský řev. Světla z lesa už nebyla v lese, nýbrž kolem vesnice. Na náměstí najednou vběhli desítky dalších postav, ozbrojené podivnými meči a celé v černé zbroji. Začal masakr.


Ranní slunce ozářilo Calv. Dalo by se říci, že to bylo ráno, jako každé jiné, ne však v této vesnici. Na zdech domů, které neshořeli i na zemi bylo plno krve. Všude se váleli těla. Mrtvá těla. Na výrazech těch lidí bylo vidět, že před smrtí si toho protpěli opravdu hodně. Většině tělům něco chybělo. Ruce, nohy, hlavy nebo i menší části jako oči a kusy masa. Všemu vévodil kněz, který byl celý nabodnutý na kůl a byl stažený z kůže. Tedy až na hlavu, jeho tvář byla ušetřena. Furt se šklebil.


 celkové hodnocení autora: 89.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 5 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 16.06.2013, 20:20:49 Odpovědět 
   Zdravím.

Ne, ne, ne... Možná na to jdeš špatně (vod konce), když v Perexu píšeš o tom, že nemáš příběh ještě dopsaný a čekáš na reakci čtenářů, zdali to bude vůbec stát za to. To bys měl vědět Ty. Po pravdě, kdysi jsem si všiml jednoho autora (na netu) - bylo to v českém překladu - který psal také příběh na pokračování (a to naostro), neměl nic připraveno předem (pokud se setkal s kladným ohlasem, pokračoval ve psaní, teď však nevím, zda šlo o pana Kinga, nebo Clarka). Proč ne potom Ty, že ano, ale už ona zmínka o tom, že není příběh celý a že čekáš na reakce čtenářů, může mít pro čtenáře krapet "odrazující charakter". Ale v tomto případě jde o můj osobní názor, že jo, který s hodnocením tohoto příběhu nemá nic společného...

Takže popojedem a vrhněmež se do textu!

Fantasy je oblíbené téma. Svět čar a kouzel, černé magie, temných bytostí, souboje dobra a zla. Svět, ve kterém je vše možné. V tomto případě jde o napadení obyčejné vesnice po zimním období, kdy jaro ještě nenabralo své síly. Skutečnost, že nebylo řečeno vše, stejně tak není jisté, jakým směrem bude boj zla proti bezbranným obyvatelům Tvého světa pokračovat, může být vítaným kladem (čili pozitivem). Zdá se, že je zde fantasy žánr krapet smíchaný s hororem (přeci jen se dějí s těly obětí - hlavně oním knězem - velmi podivné věci). Takže, alespoň za mou maličkost bych v příběhu pokračoval, jsem zvědavý (zvědavost je "temnější stránkou" mého charakteru). Kdo je moc zvědavý, prý bude brzy starý, ale nemůžu si pomoct...

Ono se prý vyplatí psát i jen pro jediného čtenáře! Pokud budou naše texty kvalitní, určitě se jich objeví více!!!

Tak... Pokračujeme! Teď tu horší stránku věci... Stylistika a gramatika. Zkusil sis text přečíst "nahlas" a nejen "v duchu"? Objevíš nejen nějakou tu chybku a nedostatek navíc, ale také přijdeš na to, kde Ti to skřípe - třeba i po stránce stylistické (nejen co se slovosledu týče). Šotkové vědí své! A my autoři také. Níže jsem si dovolil vypsat několik nedostatků (zejména co se týče psaní přímé řeči, shody podmětu s přísudkem a dalších věcí, po pravdě jsem už zapomněl, vo co jde, takže si budu muset Tvůj text projít ještě jednou).

Co mi padlo do oka?
=============

-- Bylo, po dlouhé a kruté zimě, jedno z prvních jarních odpolední. Lidé už začínali sázet první "kultivované" rostliny a vzpamatovávali se z ledové zimy. -- (opakování slůvek - prvních vs. první)

-- Na večer se také chystala slavnost oslavující příchod jara, nebo-li Proljeće, všude bylo tedy plno ruchu, jak všichni zaobstarávali potřebné věci. -- (neboli, ono se to může plést z "nebolí", ale jde o bližší vysvětlení - čehokoliv, odkaz: http://www.proofreading.cz/?p=108)

-- Součástí bylo i obětování nejlepšího kusu dobytka ze stáda každého farmáře, což byly v tomto případě dva, bohyni země a plodnosti Nasud. Oběť spočívala v tom, že se nejdříve dobytek podřízl, následně se jeho hlava spálila a jeho popel se rozsypal po celé zemi, aby byla dobrá úroda. Zbytek se snědl. -- (stylistika - pozor, ať forma nezvítězí nad obsahem, srozumitelnost by vždy měla hrát prim)

-- Matky raději odváděli své děti do příbytků, sami se ale vrátili co nejrychleji zase zpět, kdyby byla potřeba nějaká pomoc. -- (pozor na shodu podmětu s přísudkem - TY matky - odváděly, vrátily se, apod.)

-- ,,Ach bože, nemám ráda tyhle slavnosti, taková ztráta času kvůli ničemu." Zamumlala si Bergrid při pohledu na vzdálený oheň ve vesnici. -- ,,Ach bože, nemám ráda tyhle slavnosti, taková ztráta času kvůli ničemu," zamumlala si Bergrid při pohledu na vzdálený oheň ve vesnici.

-- Vytratila se odtamtud, aby měla na chvíli klid, nikdo jí nerušil a také proto, aby doplnila své postupně se zmenšující zásoby různých bylin. -- ji (nikdo ji nerušil - TU ženu)

-- Všichni byly moc soustředění na kněze, než aby zaregistrovali něco dalšího. -- byli (všichni BYLI, muži i ženy)

-- Padali z něj kusy masa, tekla krev a jeho obličej se pořád šklebil. -- Padaly (TY kusy masa)

-- Pak se do křiku lidí přidal tmný a nelidský řev. -- temný ??? (také šotkové si musí přihřát svou "polívčičku" - na překlepy je prý dobrá kontrola pravopisu - nebo betareader, který pomůže i v jiných případech)

-- Na zdech domů, které neshořeli i na zemi bylo plno krve. -- neshořely (TY zdi + asi Ti tu někde chybí čárky) -- Na zdech domů, které neshořely, i na zemi, bylo plno krve.

-- Všude se váleli těla. -- válela (TA těla)

-- Všude se váleli těla. Mrtvá těla. Na výrazech těch lidí bylo vidět, že před smrtí si toho protpěli opravdu hodně. Většině tělům něco chybělo. -- (pozor na opakování slůvek, zde: "těla","tělům" a podobně, ono jde určitým opakováním i vygradovat děj, že ano, ale s mírou a s citem)

-- Furt se šklebila. -- (vono je to vcelku děsivé, že jo, ale... to "furt" se mi tu nelíbí)

Tož tak...
 ze dne 16.06.2013, 21:14:28  
   Peter Madness: No jo, gramatika, ta mně jednou zabije. Možná bych si svoje texty měl opravdu pročítat, teď to totiž většinou nedělám vůbec.
Co se týká příběhu. Tohle je jen prolog, jedná se o první útok temnoty, či jak tomu říkat, do této země a až v následujících částech se něco dozvíš o příběhu. A rozhodl jsem se, že budu pokračovat, ať budou ohlasy sebehorší. :)
Ano, rozhodl jsem se, že fantasy zkombinuji z hororem anebo chceš-li, trochu to fantasy zbizarním, takže o absurdní výjevy, které budou místy asi i trochu nechutné. Ještě jednou ti děkuju za kritiku a omlouvám se za stručnost a neutříděnost mých myšlenek, ale momentálně jsem trochu mimo.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
Z obchodu žilet...
kimberly1995
Pohlédl jsem jí...
Lulu
Kapitola 3- Set...
Desdemone
obr
obr obr obr
obr

Co se to tu, sakra, děje? III.
Cora
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr